Ostrov pokladů: Muzikál pro dospělé romantiky

21. květen 2015, 7:20
Ostrov pokladů: Muzikál pro dospělé romantiky

Neutuchající obliba pirátské tématiky i slavné knihy Roberta Louise Stevensona se protnuly v novém divadelním zpracování Ostrova pokladů. Není to však jen smyšlené dobrodružství, ale i skutečný příběh autora, který na jevišti ožívá.

Městské divadlo Brno (MDB) uvedlo nesčetněkrát zpracovaný knižní hit (jen filmových zpracování se za poslední půlstoletí nedopočítáte) v muzikálové podobě. Není bez zajímavosti, že v Brně lze nyní narazit na dva Ostrovy pokladů. Činoherní verzi slavného literárního titulu z roku 1883, má na repertoáru i Mahenovo divadlo. Pro zdejší hudební scénu MDB literární evergreen zpracovali němečtí autoři Dennis Martin a Christoph Jilo, které v Brně znají díky titulu Papežka, tedy německého muzikálu roku 2011. Městské divadlo jej uvedlo v české premiéře o rok později a Hana Holišová získala za výkon v titulní roli Papežky Cenu Thálie.

Ale zpět k pirátům. Stevensonova kniha má jasné divadelně využitelné devízy: dramatický děj a tudíž i dostatek napětí, romantický kontrast čestných hrdinů a nepoctivých padouchů, vábivé kulisy mořeplavby i exotických krajů. To však bylo německým tvůrcům málo a rozhodli se příběh prolnout s biografickou story autora a příhodami, jež vznik románu provázely. Toto řešení je zajímavé v tom, že se muzikál neveze pouze po jednoduché vlně líbivé podívané, ale snaží se ji ozvláštnit a ze života skotského romanopisce, básníka a spisovatele cestopisů udělat stejně romantickou matérii. Tuberkulózou stižený spisovatel se totiž vzepřel vůli svého otce, aby se stal právním koncipientem, a jde si za svým literárním snem. V Paříži nachází nejen téma pro svou prvotinu, ale i svou životní lásku Fanny Osbourneovou a jejího syna Lloyda (jmenovaná Američanka měla ve skutečnosti děti tři), který se Stevensonovi stává kamarádem, prvním čtenářem a adresátem jeho slavného díla.

Dospívající kluk je potom v německém muzikálu malým dobrodruhem Jimem Hawkinsem. Autoři do tohoto Ostrova pokladů nápaditě přenesli a zdvojili v něm i další hlavní postavy. Sám Stevenson kupříkladu hraje jako Dr. Livesey či pomatený Ben Gunn, spisovatelův přísný otec se promění v čestného kapitána Smolleta a John Silver s dřevěnou nohou se nakonec ukáže i jako chlapův biologický otec Sam Osbourne. Podobné řešení sice našlo kouzelné paralely a předobrazy romantických figur ve skutečném životě, je však také poněkud ostentativně edukativní a hlavní děj Ostrova pokladů místy zpomaluje.

A z těchto důvodů asi trochu zklame děti, které čekaly jen na posádku slavné Hispanioly a výpravu za pokladem legendárního pirátského kapitána Flinta. V tomto ohledu si tak představení více užijí dospělí romantici než dorůstající mládež a označení rodinný muzikál není zcela na místě.

Co se týče samotné realizace, připravil tým v čele s režisérem Stanislavem Slovákem vcelku příjemnou a zábavnou inscenaci, které dominuje místy až velkolepá, symfonicky znějící hudba v podání živého orchestru. Velké a příjemně znějící hudební plochy konvenují s romantickými rozměry příběhu i jeho nekonečnými mořskými dálavami, jak je občas vidět na zdařilých scénických dotáčkách Petra Hlouška. Hudební nastudování Dana Kalouska jen podtrhuje bezmála filmově opulentní zážitek z výsledku, v němž samozřejmě dojde jak na ryčné sborové zpěvy, tak i na tklivá dueta Stevensonovy skotské matky a jeho americké milé. Divácky velmi vděčná pěvecká čísla tady předvádí kvartet Američanek kvokajících místy jako pomlouvačné slepice.

Scénograf Jaroslav Milfajt vytvořil výpravu, která naznačené zdvojení vyprávění účelně řeší systémem oponek a závěsů. Mnozí jistě s napětím čekají alespoň část slavné lodě Hispaniola, která je tady skutečně dominantním prvkem scény, ale jen v podobě víceúrovňové konstrukce lodního kýlu. Vedle sezpívaného ansámblu (se čtyřčlenným swingem za scénou) si divák v této produkci užije také choreografii Michala Matěje zejména v hromadných scénách company s náznaky country tanečků.

Podobné muzikálové velkoprodukce jsou složitým organismem, i co se obsazení týče. A tak nepřekvapí, že některé hlavní role jsou až třikrát alternovány. V premiérovém uvedení se v hlavní roli Louise Stevensona představil Aleš Slanina, který zejména exponovanější polohy svého pěveckého partu sunul až na hranici poněkud zbytečně přepjaté halasnosti. Velké dětské úlohy jsou problém, když jejich představitelé publiku nabízejí jen neprůstřelnou naivitu a neumělost projevu, kterou vlastně nelze odmítnout. To však nebyl případ Tomáše Daleckého. Ten jako Lloyd Osbourbe herecky suverénně zvládá jeviště, zpívání v páru i autentický projev prostý sentimentu. Podobným zážitkem je také předpisový pirát John Silver Petra Štěpána, který díky svému uvážlivému a přesnému hraní tvoří herecké těžiště této muzikálové šou. Bezpečně a jistě se v žánru nadsazené legrace pohybuje Dušan Vitázek coby Billy Bones – výstup umírání tohoto rumem a dálavami ošlehaného mořského vlka je diváckou lahůdkou. Mimořádný smysl pro přesně stylizovanou a dávkovanou komediálnost naplno ukázal Robert Jícha, ve své dvojroli přesně parodující šlechtu skutečnou (baron Trealwney) i nobilitu měšťanskou (starosta Edinburghu).

Slovákova muzikálová inscenace Ostrova pokladů stvrdila standard zručně inscenované podívané, které v duchu předlohy staví do protikladu zromantizovaný svět pirátů, pustých ostrovů a zakopaných pokladů s problémem hledání osobního štěstí v reálném životě o sto let později. Odpovídající hudební zpracování, jehož vlastnímu provedení dominují více než dvě desítky smyčců, dodává kýženou romantiku a završuje tak muzikálovou podobu jedné z nejslavnějších knih pro mládež.

Dennis Martin, Christoph Jilo, Wolfgang Adenberg: Ostrov pokladů, překlad Mikuláš Bryan. Režie – Stanislav Slovák, hudební nastudování – Dan Kalousek, scéna – Jaroslav Milfajt, kostýmy – Andrea Kučerová, choreografie – Michal Matěj, scénické projekce – Petr Hloušek, dramaturg – Klára Latzková, sbormistr – Jana Suchomelová. Louis Stevenson, Dr. Livesey, Ben Gunn – Aleš Slanina, Lloyd Osbourne, Jim Hawkins – Tomáš Dalecký, Fanny Osbourneová, Paní Hawkinsová – Ivana Vaňková, Thomas Stevenson, Kapitán Smollet – Ladislav Kolář, Margaret Stevensonová – Jana Musilová, John Silver, Sam Osbourne – Petr Štěpán, Billy Bones – Dušan Vitázek, Baron Trelawney, Starosta Edinburghu – Robert Jícha. 16. května 2015, Městské divadlo Brno, premiéra.

Komentáře

Reagovat
  • kateřina peková

    10. červenec 2015, 10:09
    Pěkná recenze, nemohu než souhlasit. :-) Jen mě mrzí, že byly úplně opomenuty kvality překladu (přebásnění). V podstatě zde o jeho autorovi není ani zmínka. A to se mi u tak podrobné (hodnotící všechny složky představení) recenze zdá velmi zvláštní...

Pretty Woman

4.11.2024, 19:00 / Hudební scéna MDB

BARBORA MOCHOWA

4.11.2024, 20:00 / Kabinet múz

Bamberger Symphoniker

4.11.2024, 20:00 / Janáčkovo divadlo

I LOVE YOU HONEY BUNNY + KOSMETIK INSTITUT

5.11.2024, 23:04 / Kabinet múz

Popelka

6.11.2024, 18:00 / Mahenovo divadlo

Lenka Kuželová, Dennis Schneiderka, Josef Klíč a Jan Jiraský

6.11.2024, 19:00 / Památník Leoše Janáčka

Tolstoys

6.11.2024, 20:00 / Alterna

NAČEVA (KŘEST ALBA)

6.11.2024, 20:00 / Kabinet múz

Jakub Děkan & Band + support: Petr Malý

6.11.2024, 20:00 / Metro Music Bar

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.  více

Ve druhém dnu festivalu Expozice nové hudby přenesli pořadatelé návštěvníky do vod komorních. V podání houslistky Terezy Horákové v Besedním domě zazněly dvě výjimečné skladby pro sólové housle. Při druhé z nich se k houslistce připojila Sarah Jedličková, která živě pracovala s osmi předem nahranými zvukovými stopami.  více

Slovanská tematika, violoncellová virtuozita a pocta Antonínu Dvořákovi (1841–1904) – i takto bychom mohli ve zkratce shrnout koncert Filharmonie Brno z 10. října v Janáčkově divadle. Pod dohledem etablovaného dirigenta Leoše Svárovského zazněly tři rapsodické kusy z konce sedmdesátých let 19. století a známý Violoncellový koncert h moll v podání mladé a talentované violoncellistky Laury van der Heijdenvíce

Klub moravských skladatelů pravidelně uvádí koncerty, při kterých dostávají slovo mladí interpreti, často teprve studenti vysoké školy či konzervatoře. V pondělí 7. října v 19 hodin v koncertním sále HF JAMU skupina studentů s podporou svých starších kolegů, tentokrát i profesionálů, uvedla program s názvem Od Janáčka k dnešku, hudební vzpomínka na moravské skladatele. Jak už název napovídá, program byl složený z děl čtyř skladatelů, kteří jsou spojeni s Moravou a zejména s Brnem, konkrétně Arne Linky, Pavla Haase, Antonína Tučapského a Leoše Janáčka.  více

Podzimní sérii koncertů z cyklu Barbara Maria Willi uvádí zahájil sólový recitál německé hráčky na klávesové nástroje Christine Schornsheim. Při bezmála dvouhodinového koncertu interpretka v konventu Milosrdných bratří představila výběr z klavírních skladeb klasicistních skladatelů, které provedla na kopii historického kladívkového klavíru – nástroji podobnému tomu, na kterém jmenovaní skladatelé pravděpodobně komponovali.  více

Muzikál nemusí být vždy jen pocukrovaným pozlátkem, mazlivým hudebním vyprávěním zamotaným do přeslazeného konce. Městské divadlo Brno v české premiéře uvedlo broadwayský muzikál Drahý Evane Hansene. Navzdory komickým situacím diváka čeká téměř tragická story ze střední školy roubovaná na komorní hudební příběh. Tento celek nápaditě otevírá drsná témata jako je úzkost, osamocenost, deprese či dokonce sebevražda. Je tedy logické, že dílo s tklivou hudbou a psychologizujícími písňovými texty Benje Paseka a Justina Paula a vynalézavým libretem Stevena Levensona je dnes již takřka kultovním a že budí nadšení. Nyní se tedy lze navrch těšit z tohoto importu také do Brna.  více

Chrámový koncert, který se odehrál v pondělí 23. září v kostele sv. Augustina na Kraví hoře, prezentoval dramaturgickou linii večerů soudobé duchovní hudby tělesa Ensemble Opera Diversa s dirigentkou Gabrielou Tardonovou a smíšeného sboru Ensemble Versus se sbormistrem Patrikem Buchtou. Při podobných příležitostech je hudba – velice často v podobě světových či tuzemských premiér – provozována v brněnských kostelech, jež pokaždé nabízí odlišnou akustickou, ale i architektonickou rovinu. Nejinak tomu bylo i při recenzovaném koncertu, který v přímém přenosu vysílalo Radio Proglas. Zazněla díla tří českých skladatelů, na jejichž provedení se podíleli sopranistka Tereza Zimková, tenorista Stanislav Předota, trumpetista Josef Zimka a varhaník Martin Jakubíčekvíce

Jednou z nejočekávanějších hvězd letošního ročníku festivalu JazzFestBrno byl bezesporu americký kytarista Al Di Meola se svým projektem The Electric Years. Kytarový matador vystoupil v brněnském Sono centru v úterý 17. září při turné, ve kterém se – jak už z názvu projektu vyplývá - vrací především k sérii jazz-rockových nahrávek z druhé poloviny 70. let minulého století.  více

Již 69. sezonu zahájila v neděli 15. září v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod taktovkou jejího šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Divákům nabídla skladby Bedřicha Smetany a Antona Brucknera, kteří by tento rok oslavili dvousté narozeniny. Oproti avizovanému programu byl ovšem nedělní večer zkrácen o symfonickou báseň Hakon Jarl, neboť vydatné deště a s nimi spojené záplavy se nevyhnuly ani brněnskému okolí. Několik muzikantů se nemohlo do Brna na koncert bezpečně dostat. Jednou z nich byla i harfistka Ivana Švestková, jejíž part ve zmíněné symfonické básni velice náročný, nebylo možné takto narychlo sehnat náhradu.  více

S výhradně romantickým repertoárem na brněnský festival Špilberk přicestoval v sobotu 24. srpna korejský rozhlasový orchestr KBS Symphony Orchestra se svým hudebním ředitelem – finským dirigentem a houslistou – Pietari Inkinenem. Pozvání přijala také jihokorejská houslistka, absolventka prestižní Julliard School Bomsori Kimvíce

Nejčtenější

Kritika

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce