Ostrov pokladů: Muzikál pro dospělé romantiky

21. květen 2015, 7:20
Ostrov pokladů: Muzikál pro dospělé romantiky

Neutuchající obliba pirátské tématiky i slavné knihy Roberta Louise Stevensona se protnuly v novém divadelním zpracování Ostrova pokladů. Není to však jen smyšlené dobrodružství, ale i skutečný příběh autora, který na jevišti ožívá.

Městské divadlo Brno (MDB) uvedlo nesčetněkrát zpracovaný knižní hit (jen filmových zpracování se za poslední půlstoletí nedopočítáte) v muzikálové podobě. Není bez zajímavosti, že v Brně lze nyní narazit na dva Ostrovy pokladů. Činoherní verzi slavného literárního titulu z roku 1883, má na repertoáru i Mahenovo divadlo. Pro zdejší hudební scénu MDB literární evergreen zpracovali němečtí autoři Dennis Martin a Christoph Jilo, které v Brně znají díky titulu Papežka, tedy německého muzikálu roku 2011. Městské divadlo jej uvedlo v české premiéře o rok později a Hana Holišová získala za výkon v titulní roli Papežky Cenu Thálie.

Ale zpět k pirátům. Stevensonova kniha má jasné divadelně využitelné devízy: dramatický děj a tudíž i dostatek napětí, romantický kontrast čestných hrdinů a nepoctivých padouchů, vábivé kulisy mořeplavby i exotických krajů. To však bylo německým tvůrcům málo a rozhodli se příběh prolnout s biografickou story autora a příhodami, jež vznik románu provázely. Toto řešení je zajímavé v tom, že se muzikál neveze pouze po jednoduché vlně líbivé podívané, ale snaží se ji ozvláštnit a ze života skotského romanopisce, básníka a spisovatele cestopisů udělat stejně romantickou matérii. Tuberkulózou stižený spisovatel se totiž vzepřel vůli svého otce, aby se stal právním koncipientem, a jde si za svým literárním snem. V Paříži nachází nejen téma pro svou prvotinu, ale i svou životní lásku Fanny Osbourneovou a jejího syna Lloyda (jmenovaná Američanka měla ve skutečnosti děti tři), který se Stevensonovi stává kamarádem, prvním čtenářem a adresátem jeho slavného díla.

Dospívající kluk je potom v německém muzikálu malým dobrodruhem Jimem Hawkinsem. Autoři do tohoto Ostrova pokladů nápaditě přenesli a zdvojili v něm i další hlavní postavy. Sám Stevenson kupříkladu hraje jako Dr. Livesey či pomatený Ben Gunn, spisovatelův přísný otec se promění v čestného kapitána Smolleta a John Silver s dřevěnou nohou se nakonec ukáže i jako chlapův biologický otec Sam Osbourne. Podobné řešení sice našlo kouzelné paralely a předobrazy romantických figur ve skutečném životě, je však také poněkud ostentativně edukativní a hlavní děj Ostrova pokladů místy zpomaluje.

A z těchto důvodů asi trochu zklame děti, které čekaly jen na posádku slavné Hispanioly a výpravu za pokladem legendárního pirátského kapitána Flinta. V tomto ohledu si tak představení více užijí dospělí romantici než dorůstající mládež a označení rodinný muzikál není zcela na místě.

Co se týče samotné realizace, připravil tým v čele s režisérem Stanislavem Slovákem vcelku příjemnou a zábavnou inscenaci, které dominuje místy až velkolepá, symfonicky znějící hudba v podání živého orchestru. Velké a příjemně znějící hudební plochy konvenují s romantickými rozměry příběhu i jeho nekonečnými mořskými dálavami, jak je občas vidět na zdařilých scénických dotáčkách Petra Hlouška. Hudební nastudování Dana Kalouska jen podtrhuje bezmála filmově opulentní zážitek z výsledku, v němž samozřejmě dojde jak na ryčné sborové zpěvy, tak i na tklivá dueta Stevensonovy skotské matky a jeho americké milé. Divácky velmi vděčná pěvecká čísla tady předvádí kvartet Američanek kvokajících místy jako pomlouvačné slepice.

Scénograf Jaroslav Milfajt vytvořil výpravu, která naznačené zdvojení vyprávění účelně řeší systémem oponek a závěsů. Mnozí jistě s napětím čekají alespoň část slavné lodě Hispaniola, která je tady skutečně dominantním prvkem scény, ale jen v podobě víceúrovňové konstrukce lodního kýlu. Vedle sezpívaného ansámblu (se čtyřčlenným swingem za scénou) si divák v této produkci užije také choreografii Michala Matěje zejména v hromadných scénách company s náznaky country tanečků.

Podobné muzikálové velkoprodukce jsou složitým organismem, i co se obsazení týče. A tak nepřekvapí, že některé hlavní role jsou až třikrát alternovány. V premiérovém uvedení se v hlavní roli Louise Stevensona představil Aleš Slanina, který zejména exponovanější polohy svého pěveckého partu sunul až na hranici poněkud zbytečně přepjaté halasnosti. Velké dětské úlohy jsou problém, když jejich představitelé publiku nabízejí jen neprůstřelnou naivitu a neumělost projevu, kterou vlastně nelze odmítnout. To však nebyl případ Tomáše Daleckého. Ten jako Lloyd Osbourbe herecky suverénně zvládá jeviště, zpívání v páru i autentický projev prostý sentimentu. Podobným zážitkem je také předpisový pirát John Silver Petra Štěpána, který díky svému uvážlivému a přesnému hraní tvoří herecké těžiště této muzikálové šou. Bezpečně a jistě se v žánru nadsazené legrace pohybuje Dušan Vitázek coby Billy Bones – výstup umírání tohoto rumem a dálavami ošlehaného mořského vlka je diváckou lahůdkou. Mimořádný smysl pro přesně stylizovanou a dávkovanou komediálnost naplno ukázal Robert Jícha, ve své dvojroli přesně parodující šlechtu skutečnou (baron Trealwney) i nobilitu měšťanskou (starosta Edinburghu).

Slovákova muzikálová inscenace Ostrova pokladů stvrdila standard zručně inscenované podívané, které v duchu předlohy staví do protikladu zromantizovaný svět pirátů, pustých ostrovů a zakopaných pokladů s problémem hledání osobního štěstí v reálném životě o sto let později. Odpovídající hudební zpracování, jehož vlastnímu provedení dominují více než dvě desítky smyčců, dodává kýženou romantiku a završuje tak muzikálovou podobu jedné z nejslavnějších knih pro mládež.

Dennis Martin, Christoph Jilo, Wolfgang Adenberg: Ostrov pokladů, překlad Mikuláš Bryan. Režie – Stanislav Slovák, hudební nastudování – Dan Kalousek, scéna – Jaroslav Milfajt, kostýmy – Andrea Kučerová, choreografie – Michal Matěj, scénické projekce – Petr Hloušek, dramaturg – Klára Latzková, sbormistr – Jana Suchomelová. Louis Stevenson, Dr. Livesey, Ben Gunn – Aleš Slanina, Lloyd Osbourne, Jim Hawkins – Tomáš Dalecký, Fanny Osbourneová, Paní Hawkinsová – Ivana Vaňková, Thomas Stevenson, Kapitán Smollet – Ladislav Kolář, Margaret Stevensonová – Jana Musilová, John Silver, Sam Osbourne – Petr Štěpán, Billy Bones – Dušan Vitázek, Baron Trelawney, Starosta Edinburghu – Robert Jícha. 16. května 2015, Městské divadlo Brno, premiéra.

Komentáře

Reagovat
  • kateřina peková

    10. červenec 2015, 10:09
    Pěkná recenze, nemohu než souhlasit. :-) Jen mě mrzí, že byly úplně opomenuty kvality překladu (přebásnění). V podstatě zde o jeho autorovi není ani zmínka. A to se mi u tak podrobné (hodnotící všechny složky představení) recenze zdá velmi zvláštní...

Balkan Bashavel

8.8.2020, 18:00 / Kavárna Trojka

Radio and Juliet

8.8.2020, 20:00 / Mahenovo divadlo

Prodaná nevěsta

9.8.2020, 19:00 / Janáčkovo divadlo

Ludvíkův salon

10.8.2020, 9:00 / Místodržitelský palác

Michal Horák

10.8.2020, 19:00 / Kabinet múz

Summer blues garden vol.2

11.8.2020, 19:00 / Music Lab

Carmina Burana / MHF Špilberk

11.8.2020, 20:00 / nádvoří hradu Špilberk

Hannover Brno Ensemble

12.8.2020, 19:00 / Music Lab

Něco si přej

12.8.2020, 20:00 / Kavárna Trojka

Purplefox Town

12.8.2020, 20:00 / Alterna

Že se letošní Horňácké slavnosti v tradičním termínu (poblíž svátku sv. Máří Magdaleny) a rozsahu (tří až pěti dnů) neuskuteční, rozhodla rada obce Velké na Veličkou už v půli dubna. Pochopitelně se nedal předpovídat vývoj krizových opatření směrem k třetímu červencovému týdnu, ale horňáčtí muzikanti se pokusili vymyslet alespoň částečné náhradní řešení pro zachování kontinuity. Nakonec se oficiálně konaly dva koncerty ve do dvou po sobě následujících sobotách: 18. července se v Kulturním domě ve Velké nad Veličkou uskutečnil přímý přenos veřejné rozhlasové nahrávky Českého rozhlasu Brno pod titulem Hrajte že ně, hrajte aneb Horňácké trochu jinak. O týden později se ve sportovním areálu v Javorníku pořádalo tradiční klání o „najvěčího znalca horňáckých sedláckých“ pod patronací Horňácké cimbálové muziky Libora Supa. Obě akce si pochopitelně našly své diváky a posluchače.  více

V předvečer premiéry operní pantomimy Der Traum, která se má stát pomyslným vyvrcholením 16. ročníku Hudebního festivalu Znojmo, dostali jeho návštěvníci možnost nahlédnout do prostor impozantního, avšak chátrajícího Louckého kláštera. Toto specifické místo s jedinečnou atmosférou nebylo vybrané náhodou. Jmenovaná přehlídka se totiž nestará pouze o kulturní přítomnost, ale spolufinancuje i řadu rekonstrukcí chátrajících památek. Již několik let je jeho cílem obnova Louckého kláštera, a tak se podobně jako v minulých letech stal včerejší koncert vhodnou příležitostí k dobročinné dražbě vín, jejíž výtěžek je určený právě na opravu devastované budovy. S pestrým programem sestávajícím z děl Henryho Purcella, Giovanniho Battisty Pergolesiho, Šimona Brixiho, Georga Friedricha Händela, Antonia Vivaldiho a Wolfganga Amadea Mozarta se na prosluněném nádvoří a za cinkotu skleniček představil Znojemský komorní orchestr doplněný čestnými hosty, violisty Reinholdem Riegerem a Emilem Machainem. Jako sólisté vystoupili sopranistka Zuzana Barochová a pozounista Tomáš Votava, koncert řídil houslista a pedagog Marek Filip, který je současně uměleckým vedoucím ansámblu.  více

Letošní ročník Hudebního festivalu Znojmo se pomalu blíží ke své polovině; stihnul i tak nabídnout řadu pozoruhodných hudebních večerů v čele s koncertem při svíčkách či Divadlem světel Dua Kchun. Včerejší program oslovil ponejvíce milovníky díla Johanna Sebastiana Bacha, jehož kantáty Wachet auf, ruft uns die Stimme a Tönet, ihr Pauken! Erschallet, Trompeten! zazněly v nastudování orchestru Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka ve znojemském kostele Nalezení sv. Kříže. V sólových partech vystoupily sopranistky Romana Kružíková a Pavla Radostová, altistka Lucie Netušilová Karafiátová, tenorista Jakub Kubín a basista Jiří Miroslav Procházka.  více

Brněnská rocková skupina Kulturní úderka v čele se zpěvákem a kytaristou Štěpánem Dokoupilem tentokrát své fanoušky nenechala čekat příliš dlouho. Zatímco mezi jejím prvním a druhým albem byla patnáctiletá pauza, novinka Black Metall vyšla necelé dva roky po předchozím albu Sarajevská Katarzija. S názvem nového alba je třeba zacházet opatrně. S black metalem coby hudebním žánrem totiž Úderka nic společného neměla a nemá. Stále máme co do činění nikoli s metalem, ale s poměrně syrovým rockem, který ovšem v některých momentech příjemně zjemňují klávesy Omera Blentiče, případně trubka hostujícího Jana Kozelka.  více

Kulturní život se pokusil v nerovném boji s virovým přízrakem a vládními nařízeními přesunout do sterilního a „životu bezpečného“ prostředí sociálních sítí. Hudební instituce se v nejtemnějších měsících předháněly v uvádění záznamů památných koncertů a významné operní domy vysílaly do světa divácky nejúspěšnější představení.  více

Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Nejčtenější

Kritika

V předvečer premiéry operní pantomimy Der Traum, která se má stát pomyslným vyvrcholením 16. ročníku Hudebního festivalu Znojmo, dostali jeho návštěvníci možnost nahlédnout do prostor impozantního, avšak chátrajícího Louckého kláštera. Toto specifické místo s jedinečnou atmosférou nebylo vybrané náhodou. Jmenovaná přehlídka se totiž nestará pouze o kulturní přítomnost, ale spolufinancuje i řadu rekonstrukcí chátrajících památek. Již několik let je jeho cílem obnova Louckého kláštera, a tak se podobně jako v minulých letech stal včerejší koncert vhodnou příležitostí k dobročinné dražbě vín, jejíž výtěžek je určený právě na opravu devastované budovy. S pestrým programem sestávajícím z děl Henryho Purcella, Giovanniho Battisty Pergolesiho, Šimona Brixiho, Georga Friedricha Händela, Antonia Vivaldiho a Wolfganga Amadea Mozarta se na prosluněném nádvoří a za cinkotu skleniček představil Znojemský komorní orchestr doplněný čestnými hosty, violisty Reinholdem Riegerem a Emilem Machainem. Jako sólisté vystoupili sopranistka Zuzana Barochová a pozounista Tomáš Votava, koncert řídil houslista a pedagog Marek Filip, který je současně uměleckým vedoucím ansámblu.  více