Petite Mort. Nepřekonatelný Jiří Kylián, jeho tanečníci a pokračovatelé

Petite Mort. Nepřekonatelný Jiří Kylián, jeho tanečníci a pokračovatelé

Komponovaný večer v Janáčkově divadle propojil osobnost Jiřího Kyliána, vzpomínky na jeho Netherlands Dance Theatre a také jeho tanečníky – současné choreografy Mária Radačovského a Lukáše Timuláka. Kyliánova choreografie se v repertoáru brněnského baletu objevila vůbec poprvé a dala také celému večeru jméno – Petite Mort.

Představení zahájily choreografie ředitele brněnského baletu Mária Radačovského, který pro tento večer oživil dvě ze svých starších prací. První z nich, Beethoven, je fragmentem stejnojmenného celovečerního baletu – provedená část ztvárnila první větu Beethovenovy páté symfonie.

Radačovský začíná mluveným dialogem, který tanečníkům není úplně vlastní, a v kombinaci s divadelním ztvárněním všedního života hráčů orchestru úvod působí jaksi uměle. S prvními tóny ale nepřirozená atmosféra mizí. Téměř čtyřicet tanečníků se převtěluje do nástrojů symfonického orchestru a vytváří taneční podobu jedné z nejslavnějších kompozic.

Jednotlivé „skupiny nástrojů“ tančí svoje party. Pohyb putuje z jedné skupiny tanečníků na druhou a postupně graduje v hromadných výstupech v souladu s hudbou Beethovenovy symfonie. Radačovský pracuje s rekvizitou, pomyslnou i reálnou, tanečníka posouvá z role hráče do role nástroje a naopak. V duchu novodobého přístupu k tanci zapojuje i minimalismus: jednoduchý pohyb hrudníku nebo posun židlí rozehrává kostým tanečníka, diváka atakují zvukové podněty. Choreografie zapojila celý brněnský baletní soubor, který si ponechal lehkost a vzdušnost. Radačovského miniatura i přes statické ukotvení v prostoru strhuje dynamikou a přesností skupinové práce.

Druhou choreografii nazvanou Spolu vytvořil Radačovský pro svůj bratislavský soubor a sám ji označuje jako své nejzdařilejší dílo. Prostor jeviště se tu oproti první části plně otevírá do hloubky, „orchestr“ tanečníků nahrazuje osamocená postava. Postupně scénu zaplní dalších třináct tanečníků, kteří se pohybují do ticha, kombinují otevřené i uzavřené mizanscény. Napětí vyvolávají směřováním ke společné choreografii, která však nikdy nepřijde. Duety střídají zcizovací efekty v podobě obyčejné chůze či stahování šatů. Radačovský pracuje s brněnským souborem již dva roky a je patrné, jak blízko má soubor k interpretaci jeho děl, všechny pohyby vyznívají přirozeně a opravdově. Z provedení je cítit síla emocí, všichni jsou spolu, a každý sám.

Nejmladším choreografem večera byl Lukáš Timulák. Také on je ovlivněn dlouholetým působením v Kyliánově nizozemském souboru. Žena je z Venuše a muž z Marsu – takové je téma hříčky Masculine/Feminine, kterou Timulák původně vytvořil pro Nederlands Dans Theater 2. Používá stejně jako Radačovský mluvené slovo, ale svěřil je profesionální nahrávce, neboť text je tu důležitým hybatelem děje. Zaznívají zde běžná klišé zažitá ve vztazích mezi mužem a ženou ilustrovaná pohybovým vyjádřením. Timulák k pohybu přidává neobvykle velký akcent na výraz, dosahuje tím obrovské škály přesného vyjádření pocitů, nálad, vztahů a situací.

Choreografie není náročná na techniku, ale právě na kombinaci herecké akce s pohybem. Brněnskému souboru se podařilo najít správnou rovnováhu mezi obojím a různé polohy lidské povahy a emocí byly ze samotného pohybu dokonale čitelné. Masculine/Feminine vtipně popisuje situace, které pravděpodobně každý z nás někdy prožil. Prolínají se jí úsměvné fráze a pravděpodobně je k divákům nejvstřícnější. Dává mužům ženské role, ženám mužské, a do jisté míry je oddechovou popovou hříčkou.

Současná klasika Jiřího Kyliána

Závěr patřil časově nejstarší choreografii, pro milovníky tance již téměř taneční klasice. Přesto bylo toto dílo jednoznačným vrcholem večera a v mnohém předcházející novější choreografie předčilo. Zařazení Petite Mort Jiřího Kyliána vedle choreografií jeho žáků či následovníků zdůrazňuje nevšední talent slavného choreografa, jeho dokonalou muzikálnost a velkou vizuální představivost. Skladbu večera ovlivnilo i jeho rozhodnutí nechat brněnský soubor nastudovat pouze jednu ze svých choreografií místo původně žádaných dvou.

Pro brněnský soubor bylo nastudování tohoto jedinečného díla školou nového tanečního jazyka. Originální pohybový repertoár Jiřího Kyliána přenese každého tanečníka za jakýsi pomyslný bod, z nějž se již nedá vrátit k tanci jako před Kyliánem. Premiéru se souborem připravovala Kyliánova spolupracovnice Elke Schepersová.

Kylián si jako hudební podklad vybral pomalé části dvou Mozartových klavírních koncertů. Do nich promítá dynamické obrazy, ve kterých je hudba zdrojem pohybu. Ten ale není důležitý sám o sobě, důraz je kladen na obrazce, které tanečník vytvoří. Obraz, který se tvoří před divákem, místy klame zdáním filmových záběrů. Přechází až za realitu podobně jako v renesančních portrétech. Důraz je kladen na celek stvořený z dokonalých detailů.

Střídáním propnutých pozic s uvolněnými Kylián neustále osciluje na hraně mezi klasickou baletní technikou a moderním tancem. Napětí stupňuje použití netradičních rekvizit. Nic nechybí, nic nepřečnívá. Mário Radačovský svůj soubor dobře připravil na přijetí choreografií světových tanečních celebrit. Publikum se může těšit na to, co přijde dál.

Mário Radačovský: Beethoven, Spolu, Lukáš Timulák: Masculine Feminine, Jiří Kylián: Petite Mort. Hudba: Ludwig van Beethoven, Franz Schubert, Wolfgang Amadeus Mozart, Herbie Flowers & Barry Morgan, Masakazu Ito. Režie: Mário Radačovský, Lukáš Timulák, scéna: Peter Biľak, Jiří Kylián, kostýmy: Patricia Barker, Linda Tublerová, Joke Visserm, světelný design: Tom Visser, choreografické nastudování: Mário Radačovský, Lukáš Timulák, Elke Marieke Schepers. 21. ledna 2016, Janáčkovo divadlo, Brno, premiéra.

Foto archiv ND Brno

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Balet Národního divadla Brno přivedl do Janáčkova divadla klasika dvacátého století spolu se současnými tvůrci. Úrovní nastudování tří rozmanitých choreografií brněnský soubor prokázal svou konkurenceschopnost ve světě současného tance.  více

Dnes se na tiskové konferenci představili noví ředitelé souborů ND Brno v čele s Martinem Glaserem, který byl jmenován šéfem celého třísouborového divadla. Byl mezi nimi i Mário Radačovský, nový šéf brněnského baletu. Své funkce se ujal právě dnes.  více

Z konkurzu do baletního souboru Národního divadla Brno jsem si odnesl především jeden poznatek: balet je strašlivá dřina. Umění je to pro mě pořád stejně záhadné a neproniknutelné, ale z lidského hlediska jsem si jej přinejmenším začal o hodně víc vážit.  více




Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Osmý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Spojení průseremvíce

Nejčtenější

Kritika

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více