Poslední letošní s/Setkání nové hudby Plus

Poslední letošní s/Setkání nové hudby Plus

Šestnáctý ročník festivalu Setkávání nové hudby Plus, který se zaměřuje na současnou akustickou a elektronickou hudbu a multimediální projekty, a který v Brně probíhá od konce října, byl završen dvojkoncertem v pátek 13. prosince. Jakkoli je třináctka tradičně poslem neštěstí, zakončení festivalu přinesla jen opak. Přes značně podceněnou propagaci celého festivalu bylo závěrečné Setkání opravdu velké. Místa na sezení v sále Divadla na Orlí nestačila a posléze byla obsazena i zem a přidány lavice po bocích. Vzhledem k malé návštěvnosti předcházejících akcí festivalu, která až na pár výjimek dokonce snese označení „prořídlá“, se nabízí otázka, co způsobilo takový zájem o poslední koncert. Zda to byl předeslaný program hudby brněnských autorů, jména interpretů nebo zásah osudového čísla, je těžké určit. Nicméně právě pestrost skladeb i účinkujících mohla poskytnout uspokojení každému posluchači minimálně v jednom bodě programu, ať už přišel z jakéhokoli důvodu. O první část dvojkoncertu se postarali hráči Brno Contemporary Orchestra (dále jen BCO) pod taktovkou Pavla Šnajdra, druhou půli večera obstaral Ensemble Marijan a Iva Bittová jako host.

Již zmíněná pestrost byla příznačná hlavně pro první koncert. Nutno ale říct, že rozmanitost se spíše blížila významu fráze „každý pes, jiná ves“. Úvodní M Trasa M Víta Zouhara pro housle, violoncello, klavír, klarinet a zvukovou stopu vytvářela fiktivní trasu metra na minimalistických základech. Pravidelný tep a gradační kolísání bylo až příliš kontrastní k následující Skladbě pro klavír, jejíž výrazným prvkem byly rozevláté běhy či lety mezi znějící vysokou a nízkou polohou. Zdeněk Král tuto skladbu napsal pro Renatu Ardaševovou, která ji také procítěně provedla. Druhým kouskem od téhož autora mladší brněnské generace byl Kousek po kousku pro smyčce a dechy v sólovém obsazení, klavír a vibrafon. Aditivní princip jednotlivých „kousků“ a zpětné hledání jejich významu v celku působilo nesoudržně a poněkud těžkopádně, výsledek evokoval zběsilé přepínání TV přes jazzband, kreslený film, klastr v thrilleru až k dramatickému filmovému finále. Další skladba byla skutečně jiná ves, neboť došlo na hudební parodii folkloru. Špetka Universa aneb písně duchů proletivšíchMaria Buzziho, tedy šest písní pro pánské pěvecké sdružení extrémního folkloru Krása, které dvojice Marek Daniel & Štěpán Rusín provádí většinou a capella anebo s klavírním doprovodem, zaznělo v komorní úpravě přímo pro BCO. Dílo a jeho scénické provedení s „folklorními“ gesty a pohyby sklidilo od publika největší úspěch, tleskalo se po každé písničce. Hudební zpracování bylo zdařilé, pánům „zpěvákům“ by však mohlo být v některých pasážích více rozumět. Jako vtip písně fungují, vyslechnout je však v jiném kontextu a ve společnosti jiných skladeb podobně zaměřených by bylo vhodnější.

Dvě díla autorů označených jako střední brněnská generace, která zazněla po přestávce, tvořila o mnoho kompaktnější celek a vrchol koncertu. Unisono leggiero Pavla Zemka Nováka pro šest nástrojů – housle, viola, violoncello, klavír, flétnu a klarinet – znamenalo čirost přerušovanou zvlněním, zahuštěným pohybem a ostrými zářezy. Průběžná nenápadná gradace vedla k exponované části ve vysoké poloze, která byla bohužel zahrána intonačně nepřesně. Nicméně osmiminutová kompozice – podle programu složená z padesáti miniatur vlastního tvaru propojených technikou unisona – byla pro mne osobně nejzajímavější. Program BCO uzavřelo dílo posluchačsky i interpretačně nejnáročnější. Kantáta Já, JákobMiloslava Ištvanaz roku 1968staví na technice montáže (využívá mimo jiné i prvky beatu a rocku) a dramatických střetech. Role recitátora se zhostil Tomáš Krejčí a pěvecké linky Irena Troupová. Tu jsme měli možnost v Brně slyšet nedávno, v rámci Moravského podzimu provedla Pierrot Lunaire Arnolda Schoenberga. Repertoár dvacátého století jejímu výraznému hlasu s jasnou barvou a umírněnému projevu velmi sluší. Tomáš Krejčí dával vyřčeným slovům přesný význam a smysl, jaký měla mít. Členové BCO se měnili podle proměnlivého obsazení skladeb a všichni hráli přesvědčivě, včetně zmíněných hostů. Způsob, jakým Pavel Šnajdr hráče řídí je přesný a čistý, bez zbytečných věcí navíc a pod jeho rukou skladby dobře fungují.

Následovala technická přestavba a čas „na vydechnutí“, během kterého se vytratila téměř polovina obecenstva. Z takového „odlivu“ publika a předcházejícího úspěchu extrémního folkloru by se dalo usuzovat, že zájem o koncert způsobilo právě toto vystoupení. Obecně bylo velmi potěšující, že na „novou hudbu“ přišlo tolik lidí, i když to zvětšilo pravděpodobnost rušivých aspektů jako je zvonění mobilu (zdá se, že v našem technologicky dravém světě to bude asi nekonečný problém, neboť koncert bez zvonění začíná být malým zázrakem). Rušivé bylo také vrzání a cvakání dveří za pozdě příchozími po přestávce (když už takové dveře v nově postaveném a technicky vybaveném prostoru jsou, snad by se dalo aspoň to vrzání vyřešit). Mimo rušivost lidskou, která je přirozená, se objevila jedna technická, která byla o stupeň nepříjemnější. Po čas celého koncertu hučela jakási ventilace či klimatizace a skladby v nižší dynamice, zejména Zouharovu a Novákovu, tím částečně poškodila (s tím by se určitě něco mělo dělat, podobně jako s „hučákem“ v Janáčkově divadle).

Druhou část večera vyplnil projekt Efemérní světy improvizace. Ensemble Marijan, který v nadcházejícím roce oslaví výročí patnáct let od založení, k sobě přizval Ivu Bittovou (housle, zpěv) a Tomáše Hrůzu (interaktivní video). Soubor hrál v šestičlenné sestavě: Lucie Páchová – vokál, Lucie Vítková – akordeon, Sára Žalčíková – klavír, Jan Kavan – violoncello, Petr Pařízek – flétna, vokál a Ivo Medek – inside piano, bicí, hračky. Poslední jmenovaný je zakládajícím členem a také jednou z hlavních osob, která stojí za celým festivalem. Bylo zajímavé vidět ho během večera ve dvou polohách – koncert uvedl slovem a zakončil hraním. Improvizovaná hra trvala zhruba pětačtyřicet minut. Poněkud nejistý začátek se rozvinul do několika odlišných ploch, ve kterých se hráči výborně sešli a fungovali jako jeden celek. Některé okamžiky byly až pohlcující. Nejprůrazněji z celku vystupovala Iva Bittová, která předvedla škálu všemožných odstínů zpěvu, zvuků a skřeků. Melodickou hlasovou linku někdy působivě propojovala s houslemi. Tomáš Hrůza v průběhu improvizace vytvářel vizuální projekci na zadní stěnu jeviště, která reagovala na změny v hudbě. Celá improvizovaná hra měla smysl a svou vnitřní logiku a návaznost, hudebníci se nepředháněli, kdo využije více technik a nápadů. Všichni si hru očividně užívali a bylo to velmi zdařilé ukončení večera a celého festivalu. Bylo by skvělé, kdyby další ročník měl důslednější propagaci a zájem publika byl takový, jako na závěrečném dvojkoncertě, neboť festival si to zaslouží a hlavně za to stojí.

Závěrečný dvojkoncert festivalu Setkávání nové hudby Plus 2013. 13.12.2013, Divadlo Na Orlí, Brno.

Vít Zouhar: M trasa M, Zdeněk Král: Skladba pro klavír, Kousek po kousku, Mario Buzzi: Špetka Universa aneb písně duchů proletivších, Pavel Zemek-Novák: Unisono leggiero, Miloslav Ištvan: Já, Jákob. Brno Contemporary Orchestra, Marek Daniel&Štěpán Rusín – pánské pěvecké sdružení extrémního folkloru Krása, Renata Ardaševová – klavír, Irena Troupová – soprán, Tomáš Krejčí – recitace. Pavel Šnajdr – dirigent, hudební nastudování.

Efemérní světy improvizace. Ensemble Marijan, Iva Bittová – vokál, housle, Tomáš Hrůza – video.

Foto archiv BCO

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Tvůrčí skupina A působila v Brně jen krátce v šedesátých letech, byla ale velkým impulsem Nové hudby. Miloslav Ištvan Quartett natočil album se skladbami jejích členů Zdeňka Pololáníka, Josefa Berga, Miloslava Ištvana, Jana Nováka a Aloise Piňose.  více

Professor Bad Trip Fausta Romitelliho je hudební obraz stavu po užití halucinogenů podaný ve třech přednáškách. Brno Contemporary Orchestra sáhl po opravdu výjimečné kompozici a pokusil se vytvořit ojedinělou a mimořádnou událost – především po hudební a po technické stránce to i vyšlo.  více

Do ticha je občas potřeba říznout, album Nůž na ticho už bylo pokřtěno v Divadle Na provázku i v českém centru ve Vídni. Přečtěte si, co od takového nože můžete čekat.  více


Poslední letošní orchestrální koncert Ensemblu Opera Diversa, uvedený pod názvem Double Concerto, kladl důraz na speciální vztah mezi tímto souborem a slovenským, v Brně působícím houslistou Milanem Paľou (*1982). Toto propojení bylo na úterním koncertu v Domě umění zdůrazněno nejen v obvyklé rovině interpretační, ale Paľa se tentokrát publiku představil v trojroli houslisty, violisty a skladatele. Orchestr pod vedením Mariána Lejavy, který se souborem navázal spolupráci po roční odmlce, provedl světovou premiéru Paľova koncertu pro housle a smyčce Ossth (2019).  více

Poslední operní premiérou Národního divadla Brno uvedenou v tomto roce se stal titul Hurvínek prodává nevěstu, který vznikl v koprodukci s Divadlem Spejbla a Hurvínka. Premiéra pokračuje v tematickém zaměření spojeném s rokem české hudby a odehrála se 24. listopadu ve velkém sále divadla Reduta.  více

Čtvrtečním koncertem s titulem Bruckneriana odstartovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese abonentní řadu Filharmonie v divadle I. Orchestr provedl skladby Antona Brucknera a Stanisława Skrowaczewského, polsko-amerického dirigenta a skladatele, který se Brucknerovu dílu celoživotně věnoval. Před publikum nastoupili hráči s karmínovými šerpami s nápisem Hraju forte!, čímž se připojili k iniciativě Nenechme kulturu utichnout, která upozorňuje na podfinancování kultury a staví se proti vládnímu plánu investovat v příštím roce do kultury pouhých 0,64 % státního rozpočtu a vzdaluje se tak čím dál více svému slibu vydávat alespoň jedno procento.  více

Nejnovější produkcí Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stala Korunovace Poppey italského skladatele přelomu renesance a baroka Claudia Monteverdiho a libretisty Giovanniho Francesca Busenella. Tato Monteverdiho poslední opera měla premiéru v roce 1643 při benátském karnevalu a je jednou z prvních oper, které námět čerpaly z reálných historických událostí. V Divadle na Orlí mělo nové nastudování, v režii Vladimíra Johna, který poněkud upravil obsazení a několik rolí sloučil, premiéry 18. a 19. listopadu 2023. V hlavních rolích během první reprízy 21. listopadu vystoupili Jana Tajovská Krajčovičová (Agripina), Zuzana Jeřábková (Nerone), Zuzana Badárová (Poppea), Anna Zedníčková (Ottavia), Laura Uhorskaiová (Ottone), Václav Jeřábek (Seneca), Michael Robotka (Arnalta), Pavel Valenta (Lucano, Nutrice, 1. voják, 1. Senekův žák), Vladislav Agamuradov (Liberto, Console, 2. voják, 2. Senekův žák), Denis Zjatik (Mercurio, Littore, Tribuno, 3. Senekův žák), Nela Drozdová (Fortuna, Valleto), Veronika Zaplatilová (Virtu, Drusilla) a Petra Burgetová (Amore, Damigella).  více

Britská skupina The Beatles je širokou veřejností i mnohými hudebními kritiky považována za jednu z nejúspěšnějších, nejvlivnějších a nejpokrokovějších kapel všech dob. Zájem o jejich hudbu neochabuje ani po více než půl století od rozpadu legendy a vydání posledního alba Let It Be v roce 1970. Což mj. potvrzuje výběr písní na novém albu kytaristy, pedagoga a publicisty Milana Bátora, který na svoje nově vzniklé LP I Beatles nahrál osmnáct písní této čtyřky v úpravě pro sólovou kytaru z pera italského kytaristy a skladatele Maria Gangiho. Brněnský křest alba proběhl v pondělí 20. 11. ve vile Löw-Beer, tedy týden po křtu ostravském.  více

Pod Filharmonií Brno již devět sezón funguje projekt Orchestrální akademie Filharmonie Brno (OAFB) umožňující mladým talentovaným hudebníkům získat orchestrální praxi v profesionálním tělese. Touto cestou si orchestr vychovává další generace hráčů, ať už stálých či externích. Působení zde však dává mladistvým také příležitost ukázat svůj um v komorní hudbě a v koncertní řadě s názvem Mladá krev aneb Hudba zblízka. Její první sezónní koncert se konal ve středu 15. listopadu v Besedním domě.  více

Baladas da Luta, Bojové balady, je název šestého alba brazilské zpěvačky Mariany Da Cruz a její švýcarsko-brazilské kapely Da Cruz. Jde o kombinaci moderní hudby, která spojuje latinskoamerickou tradici a současné elektronické prvky, se silnými texty. V nich autorka bojuje za práva žen, vymezuje se proti diktaturám a konkrétně kritizuje atmosféru, jaké se v Brazílii vytvořila za vlády dnes už bývalého autoritářského prezidenta Bolsonara. Skupina Da Cruz vystoupila v srpnu 2023 na festivalu Brasil Fest Brno. Rozhovorem, který jsme po skončení jejich koncertu na Zelném trhu pořídili, se k tomuto festivalu vracíme. Odpovídají zpěvačka Mariana Da Cruz a hráč na klávesové nástroje a producent Ane Hebeisn, vystupující jako Ane H.  více

První abonentní koncert 68. filharmonické sezony se nesl v duchu oslav. Ve čtvrtek se v Besedním domě připomínalo významné životní jubileum brněnského skladatele, sbormistra a ředitele Českého filharmonického sboru Brno Petra Fialy (*1943). Na koncertě zazněla dvě oslavencova díla, z toho v prvním případě dokonce světová premiéra Pocta Leoši Janáčkovi vzniklá na objednávku Filharmonie Brno a Nadace Leoše Janáčka, v podání Filharmonického dechového kvinteta Brno, varhaníka Petra Kolaře a Filharmonie Brno, kterou řídil Robert Kružík. Druhá půle večera patřila jinému jubileu a sice 190. výročí narození Johannese Brahmse (1833–1897), na jehož počest zazněl Koncert a moll pro housle a violoncello v nastudování Romana Patočky (housle) a Václava Petra (violoncello) za doprovodu Filharmonie Brno.  více

Román Doktor Faustus německého spisovatele a nositele Nobelovy ceny za literaturu Thomase Manna se stal inspiračním východiskem Brno Contemporary Orchestra v čele s dirigentem Pavlem Šnajdrem pro uspořádání stejnojmenného koncertu v neděli 5. listopadu v bývalé pitevně dnešní Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně (FaVU VUT). Hlavní postava knihy, skladatel Adrian Leverkühn, trpí zákeřnou nemocí (zastupující Faustova Mefistofela), která ho dovede až k šílenství a přesvědčení o krizi evropské kultury – hudby především. V zoufalství je Leverkühn ochoten přistoupit i na smlouvu s ďáblem, když pro něj bude znamenat schopnost dále tvořit. Svými skladbami však popírá dosavadní vývoj. O hledání dokonalosti v hudbě, popírání všech předchozích funkčních principů a postavení racia – logiky a přísné matematiky do popředí se snažili také skladatelé, jejichž díla na koncertě zazněla v podání jmenovaného ansámblu a zpěvaček Ireny Troupové (soprán), Sylvy Čmugrové (mezzosoprán).  více

Janáček na start! – tak se jmenoval koncert u příležitosti programového představení 9. ročníku Mezinárodního operního a hudebního festivalu Janáček Brno 2024. Mahenovo divadlo se v sobotu 4. listopadu zaplnilo nejen festivalovými fanoušky, ale také zahraničními novináři, politiky a významnými osobnostmi z oblasti kultury. Kromě hudebních děl posluchačům nabídl řadu zvučných jmen – Kateřina Kněžíková (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Josef Špaček (housle) a v neposlední řadě Robert Kružík, který se v rámci večera představil jak v roli dirigenta řídícího Orchestr Janáčkovy Opery NdB, tak i violoncellisty.  více

Muzikálová komedie The Addams Family se stala poslední novinkou na Hudební scéně Městského divadla Brno. Diváky čeká ironická, lehce morbidní a lákavě hororová podívaná pro celou rodinu. Vznikla hudební inscenace, která servíruje slavný popkulturní fenomén dneška, dále velkou dávku nadsázky i chytlavých melodií. A o tom že je po této švihlé famílii divácký hlad, svědčí i fakt, že je třicet nabízených repríz bezmála vyprodáno…  více

Komorní Koncert premiér III navázal na linii započatou na podzim roku 2021. Program byl složen výhradně ze světových premiér děl autorů, kteří byli osloveni uskupením ConTRIOlogy. Až na výjimku v podobě ...con un oir... bolivijského skladatele Elgara Alandii, zazněly 26. října ve sklepní scéně Divadla Husa na provázku skladby českých autorů: Matouše Hejla, Iana Mikysky, Vojtěcha Dlaska a Tomáše Vtípila. Uskupení ConTRIOlogy, ve složení Jana Vondrů – zpěv, Žaneta Vítková – akordeon a Michal Grombiřík – cimbál, se zrodilo v roce 2016 v prostředí Janáčkovy akademie múzických umění a zaměřuje se na interpretaci soudobé klasické hudby a volnou improvizaci.  více

Jak zní propojení starých a novodobých nástrojů se soudobým hudebním jazykem předvedl v Červeném kostele sbor Ensemble Versus za doprovodu tělesa Ensemble Opera Diversa pod taktovkou Gabriely Tardonové. Dramaturgická linie úterního večera se nesla v duchu spojení díla Carla Gesualda da Venosy (1566–1613) a světové premiéry skladby Exsultet kmenového autora Ondřeje Kyase (*1979), která v sobě nese i party psané pro cink (Radovan VašinaJan Klimeš), trombón (Pavel Novotný) a theorbu (Marek Kubát).  více

Jednotka akademického rapu známá spíše pod zkratkou J.A.R. vydala v červnu letošního roku, po více než šesti letech od poslední desky, dlouho očekáváné album Jezus Kristus Neexistus? a na podzim vyjela na turné s názvem Co tě nezabije, to tě zmrzačí. Zahajovací koncert se uskutečnil 19. října v brněnském klubu Fléda. Jelikož byl ale velmi rychle vyprodaný, kapela se spolu s pořadateli dohodla na přidání reprízy o dva dny později.  více

Hudební festival Moravský podzim včera nabídnul poslední koncert. Návštěvníkům letos předložil pestrý program opírající se o myšlenku zvýraznění pozapomenutých děl či méně známých autorů z řad staré i nové hudby. Festival svým paralelním projektem Nový svět Moravského podzimu také poukázal na mladé talenty, které na sebe už nyní upozorňují.  více

Nejčtenější

Kritika

Poslední letošní orchestrální koncert Ensemblu Opera Diversa, uvedený pod názvem Double Concerto, kladl důraz na speciální vztah mezi tímto souborem a slovenským, v Brně působícím houslistou Milanem Paľou (*1982). Toto propojení bylo na úterním koncertu v Domě umění zdůrazněno nejen v obvyklé rovině interpretační, ale Paľa se tentokrát publiku představil v trojroli houslisty, violisty a skladatele. Orchestr pod vedením Mariána Lejavy, který se souborem navázal spolupráci po roční odmlce, provedl světovou premiéru Paľova koncertu pro housle a smyčce Ossth (2019).  více