Schnittke a Šostakovič. Humor, relativismus a tryzna za Stalinovy oběti s Filharmonií Brno

8. duben 2016, 9:50
Schnittke a Šostakovič. Humor, relativismus a tryzna za Stalinovy oběti s Filharmonií Brno

Dramaturgie Filharmonie Brno opět vyzkoušela náklonnost svého publika k expresivnímu Alfredu Schnittkemu. Orchestr navíc úspěšně zahrál Symfonii č. 8 Dmitrije Šostakoviče. Dualistický Schnittke i rozervaný Šostakovič udělali příznivý dojem.

V dalším z řady koncertů Filharmonie v divadle I vystoupil orchestr Filharmonie Brno pod vedením hostujícího kazašského dirigenta Alana Buribajeva. Kratší, ale posluchačsky o to náročnější první polovina nabídla polystylové Concerto grosso č. 2 pro housle, viloncello a orchestr Alfreda Schnittkeho. Sólových partů se zhostili koncertní mistři orchestru Marie PetříkováPavel Šabacký.

Ze začátku měli sólisté drobné potíže v souhře, fázové posuny hlasů v orchestru místy nezněly s úplnou přesvědčivostí. Při postupném vrstvení hlasů vznikaly rytmicky obtížné kombinace, ve kterých se orchestru nedařilo udržet tempo. Jednota orchestru se však posléze upevnila, takže vynikly kontrasty mezi kakofonními a libozvučnějšími barokizujícimi pasážemi. Ve vypjatých místech by neuškodilo více syrovosti, interpreti si ji však zřejmě šetřili na ještě vypjatějšího Šostakoviče.

Z dvojice sólistů nápadně vynikala Marie Petříková. Kromě dominantnějšího zvuku byla výrazově vřelejší, lépe také intonovala. Nutno podotknout, že v rozsáhlých flažoletových pasážích to ze sólistů neměl lehké ani jeden. Ve Schnittkeho polystylové koláži lze vidět hudební humor i estetický relativismus. Tak jako tak se orchestru dařilo „přepínat“ mezi styly, skvěle vyniklo například krátké dechovkové crescendo. Velmi vyváženou dynamikou vynikala rockově stylizovaná bicí souprava, orchestrální přechody z jednoho metra do druhého probíhaly hladce. Barevně odlišný zvuk elektrické baskytary pak v kombinaci s jejím banálním tónovým materiálem zněl téměř sprostě – ovšem v kontextu skladby v tom nejlepším slova smyslu.

Válečná symfonie ve stínu Leningradské

Osmou symfonii zkomponoval Dmitrij Šostakovič jako výraz žalu za oběti stalinského teroru v Sovětském svazu. Samotný fakt, že nebyla sovětským establishmentem přijata jako dostatečně pozitivní pro účely propagandy (tak jako to mu bylo v případě Leningradské), je výmluvný.

Pozoruhodný orchestrální výraz přišel hned s prvním nápaditě rytmickým úsekem. Bohatě obsazená flétnová sekce byla jednotná a příjemně barevná. Vojenská mašinerie šlapala působivě, a to i přes drobné kiksy žesťů. V kontrastním lyrickém tématu se nepovedeným nástupem nenechal rozhodit anglický roh a zbytek sóla odehrál precizně. Ve druhé větě se v téměř naivně idylické pasáži zdatně doplňovala pikola se soprán klarinetem, Buribajev vytrvale udržoval orchestr ve středně rychlém tempu.

S patřičnou vervou do třetí věty vstoupily violy, jednotně frázovaly klarinety. Především však patřila žesťům – v krátkém chačaturjanovském sóle se blýskl trumpetista František Kříž, vynikající výkon podaly trombony – obdivuodně držely tempo v pasáži, která se pohybovala na samotné hranici hratelnosti. Spolu se skálopevnou rytmickou sekcí věta energicky tepala a rozhodně byla jedním z vrcholných momentů večera. Rozehřátý orchestr si pak udržel velmi slušný tah až do konce.

V posledních dvou částech na sebe upozornil hoboj i basklarinet, zejména druhý jmenovaný zněl v sóle lyricky a měkce. V poslední výrazné sérii crescend orchestr burácel, prudké kolektivní změny dynamiky vycházely pozoruhodně.

Finále obou skladeb vedlo k postupnému vyhasnutí – interpretovat samotné závěry lze však různě. Šostakovičkova symfonie v podání Filharmonie Brno měla svá bravurní místa, nicméně i výrazově sušší pasáže a pomalý rozjezd, kdy se na jiskru notnou chvíli čekalo. Snad se Alanu Buribajevovi a orchestru podaří skladbu v nevýrazných momentech probudit k větší přesvědčivosti a dechům se nepřihodí další karamboly. I tak se ale mají návštěvníci dnešní reprízy koncertu na co těšit.

Alfred Schnittke: Concerto grosso č. 2 pro housle, violoncello a orchestr, Dmitrij Šostakovič: Symfonie č. 8 c moll op. 65. Hudební nastudování – Alan Buribajev, housle – Marie Petříková, violoncello – Pavel Šabacký, Filharmonie Brno. 7. dubna 2016, Janáčkovo divadlo, Brno.

Foto Jiří Jelínek

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Na Světový den měst (31. října 2025) jmenovala generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay 58 měst, která se stávají novými členy Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Tato města nyní spojuje závazek prosazovat kreativitu v různých kulturních oblastech jako hnací sílu udržitelného rozvoje. Brno je městem hudby UNESCO od roku 2017.  více

Na podzim příštího roku se odehraje jubilejní desátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno, který tentokrát ponese podtitul Kořeny. Jako malá ochutnávka se v pátek 31. října
v Mahenově divadle odehrál slavnostní koncert k představení programu MFJB 2026. Během večera, pojmenovaného příhodně Janáček na start! zazněla díla Jeana Sibelia, Leoše Janáčka, Bély Bartóka a Antonína Dvořáka, kterých se ujali houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekeravíce

Festival Moravský podzim, pořádaný Filharmonií Brno, dlouhodobě patří k nejvýznamnějším hudebním událostem podzimní sezóny. Jeho součástí se už potřetí stal i studentský projekt Nový svět Moravského podzimu – živoucí důkaz toho, že spojení akademického prostředí a profesionální praxe může přinášet podnětné i hluboce umělecké výsledky. Tento projekt, který vznikl na půdě JAMU jako experiment v rámci výuky předmětu praktická dramaturgie, se za několik let proměnil v plnohodnotnou a respektovanou součást festivalového programu.  více

Na 22. září letošního roku připadlo 150. výročí narození Mikalojuse Konstantinase Čiurlionise (1875–1911) – litevského umělce, skladatele, malíře a sbormistra, zakladatele litevské národní hudby a představitele symbolismu a art nouveau. Koncert pojmenovaný Mikalojus Konstantinas Čiurlionis – MKČ 150, který na toto jubileum jasně odkazoval, se odehrál ve čtvrtek 23. října v Besedním domě. Dramaturgie koncertu spojila Čiurlionisovy skladby s díly Františka Chaloupky, který se na projektu spolupodílel právě jako dramaturg. Program koncertu pak byl opatřen souhrnným pojmenováním Mikalojus Konstantinas Čiurlionis / František Chaloupka: Moje cesta, který odkazuje na jeden z Čiurlionisových obrazových triptychů. Chaloupkovo dílo ovšem nevychází z Čiurlionise přímočaře. Jde si vlastní cestou, ale spojuje se s ním skrze inspiraci v mytologii, ve které spatřuje silný odraz současnosti.  více

Koncertní večer v podání ansámblu PhilHarmonia Octet Prague s hostujícím barytonistou Romanem Hozou přinesl program koncipovaný s dramaturgickou citlivostí – s důrazem na kontinuitu klasické tradice a její pozdější metamorfózy.  více

Program s názvem Britten & Šostakovič nabídl nejen setkání s dvěma pilíři hudby 20. století, ale také dvě světové premiéry současných českých skladatelů – Štěpána Filípka a Sáry Medkové. Program tak přirozeně propojil minulost a současnost, tradici a experiment, přičemž na pódiu se potkali dva interpreti, kteří jsou zároveň skladateli a dlouhodobými komorními partnery.  více

V Janáčkově divadle zaznělo 19. října 2025 Händelovo oratorium Šalamoun (Solomon) v provedení Orchestra of the Age of Enlightenment a Choir of the Age of Enlightenment pod vedením Johna Butta. Už od prvních tónů předehry bylo zřejmé, že půjde o mimořádnou událost: měkký zvuk dobových nástrojů, jasná artikulace a pevné vedení generálního basu vyvolaly v sále pocit slavnostní průzračnosti.  více

Nejčtenější

Kritika

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více