Schnittke a Šostakovič. Humor, relativismus a tryzna za Stalinovy oběti s Filharmonií Brno

8. duben 2016, 9:50
Schnittke a Šostakovič. Humor, relativismus a tryzna za Stalinovy oběti s Filharmonií Brno

Dramaturgie Filharmonie Brno opět vyzkoušela náklonnost svého publika k expresivnímu Alfredu Schnittkemu. Orchestr navíc úspěšně zahrál Symfonii č. 8 Dmitrije Šostakoviče. Dualistický Schnittke i rozervaný Šostakovič udělali příznivý dojem.

V dalším z řady koncertů Filharmonie v divadle I vystoupil orchestr Filharmonie Brno pod vedením hostujícího kazašského dirigenta Alana Buribajeva. Kratší, ale posluchačsky o to náročnější první polovina nabídla polystylové Concerto grosso č. 2 pro housle, viloncello a orchestr Alfreda Schnittkeho. Sólových partů se zhostili koncertní mistři orchestru Marie PetříkováPavel Šabacký.

Ze začátku měli sólisté drobné potíže v souhře, fázové posuny hlasů v orchestru místy nezněly s úplnou přesvědčivostí. Při postupném vrstvení hlasů vznikaly rytmicky obtížné kombinace, ve kterých se orchestru nedařilo udržet tempo. Jednota orchestru se však posléze upevnila, takže vynikly kontrasty mezi kakofonními a libozvučnějšími barokizujícimi pasážemi. Ve vypjatých místech by neuškodilo více syrovosti, interpreti si ji však zřejmě šetřili na ještě vypjatějšího Šostakoviče.

Z dvojice sólistů nápadně vynikala Marie Petříková. Kromě dominantnějšího zvuku byla výrazově vřelejší, lépe také intonovala. Nutno podotknout, že v rozsáhlých flažoletových pasážích to ze sólistů neměl lehké ani jeden. Ve Schnittkeho polystylové koláži lze vidět hudební humor i estetický relativismus. Tak jako tak se orchestru dařilo „přepínat“ mezi styly, skvěle vyniklo například krátké dechovkové crescendo. Velmi vyváženou dynamikou vynikala rockově stylizovaná bicí souprava, orchestrální přechody z jednoho metra do druhého probíhaly hladce. Barevně odlišný zvuk elektrické baskytary pak v kombinaci s jejím banálním tónovým materiálem zněl téměř sprostě – ovšem v kontextu skladby v tom nejlepším slova smyslu.

Válečná symfonie ve stínu Leningradské

Osmou symfonii zkomponoval Dmitrij Šostakovič jako výraz žalu za oběti stalinského teroru v Sovětském svazu. Samotný fakt, že nebyla sovětským establishmentem přijata jako dostatečně pozitivní pro účely propagandy (tak jako to mu bylo v případě Leningradské), je výmluvný.

Pozoruhodný orchestrální výraz přišel hned s prvním nápaditě rytmickým úsekem. Bohatě obsazená flétnová sekce byla jednotná a příjemně barevná. Vojenská mašinerie šlapala působivě, a to i přes drobné kiksy žesťů. V kontrastním lyrickém tématu se nepovedeným nástupem nenechal rozhodit anglický roh a zbytek sóla odehrál precizně. Ve druhé větě se v téměř naivně idylické pasáži zdatně doplňovala pikola se soprán klarinetem, Buribajev vytrvale udržoval orchestr ve středně rychlém tempu.

S patřičnou vervou do třetí věty vstoupily violy, jednotně frázovaly klarinety. Především však patřila žesťům – v krátkém chačaturjanovském sóle se blýskl trumpetista František Kříž, vynikající výkon podaly trombony – obdivuodně držely tempo v pasáži, která se pohybovala na samotné hranici hratelnosti. Spolu se skálopevnou rytmickou sekcí věta energicky tepala a rozhodně byla jedním z vrcholných momentů večera. Rozehřátý orchestr si pak udržel velmi slušný tah až do konce.

V posledních dvou částech na sebe upozornil hoboj i basklarinet, zejména druhý jmenovaný zněl v sóle lyricky a měkce. V poslední výrazné sérii crescend orchestr burácel, prudké kolektivní změny dynamiky vycházely pozoruhodně.

Finále obou skladeb vedlo k postupnému vyhasnutí – interpretovat samotné závěry lze však různě. Šostakovičkova symfonie v podání Filharmonie Brno měla svá bravurní místa, nicméně i výrazově sušší pasáže a pomalý rozjezd, kdy se na jiskru notnou chvíli čekalo. Snad se Alanu Buribajevovi a orchestru podaří skladbu v nevýrazných momentech probudit k větší přesvědčivosti a dechům se nepřihodí další karamboly. I tak se ale mají návštěvníci dnešní reprízy koncertu na co těšit.

Alfred Schnittke: Concerto grosso č. 2 pro housle, violoncello a orchestr, Dmitrij Šostakovič: Symfonie č. 8 c moll op. 65. Hudební nastudování – Alan Buribajev, housle – Marie Petříková, violoncello – Pavel Šabacký, Filharmonie Brno. 7. dubna 2016, Janáčkovo divadlo, Brno.

Foto Jiří Jelínek

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více