Sliby chyby čili muzikál, který nepatřičně zestárnul

18. březen 2014, 11:53
Sliby chyby čili muzikál, který nepatřičně zestárnul

Muzikál Sliby chyby, který o víkendu uvedlo Městské divadlo Brno, je typickou ukázkou toho, že ne všechny retro návraty bývají opodstatněné a divadelně milosrdné či přímo nutné. Melancholická a lehce nahořklá komedie Burta Bacharacha, Neila SimonaHal Davida z roku 1968 je totiž ukázkou hudebního divadla, které je po půl století od svého vzniku zastaralé, sentimentální a zdlouhavé, co se délky i způsobu vyprávění týče.

Zápletka je prostá. Chuck Barter je bezvýznamným úředníkem newyorské pojišťovny Consolidated Life a touží po kariérním postupu. A k tomu si dopomůže pronajímáním svého malého bytu k nevěrám svých šéfů. Nu a jeden z jeho nadřízených ředitelů si do tohoto záletného kvartýru přivede Fran Kubelíkovou tedy dívku, kterou hlavní hrdina tiše, oddaně a nesobecky miluje. Více se prozrazovat nesluší, už proto, že bychom ukrátili případné návštěvníky této zdlouhavé podívané alespoň o nějaký zážitek.

Americký muzikál Sliby chyby se souborem Městského divadla Brno nastudoval režisér Stanislav Slovák na malém jevišti činoherní scény. V komorním prostředí jakoby tento více než tříhodinový kolos ještě více prozradil svoji neohrabanost v muzice i příběhu samém. Autoři muzikálu Neil Simon, Burt Bacharach a Hal David se inspirovali slavnou filmovou komedií Billyho Wildera z roku 1960, která pod názvem Byt získala hned pět Oscarů. Po premiéře v roce 1968 muzikál sám nasbíral téměř třináct set broadwayských repríz. Ale skutečně není všechno zlato, co se třpytí a divadlo je navíc živý organismus, který stárne a vyvíjí se podobně jako lidé, kteří je tvoří. Československou premiéru měly Sliby chyby v roce 1971 na Nové scéně v Bratislavě a českou o rok později v Olomouci.

Hlavní hrdina Cuck vede s publikem vypravěčské monology, které místy zcizuje svými snovými scénami. To když se na jevišti s jeho milovanou odehraje, co se mu vlastně jenom honí hlavou. Divák se místy upřímně zasměje, ale ve třech hodinách se i tato hra se stylem vyprávění okouká a zevšední. Bohužel brněnští tvůrci nyní pro inscenování titulu neobjevili žádnou speciální a dílko omilostňující přidanou divadelní hodnotu. Muzikál nechali zasazený do šedesátých let minulého století a precizní kostýmní retro pohled na šatičky a vyčesané vlasy z tohoto období však jako divácký bonus nestačí. Je to sice hezky barevné, ale je to málo. Podobně jako scénografie Jaroslava Milfajta, která si vyhrává s motivem velkých dveří se zvětšenými klikami, které mají zřejmě otevírat nejen v kariéře ale i lásce ty správné dveře.

Dílko nabídne celkem třiadvacet nekonečných hudebních čísel, ze kterých stéká jakási revuálně nasládlá muzika, jak ji známe z televizních kabaretů Ein Kessel Buntes nebo domácího Televarieté.. Skladatel Burt Bacharach je přitom autorem známých skladeb z filmu Butch Cassidy a Sundance Kid, šlágrů Toma Jonese nebo Arethy Franklinové a z jejího repertoáru pochází skladba nazvaná I Say a Little Prayer, která v muzikálu také zazní.

Přestože tento titul už od sedmdesátých let prošel československými scénami, uvádí Městské divadlo Brno muzikál jako první v původním orchestrálním obsazení a nespoléhá se na half playback. Vynechat některé písničky nebo mezihry by ovšem bylo záhodno a nic na tom nezmění ani perfektní a svižné hudební nastudování Karla Cóna a dirigentky Emy Mikeškové.

Brněnský tým uvedl muzikál v překladu Iva T. Havlů a s písňovými texty Jiřího Joska, jehož překlad originálních songů místy umocňuje jejich marmeládovou ulepenost. Tu bohužel nutno vyčíst také z režie Stano Slováka, který se cukrkandlovou hudbu místy snaží ozvláštnit bůhvíproč neustále používaným dýmo strojem vypouštějícím kouř za zády tklivě zpívajících hrdinů. Nutno ale říci, že z této zavadlé hudební komedie by byl um vykřesat něco živějšího, nůžky nejen dramaturgické by tento kus ale opravdu potřeboval.

Budiž pro objektivitu řečeno, že to – do jisté míry – jsou výkony protagonistů, které dílko odlehčují a vysekávají diváka ze zdlouhavé podívané. V hlavních rolích se muzikálu se představují herci Lukáš Janota, Marta Matějová, Igor OndříčekLadislav Kolář. Právě mladý hrdina Chuck ztělesňovaný Janotou si hlediště zejména zpočátku získává nejen svojí bezprostřední dobrotivostí, ale také tím jak (někdy i přímo mezi diváky) umí bezprostředně navázat kontakt s publikem. To patří jistě ke světlejším momentům táhnoucího se večera podobně jako herecký i pěvecký výkon Marty Matějové, jejíž krásný čistý hlas jistě konvenuje romantickým tónům díla. Anebo Matějová dokáže právě při přednesu písničky I Say a Little Prayer (v tuzemsku známý popový hit Proč mne nikdo nemá rád) v novém Joskově překladu Když ráno vstávám ukázat také svoje soulové cítění.

Viděl jsem druhou premiéru a (na rozdíl od zmíněných sólových výkonů či sezpívaných duetů mladé dvojice) tady až překvapivě skřípal mužský kvartet ( Kam ji vzít/ Where Can You Take a Girl) a dívčí trio (Vánoce/ Turkey Lurkey Time). To by si scéna s kreditem Městkého divadla snad ani neměla dovolit. Nutné bude ještě zmínit divácky vděčný výkon opilé dvojice Chuck a Marge. V ní Tereza Martinková s nakažlivou radostí graduje svůj komediální talent v roli namazané záletné ženičky a jde o jeden z nejlepších výstupů večera. I tak je ale bohužel tento zážitek z inscenace Sliby chyby v Městském divadle Brno zmarněn nasazením titulu, který je zaprášený a jemuž ani režie nedodala potřebnou imaginaci a vervu.

Foto Jef a Tino Kratochvilové

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Také v případě Mladého Frankensteina chce Petr Gazdík publiku nabídnout vše, na co se u podobných produkcí v muzikálové aréně na Lidické ulici sází. Co to je? Profesionálně odvedená podívaná, která diváky strhne na svoji stranu dobrými hereckými a pěveckými čísly, tanečními výkony, ale také naživo hranou muzikou a zajímavou výpravou.  více

V Brne sa neplánovane, ale predsa odohrala svetová premiéra. Muzikál Flashdance nie je iba jednoduchou napodobeninou filmu, ale vytvára si svoj vlastný svet postavený na oporných dejových pilieroch.   více

Proč a jak psát o divadle, jaký je rozdíl mezi hudebním a obyčejným divadlem, a jak si od divadla odpočinout. O tom všem a mnohém dalším jsme mluvili s Lubošem Marečkem, s jehož kritikami se na našem serveru budete setkávat především v souvislosti s muzikály.  více


Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

V sobotu večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který sem vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska, zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více