Sliby chyby čili muzikál, který nepatřičně zestárnul

18. březen 2014, 11:53
Sliby chyby čili muzikál, který nepatřičně zestárnul

Muzikál Sliby chyby, který o víkendu uvedlo Městské divadlo Brno, je typickou ukázkou toho, že ne všechny retro návraty bývají opodstatněné a divadelně milosrdné či přímo nutné. Melancholická a lehce nahořklá komedie Burta Bacharacha, Neila SimonaHal Davida z roku 1968 je totiž ukázkou hudebního divadla, které je po půl století od svého vzniku zastaralé, sentimentální a zdlouhavé, co se délky i způsobu vyprávění týče.

Zápletka je prostá. Chuck Barter je bezvýznamným úředníkem newyorské pojišťovny Consolidated Life a touží po kariérním postupu. A k tomu si dopomůže pronajímáním svého malého bytu k nevěrám svých šéfů. Nu a jeden z jeho nadřízených ředitelů si do tohoto záletného kvartýru přivede Fran Kubelíkovou tedy dívku, kterou hlavní hrdina tiše, oddaně a nesobecky miluje. Více se prozrazovat nesluší, už proto, že bychom ukrátili případné návštěvníky této zdlouhavé podívané alespoň o nějaký zážitek.

Americký muzikál Sliby chyby se souborem Městského divadla Brno nastudoval režisér Stanislav Slovák na malém jevišti činoherní scény. V komorním prostředí jakoby tento více než tříhodinový kolos ještě více prozradil svoji neohrabanost v muzice i příběhu samém. Autoři muzikálu Neil Simon, Burt Bacharach a Hal David se inspirovali slavnou filmovou komedií Billyho Wildera z roku 1960, která pod názvem Byt získala hned pět Oscarů. Po premiéře v roce 1968 muzikál sám nasbíral téměř třináct set broadwayských repríz. Ale skutečně není všechno zlato, co se třpytí a divadlo je navíc živý organismus, který stárne a vyvíjí se podobně jako lidé, kteří je tvoří. Československou premiéru měly Sliby chyby v roce 1971 na Nové scéně v Bratislavě a českou o rok později v Olomouci.

Hlavní hrdina Cuck vede s publikem vypravěčské monology, které místy zcizuje svými snovými scénami. To když se na jevišti s jeho milovanou odehraje, co se mu vlastně jenom honí hlavou. Divák se místy upřímně zasměje, ale ve třech hodinách se i tato hra se stylem vyprávění okouká a zevšední. Bohužel brněnští tvůrci nyní pro inscenování titulu neobjevili žádnou speciální a dílko omilostňující přidanou divadelní hodnotu. Muzikál nechali zasazený do šedesátých let minulého století a precizní kostýmní retro pohled na šatičky a vyčesané vlasy z tohoto období však jako divácký bonus nestačí. Je to sice hezky barevné, ale je to málo. Podobně jako scénografie Jaroslava Milfajta, která si vyhrává s motivem velkých dveří se zvětšenými klikami, které mají zřejmě otevírat nejen v kariéře ale i lásce ty správné dveře.

Dílko nabídne celkem třiadvacet nekonečných hudebních čísel, ze kterých stéká jakási revuálně nasládlá muzika, jak ji známe z televizních kabaretů Ein Kessel Buntes nebo domácího Televarieté.. Skladatel Burt Bacharach je přitom autorem známých skladeb z filmu Butch Cassidy a Sundance Kid, šlágrů Toma Jonese nebo Arethy Franklinové a z jejího repertoáru pochází skladba nazvaná I Say a Little Prayer, která v muzikálu také zazní.

Přestože tento titul už od sedmdesátých let prošel československými scénami, uvádí Městské divadlo Brno muzikál jako první v původním orchestrálním obsazení a nespoléhá se na half playback. Vynechat některé písničky nebo mezihry by ovšem bylo záhodno a nic na tom nezmění ani perfektní a svižné hudební nastudování Karla Cóna a dirigentky Emy Mikeškové.

Brněnský tým uvedl muzikál v překladu Iva T. Havlů a s písňovými texty Jiřího Joska, jehož překlad originálních songů místy umocňuje jejich marmeládovou ulepenost. Tu bohužel nutno vyčíst také z režie Stano Slováka, který se cukrkandlovou hudbu místy snaží ozvláštnit bůhvíproč neustále používaným dýmo strojem vypouštějícím kouř za zády tklivě zpívajících hrdinů. Nutno ale říci, že z této zavadlé hudební komedie by byl um vykřesat něco živějšího, nůžky nejen dramaturgické by tento kus ale opravdu potřeboval.

Budiž pro objektivitu řečeno, že to – do jisté míry – jsou výkony protagonistů, které dílko odlehčují a vysekávají diváka ze zdlouhavé podívané. V hlavních rolích se muzikálu se představují herci Lukáš Janota, Marta Matějová, Igor OndříčekLadislav Kolář. Právě mladý hrdina Chuck ztělesňovaný Janotou si hlediště zejména zpočátku získává nejen svojí bezprostřední dobrotivostí, ale také tím jak (někdy i přímo mezi diváky) umí bezprostředně navázat kontakt s publikem. To patří jistě ke světlejším momentům táhnoucího se večera podobně jako herecký i pěvecký výkon Marty Matějové, jejíž krásný čistý hlas jistě konvenuje romantickým tónům díla. Anebo Matějová dokáže právě při přednesu písničky I Say a Little Prayer (v tuzemsku známý popový hit Proč mne nikdo nemá rád) v novém Joskově překladu Když ráno vstávám ukázat také svoje soulové cítění.

Viděl jsem druhou premiéru a (na rozdíl od zmíněných sólových výkonů či sezpívaných duetů mladé dvojice) tady až překvapivě skřípal mužský kvartet ( Kam ji vzít/ Where Can You Take a Girl) a dívčí trio (Vánoce/ Turkey Lurkey Time). To by si scéna s kreditem Městkého divadla snad ani neměla dovolit. Nutné bude ještě zmínit divácky vděčný výkon opilé dvojice Chuck a Marge. V ní Tereza Martinková s nakažlivou radostí graduje svůj komediální talent v roli namazané záletné ženičky a jde o jeden z nejlepších výstupů večera. I tak je ale bohužel tento zážitek z inscenace Sliby chyby v Městském divadle Brno zmarněn nasazením titulu, který je zaprášený a jemuž ani režie nedodala potřebnou imaginaci a vervu.

Foto Jef a Tino Kratochvilové

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Také v případě Mladého Frankensteina chce Petr Gazdík publiku nabídnout vše, na co se u podobných produkcí v muzikálové aréně na Lidické ulici sází. Co to je? Profesionálně odvedená podívaná, která diváky strhne na svoji stranu dobrými hereckými a pěveckými čísly, tanečními výkony, ale také naživo hranou muzikou a zajímavou výpravou.  více

V Brne sa neplánovane, ale predsa odohrala svetová premiéra. Muzikál Flashdance nie je iba jednoduchou napodobeninou filmu, ale vytvára si svoj vlastný svet postavený na oporných dejových pilieroch.   více

Proč a jak psát o divadle, jaký je rozdíl mezi hudebním a obyčejným divadlem, a jak si od divadla odpočinout. O tom všem a mnohém dalším jsme mluvili s Lubošem Marečkem, s jehož kritikami se na našem serveru budete setkávat především v souvislosti s muzikály.  více


Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více

Dina e Mel je chorvatské hudební duo, které tvoří zpěvačka Dina Bušić a kytaristka Melita Ivković. Obě klasicky vzdělané hudebnice se soustavně věnují písním etnické menšiny Arbenešů, etnických Albánců, kteří v minulosti migrovali do chorvatského Zadaru. Duo Dina e Mel vystoupí v srpnu 2024 na festivalu Maraton hudby Brno v rámci programu Balkan Soirée.  více

Koncertem s názvem Epilogy zakončila Filharmonie Brno abonentní řadu Filharmonie v divadle I s podtitulem Oslavná. Pod taktovkou Tomáše Netopila provedla 9. května program složený ze skladeb Sergeje Rachmaninova, Gustava Mahlera a Alfreda Schnittkeho, které svým způsobem, více či méně, epilogy jsou.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl zmapovat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V letošním roce se projekt věnuje folklorním souborům. Vyvrcholením Roku folklorních souborů bude společný happening, který proběhne 6. června v odpoledních hodinách a zaplní celé historické centrum Brna. Pro tuto příležitost se projekt propojí s již tradiční akcí Brněnsko tančí a zpívá, která se dlouhodobě snaží o prezentaci lidové kultury etnografické oblasti Brněnska.  více

Po roce a půl se do Brna vrátila legenda současného instrumentálního jazz rocku (fusion) Snarky Puppy. V devítičlenné sestavě vystoupili 1. května v rámci Jazz Festu Brno ve vyprodaném Sono Centru. Během více než hodinu a půl dlouhé show zahráli jak několik skladeb z nejnovějšího alba Empire Central, tak výběr z přechozích nahrávek.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl prozkoumat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V minulém roce se zaměřil na pěvecké sbory, letošní ročník je věnován folklorním souborům a dalším tělesům, které mají jako svůj hlavní inspirační zdroj lidovou píseň.  více

Exkurz do hudby tří, částečně ovšem čtyř století připravila divákům Filharmonie Brno při pátém koncertu abonentní řady Filharmonie doma. Ve čtvrtek 25. dubna v Besedním domě provedla pod vedením dirigenta Takeshiho Moriuchiho skladby Maurice Ravela, Roberta Schumanna, Johna Adamse a Wolfganga Amadea Mozarta. Při interpretaci Schumannova písňového cyklu Láska a život ženy, který dal celému koncertu název, orchestr doplnila mezzosopranistka Markéta Cukrovávíce

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Nejčtenější

Kritika

Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více