Sliby chyby čili muzikál, který nepatřičně zestárnul

18. březen 2014, 11:53
Sliby chyby čili muzikál, který nepatřičně zestárnul

Muzikál Sliby chyby, který o víkendu uvedlo Městské divadlo Brno, je typickou ukázkou toho, že ne všechny retro návraty bývají opodstatněné a divadelně milosrdné či přímo nutné. Melancholická a lehce nahořklá komedie Burta Bacharacha, Neila SimonaHal Davida z roku 1968 je totiž ukázkou hudebního divadla, které je po půl století od svého vzniku zastaralé, sentimentální a zdlouhavé, co se délky i způsobu vyprávění týče.

Zápletka je prostá. Chuck Barter je bezvýznamným úředníkem newyorské pojišťovny Consolidated Life a touží po kariérním postupu. A k tomu si dopomůže pronajímáním svého malého bytu k nevěrám svých šéfů. Nu a jeden z jeho nadřízených ředitelů si do tohoto záletného kvartýru přivede Fran Kubelíkovou tedy dívku, kterou hlavní hrdina tiše, oddaně a nesobecky miluje. Více se prozrazovat nesluší, už proto, že bychom ukrátili případné návštěvníky této zdlouhavé podívané alespoň o nějaký zážitek.

Americký muzikál Sliby chyby se souborem Městského divadla Brno nastudoval režisér Stanislav Slovák na malém jevišti činoherní scény. V komorním prostředí jakoby tento více než tříhodinový kolos ještě více prozradil svoji neohrabanost v muzice i příběhu samém. Autoři muzikálu Neil Simon, Burt Bacharach a Hal David se inspirovali slavnou filmovou komedií Billyho Wildera z roku 1960, která pod názvem Byt získala hned pět Oscarů. Po premiéře v roce 1968 muzikál sám nasbíral téměř třináct set broadwayských repríz. Ale skutečně není všechno zlato, co se třpytí a divadlo je navíc živý organismus, který stárne a vyvíjí se podobně jako lidé, kteří je tvoří. Československou premiéru měly Sliby chyby v roce 1971 na Nové scéně v Bratislavě a českou o rok později v Olomouci.

Hlavní hrdina Cuck vede s publikem vypravěčské monology, které místy zcizuje svými snovými scénami. To když se na jevišti s jeho milovanou odehraje, co se mu vlastně jenom honí hlavou. Divák se místy upřímně zasměje, ale ve třech hodinách se i tato hra se stylem vyprávění okouká a zevšední. Bohužel brněnští tvůrci nyní pro inscenování titulu neobjevili žádnou speciální a dílko omilostňující přidanou divadelní hodnotu. Muzikál nechali zasazený do šedesátých let minulého století a precizní kostýmní retro pohled na šatičky a vyčesané vlasy z tohoto období však jako divácký bonus nestačí. Je to sice hezky barevné, ale je to málo. Podobně jako scénografie Jaroslava Milfajta, která si vyhrává s motivem velkých dveří se zvětšenými klikami, které mají zřejmě otevírat nejen v kariéře ale i lásce ty správné dveře.

Dílko nabídne celkem třiadvacet nekonečných hudebních čísel, ze kterých stéká jakási revuálně nasládlá muzika, jak ji známe z televizních kabaretů Ein Kessel Buntes nebo domácího Televarieté.. Skladatel Burt Bacharach je přitom autorem známých skladeb z filmu Butch Cassidy a Sundance Kid, šlágrů Toma Jonese nebo Arethy Franklinové a z jejího repertoáru pochází skladba nazvaná I Say a Little Prayer, která v muzikálu také zazní.

Přestože tento titul už od sedmdesátých let prošel československými scénami, uvádí Městské divadlo Brno muzikál jako první v původním orchestrálním obsazení a nespoléhá se na half playback. Vynechat některé písničky nebo mezihry by ovšem bylo záhodno a nic na tom nezmění ani perfektní a svižné hudební nastudování Karla Cóna a dirigentky Emy Mikeškové.

Brněnský tým uvedl muzikál v překladu Iva T. Havlů a s písňovými texty Jiřího Joska, jehož překlad originálních songů místy umocňuje jejich marmeládovou ulepenost. Tu bohužel nutno vyčíst také z režie Stano Slováka, který se cukrkandlovou hudbu místy snaží ozvláštnit bůhvíproč neustále používaným dýmo strojem vypouštějícím kouř za zády tklivě zpívajících hrdinů. Nutno ale říci, že z této zavadlé hudební komedie by byl um vykřesat něco živějšího, nůžky nejen dramaturgické by tento kus ale opravdu potřeboval.

Budiž pro objektivitu řečeno, že to – do jisté míry – jsou výkony protagonistů, které dílko odlehčují a vysekávají diváka ze zdlouhavé podívané. V hlavních rolích se muzikálu se představují herci Lukáš Janota, Marta Matějová, Igor OndříčekLadislav Kolář. Právě mladý hrdina Chuck ztělesňovaný Janotou si hlediště zejména zpočátku získává nejen svojí bezprostřední dobrotivostí, ale také tím jak (někdy i přímo mezi diváky) umí bezprostředně navázat kontakt s publikem. To patří jistě ke světlejším momentům táhnoucího se večera podobně jako herecký i pěvecký výkon Marty Matějové, jejíž krásný čistý hlas jistě konvenuje romantickým tónům díla. Anebo Matějová dokáže právě při přednesu písničky I Say a Little Prayer (v tuzemsku známý popový hit Proč mne nikdo nemá rád) v novém Joskově překladu Když ráno vstávám ukázat také svoje soulové cítění.

Viděl jsem druhou premiéru a (na rozdíl od zmíněných sólových výkonů či sezpívaných duetů mladé dvojice) tady až překvapivě skřípal mužský kvartet ( Kam ji vzít/ Where Can You Take a Girl) a dívčí trio (Vánoce/ Turkey Lurkey Time). To by si scéna s kreditem Městkého divadla snad ani neměla dovolit. Nutné bude ještě zmínit divácky vděčný výkon opilé dvojice Chuck a Marge. V ní Tereza Martinková s nakažlivou radostí graduje svůj komediální talent v roli namazané záletné ženičky a jde o jeden z nejlepších výstupů večera. I tak je ale bohužel tento zážitek z inscenace Sliby chyby v Městském divadle Brno zmarněn nasazením titulu, který je zaprášený a jemuž ani režie nedodala potřebnou imaginaci a vervu.

Foto Jef a Tino Kratochvilové

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Také v případě Mladého Frankensteina chce Petr Gazdík publiku nabídnout vše, na co se u podobných produkcí v muzikálové aréně na Lidické ulici sází. Co to je? Profesionálně odvedená podívaná, která diváky strhne na svoji stranu dobrými hereckými a pěveckými čísly, tanečními výkony, ale také naživo hranou muzikou a zajímavou výpravou.  více

V Brne sa neplánovane, ale predsa odohrala svetová premiéra. Muzikál Flashdance nie je iba jednoduchou napodobeninou filmu, ale vytvára si svoj vlastný svet postavený na oporných dejových pilieroch.   více

Proč a jak psát o divadle, jaký je rozdíl mezi hudebním a obyčejným divadlem, a jak si od divadla odpočinout. O tom všem a mnohém dalším jsme mluvili s Lubošem Marečkem, s jehož kritikami se na našem serveru budete setkávat především v souvislosti s muzikály.  více


Ostravská rodačka Nikol Bóková byla dlouho považována za jedinečný talent v oboru vážné hudby. V devíti letech si jako sólová klavíristka zahrála s Janáčkovou filharmonií a studium na konzervatoři a následně na JAMU bylo tedy samozřejmostí. Ale už během studií hudební klasiky se formoval a postupně projevovalo další její nadání a to kompoziční. Spolu se svým triem (Nikol Bóková-klavír, Martin Kocián-kontrabas, Michal Wierzgoń-bicí) nahrála v roce 2019 debutové autorské album Inner Place a ihned se prosadila mezi českou (a vlastně i evropskou) jazzovou elitu. Během covidu následovaly další dva projekty – Unravel (2020) pro stejnou jmenovanou sestavu a loňský Prometheus natočený s mimořádným nasazením v pozoruhodné studiové sestavě. Z ní a z několika následných koncertů (mimo jiné v rámci JazzFestu Brno vloni na podzim) vykrystalizovalo také zcela logické rozšíření jejího tria o univerzálního a empatického kytaristu Davida Dorůžku, Vznikl Nikol Bóková Quartet. V této sestavě se rodilo i nejnovější autorské album Elements, s nímž se pro Nikol a jejího partnera a spolutvůrce Jana Valu otevírá nová tvůrčí etapa.  více

Do prostor atria Filozofické fakulty Masarykovy univerzity na ulici Arne Nováka zavítal 22. června soubor Ensemble Opera Diversa s programem Tance v zahradách, který navázal na loni započatou sérii projektů pod širým nebem. Jako sólisté vystoupili fagotista Pavel Horák a hráč na marimbu Martin Švec. Koncert řídil dirigent Patrik Červák, který před smyčcovým orchestrem Ensemble Opera Diversa stanul vůbec poprvé.  více

Opatství na starém Brně, kde až do své smrti působil Gregor Johann Mendel, skrývá za svými zdmi několik krásných zákoutí. Jedním z nich je i Rajský dvůr, do kterého se vchází nenápadným vchodem vedle Baziliky Nanebevzetí Panny Marie. Ve čtvrtek 16. června tento starobylý prostor s kamennými zdmi hostil úvodní koncert projektu Brno a jeho chrámy. Zahrála na něm Horňácká muzika Petra Mičky a jedinečným způsobem tuto akci zahájila.  více

Dnes, tedy v pátek 17. června, vystoupí v Brně v rámci festivalu Ibérica katalánská písničkářka Magalí Sare. Její aktuální album Eponja je v červnu 2022 na šestém místě prestižního žebříčku World Music Charts Europe, který sestavuje 45 evropských rozhlasových publicistů z alb z celého světa. Jako pozvánku na koncert vám přinášíme recenzi tohoto alba.  více

Po prvním úspěšném koncertu rezidenčního souboru festivalu Concentus Moraviae na zámku ve Slavkově se těleso vedené houslistou Pavlem Fischerem rozšířilo o klavíristku Katyu Apekishevu. V této sestavě v neděli 12. června ve Velkém sále mikulovského zámku představilo mnohým neznámou tvář hudebního jazyka maďarského skladatele Bély Bartóka v podobě jeho Klavírního kvintetu C dur. Spolu s Fischerem a Apekishevou vystoupili také houslistka Markéta Janoušková, violista Diede Verpoest a violoncellista Erich Oskar Hüttervíce

Na tuzemské jazzové scéně stále ještě rezonuje loňské 100. výročí od narození Gustava Broma. Na samém konci roku 2021 vyšel komplet 4 CD Gustav Brom – 100 let, který nabízí průřez repertoárem orchestru od písňové tvorby přes jazz až po průniky k soudobé vážné hudbě. Vedle toho se u téhož vydavatele (Indies Happy Trails) objevilo i album mapující dlouholetou spolupráci Bromova orchestru s Karlem Velebným. Na obou počinech se jako jeden z producentů podílel rozhlasový redaktor a jazzový hudebník a pedagog Jan Dalecký.  více

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae zavítal ve své sedmadvacetileté existenci již na celou řadu netradičních a jedinečných míst. Nedělní program Homo sapiens – příběh rytmu ve Velkém Meziříčí získal potenciál patřit mezi ty vůbec nejzáslužnější koncerty festivalu. V běžně nepřístupných prostorách Nové synagogy, která již po léta slouží jako centrum levného nákupu, vystoupili 5. června hudebníci OK Percussion Duo – Martin Opršál a Martin Kleibl – společně s hosty a svými studenty Tomášem Javorou a Kryštofem Vašíčkem. Koncert se konal ve spolupráci s Evropským festivalem filosofie, Židovskou obcí Brno a městem Velké Meziříčí. Současně šlo o součást projektu Z obchodního centra ke kulturní komunitěvíce

Letošní 27. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae je sice stále ještě na začátku svého takřka měsíčního programu, přesto se dramaturgicky vůbec nedrží zpátky. Po zahajovacím průletu argentinským a uruguayským tangem v Boskovicích a balkánské hudbě v Ivančicích přivedl festival ve čtvrtek 2. června do atria radnice v Kyjově smyčcové kvarteto Arcadia, které společně s přáteli z Transylvánské filharmonie provedlo Smyčcový oktet C dur rumunského skladatele George Enesca. Kromě členů kvarteta (houslisté Ana TörökRăsvan Dumitru, violista Traian Boală a violoncellista Zsolt Török) tedy vystoupili houslisté Vlad RăceuValentin Șerban, violista Mihai Oșvat a violoncellista Ștefan Cazacu. Záštitu nad koncertem převzala velvyslankyně Rumunska v České republice J. E. Antoaneta Barta.  více

S houslistou Pavlem Fischerem jsme se potkali u metra na Budějovické a cestou k divadlu Dobeška stihli probrat jeho dovolenou v Itálii. Zároveň jsme už naplňovali podtitul letošního ročníku festivalu Concentus Moraviae „Od kořenů k budoucnosti“. Vedle Dobešky, kde hrává divadlo Sklep, totiž stojí takzvaný dřevník, kde už pětatřicet let zkouší Škampovo kvarteto. Pavel Fischer byl zakládajícím členem ansámblu, z něhož odešel v době, kdy sklízel jeden mezinárodní úspěch za druhým. Jak sám říká, lákala ho větší hudební volnost i klidnější život. Na Dobešce ho po našem rozhovoru čekal koncert s violoncellistou Olinem Nejezchlebou a kytaristou Norbim Kovácsem. Začali jsme u něj, i když naším hlavním tématem byla Fischerova rezidence na letošním ročníku Concentu Moraviae.  více

Harafica ovládla středeční večer 25. května brněnskou Flédu. Cimbálová muzika z Uherského Hradiště, která už dávno překročila hranice tohoto města, ale i zdejšího folkloru. Sál byl téměř zaplněn diváky všech generací – od fanoušků v pubertě až po babičky. Dvouhodinový koncert plný pecek, na které jsme u kapely zvyklí, byl okořeněný dávkou zážitků z letošního turné cimbálovky po Americe.  více

Další z řady tematických „výročních“ orchestrálních konceptů Jiřího Kotači pro jeho big band připomněl sto deset let od narození kanadsko-amerického jazzového pianisty, skladatele, kapelníka a především geniálního aranžéra Gila Evanse a jeho úspěšnou spolupráci s legendárním trumpetistou Milesem Davisem na sklonku padesátých let minulého století.  více

Už v roce 1999 se režisér a ředitel Městského divadla Brno Stanislav Moša se svým inscenačním týmem rozhodl upravit slavný muzikál My Fair Lady přímo pro brněnské prostředí. Namísto londýnského nářečí cockney použil brněnský hantec, děj zasadil do současnosti a vznikla divácky velmi vyhledávaná inscenace My Fair Lady (ze Zelňáku). Nyní se s odstupem bezmála čtvrtstoletí k oblíbenému titulu brněnské divadlo vrací znovu. A režisérem i autorem úpravy je opět Stanislav Moša, který se nyní rozhodl děj posunout do počátku 20. století. A secesní háv tomuto staronovému titulu sluší.  více

V dramaturgické linii chrámových koncertů se hudební těleso Ensemble Opera Diversa v úterý 17. května vydalo do prostor nového brněnského kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné. Zde na koncertě s názvem Misericordia představilo duchovní tvorbu současných britských autorů – Davida Matthewse, Jamese MacMillana – v kontrastu k dílům vycházejícím z tradice evropského kontinentálního minimalismu v podobě skladeb lotyšského autora Pēterise Vaskse a slovenského skladatele Lukáše Borzíka. Kromě instrumentalistů orchestru Ensemble Opera Diversa a sboru Ensemble Versus pod vedením Vladimíra Maňase vystoupili sólově trumpetisté Vít Otáhal a Jozef Zimka. Koncert řídila dirigentka souboru Gabriela Tardonovávíce

Dlouholetá spolupráce houslového virtuosa Milana Paľy a souboru Ensemble Opera Diversa přinesla milovníkům soudobé hudební tvorby celou řadu pozoruhodných (a v mnoha případech i premiérových) koncertů. Jejich zatím posledním společným projektem se stala dvojice sólových recitálů Milana Paľy. První projekt nesl název Dotyky. Za zrkadlom (30. dubna) se stejnojmennou skladbou Adriána Demoče a středeční koncert v prostorách brněnské Káznice se jmenoval O tvojej tvári (11. května) a představil dílo Dve vety o tvojej tvári skladatelky Jany Kmiťové, která kompozici Milanu Paľovi věnovala. Nahrávky obou kompozic jsou již nějakou dobu dostupné – obě vyšly u nakladatelství Pavlík Records v roce 2021. Svých světových premiér se však díla dočkala až nyní.  více

Brněnští muzikanti rozmanitých žánrů jsou dlouhověcí a vitální jedinci. Potvrdila to také oslava životního jubilea pedagoga, skladatele, aranžéra a především virtuózního hráče na trombon Mojmíra Bártka. Jubilejní koncert s pracovním názvem Mojda Bártek 80 do brněnského Sono Centra připravili jeho přátelé pod vedením trumpetisty a kapelníka B-Side Bandu Josefa Buchty. Oslavenec, ač si dvouapůlhodinový program nepokrytě (a s dojetím) užíval, až na krátké okamžiky oddechu zůstával aktivním účastníkem celé hudební produkce. Představil se jako autor mnohých skladeb, ale především hráč, s trombonem v rukách a v plném nasazení.  více

Nejčtenější

Kritika

Do prostor atria Filozofické fakulty Masarykovy univerzity na ulici Arne Nováka zavítal 22. června soubor Ensemble Opera Diversa s programem Tance v zahradách, který navázal na loni započatou sérii projektů pod širým nebem. Jako sólisté vystoupili fagotista Pavel Horák a hráč na marimbu Martin Švec. Koncert řídil dirigent Patrik Červák, který před smyčcovým orchestrem Ensemble Opera Diversa stanul vůbec poprvé.  více