Současná dobrodružství se starou hudbou

Současná dobrodružství se starou hudbou

V Divadle na Orlí byl minulý týden uzavřen Týden staré hudby. Připravila jej Hudební fakulta JAMU pod záštitou evropského projektu Eur-text: zpět do budoucnosti! Heslo zpět do budoucnosti bylo tentokrát naplněno lépe než při minulém ročníku – závěrečný koncert sestával ze čtyř klasicistních až raně romantických skladeb a jejich reinterpretací současnými mladými autory. Na provedení se podíleli členové Jeune Orchestre atlantique a studenti JAMU.

Koncert sliboval několikanásobné dobrodružství už jen tím, že všechny soudobé skladby dosud nebyly uvedené a kromě domácího Maria Buzziho se jednalo o zcela neznámé zahraniční autory. Vyslechnout si originál a vzápětí jeho uchopení současným hudebním myšlením je další prvek, který slibuje mnohá překvapení. A nakonec se jednalo o studentskou akci, která vždycky může dopadnout všemi myslitelnými způsoby.

Čtyři dvojice skladeb vytvořily různorodý večer s kolísavou úrovní, kterému ale nechyběl přinejmenším jeden pozoruhodný vrchol. Výkon proměnlivého ansámblu byl po stránce interpretační úrovně rovněž proměnlivý, některé pasáže šly lépe, jiné hůře. Na hudebnících bylo vidět, že se na staré nástroje hrát učí a občas s nimi ještě mají co dělat. Z tohoto hlediska oceňuji přiměřenou prezentaci celého Týdne staré hudby jako workshopu – bez toho, aby byla vzbuzována přehnaná očekávání.

Historické nástroje i jejich repliky jsou oproti jejich současným potomkům nepoddajné potvory, citlivé na teplotu a vlhkost, rozlaďují se a samy od sebe jaksi „neznějí“. Svým hráčům nepomohou vůbec v ničem a nic jim neodpustí. Mladí hudebníci s nimi poněkud zápasili, nejvíc asi první houslista v Beethovenově Septetu. Víc to samozřejmě bylo slyšet v pomalejších pasážích, kde se posluchač přirozeně víc soustředí na krásu samotného tónu. A byl to handicap i v soudobých skladbách, které jsou na výrazném charakteru jednotlivých zvuků často přímo postavené.

Současní skladatelé dostali zadání vytvořit na základě starých skladeb jejich nová zpracování pro staré nástroje. Tady je nutné říci, že se zadání drželi jen částečně a nejméně ho dbal Pawel Heindrich ve své reflexi Adagia ze Septetu Es dur Ludwiga van Beethovena. Jeho Pleochroit je vícehlasá skladba napsaná pro libovolné melodické nástroje, kterých má být minimálně šest. Jednotliví hráči mohou podle instrukcí přecházet téměř libovolně a bez předchozí domluvy z hlasu do hlasu. Jedná se o interpretačně velmi náročnou věc, na kterou mladí hráči při vší snaze nestačili. Z kompozice byl cítit duch Johna Cage – přesné načasování kombinované s náhodnou volbou hlasu mluví samo za sebe. Jakkoli se takové hříčky mohou zdát zvenku jako jednoduché legrácky, jejich provedení vyžaduje absolutní soustředění a velkou hráčskou pohotovost. Myslím, že hráči měli co dělat, aby zvládali sledovat promítanou partituru, a už jim nezbýval prostor na samotnou tvorbu tónu, která je pro tuto hudbu naprosto nezbytná. Je samozřejmě dobře, že si takovou věc zkusili a studentský workshop je pro takové pokusy ideální prostor.

Oktet F dur Franze Schuberta, konkrétně jeho Scherzo, se intonačně usadil se změnou na postu houslí. Melodicky invenční skladba, pro Schuberta zcela typická, inspirovala Denise Ramose ke kompozici Torsades. Její tři věty se postupně stále více blížily k Schubertovskému světu i hudebnímu materiálu. Se svým vzorem vytvořily nejlépe provedenou i složenou dvojici večera. Co se týká Schuberta, hraje tu určitě roli moje příchylnost k jeho biedermeierovské líbeznosti, pod níž už to ale romanticky jiskří. Denis Ramos Schubertův materiál inteligentně reflektoval a pokusil se jej převést do současného zvukového světa, z nějž jsem cítil vliv Salvatora Sciarrina. Ve třetí větě dospěl až ke zhuštěnému pseudoklasicistnímu tvaru, celá kompozice se kontinuálně vyvíjela, měla hudební logiku, byla z ní cítit invence i autorský um. Zvukové představě skladatele by ale určitě lépe vyhověly současné nástroje.

AndanteTria Josepha Haydna inspirovalo Maria Buzziho ke kompozici The Statue Is Already in Stone – název napovídá, že autor vidí výslednou klasickou formu už v hrubém, neopracovaném materiálu. Jeho skladba začínala až v kabaretně parodickém duchu a postupně vážněla. Zvukově se ze zbytku koncertu vymykala – vedle kladívkového klavíru se objevilo moderní violoncello a housle, těžko říct proč. Slyšel jsem špatně, byly to staré nástroje, oklamal mě nejspíš energický projev interpretů – za upozornění díky B. M. Willi. Závěr patřil Nonetu Luise Spohra, což je autor, který se u nás téměř neslyší. Jeho hudbu na pomezí klasicismu a romantismu reprezentovalo Vivace reinterpretované Karlem Fiorinim. Tentokrát jsem měl dojem, jakoby Fiorini vzal původní materiál a přepsal jej ve stylu neoklasicismu Pařížské šestky. Veselé to bylo hodně, invenční o něco méně.

Klasicistní vzory hráli hudebníci bez dirigenta. Na ansámblu ale bylo zřetelně slyšet, o kolik hraje jistěji, když se řízení soudobých skladeb ujal Pavel Šnajdr. Ale jak jsem říkal – studentské akce jsou od toho, aby se všechno vyzkoušelo. Hlavně jsem ale neměl pocit, že byli studenti ve svém snažení ponecháni sami sobě, jak se mi stává jindy. A od Denise Ramose bych si určitě ještě někdy rád něco poslechl.

Týden staré hudby, závěrečný koncert. Ludwig van Beethoven: Septet Es dur, op. 20, Adagio | Pawel Heindrich: Pleochroit. Franz Schubert: Oktet F dur, Scherzo | Denis Ramos: Torsades. Joseph Haydn: Trio, Andante | Mario Buzzi: The Statue Is Already in Stone. Luis Spohr: Nonet F dur, op. 31, Vivace | Karl Fiorini: Bagatelle. Komorní soubor Jeune Orchestre atlantique a studenti HF JAMU. 16. ledna 2014, DIvadlo na Orlí, v rámci projektu Eur-text.

Foto archiv JAMU

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Smysl sci-fi názvu projektu zaměřeného na historickou interpretaci staré hudby mi zůstal zcela utajen. Význam spojení Zpět do budoucnosti se dá v této souvislosti vysvětlit jen za cenu velmi kostrbatých myšlenkových přesmyček. Těžiště večera spočívalo jednoznačně ve druhé, jasně klasicistní polovině, především ve Štěpánově koncertu pro kladívkový klavír.  více

Hudba minulých století od baroka po raný romantismus, ale i světové premiéry soudobých skladeb zazní v projektu Týden staré hudbyvíce

Z budovy Hudební fakulty JAMU zmizela nezajímavá restaurace a nahradil ji nový klub s bizarním názvem a velkými hudebními ambicemi. V úterý večer zahájil jeho provoz koncert Ivy Bittové s Beatou Hlavenkovou.  více


Vrcholem sezony 2023/24 Národního divadla Brno se bezpochyby stalo uvedení světové premiéry opery Here I am, Orlando slovenské skladatelky Ľubice Čekovské. Libreto k tomuto dílu, jehož premiéra se odehrála 14. června v Janáčkově divadle, napsala Viktorie Knotková podle románu Orlando od Virginie Woolfové. Odvážný dramaturgický počin vypráví příběh mladíka Orlanda, který se jednoho dne změnil v ženu a žije tak už pár století, režíroval umělecký šéf opery NdB Jiří Heřman. Za dirigentský pult se při premiéře postavil Robert Kružík, který měl i hudebním nastudování. Role Orlanda/y byla rozdělena mezi dva představitele: mezzosopranistku Markétu Cukrovou a kontratenoristu Maayana Lichtavíce

Festival Concentus Moraviae nabízí nejen zajímavá místa, ale také interprety. Výjimku v konceptu tvořil open air koncert konaný ve čtvrtek 13. června na náměstí 1. května v Kuřimi, který byl propojen s městskými oslavami. V podvečer se v hodinovém vstupu publiku představilo české těleso Epoque Quartet v obsazení David PokornýVladimír Klánský (housle), Alexey Aslamas (viola), Vít Petrášek (violoncello), které mnozí znají z televizního pořadu Star dance. Kuřim však v tomto roce není jediným oslavencem, jelikož i samotné kvarteto letos slaví 25 let svého působení.  více

Když se hovoří o českém funku, je nemožné nezmínit osobnost producenta, klávesisty a zpěváka Romana Holého, který je neodmyslitelně spjat jak s mnoha hudebními projekty, tak se současnou populární hudební scénou. V současné době živě vystupuje především s kapelami Monkey Business a J.A.R., bez kterých si lze český funk jen stěží představit. Obě kapely vystoupily v rámci Gregoryfestu 2024 ve čtvrtek 13. června v Amfiteátru Starý pivovar v brněnských Řečkovicích.  více

V duchu myšlenky, že Brno a folklor patří k sobě, proběhl ve čtvrtek 6. června Happening Roku folklorních souborů. Událost uspořádala Kancelář Brno město hudby UNESCO ve spolupráci se spolkem Brněnsko tančí a zpívá. Akce se tak stala součástí dlouhodobého projektu, který si předsevzal zmapovat amatérskou hudební scénu v Brně, a to nejen folklorní. V minulém roce Brno město hudby obdobným způsobem oslovilo pěvecké sbory, v budoucnu to budou například garážové kapely. Dokládá tak pestrost brněnské hudební scény nejen na úrovni profesionálních těles, ale i nadšených laiků, pro které je muzika neoddělitelnou součástí života.  více

Spolek Brněnsko tančí a zpívá a TIC Brno uspořádali 6. června 49. ročník přehlídky Brněnsko tančí a zpívá. Program koncentrovaný do jednoho dne byl nabitější, než v předchozích letech. Podtitul Rok folklorních souborů byl vypůjčen od stejnojmenného projektu kanceláře Brna města hudby UNESCO.  více

Ještě před rokem bychom v Nové synagoze ve Velkém Meziříčí nalezli asijskou tržnici. Jmenované město se však rozhodlo budovu odkoupit a začalo ji využívat důstojněji. Při právě probíhajícím festivalu Concentus Moraviae posluchači mohli ve středu 5. června tuto památku navštívit a vyslechnout si zde komorní koncert zpěvačky a houslistky Ivy Bittové, jejího ženského sboru Babačka s muzikanty Jakubem Jedlinským (akordeon) a Pavlem Fischerem (housle).  více

Večernímu koncertu Ensemble Opera Diversa s názvem Tvář vody, který se uskutečnil 4. června ve venkovním prostoru (atrium) Moravské zemské knihovny Brno, předcházela dopolední beseda profesora Miloše Štědroně a docenta Vladimíra Maňase z Ústavu hudební vědy Masarykovy univerzity. Oba jmenovaní si připravili poutavé povídání na téma vodního živlu v umění (od gregoriánského chorálu až po počátek 20. století), jež bylo zakončeno ukázkou edice a poslechem nahrávky Janáčkovy symfonie Dunaj. V rámci koncert pod taktovkou Gabriely Tardonové inspirovaném tématem vody zazněly jedna světová a tři české premiéry. Jako sólistka se divákům představila harfistka Dominika Kvardovávíce

Podobně jako další hudební festivaly se i 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae musel vypořádat letos nejen s Rokem české hudby, ale především s jedinečným výročím 200 let od narození Bedřicha Smetany, zakladatele moderní české hudby. Dramaturgické ukotvení právě zahájeného ročníku se nese v duchu hesla „Metamorfózy: Czech Smetana!“. První festivalový koncert, který se uskutečnil 31. května v kyjovském Městském kulturním středisku, dal tušit, kterým směrem se bude ubírat i zbytek festivalové dramaturgie. Na Smetanovu tvorbu se organizátoři přehlídky totiž rozhodli pohlížet z nových úhlů a pracovat nejen s hudbou, ale také s očekáváním posluchačů. Již na úvodním večeru zazněl proslulý Smetanův Smyčcový kvartet č. 1 e moll Z mého života, avšak v úpravě pro symfonický orchestr z pera dirigenta a klavíristy George Szella. Smetanovo dílo doplnila světová premiéra Koncertu pro flétnu a orchestr Sadunkertoja finského skladatele, dirigenta a rezidenčního umělce 29. ročníku festivalu Olliho Mustonena, která vznikla přímo na objednávku festivalu. Právě Mustonen provedení obou skladeb v podání orchestru Prague Philharmonia také řídil. Jako sólistka vystoupila dánská flétnistka Janne Thomsenvíce

V rámci koncertní řady Hudebních inventur Ensemble Opera Diversa, která započala už v roce 2017, má těleso za cíl přinášet (znovu)objevená díla a autory, s nimiž se na pódiích setkáváme zřídka. Tato dramaturgická linie ale také nabízí prostor a iniciativu k vytváření zcela nových skladeb uváděných ve světových premiérách. Komorní koncert uskutečněný ve středu 29. května 2024 v aule rektorátu Vysokého učení technického (VUT) v Brně se protentokrát nesl v režii Diversa QuartetBarbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola), Iva Wiesnerová (violoncello), OK Percussion Duo (Martin OpršálMartin Kneibl), sólistky Anety Podracké Bendové (soprán) a klavíristky Terezy Plešákové. Námětem odkazoval na prostředí pražské kompoziční školy z hlediska pedagogického i uměleckého.  více

Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více

Dina e Mel je chorvatské hudební duo, které tvoří zpěvačka Dina Bušić a kytaristka Melita Ivković. Obě klasicky vzdělané hudebnice se soustavně věnují písním etnické menšiny Arbenešů, etnických Albánců, kteří v minulosti migrovali do chorvatského Zadaru. Duo Dina e Mel vystoupí v srpnu 2024 na festivalu Maraton hudby Brno v rámci programu Balkan Soirée.  více

Koncertem s názvem Epilogy zakončila Filharmonie Brno abonentní řadu Filharmonie v divadle I s podtitulem Oslavná. Pod taktovkou Tomáše Netopila provedla 9. května program složený ze skladeb Sergeje Rachmaninova, Gustava Mahlera a Alfreda Schnittkeho, které svým způsobem, více či méně, epilogy jsou.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl zmapovat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V letošním roce se projekt věnuje folklorním souborům. Vyvrcholením Roku folklorních souborů bude společný happening, který proběhne 6. června v odpoledních hodinách a zaplní celé historické centrum Brna. Pro tuto příležitost se projekt propojí s již tradiční akcí Brněnsko tančí a zpívá, která se dlouhodobě snaží o prezentaci lidové kultury etnografické oblasti Brněnska.  více

Po roce a půl se do Brna vrátila legenda současného instrumentálního jazz rocku (fusion) Snarky Puppy. V devítičlenné sestavě vystoupili 1. května v rámci Jazz Festu Brno ve vyprodaném Sono Centru. Během více než hodinu a půl dlouhé show zahráli jak několik skladeb z nejnovějšího alba Empire Central, tak výběr z přechozích nahrávek.  více

Nejčtenější

Kritika

Vrcholem sezony 2023/24 Národního divadla Brno se bezpochyby stalo uvedení světové premiéry opery Here I am, Orlando slovenské skladatelky Ľubice Čekovské. Libreto k tomuto dílu, jehož premiéra se odehrála 14. června v Janáčkově divadle, napsala Viktorie Knotková podle románu Orlando od Virginie Woolfové. Odvážný dramaturgický počin vypráví příběh mladíka Orlanda, který se jednoho dne změnil v ženu a žije tak už pár století, režíroval umělecký šéf opery NdB Jiří Heřman. Za dirigentský pult se při premiéře postavil Robert Kružík, který měl i hudebním nastudování. Role Orlanda/y byla rozdělena mezi dva představitele: mezzosopranistku Markétu Cukrovou a kontratenoristu Maayana Lichtavíce