Sweeney Todd oholil své oběti v Divadle na Orlí

19. únor 2015, 13:49

Sweeney Todd oholil své oběti v Divadle na Orlí

Ďábelský holič z Londýna se u nás se poprvé objevil ve filmu Tima Burtona z roku 2007 a o pět let později v Divadle Na Prádle v Praze. V Divadle na Orlí jsme jej loni v prosinci mohli poprvé vidět v českém jazyce a studenti Ateliéru muzikálového herectví na JAMU rozhodně nezklamali.

Muzikál Hugha Wheelera a Stephena Sondheima (mimo jiné i autora textů k muzikálu West Side Story) byl poprvé uveden v roce 1979 v Uris Theatre v New Yorku. Na motivy skutečné události vypráví příběh o holiči, který se z vyhnanství vrátil do Londýna, aby se pomstil soudci Turpinovi za smrt své ženy. Spolčí se s madam Lovett a spolu přijdou na zajímavý způsob levného získávání masa do masových pájů – Todd svého zákazníka vždy podřízne a jeho maso se stane základní ingrediencí (vtipným nápadem bylo vložit recept na tyto páje do programu). Příběh končí v okamžiku, kdy Todd nevědomky zabije svou ženu, kterou pokládal za mrtvou, zabije madam Lovett a nakonec i sám sebe. Na diváka působí především krutost, kterou je spodina schopna brát jako samozřejmost za cenu, že bude mít co do úst, a také to, že muzikál vlastně nemá kladnou hlavní postavu. Za kladné postavy můžeme považovat až aktéry vedlejší linie, v níž se rozvíjí vztah mezi Toddovou dcerou Johannou a námořníkem Anthonym Hopem.

Už před vstupem do sálu se mezi přicházejícím publikem pohybovala Markéta Pešková. Na první pohled to vypadalo, že se poněkud neprofesionálně baví se svými hosty, ale ve skutečnosti se jednalo o záměrné vtažení diváka do hry ještě před začátkem – v roli Žebračky totiž vymáhala po příchozích drobné. Také na jevišti už se něco dělo – herci v oškubaných hadrech popíjeli alkohol, občas se někdo porval, obklopovala nás atmosféra morálního úpadku londýnské spodiny kolem roku 1800. Celá koncepce Miroslava Ondry (dramaturgie) a Hany Mikoláškové (režie) byla založena na vyzdvižení nevábného způsobu života londýnské spodiny v mnohem větší míře, než v samotném libretu. Tomu byly podřízeny nejen kostýmy Davida JanoškaKateřiny Veselé, ale i samotný překlad Alžběty Šáchové do češtiny. Tvrdší vyznění inscenace a textů ale úplně nekorespondovalo s lyricky napsanou hudbou.

Hudbu interpretoval komorní orchestr složený vždy po jednom nástroji z houslí, violoncella, klarinetu, fagotu, trubky, kontrabasu, klavíru a bicích pod taktovkou Daniela Kyzlinka (zároveň hrál na klavír). Navzdory sólovému obsazení nástrojů zněla hudba kompaktně a sytě. Choreografie, které vytvořila Hana Achilles, byly jednoduché a úměrné tomu, že tanec měl v muzikálu velmi minoritní funkci.

V roli Sweeneyho Todda se představil Štěpán Kaminský. Precizně odvedená herecká práce se důsledně projevovala v každém kroku, pohybu či gestu, které udělal. Občas se dopouštěl drobných rytmických nepřesností v písních, ale nenechával se jimi vyvést z míry (recenze je z reprízy 29. ledna 2015). Důležitost titulní postavy místy převyšovala Katarína Mikulová v roli madam Lovett. Bylo to ovšem zcela na místě: právě ona je tím krkem, který hlavu Sweeneyho Todda řídí. Zpočátku byla znatelně nerozezpívaná a vysoko posazené pasáže zpívala ne úplně příjemným hlavovým tónem. Tento nedostatek v úvodu se ale záhy vytratil a vyniknul především ohromný temperament a energie herečky. Skvělý byl Jiří Daniel v roli Anthonyho Hopea – pro typ zamilovaného mladíka se perfektně hodí. V muzikálových divadlech má určitě dobré vyhlídky především v rolích „romeovského“ typu. Kristýna Štarhová byla naprosto úžasná herecky, pro roli Johanny Barker se hodila barvou svého hlasu, ale nikoli jeho rozsahem – Kristýna je jednoznačný alt a její role vyžaduje soprán.

Zajímavý byl vztah soudce Davida Janoška a jeho sluhy Daniela Rymeše. Při prvním vstupu na jeviště to vypadalo, že jsou vztahy nastaveny obráceně vzhledem k tomu, jak dominantně sluha působil a jak zdeformovaně v držení těla byl ztvárněn soudce. Brzy se ale ukázalo, že se jedná o zobrazení charakteru soudce Turpina jako zrůdy, což se promítalo i do jeho fyzického obrazu. Naprosto skvostná byla v roli Tobiase Ragga Michaela Baladová. Dokonale vystihla postavu desetiletého chlapce a místy vzbuzovala dojem, že před sebou máme skutečné dítě, a ne mladou ženu. Markéta Pešková hrála dvojroli Žebračky a Sweeneyho ženy Lucy v jedné osobě. Při Sweeneyho retrospektivě se procházela v pozadí jako Lucy, ale po odhalení její pravé totožnosti se nespojilo hrané zoufalství žebračky se zašlým půvabem Toddovy manželky – tyto aspekty by se v její postavě měly vzájemně protnout. Její zoufalý smích zněl strojeně, její emoce působily nevěrohodně. Ale to mohl vnímat každý jinak.

Naturalisticky pojatý Sweeney Todd zanechal celkově kladný dojem, na všech studentech muzikálového herectví je znatelný pokrok od jejich první inscenace. A všichni přítomní na jevišti i v hledišti si odnesli i důležité poselství: Pozor, pomstychtivá bytost jako Sweeney se může skrývat i mezi námi, ne-li přímo v nás.

Hugh Wheeler, Stephen Sondheim: Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet Street. Překlad: Alžběta Šáchová, režie: Hana Mikolášková j.h., hudební nastudování: Dada Klementová, Daniel Kyzlink j.h., choreografie: Hana Achilles, dramaturgie: Miroslav Ondra, scéna: David Janošek, kostýmy: David Janošek, Kateřina Veselá. Sweeney Todd (Benjamin Barker) Štěpán Kaminský, Madam Nellie Lovett – Katarína Mikulová, Anthony Hope – Jiří Daniel, Johanna Barker – Kristýna Štarhová, Žebračka (Lucy Barker) – Markéta Pešková, Soudce Turpin – David Janošek, Soudní sluha Bamford – Daniel Rymeš, Adolfo Pirelli (Danny O´Higgins) – Jiří Mach j.h./Miroslav Sýkora j.h., Tobias Ragg – Michaela Baladová, páni na holení a další David Šiller j.h. Premiéra 12. prosince 2014, recenze je z reprízy 29. ledna 2015. Divadlo na Orlí, Brno.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Volná improvizace, velký orchestr, individuality, kolektiv, výtvarný doprovod i drobné výstřednosti. To všechno se prolnulo na koncertě Pavla Zlámala a jeho Divergent Connections Orchestra.  více

V Divadle na Orlí se sešly v jednom večeru absolventské výkony dvou režisérek. Bakalářský Vendelíny Osvaldové v klasicistní hříčce Bylť jest jednou kantor dobrý a magisterský Renaty Fraisové v shakespearovské semiopeře Henryho Purcella Bouře. Rozdílná díla, diametrálně odlišné režijní přístupy i celkové výsledky se postaraly o večer zábavný, rozpačitý, podnětný a nesourodý zároveň.  více

Je těžké jakkoliv hodnotit nebo snad dokonce analyzovat operní monodrama, které člověk slyšel poprvé a s žádným jiným dílem skladatele nepřišel nikdy předtím do styku. Zůstává jen první dojem a emoce, ale nebylo jich zrovna málo. Námět z komunistického lágru si o naléhavé ztvárnění sám říká a v opeře Martin Středa se mu ho dostalo vrchovatě.  více


Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart fotografa a tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Roky končící číslicí čtyři mají pro českou hudbu zásadní význam – kromě předních představitelů klasické hudby, ze kterých lze jmenovat Leoše Janáčka, Josefa Suka či Antonína Dvořáka, slaví svá jubilea také zásadní autoři české nonartificiální hudby jako například Jiří Šlitr či Karel Kryl. Tím nejzásadnějším výročím, které však letošek připadá, je bezesporu 200 let od narození zakladatele moderní české hudby Bedřicha Smetany. Národní divadlo Brno se tedy oslavy spojené s Rokem české hudby rozhodlo v projektu Smetana200 zahájit uvedením nové inscenace Smetanova Dalibora v koprodukci s Welsh National Opera. Představení režíroval David Pountney, jehož práce může být brněnským milovníkům opery známa například z inscenace Z mrtvého domu, která se uskutečnila v rámci festivalu Janáček Brno 2018. O hudební nastudování Dalibora se postaral Tomáš Hanus, který provedení při premiérovém uvedení v pátek 2. února rovněž řídil. Scénu navrhl Robert Innes Hopkins, kostýmy připravila Marie-Jeanne Lecca a světelného designu se ujal Fabrice Kebour. Postavy Smetanovy opery ztvárnili Tomasz Konieczny (Vladislav, král český), Peter Berger (Dalibor z Kozojed), Csilla Boross (Milada), Daniel Kfelíř (velitel stráže Budivoj), David Szendiuch (žalářník Beneš), Ondřej Koplík (Vítek), Jana Šrejma Kačírková (Jitka) a Petr Karas (soudce).  více

Podívat se na jednu z brněnských ikon nezvyklou optikou se snaží nová hudební inscenace Cabaret Janáček. Hudebního génia a inovátora v žánrově neobvyklém projektu propojili arthub Tamuza a Cabaret des Pechés, na jehož komorním jevišti se před diváky u stolků odehrál hodinový průřez Janáčkovým životem s nejznámějšími úryvky z jeho děl. A to vše za se děje za asistence mima, tří pěvců (lyrický a dramatický soprán s barytonem) s pianistkou a vše je navrch hned natřikrát alternováno.  více

Jako romantický muzikál podle bestselleru Johanny Spyri inzeruje Městské divadlo Brno svoji poslední novinku Heidi. Česká premiéra známého „příběhu děvčátka z hor“ ale dopadla všelijak. Nová hudební inscenace je totiž už ve svém originálním muzikálovém zpracování barvotiskovým kýčem, z jehož přeslazené schematičnosti málem až rozbolí zuby. Lineární režie Stanislava Moši tyto sladkobolné valéry v hudebním díle dvou německojazyčných autorů, skladatele a textaře Michaela Schanzeho a scenáristy Hanse Dietera Schreeba, při jeho prvním tuzemském uvedení ještě podtrhla.  více

Co bylo ve Vídni konce 18. a počátku 19. století hráno představila ve čtvrtek 25. ledna v Besedním domě Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem. V císařském městě, jakožto jedním z hybatelů kulturních dějin, se scházeli umělci pracující jak pro samotný dvůr nebo dvorskou šlechtu, tak posléze i pro bohaté měšťanstvo. Na programu večera tedy zazněla díla od zvučných jmen jako je Franz Schubert, Ludwig van Beethoven či Vojtěch Matyáš Jírovec. V rámci koncertu se publiku v Schubertových písních také představil německý tenorista Christoph Prégardienvíce

Komorní řada čtyř koncertů Filharmonie Brno nabízí divákům nejen netradiční a často i málo hraná díla, ale také pohled do jednotlivých oddělení orchestru. Výjimkou nebyl ani středeční koncert v Besedním domě, kde se posluchačům představili bicisté z řad členů Filharmonie (Lukáš KrejčíPetr HladíkMaxmilian Jopp), Orchestrální akademie Filharmonie Brno (Anežka NovákováMartin Kučík) a studentů Janáčkovy akademie múzických umění (Adéla Spurná j. h., David Paša j. h., Jakub Kub j. h.). Pod pedagogickým, uměleckým a také dirigentským vedením Martina Opršála hráči nastudovali rozmanitý, technicky i interpretačně náročný program, k němuž si mimo jiné přizvali houslistu Milana Paľuvíce

Mimořádným koncertem pro produkční společnost PARMA recordings doplnil Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra probíhající sezónu s názvem Neviditelná města. V premiérovém koncertním provedení zahrál šestici kompozic z alba Dimensions Vol. 4, které vyšlo v březnu minulého roku. V neděli v sále ŠVČ Lužánky se tak na programu objevila rozmanitá kolekce děl šesti uznávaných soudobých skladatelů.  více

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie v divadle I nabídnul divákům kompozice českých skladatelů Antonína Dvořáka, Josefa Suka a Bohuslava Martinů. Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka tak ve čtvrtek 11. 1. v Janáčkově divadle obecenstvu připomněla, že letopočet 2024 bude patřit velkolepým oslavám Roku české hudbyvíce

Začátek Roku české hudby oslavila Filharmonie Brno tradičním novoročním koncertem v Janáčkově divadle, kde posluchačům nabídla program složený z děl českých a amerických skladatelů. Výběr skladeb právě z těchto dvou zemí symbolizoval propojení českého tělesa s americkým dirigentem Dennisem Russellem Daviesem, který stojí v čele brněnské filharmonie již šestou sezonu a taktovky se ujal i při tomto vystoupení.  více

Sarah MacDougall je písničkářka původem ze Švédska, která však žije v Kanadě a působí na tamní hudební scéně. Sarah účinkovala na festivalu Maraton hudby Brno 2023 a při té příležitosti jsme s ní natočili rozhovor.  více

Pondělním koncertem s podtitulem Nové mysterium se Brno Contemporary Orchestra pod vedením Pavla Šnajdra rozloučil s končícím rokem a připomněl blížící se Vánoce. V chrámu církve československé husitské v brněnských Tuřanech orchestr zahrál výběr z děl z 20. a 21. století a o přestávce návštěvníky koncertu dokonce pohostil.  více

Jako poslední produkci tohoto roku uvedl Ensemble Opera Diversa pod vedením Gabriely Tardonové světovou premiéru opery Druhé město z pera brněnského skladatele Ondřeje Kyase, který se tentokrát představil také jako libretista. V poloscénickém provedení, které se uskutečnilo 16. prosince v kulturním centru Co.labs se hlavních rolí zhostili Aleš Janiga (A. – hlavní hrdina, zpívaná role), Lukáš Rieger (A. – hlavní hrdina, mluvená role), Jana Vondrů (Alweyra, Klára, sudička), Pavel Slivka (proklatec, prodavač, výčepní, strážce chrámu), Tomáš Chloupek (vrchní, historik, mladík z lodi, štamgast), Aneta Podracká Bendová (dívka z lodi, tajemná dívka, sudička), Michael Robotka (knihovník, chovatel, muž s novinami, štamgast), Alžběta Symerská (číšníkova žena, sudička, Felix) a Libor Skokan (kněz, číšník, štamgast).  více

Závěrečný večer dvacátého ročníku cyklu koncertů staré hudby, v němž dramaturgyně, cembalistka a děkanka Hudební fakulty JAMU Barbara Maria Willi seznamuje publikum s kouzlem hudební kultury nejen 17. a 18. století, se nesl v duchu houslové virtuozity. Poslední koncert konaný 15. prosince v Konventu Milosrdných bratří tak posluchačům nabídl jedinečné propojení tří houslistů – František NovotnýJiří PospíchalFedor Rudin – za cembalového doprovodu Barbary Marie Willi, jež se také ujala role moderátora.  více

Nejčtenější

Kritika

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart fotografa a tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce