Zpěvy hoboje a klavíru na památku Arnošta Parsche

Zpěvy hoboje a klavíru na památku Arnošta Parsche

Během koncertu Viléma VeverkyMartina Kasíka jsem si uvědomil, že letošní ročník Moravského podzimu neměl na programu klasický pěvecký recitál. Virtuózně ovládaný hoboj s kongeniálním klavírem jej ale nahradily po všech stránkách. Dechové nástroje mají k lidskému hlasu pravděpodobně nejblíž a Vilém Veverka zachází s hobojem jako by s ním byl srostlý. Vynikající technika dechu mu umožňuje hrát v podstatě libovolně dlouhé tóny bez zachvění, jeho projev není násilný, ale zároveň je vidět, že hraje nadoraz. Dává do hraní všechno, vypadá, že je hudbou až fanaticky posedlý a právě prováděná skladba je pro něj tou nejdůležitější věcí na světě. Martin Kasík vedle něj působil navenek klidnějším dojmem, ale energie a samozřejmost, která sálala z jeho projevu, byly stejně neoddiskutovatelná.

Program koncertu byl složen výhradně z autorů dvacátého století a večer byl věnován nedávno zesnulému skladateli Arnoštu Parschovi. Zpráva o jeho smrti prošla kolem téměř bez povšimnutí, referovali jsme o ní s lítostí a se zpožděním, i když zřejmě jako jediní. Arnošt Parsch je s Moravským podzimem svázán zcela neodmyslitelně – byl tajemníkem Mezinárodního hudebního festivalu od roku 1977 a v roce 1990 se stal prezidentem direktoria. Dramaturgie naštěstí nebyla pohodlná a vzpomenula na něj v rámci hotového festivalového programu, který oba interpreti pohotově rozšířili o část Parschovy kompozice Vyletěl fták hore nad oblaky ve verzi pro hoboj a klavír – díky za to všem.

Úvodní Temporal Variations (Světské variace) Benjamina Brittena působily při zpětném pohledu jako roztomilá hříčka na úvod. Devítidílná kompozice zpracovává jedno téma v charakteristicky nazvaných částech – objevují se inspirace čistě hudební (Waltz, Tempo di Polka) i programní (Proslov, Hrozba). Skladba na mě působí lehce humorným a ironickým dojmem, což podtrhuje skutečnost, že v části Chorál přebírá melodii paradoxně klavír. Následující Intermezzo Klementa Slavického pro sólový klavír mělo skutečně funkci zklidňující a lyrické mezihry vystřídané brilantní Toccatou. Martin Kasík předvedl opravdové „molto vivo“ a možná šel až za něj. U Klementa Slavického jsme zůstali i nadále v jeho Suitě pro hoboj a klavír. Tady bych řekl, že energické Scherzo došlo do interpretačního extrému, z nějž už nebylo kam vygradovat závěrečné Bacchanale. V této chvíli už se začala jasně rýsovat linie koncertu položeného na výrazném melodickém uvažování skladatelů a střídání kontrastních nálad. Jistě, nic nového pod sluncem, ale funguje to samo – přirozeně za předpokladu, že ty melodie a nálady někdo umí interpretovat, což ale Vilém Veverka i Martin Kasík umějí. Folklorní inspirace navíc vytvořily začátek oblouku k Parschově skladbě ve druhé části programu.

Vyletěl fták hore nad oblaky je zpracování slovácké balady – slyšeli jsme její první větu. Vilém Veverka se tu charakteru lidského zpěvu dostal asi nejblíž. S neveselým důvodem uvedení skladby souznělo i její teskné vyznění. Nicméně je to věc velmi krásná a bylo by hezké, kdyby ji oba umělci nastudovali – a případně i nahráli – celou. Mezi Slavickým a Parschem jsme se podívali do světa v Sonátě pro hoboj a klavír Francise Poulenca a výběru z Pěti kusů pro hoboj Antala Dorátiho. Zatímco Poulenc zapadal do výrazně melodického rázu večera, Doráti z něj přece jen mírně vybočil směrem k nervnějšímu vyznění. Vrcholem pro mě byla Sonáta pro hoboj a klavír Pavla Haase – závažná skladba bez vysvětlujícího názvu, ale s jasným mimohudebním obsahem. V roce 1939 Pavel Haas vyjádřil nadcházející hrůzy nacismu a obrátil se k české tradici citacemi obou našich velkých chorálů – husitského a svatováclavského. Skladba jde vlastně nazpět, od šílené současnosti se obrací k minulosti a duchovním jistotám české historie. Zvukový masiv skladby vytvářel klavír, hoboj s ním v extatickém závěru téměř splynul. Krásné, dojemné a nesentimentální finále.

Vilém Veverka / Martin Kasík. Benjamin Britten: Temporal Variations pro hoboj a klavír, Klement Slavický:  Intermezzo, Toccata pro klavír, Suita pro hoboj a klavír, Francis Poulenc: Sonáta pro hoboj a klavír, Antal Doráti: Pět kusů pro hoboj (výběr), Arnošt Parsch: Vyletěl fták hore nad oblaky pro hoboj a klavír (výběr), Pavel Haas: Suita pro hoboj a klavír. Vilém Veverka – hoboj, Martin Kasík – klavír. 7. 11. 2013, Besední dům, Brno, v rámci festivalu Moravský podzim.

Foto Petr Francán

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Moravský podzim je jednoznačně na vzestupu a nanejvýš potěšitelné je, že nenabízí pouze společenské estrády ozdobené zvučnými jmény. Zkouší stavět na své vlastní tradici zrozené koncem 60. let 20. století a vnáší do festivalového dění více programových nápadů. Projevilo se to i na trojici provázaných, a přesto kontrastních koncertů Polského víkendu.  více

Moravský podzim zařadil jako první národní blok Český den – k oslavám založení samostatného Československa 28. října se sotva něco hodí lépe. Matiné i večerní koncert nabídly reprezentativní průřez komorní tvorbou českých skladatelů, ale také mohly posluchače přivést k zamyšlení nad tím, co to vlastně je česká hudba.  více

Když hlavní hvězda večera po generálce odřekne koncert, postaví všechny před téměř neřešitelný problém. Filharmonie Brno se včera pokusila vynahradit publiku nepřítomnost klavíristy Borise Berezovského excelentním výkonem a podařilo se jí to.  více


Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více