Zpěvy hoboje a klavíru na památku Arnošta Parsche

Zpěvy hoboje a klavíru na památku Arnošta Parsche

Během koncertu Viléma VeverkyMartina Kasíka jsem si uvědomil, že letošní ročník Moravského podzimu neměl na programu klasický pěvecký recitál. Virtuózně ovládaný hoboj s kongeniálním klavírem jej ale nahradily po všech stránkách. Dechové nástroje mají k lidskému hlasu pravděpodobně nejblíž a Vilém Veverka zachází s hobojem jako by s ním byl srostlý. Vynikající technika dechu mu umožňuje hrát v podstatě libovolně dlouhé tóny bez zachvění, jeho projev není násilný, ale zároveň je vidět, že hraje nadoraz. Dává do hraní všechno, vypadá, že je hudbou až fanaticky posedlý a právě prováděná skladba je pro něj tou nejdůležitější věcí na světě. Martin Kasík vedle něj působil navenek klidnějším dojmem, ale energie a samozřejmost, která sálala z jeho projevu, byly stejně neoddiskutovatelná.

Program koncertu byl složen výhradně z autorů dvacátého století a večer byl věnován nedávno zesnulému skladateli Arnoštu Parschovi. Zpráva o jeho smrti prošla kolem téměř bez povšimnutí, referovali jsme o ní s lítostí a se zpožděním, i když zřejmě jako jediní. Arnošt Parsch je s Moravským podzimem svázán zcela neodmyslitelně – byl tajemníkem Mezinárodního hudebního festivalu od roku 1977 a v roce 1990 se stal prezidentem direktoria. Dramaturgie naštěstí nebyla pohodlná a vzpomenula na něj v rámci hotového festivalového programu, který oba interpreti pohotově rozšířili o část Parschovy kompozice Vyletěl fták hore nad oblaky ve verzi pro hoboj a klavír – díky za to všem.

Úvodní Temporal Variations (Světské variace) Benjamina Brittena působily při zpětném pohledu jako roztomilá hříčka na úvod. Devítidílná kompozice zpracovává jedno téma v charakteristicky nazvaných částech – objevují se inspirace čistě hudební (Waltz, Tempo di Polka) i programní (Proslov, Hrozba). Skladba na mě působí lehce humorným a ironickým dojmem, což podtrhuje skutečnost, že v části Chorál přebírá melodii paradoxně klavír. Následující Intermezzo Klementa Slavického pro sólový klavír mělo skutečně funkci zklidňující a lyrické mezihry vystřídané brilantní Toccatou. Martin Kasík předvedl opravdové „molto vivo“ a možná šel až za něj. U Klementa Slavického jsme zůstali i nadále v jeho Suitě pro hoboj a klavír. Tady bych řekl, že energické Scherzo došlo do interpretačního extrému, z nějž už nebylo kam vygradovat závěrečné Bacchanale. V této chvíli už se začala jasně rýsovat linie koncertu položeného na výrazném melodickém uvažování skladatelů a střídání kontrastních nálad. Jistě, nic nového pod sluncem, ale funguje to samo – přirozeně za předpokladu, že ty melodie a nálady někdo umí interpretovat, což ale Vilém Veverka i Martin Kasík umějí. Folklorní inspirace navíc vytvořily začátek oblouku k Parschově skladbě ve druhé části programu.

Vyletěl fták hore nad oblaky je zpracování slovácké balady – slyšeli jsme její první větu. Vilém Veverka se tu charakteru lidského zpěvu dostal asi nejblíž. S neveselým důvodem uvedení skladby souznělo i její teskné vyznění. Nicméně je to věc velmi krásná a bylo by hezké, kdyby ji oba umělci nastudovali – a případně i nahráli – celou. Mezi Slavickým a Parschem jsme se podívali do světa v Sonátě pro hoboj a klavír Francise Poulenca a výběru z Pěti kusů pro hoboj Antala Dorátiho. Zatímco Poulenc zapadal do výrazně melodického rázu večera, Doráti z něj přece jen mírně vybočil směrem k nervnějšímu vyznění. Vrcholem pro mě byla Sonáta pro hoboj a klavír Pavla Haase – závažná skladba bez vysvětlujícího názvu, ale s jasným mimohudebním obsahem. V roce 1939 Pavel Haas vyjádřil nadcházející hrůzy nacismu a obrátil se k české tradici citacemi obou našich velkých chorálů – husitského a svatováclavského. Skladba jde vlastně nazpět, od šílené současnosti se obrací k minulosti a duchovním jistotám české historie. Zvukový masiv skladby vytvářel klavír, hoboj s ním v extatickém závěru téměř splynul. Krásné, dojemné a nesentimentální finále.

Vilém Veverka / Martin Kasík. Benjamin Britten: Temporal Variations pro hoboj a klavír, Klement Slavický:  Intermezzo, Toccata pro klavír, Suita pro hoboj a klavír, Francis Poulenc: Sonáta pro hoboj a klavír, Antal Doráti: Pět kusů pro hoboj (výběr), Arnošt Parsch: Vyletěl fták hore nad oblaky pro hoboj a klavír (výběr), Pavel Haas: Suita pro hoboj a klavír. Vilém Veverka – hoboj, Martin Kasík – klavír. 7. 11. 2013, Besední dům, Brno, v rámci festivalu Moravský podzim.

Foto Petr Francán

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Moravský podzim je jednoznačně na vzestupu a nanejvýš potěšitelné je, že nenabízí pouze společenské estrády ozdobené zvučnými jmény. Zkouší stavět na své vlastní tradici zrozené koncem 60. let 20. století a vnáší do festivalového dění více programových nápadů. Projevilo se to i na trojici provázaných, a přesto kontrastních koncertů Polského víkendu.  více

Moravský podzim zařadil jako první národní blok Český den – k oslavám založení samostatného Československa 28. října se sotva něco hodí lépe. Matiné i večerní koncert nabídly reprezentativní průřez komorní tvorbou českých skladatelů, ale také mohly posluchače přivést k zamyšlení nad tím, co to vlastně je česká hudba.  více

Když hlavní hvězda večera po generálce odřekne koncert, postaví všechny před téměř neřešitelný problém. Filharmonie Brno se včera pokusila vynahradit publiku nepřítomnost klavíristy Borise Berezovského excelentním výkonem a podařilo se jí to.  více


Ve Svatém týdnu Velikonoční festival duchovní hudby každý rok připravuje tzv. temné hodinky – zpěvy lamentací a responsorií prováděných za tmy v předvečer daného svátku. Po souborném uvedení například Zelenkových či Gesualdových zpěvů se soubor Ensemble Versus rozhodl pro letošní ročník nastudovat chorální repertoár českého původu. Další novinkou je také přesunutí hodinek z chrámového prostoru do tří brněnských vodojemů na Žlutém kopci, kde se každý večer uskuteční tři asi čtyřiceti minutové koncerty. Diváci si tak mohou vybrat danou hodinu, která jim nejvíce vyhovuje. Recenze se zabývá prvními z hodinek konanými na Škaredou středu 16. dubna ve vodojemu č. 2.  více

Zahajovací koncert 32. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby uskutečněný včera v nově zrekonstruovaném kostele sv. Jakuba nabídl více než hodinové rozjímání s dílem Janovy pašije od soudobého, estonského skladatele a letošního jubilanta Arvo Pärta (*1935). Dílo zaznělo v podání vokálního souboru Martinů Voices s uměleckým vedoucím Lukášem Vasilkem, sólisty Jiřím BrückleremOndřejem HolubemAlenou HellerovouJanou KuželovouOndřejem Benekem a Martinem Kalivodou za doprovodu komorního ansámblu: Daniela Valtová Kosinová (varhany), Pavla Tesařová (housle), Lukáš Pospíšil (violoncello), Vladislav Borovka (hoboj), Martin Petrák (fagot).  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš se v premiéře nového pořadu Karpatami vydal tanečním krokem přes vršky a doliny Karpatského oblouku. Novinka profesionální části souboru se odehrála na jevišti brněnského divadla Radost. A radostné bylo i sledování tohoto nového počinu. Soubor v něm na chvíli opouští velkolepé choreografie a vrací se blíže k původnímu lidovému materiálu, aniž by se vzdal vlastního výrazu.  více

Jarní koncert tělesa Diversa Quartet po delší době nabídl díla ryze tuzemských autorů. Večer konaný v pondělí 7. dubna v prostorách vily Löw-Beer nesl podtitul Tempus est iocundum podle milostné písně z rukopisu Carmina Burana. Píseň se svou rozverností stala inspirací pro dramaturgii koncertu, kterým provázelo těleso ve složení Barbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola) a Iva Wiesnerová (violoncello).  více

Íránská zpěvačka Mahsa Vahdat propojuje tradiční perskou hudbu s evropskými hudebními prvky, například s jazzem nebo se sborovým zpěvem. Své zatím nejnovější album Braids of Innocence, Copánky nevinnosti, které nahrála s norským pěveckým sborem SKRUK. Písně na albu vycházejí z perských básní od autorů Rúmího a Hafíze, ale i ze současných textů, které zachycují osobní i politická témata. Album tak reflektuje represivní režim v Íránu i život v exilu. Zpěvačka svou tvorbu představila v roce 2024 na festivalu Maraton hudby Brno.  více

Po měsíci se do prostoru Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno, která pod vedením svého šéfdirigenta Dennise Russella Daviese provedla ve čtvrtek 27. března díla Roberta Schumanna a Dimitrije Šostakoviče. V první polovině orchestr doplnil věhlasný britský violoncellista Steven Isserlisvíce

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.  více

Vojtěch Semerád je uměleckým vedoucím vokálního souboru Cappella Mariana, se kterým interpretuje zapomenutá díla středověké a renesanční vokální polyfonie. Soubor pravidelně vystupuje na prestižních festivalech v České republice i v Evropě. Hlavním tématem našeho rozhovoru byla chystaná projekce prvního československého velkofilmu Svatý Václav se živým hudebním doprovodem sestaveným z památek období středověku vázaných na svatováclavskou legendu.  více

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nejčtenější

Kritika

Ve Svatém týdnu Velikonoční festival duchovní hudby každý rok připravuje tzv. temné hodinky – zpěvy lamentací a responsorií prováděných za tmy v předvečer daného svátku. Po souborném uvedení například Zelenkových či Gesualdových zpěvů se soubor Ensemble Versus rozhodl pro letošní ročník nastudovat chorální repertoár českého původu. Další novinkou je také přesunutí hodinek z chrámového prostoru do tří brněnských vodojemů na Žlutém kopci, kde se každý večer uskuteční tři asi čtyřiceti minutové koncerty. Diváci si tak mohou vybrat danou hodinu, která jim nejvíce vyhovuje. Recenze se zabývá prvními z hodinek konanými na Škaredou středu 16. dubna ve vodojemu č. 2.  více