Gábor Boldoczki: nejdůležitější je hudba sama

Gábor Boldoczki: nejdůležitější je hudba sama

Jedním z významných sólistů letošního ročníku festivalu Moravský podzim je Gábor Boldoczki. V České republice už jsme jej mohli slyšet s Pražskou komorní filharmonií, v Brně ale bude hrát poprvé. Vynikající hráč na trubku s repertoárem od baroka až po dnešek přijíždí s klavíristou Gergelym Bogányim. Gábor Boldoczki byl koncertním partnerem sopranistky Edity Gruberové, vystupuje mimo jiné s Bavorským rozhlasovým orchestrem nebo Vídeňskými symfoniky, nahrává pro Sony BMG. Mluvili jsme spolu především o jeho kariéře a o chystaném koncertu v Brně.

Jak jste se vůbec dostal k hudbě a co byl váš první nástroj?
Začal jsem hrát na klavír, když mi bylo osm let, a o rok později jsem začal s trubkou – můj otec totiž učil hru na žesťové nástroje. Zdálo se mi tedy úplně přirozené, že se mnou pracuje a hlídá moje každodenní cvičení a pokroky. Jsem mu vděčný, dal mi velmi dobré základy. Později jsem odešel na pět let do školy v Budapešti, ale pro kariéru hudebníka jsem se rozhodl dost pozdě. Vyhrál jsem na mezinárodní soutěži v Ženevě a rozhodnutí přišlo během předávání cen – bylo to na mé dvacáté narozeniny. Teprve tehdy jsem se definitivně rozhodl, že budu hrát na trubku po celý zbytek život.

Kritik ve Frankfurter Allgemeinen Zeitung o vás napsal, že i na trubku lze hrát opravdové belcanto. Vnímáte nějakou spojitost mezi trubkou a lidským hlasem?
Myslím, že každý nástroj by měl nějakým způsobem imitovat lidský hlas. Když hraji, je pro mě nejdůležitější vyjádřit hudební obsah skladby. Když cvičím, zkouším si zpívat, protože je to velmi přirozený projev, pokouším se zpěvem napodobit melodickou linii trubky. Nástroj je sice důležitý, ale nejdůležitější je hudba sama, proto se snažím, aby zněla jako vyjádřená hlasem.

Inspiroval vás nějaký konkrétní pěvec, když jste si vytvářel vlastní styl?
To ne, ale obecně je krásné, že se mohu potkávat s fantastickými lidmi a pracovat s nimi – na prvním místě to pro mě byl Maurice André. Byla to mezi trumpetisty absolutní legenda a byl jsem šťastný, když jsem vyhrál jeho soutěž v Paříži. Dokonce jsem se s ním i setkal v roce 1997 a pochopitelně jsem poslouchal množství jeho nahrávek. On pro mě byl zřejmě první skutečnou inspirací, ale později jsem studoval u Reinholda Friedricha v Karlsruhe. Později jsem pracoval s Gidonem Kremerem a Fazilem Sayem a setkání s takovými hudebníky je vždy inspirativní. Naposledy to byl Andrés Gabetta (bratr Sol Gabetty) a jeho Capella Gabetta, s níž jsem natáčel nové CD.

Jste všestranný hráč, váš repertoár sahá od baroka až po současnost  – spolupracujete s nějakým skladatelem i přímo, objednal jste si třeba skladbu speciálně pro sebe?
Jsem připravený hrát na trubku všechno, co je možné. Existuje spousta krásných barokních koncertů pro trubku, ale pro mě je zajímavé a vzrušující nahradit svým nástrojem hoboj nebo hrát virtuózní houslový part.
Jak jste ale říkal, je pro mě důležité nacházet i současné skladatele, kteří by psali pro trubku. Není to jen pro mě, zůstane něco i pro budoucnost. Tři koncerty pro mě napsal maďarský skladatel László Dubrovay, nádherný koncert napsal Fazil Say a jsem také v kontaktu s Krzystofem Pendereckim.

Fazila Saye je pro tuto sezónu i sólistou Filharmonie Brno. Čím je pro vás pozoruhodný jako skladatel, hrál jste s ním někdy v duu?
Byl jsem rezidentním sólistou na festivalu v Meklenburku v roce 2010, což znamená, že jsem také ovlivňoval program. Mým nejzásadnějším požadavkem bylo oslovit autora, který by napsal koncert pro trubku a symfonický orchestr. Fazila Saye už jsem znal dřív, a teď jsem s ním byl v kontaktu během jeho práce na koncertu pro trubku – skladby využívá v plné míře možnosti nástroje i moje vlastní. První věta je řekněme konzervativní a velmi efektní, druhá má orientální atmosféru a třetí vychází z tureckého folklorního tématu.

V Brně s vámi bude hrát na klavír Gergely Bogányi, je to váš stálý spoluhráč?
Gergely Bogányi je vynikající hudebník, absolvoval například chopinovský maratón. Zahrál všechny Chopinovy skladby pro sólový klavír během jednoho víkendu – pět koncertů denně. Kromě Chopina se také zaměřuje na Franze Liszta. Pro mě je komorní hudba velmi důležitá, i když pro trubku s klavírem není tolik skladeb jako pro housle nebo violoncello. Budeme ale hrát nádhernou a působivou hudbu, i když její skladatelé možná nejsou tolik známí.

Bude vás Gergely Bogányi spíš doprovázet, nebo se jedná o rovnocenný koncert dvou sólistů?
Můžete nás brát jako dva sólisty, i koncert je tak sestavený – je to přinejmenším pestřejší

Program koncertu chce představit především vaše nástroje, nebo specifický okruh skladatelů?
Celý program je sestaven z hudby napsané pro klavír a chromatickou trubku. Ta vznikla až někdy v letech 1830–40, takže začínáme romantickým repertoárem, který reprezentují Brandt a Böhme. Je tu ale i pozoruhodná soudobá hudba, například Friedman, a také věc pro sólovou trubku, abych mohl ukázat, co všechno nástroj dovede. Závěrečná Fantazie pro trubku a piano má jazzový nádech.

Hrál jste už někdy v Brně? A jinde v České republice?
V Brně budu poprvé, ale v Praze jsem byl už několikrát – vždy se tam rád vracím.

Když jedete kamkoliv hrát, zajímá vás jen váš koncert nebo i místo samotné? Zajímá vás, kdo tam vystupuje kromě vás, jaký je tam hudební i jiný život?
Jsem rád, když mohu přijet o něco dříve a zachytit něco z atmosféry místa i jeho obyvatel. Přijet na poslední chvíli na koncert a potom hned zmizet není můj styl. Chci vědět, co se ve městě děje a jak tam lidé žijí.

A ještě poslední otázka. Když se řekne Česká republika – co se vám vybaví jako první?
Vynikající pivo, a taky se mi líbí v Praze, jak už jsem říkal. Teď se ale především těším na svůj brněnský koncert.

Foto Marco Borggreve, zdroj www.gabor-in-concert.com

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

LÁSKA A ŽIVOT ŽENY

25.4.2024, 19:00 / Besední dům

Dále si přečtěte

V neděli začal mezinárodní hudební festival Moravský podzim. Poprvé jej pořádá Filharmonie Brno, v jeho koncepci se objevilo několik novinek. O tom, jak letošní ročník vznikal, proč je zrovna takový a jeké jsou výhledy do budoucnosti, jsem mluvil s jeho dramaturgem Vítězslavem Mikešem.  více

Moravský podzim zařadil jako první národní blok Český den – k oslavám založení samostatného Československa 28. října se sotva něco hodí lépe. Matiné i večerní koncert nabídly reprezentativní průřez komorní tvorbou českých skladatelů, ale také mohly posluchače přivést k zamyšlení nad tím, co to vlastně je česká hudba.  více

V debussyovském programu včera v rámci Moravského podzimu vystoupil jeden z nejpozoruhodnějších pianistů dneška Alexej Borisovič Ljubimov. Záměrně nezdůrazňoval snovost Debussyho, ale naopak v něm horečně hledal vzácné konkrétnější kontury a do popředí nechal vystoupit realistické aspekty jeho hudby.  více


Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Podobně jako každý rok, byl i v rámci letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby jeden z večerů věnován sólovému varhannímu recitálu. V úterý 2. dubna za varhany ve starobrněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie usedl původem slovenský varhaník Marek Paľa a provedl výběr z varhanních skladeb českých autorů vrcholného a pozdního romantismu, čímž doplnil stávající Rok české hudby. Několik děl úterního programu navíc zaznělo v přinejmenším brněnské premiéře.  více

Neodmyslitelnou součástí Velikonočního festivalu duchovní hudby jsou tři večery tzv. tenebrae obsahem navracející se ke křesťanským obřadům ve Svatém týdnu. Tento rok temné hodinky připadly na středu 27. března – pátek 29. března, a jak už je tradicí, konají se v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Letos jsou tyto tři večery výjimečné především z hlediska dramaturgie, jelikož si pořadatelé festivalu objednali nové zhudebnění liturgických textů. Recenze se ohlíží za prvním ze tří večerů, při kterém ve světové premiéře zazněla díla od skladatelů Zdeňka Klaudy a Lukáše Hurníka. Provedení se ujali zpěváci Kristýna Fílová (soprán), Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), Ondřej Holub (tenor) a Jiří Miroslav Procházka (bas) za doprovodu varhanního pozitivu a sbormistrovského dohledu Zdeňka Klaudy a recitace P. Jana Pacneravíce

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Nejčtenější

Kritika

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více