Gábor Boldoczki: nejdůležitější je hudba sama

Gábor Boldoczki: nejdůležitější je hudba sama

Jedním z významných sólistů letošního ročníku festivalu Moravský podzim je Gábor Boldoczki. V České republice už jsme jej mohli slyšet s Pražskou komorní filharmonií, v Brně ale bude hrát poprvé. Vynikající hráč na trubku s repertoárem od baroka až po dnešek přijíždí s klavíristou Gergelym Bogányim. Gábor Boldoczki byl koncertním partnerem sopranistky Edity Gruberové, vystupuje mimo jiné s Bavorským rozhlasovým orchestrem nebo Vídeňskými symfoniky, nahrává pro Sony BMG. Mluvili jsme spolu především o jeho kariéře a o chystaném koncertu v Brně.

Jak jste se vůbec dostal k hudbě a co byl váš první nástroj?
Začal jsem hrát na klavír, když mi bylo osm let, a o rok později jsem začal s trubkou – můj otec totiž učil hru na žesťové nástroje. Zdálo se mi tedy úplně přirozené, že se mnou pracuje a hlídá moje každodenní cvičení a pokroky. Jsem mu vděčný, dal mi velmi dobré základy. Později jsem odešel na pět let do školy v Budapešti, ale pro kariéru hudebníka jsem se rozhodl dost pozdě. Vyhrál jsem na mezinárodní soutěži v Ženevě a rozhodnutí přišlo během předávání cen – bylo to na mé dvacáté narozeniny. Teprve tehdy jsem se definitivně rozhodl, že budu hrát na trubku po celý zbytek život.

Kritik ve Frankfurter Allgemeinen Zeitung o vás napsal, že i na trubku lze hrát opravdové belcanto. Vnímáte nějakou spojitost mezi trubkou a lidským hlasem?
Myslím, že každý nástroj by měl nějakým způsobem imitovat lidský hlas. Když hraji, je pro mě nejdůležitější vyjádřit hudební obsah skladby. Když cvičím, zkouším si zpívat, protože je to velmi přirozený projev, pokouším se zpěvem napodobit melodickou linii trubky. Nástroj je sice důležitý, ale nejdůležitější je hudba sama, proto se snažím, aby zněla jako vyjádřená hlasem.

Inspiroval vás nějaký konkrétní pěvec, když jste si vytvářel vlastní styl?
To ne, ale obecně je krásné, že se mohu potkávat s fantastickými lidmi a pracovat s nimi – na prvním místě to pro mě byl Maurice André. Byla to mezi trumpetisty absolutní legenda a byl jsem šťastný, když jsem vyhrál jeho soutěž v Paříži. Dokonce jsem se s ním i setkal v roce 1997 a pochopitelně jsem poslouchal množství jeho nahrávek. On pro mě byl zřejmě první skutečnou inspirací, ale později jsem studoval u Reinholda Friedricha v Karlsruhe. Později jsem pracoval s Gidonem Kremerem a Fazilem Sayem a setkání s takovými hudebníky je vždy inspirativní. Naposledy to byl Andrés Gabetta (bratr Sol Gabetty) a jeho Capella Gabetta, s níž jsem natáčel nové CD.

Jste všestranný hráč, váš repertoár sahá od baroka až po současnost  – spolupracujete s nějakým skladatelem i přímo, objednal jste si třeba skladbu speciálně pro sebe?
Jsem připravený hrát na trubku všechno, co je možné. Existuje spousta krásných barokních koncertů pro trubku, ale pro mě je zajímavé a vzrušující nahradit svým nástrojem hoboj nebo hrát virtuózní houslový part.
Jak jste ale říkal, je pro mě důležité nacházet i současné skladatele, kteří by psali pro trubku. Není to jen pro mě, zůstane něco i pro budoucnost. Tři koncerty pro mě napsal maďarský skladatel László Dubrovay, nádherný koncert napsal Fazil Say a jsem také v kontaktu s Krzystofem Pendereckim.

Fazila Saye je pro tuto sezónu i sólistou Filharmonie Brno. Čím je pro vás pozoruhodný jako skladatel, hrál jste s ním někdy v duu?
Byl jsem rezidentním sólistou na festivalu v Meklenburku v roce 2010, což znamená, že jsem také ovlivňoval program. Mým nejzásadnějším požadavkem bylo oslovit autora, který by napsal koncert pro trubku a symfonický orchestr. Fazila Saye už jsem znal dřív, a teď jsem s ním byl v kontaktu během jeho práce na koncertu pro trubku – skladby využívá v plné míře možnosti nástroje i moje vlastní. První věta je řekněme konzervativní a velmi efektní, druhá má orientální atmosféru a třetí vychází z tureckého folklorního tématu.

V Brně s vámi bude hrát na klavír Gergely Bogányi, je to váš stálý spoluhráč?
Gergely Bogányi je vynikající hudebník, absolvoval například chopinovský maratón. Zahrál všechny Chopinovy skladby pro sólový klavír během jednoho víkendu – pět koncertů denně. Kromě Chopina se také zaměřuje na Franze Liszta. Pro mě je komorní hudba velmi důležitá, i když pro trubku s klavírem není tolik skladeb jako pro housle nebo violoncello. Budeme ale hrát nádhernou a působivou hudbu, i když její skladatelé možná nejsou tolik známí.

Bude vás Gergely Bogányi spíš doprovázet, nebo se jedná o rovnocenný koncert dvou sólistů?
Můžete nás brát jako dva sólisty, i koncert je tak sestavený – je to přinejmenším pestřejší

Program koncertu chce představit především vaše nástroje, nebo specifický okruh skladatelů?
Celý program je sestaven z hudby napsané pro klavír a chromatickou trubku. Ta vznikla až někdy v letech 1830–40, takže začínáme romantickým repertoárem, který reprezentují Brandt a Böhme. Je tu ale i pozoruhodná soudobá hudba, například Friedman, a také věc pro sólovou trubku, abych mohl ukázat, co všechno nástroj dovede. Závěrečná Fantazie pro trubku a piano má jazzový nádech.

Hrál jste už někdy v Brně? A jinde v České republice?
V Brně budu poprvé, ale v Praze jsem byl už několikrát – vždy se tam rád vracím.

Když jedete kamkoliv hrát, zajímá vás jen váš koncert nebo i místo samotné? Zajímá vás, kdo tam vystupuje kromě vás, jaký je tam hudební i jiný život?
Jsem rád, když mohu přijet o něco dříve a zachytit něco z atmosféry místa i jeho obyvatel. Přijet na poslední chvíli na koncert a potom hned zmizet není můj styl. Chci vědět, co se ve městě děje a jak tam lidé žijí.

A ještě poslední otázka. Když se řekne Česká republika – co se vám vybaví jako první?
Vynikající pivo, a taky se mi líbí v Praze, jak už jsem říkal. Teď se ale především těším na svůj brněnský koncert.

Foto Marco Borggreve, zdroj www.gabor-in-concert.com

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

V neděli začal mezinárodní hudební festival Moravský podzim. Poprvé jej pořádá Filharmonie Brno, v jeho koncepci se objevilo několik novinek. O tom, jak letošní ročník vznikal, proč je zrovna takový a jeké jsou výhledy do budoucnosti, jsem mluvil s jeho dramaturgem Vítězslavem Mikešem.  více

Moravský podzim zařadil jako první národní blok Český den – k oslavám založení samostatného Československa 28. října se sotva něco hodí lépe. Matiné i večerní koncert nabídly reprezentativní průřez komorní tvorbou českých skladatelů, ale také mohly posluchače přivést k zamyšlení nad tím, co to vlastně je česká hudba.  více

V debussyovském programu včera v rámci Moravského podzimu vystoupil jeden z nejpozoruhodnějších pianistů dneška Alexej Borisovič Ljubimov. Záměrně nezdůrazňoval snovost Debussyho, ale naopak v něm horečně hledal vzácné konkrétnější kontury a do popředí nechal vystoupit realistické aspekty jeho hudby.  více


Daniel Lazar je rumunsko-srbský houslista, Almir Mešković je akordeonista z Bosny. Potkali se v Norsku, kde oba studovali na akademii. Oba také svou hudbu, která vychází z balkánských folklorních kořenů, obohacují o prvky hudby severské. Nevyhýbají se ani inspiraci klasickou hudbou nebo třeba hudbou romskou a mezi hosty na svém oceňovaném albu Family Beyond Blood mají i nedávno zesnulého špičkového afrického hudebníka Toumaniho Dabatého. Duo, které letos na jaře stanulo na čele Balkan World Music Chart, vystoupí na festivalu Maraton hudby Brno. Představí se v sobotu 10. srpna v rámci scény Balkan Soirée.  více

Letošní 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae na téma Metamorfózy: Czech Smetana! uzavřel ve středu 10. července v brněnském Besedním domě komorní koncert mezzosopranistky a patronky festivalu Magdaleny Kožené a klavíristy Kirilla Gersteina. Na programu se objevily písňové cykly Leoše Janáčka, Hugo Wolfa, Sergeje Rachmaninova a Arnolda Schönberga.  více

Závěrečný koncert letošní sezóny Filharmonie Brno patřil dílům Antonína Dvořáka a Jeana Sibelia v Janáčkově divadle. Do čela filharmonie se ve čtvrtek 20. června postavil dánský dirigent Michael Schønwandt, který se brněnskému publiku představil naposledy v lednu minulého roku. V první polovině programu orchestr doplnil houslista Alexander Sitkovetskyvíce

Letošní, 29. ročník hudebního festivalu Concentus Moraviae je z velké části věnovaný Roku české hudby, čemuž nasvědčuje jeho podtitul Metamorfózy: Czech Smetana!. Podobně zaměřený byl i recitál klavíristy Jana Bartoše, který se odehrál v úterý 18. června v malém sále kulturního domu v Bystřici nad Pernštejnem. Na programu se objevily klavírní cykly Bedřicha Smetany a Miloslava Kabeláče, které vyšly minulý rok na Bartošově CD pod hlavičkou labelu Supraphon.  více

Vrcholem sezony 2023/24 Národního divadla Brno se bezpochyby stalo uvedení světové premiéry opery Here I am, Orlando slovenské skladatelky Ľubice Čekovské. Libreto k tomuto dílu, jehož premiéra se odehrála 14. června v Janáčkově divadle, napsala Viktorie Knotková podle románu Orlando od Virginie Woolfové. Odvážný dramaturgický počin vypráví příběh mladíka Orlanda, který se jednoho dne změnil v ženu a žije tak už pár století, režíroval umělecký šéf opery NdB Jiří Heřman. Za dirigentský pult se při premiéře postavil Robert Kružík, který měl i hudebním nastudování. Role Orlanda/y byla rozdělena mezi dva představitele: mezzosopranistku Markétu Cukrovou a kontratenoristu Maayana Lichtavíce

Festival Concentus Moraviae nabízí nejen zajímavá místa, ale také interprety. Výjimku v konceptu tvořil open air koncert konaný ve čtvrtek 13. června na náměstí 1. května v Kuřimi, který byl propojen s městskými oslavami. V podvečer se v hodinovém vstupu publiku představilo české těleso Epoque Quartet v obsazení David PokornýVladimír Klánský (housle), Alexey Aslamas (viola), Vít Petrášek (violoncello), které mnozí znají z televizního pořadu Star dance. Kuřim však v tomto roce není jediným oslavencem, jelikož i samotné kvarteto letos slaví 25 let svého působení.  více

Když se hovoří o českém funku, je nemožné nezmínit osobnost producenta, klávesisty a zpěváka Romana Holého, který je neodmyslitelně spjat jak s mnoha hudebními projekty, tak se současnou populární hudební scénou. V současné době živě vystupuje především s kapelami Monkey Business a J.A.R., bez kterých si lze český funk jen stěží představit. Obě kapely vystoupily v rámci Gregoryfestu 2024 ve čtvrtek 13. června v Amfiteátru Starý pivovar v brněnských Řečkovicích.  více

V duchu myšlenky, že Brno a folklor patří k sobě, proběhl ve čtvrtek 6. června Happening Roku folklorních souborů. Událost uspořádala Kancelář Brno město hudby UNESCO ve spolupráci se spolkem Brněnsko tančí a zpívá. Akce se tak stala součástí dlouhodobého projektu, který si předsevzal zmapovat amatérskou hudební scénu v Brně, a to nejen folklorní. V minulém roce Brno město hudby obdobným způsobem oslovilo pěvecké sbory, v budoucnu to budou například garážové kapely. Dokládá tak pestrost brněnské hudební scény nejen na úrovni profesionálních těles, ale i nadšených laiků, pro které je muzika neoddělitelnou součástí života.  více

Spolek Brněnsko tančí a zpívá a TIC Brno uspořádali 6. června 49. ročník přehlídky Brněnsko tančí a zpívá. Program koncentrovaný do jednoho dne byl nabitější, než v předchozích letech. Podtitul Rok folklorních souborů byl vypůjčen od stejnojmenného projektu kanceláře Brna města hudby UNESCO.  více

Ještě před rokem bychom v Nové synagoze ve Velkém Meziříčí nalezli asijskou tržnici. Jmenované město se však rozhodlo budovu odkoupit a začalo ji využívat důstojněji. Při právě probíhajícím festivalu Concentus Moraviae posluchači mohli ve středu 5. června tuto památku navštívit a vyslechnout si zde komorní koncert zpěvačky a houslistky Ivy Bittové, jejího ženského sboru Babačka s muzikanty Jakubem Jedlinským (akordeon) a Pavlem Fischerem (housle).  více

Večernímu koncertu Ensemble Opera Diversa s názvem Tvář vody, který se uskutečnil 4. června ve venkovním prostoru (atrium) Moravské zemské knihovny Brno, předcházela dopolední beseda profesora Miloše Štědroně a docenta Vladimíra Maňase z Ústavu hudební vědy Masarykovy univerzity. Oba jmenovaní si připravili poutavé povídání na téma vodního živlu v umění (od gregoriánského chorálu až po počátek 20. století), jež bylo zakončeno ukázkou edice a poslechem nahrávky Janáčkovy symfonie Dunaj. V rámci koncert pod taktovkou Gabriely Tardonové inspirovaném tématem vody zazněly jedna světová a tři české premiéry. Jako sólistka se divákům představila harfistka Dominika Kvardovávíce

Podobně jako další hudební festivaly se i 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae musel vypořádat letos nejen s Rokem české hudby, ale především s jedinečným výročím 200 let od narození Bedřicha Smetany, zakladatele moderní české hudby. Dramaturgické ukotvení právě zahájeného ročníku se nese v duchu hesla „Metamorfózy: Czech Smetana!“. První festivalový koncert, který se uskutečnil 31. května v kyjovském Městském kulturním středisku, dal tušit, kterým směrem se bude ubírat i zbytek festivalové dramaturgie. Na Smetanovu tvorbu se organizátoři přehlídky totiž rozhodli pohlížet z nových úhlů a pracovat nejen s hudbou, ale také s očekáváním posluchačů. Již na úvodním večeru zazněl proslulý Smetanův Smyčcový kvartet č. 1 e moll Z mého života, avšak v úpravě pro symfonický orchestr z pera dirigenta a klavíristy George Szella. Smetanovo dílo doplnila světová premiéra Koncertu pro flétnu a orchestr Sadunkertoja finského skladatele, dirigenta a rezidenčního umělce 29. ročníku festivalu Olliho Mustonena, která vznikla přímo na objednávku festivalu. Právě Mustonen provedení obou skladeb v podání orchestru Prague Philharmonia také řídil. Jako sólistka vystoupila dánská flétnistka Janne Thomsenvíce

V rámci koncertní řady Hudebních inventur Ensemble Opera Diversa, která započala už v roce 2017, má těleso za cíl přinášet (znovu)objevená díla a autory, s nimiž se na pódiích setkáváme zřídka. Tato dramaturgická linie ale také nabízí prostor a iniciativu k vytváření zcela nových skladeb uváděných ve světových premiérách. Komorní koncert uskutečněný ve středu 29. května 2024 v aule rektorátu Vysokého učení technického (VUT) v Brně se protentokrát nesl v režii Diversa QuartetBarbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola), Iva Wiesnerová (violoncello), OK Percussion Duo (Martin OpršálMartin Kneibl), sólistky Anety Podracké Bendové (soprán) a klavíristky Terezy Plešákové. Námětem odkazoval na prostředí pražské kompoziční školy z hlediska pedagogického i uměleckého.  více

Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více

Nejčtenější

Kritika

Letošní 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae na téma Metamorfózy: Czech Smetana! uzavřel ve středu 10. července v brněnském Besedním domě komorní koncert mezzosopranistky a patronky festivalu Magdaleny Kožené a klavíristy Kirilla Gersteina. Na programu se objevily písňové cykly Leoše Janáčka, Hugo Wolfa, Sergeje Rachmaninova a Arnolda Schönberga.  více