Vítězslav Mikeš: tematičnosti se nezříkám

Vítězslav Mikeš: tematičnosti se nezříkám

V neděli začal mezinárodní hudební festival Moravský podzim. Poprvé jej pořádá Filharmonie Brno, v jeho koncepci se objevilo několik novinek. O tom, jak letošní ročník vznikal, proč je zrovna takový a jeké jsou výhledy do budoucnosti, jsem mluvil s jeho dramaturgem Vítězslavem Mikešem.

Do Filharmonie jsi přišel jako dramaturg vlastně nedávno, máš na starosti přinejmenším ještě festival na Špilberku. Kolik jsi měl času na Moravský podzim?
Do filharmonie jsem nastoupil loni v listopadu, což byl pro plánování letošní sezony (včetně festivalu na Špilberku, který jsi zmínil) dost šibeniční termín. Moravskému podzimu jsem se ale věnoval externě už od loňského léta. V té době jsem od svého předchůdce Jana Žemly přebíral několik navržených jmen, která jsem rád akceptoval. Práce na tom, aby festival dostal svou výslednou dramaturgickou podobu a kompaktnost, však zůstávalo ještě hodně.

V minulosti míval festival koncepční podtituly jako „De_kadence“, „Hudba svobody a nesvobody“, těch jste se vzdali. Z čeho tedy současná koncepce vychází?
Osobně se tematičnosti úplně nezříkám, protože má své výhody – pomáhá při propagaci a slouží jako opora dramaturgii a ochrana před rozmělněním, to vše samozřejmě při zachování určitých podmínek, jako je dobře zvolené téma, možnost jeho naplňování bez lobbistických zásahů apod.. Tím chci říct, že do budoucna nevylučuji návrat k tematičnosti, aniž bych z ní ovšem chtěl učinit pravidlo.
Letošní koncepce vyšla částečně z plánování sezony, kde nám šlo o vyvážený poměr klasiky a novější hudby, tedy o to, co bývá v zahraničí celkem běžným jevem. Dále se hodilo připomenout některá výročí, záměrně jsme však poněkud obešli ta v globálním měřítku nejvíce vyzdvihovaná (Wagner, Verdi) a více se soustředili na „menší“ jubilea. A jako třetí základní bod pro mě byla směrodatná konfrontace světové elity a české (zvláště brněnské) scény.

V programu se objevuje několik „národních“ bloků. Včera byl Český den, čeká nás Polský víkend, Norský den… Měl jsi takový plán od začátku, nebo se tyto bloky začaly formovat až průběžně?
Ten nápad krystalizoval postupně a v konečné podobě – tedy i s gastronomickým doprovodným programem apod. – je vlastně dílem manažerky festivalu Lucie Šnajdrové. Mám dojem, že vše začalo ideou nechat znít na státní svátek, který připadl do doby konání festivalu, výlučně českou hudbu. Ze snahy výrazně připomenout výročí letošních polských jubilantů Lutosławského, Góreckého a Pendereckého vzešel „Polský víkend“. A to už byl jen krůček k tomu, aby se toho „chytila“ manažerka s marketingem a „národní dny“ náležitě vypíchla.

Bylo těžké získat Valerije Gergijeva a nepokoušeli jste se s ním domluvit, že by hrál ruský repertoár? Proč má na programu zrovna Berlioze?
To, že tady bude LSO s Valerijem Gergijevem, je hlavně zásluha Lucie Šnajdrové. Protože sdílíme společnou kancelář, můžu prozradit, že jednání byla dlouhá, i když se paradoxně týkala především byrokratických překážek v českém daňovém systému. Samotné vystoupení LSO a Gergijeva v rámci Moravského podzimu zahajuje jejich turné po Evropě, což určilo program: Berliozova symfonická hudba je stěžejním repertoárem Gergijeva v LSO pro tuto sezonu. Na druhou stranu mi ten program byl více než po chuti, protože není laciný. Berlioz navíc patří k mým nejoblíbenějším romantickým skladatelům. Nicméně naskytne-li se v budoucnu jednat s Gergijevem znovu o jeho účasti na Moravském podzimu, třeba i s jiným orchestrem a s ruským repertoárem, rozhodně touto příležitostí nepohrdnu.

Jak vám s festivalem zamíchaly volby, zajímá teď lidi vůbec něco jiného než politika?
S předčasnými volbami se při stanovování termínu dalo sotva počítat. Volby samozřejmě s festivalem zamíchaly – značně zmenšily prostor pro propagaci festivalu, nejspíš i do jisté míry vytěsnily kulturu lidem z hlavy. Člověk s nostalgií čte Zweigův Svět včerejška, o tom, jak na přelomu 19. a 20. století rakouské deníky otiskovaly kritiky divadelních představení nebo rozhovory s operními zpěváky na titulních stranách… Kvůli médiím politika jako téma veřejně dominuje. Ale s pomocí klišé řeknu: jsem optimista a věřím, že je tu stále dost lidí, které umění zajímá. Jinak bych nedělal to, co dělám.

Dramaturgové následující otázku obvykle nemají moc rádi, ale přece se zeptám: je pro tebe v programu něco, z čeho máš obzvláštní radost, prostě nějakou srdcovku?
Vím, kam míříš, dramaturg by měl na takový dotaz odpovědět: radost mám z celého programu. Ale dobře, mou srdeční záležitostí je koncert katovického rozhlasového orchestru s hudbou Henryka Góreckého. A to nejen kvůli samotné hudbě. Tenhle koncert je pro mě dramaturgickou koncentrací mnoha aspektů: výborný orchestr z města, kde Górecki strávil většinu svého života a kde také zemřel; Tadeusz Strugała, člověk s velkým charismatem náležící ke stejné generaci jako Górecki (tahle generace dala vůbec světovému umění spoustu obrovských jmen), navíc je to dirigent, který se značnou měrou zasloužil o propagaci dnes světově proslulých polských autorů včetně právě Góreckého. Fakt, že provedení Symfonie písní žalostných, která je de facto rekviem za nevinné oběti války, připadlo na dušičkový víkend, také dodává tomuto koncertu svou sílu.
Nicméně chodit budu samozřejmě na celý festival a těším se opravdu na všechno – počínaje tím, jak se zakousnu do lososa před „norským“ večerním koncertem a konče zážitkem z Gergijevova čarování – jinak to jeho dirigování snad ani nazvat nejde.

V přípravách festivalů se musí myslet hodně dopředu: máš už nějaké nápady na rok 2015?
Nápadů mám poměrně dost, schází se u mě i inspirativní podněty z okolí, hlavní dramaturgická linie se pomalu ale jistě tříbí. Nerad bych v této fázi cokoli prozrazoval, leccos asi vyplyne i z analýzy, kterou si uděláme po letošním ročníku.

A ještě nějaké přání nebo poselství pro letošek… nebo i oselství, pokud ti přijde vhodnější…
Vybízíš mě k bonmotu, ale to moc neumím, na to jsou v téhle zemi jiní experti. Asi nebudu moc originální, ale přál bych si: zaprvé aby se prokázalo, že to bylo dobré rozhodnutí, přesunout Moravský podzim pod křídla brněnské filharmonie, zadruhé aby si lidé našli cestu na koncerty a letošní program ocenili a zatřetí aby se i pro příští ročník udržel celý festivalový tým, který připravil letošní festival a ve kterém je radost pracovat.

Foto Lucie Šnajdrová

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Když hlavní hvězda večera po generálce odřekne koncert, postaví všechny před téměř neřešitelný problém. Filharmonie Brno se včera pokusila vynahradit publiku nepřítomnost klavíristy Borise Berezovského excelentním výkonem a podařilo se jí to.  více

Čtyřicátý sedmý ročník festivalu Moravský podzim začne v neděli. Přináší řadu pozoruhodných interpretů a slibuje výjimečné hudební zážitky.  více

V kavárně, jejíž interiér je inspirován vilou Tugendhat, jsme se s Marií Kučerovou sešli před dvěma týdny. Mluvili jsme ale především o jejím dnešním nástupu do funkce ředitelky Filharmonie Brno a o jejích plánech. Probrali jsme také její motivace, repertoár, koncertní sál a na závěr jednu otázku, která ani nepadla.  více


Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více

Dina e Mel je chorvatské hudební duo, které tvoří zpěvačka Dina Bušić a kytaristka Melita Ivković. Obě klasicky vzdělané hudebnice se soustavně věnují písním etnické menšiny Arbenešů, etnických Albánců, kteří v minulosti migrovali do chorvatského Zadaru. Duo Dina e Mel vystoupí v srpnu 2024 na festivalu Maraton hudby Brno v rámci programu Balkan Soirée.  více

Koncertem s názvem Epilogy zakončila Filharmonie Brno abonentní řadu Filharmonie v divadle I s podtitulem Oslavná. Pod taktovkou Tomáše Netopila provedla 9. května program složený ze skladeb Sergeje Rachmaninova, Gustava Mahlera a Alfreda Schnittkeho, které svým způsobem, více či méně, epilogy jsou.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl zmapovat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V letošním roce se projekt věnuje folklorním souborům. Vyvrcholením Roku folklorních souborů bude společný happening, který proběhne 6. června v odpoledních hodinách a zaplní celé historické centrum Brna. Pro tuto příležitost se projekt propojí s již tradiční akcí Brněnsko tančí a zpívá, která se dlouhodobě snaží o prezentaci lidové kultury etnografické oblasti Brněnska.  více

Po roce a půl se do Brna vrátila legenda současného instrumentálního jazz rocku (fusion) Snarky Puppy. V devítičlenné sestavě vystoupili 1. května v rámci Jazz Festu Brno ve vyprodaném Sono Centru. Během více než hodinu a půl dlouhé show zahráli jak několik skladeb z nejnovějšího alba Empire Central, tak výběr z přechozích nahrávek.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl prozkoumat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V minulém roce se zaměřil na pěvecké sbory, letošní ročník je věnován folklorním souborům a dalším tělesům, které mají jako svůj hlavní inspirační zdroj lidovou píseň.  více

Exkurz do hudby tří, částečně ovšem čtyř století připravila divákům Filharmonie Brno při pátém koncertu abonentní řady Filharmonie doma. Ve čtvrtek 25. dubna v Besedním domě provedla pod vedením dirigenta Takeshiho Moriuchiho skladby Maurice Ravela, Roberta Schumanna, Johna Adamse a Wolfganga Amadea Mozarta. Při interpretaci Schumannova písňového cyklu Láska a život ženy, který dal celému koncertu název, orchestr doplnila mezzosopranistka Markéta Cukrovávíce

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Nejčtenější

Kritika

Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více