Vítězslav Mikeš: tematičnosti se nezříkám

Vítězslav Mikeš: tematičnosti se nezříkám

V neděli začal mezinárodní hudební festival Moravský podzim. Poprvé jej pořádá Filharmonie Brno, v jeho koncepci se objevilo několik novinek. O tom, jak letošní ročník vznikal, proč je zrovna takový a jeké jsou výhledy do budoucnosti, jsem mluvil s jeho dramaturgem Vítězslavem Mikešem.

Do Filharmonie jsi přišel jako dramaturg vlastně nedávno, máš na starosti přinejmenším ještě festival na Špilberku. Kolik jsi měl času na Moravský podzim?
Do filharmonie jsem nastoupil loni v listopadu, což byl pro plánování letošní sezony (včetně festivalu na Špilberku, který jsi zmínil) dost šibeniční termín. Moravskému podzimu jsem se ale věnoval externě už od loňského léta. V té době jsem od svého předchůdce Jana Žemly přebíral několik navržených jmen, která jsem rád akceptoval. Práce na tom, aby festival dostal svou výslednou dramaturgickou podobu a kompaktnost, však zůstávalo ještě hodně.

V minulosti míval festival koncepční podtituly jako „De_kadence“, „Hudba svobody a nesvobody“, těch jste se vzdali. Z čeho tedy současná koncepce vychází?
Osobně se tematičnosti úplně nezříkám, protože má své výhody – pomáhá při propagaci a slouží jako opora dramaturgii a ochrana před rozmělněním, to vše samozřejmě při zachování určitých podmínek, jako je dobře zvolené téma, možnost jeho naplňování bez lobbistických zásahů apod.. Tím chci říct, že do budoucna nevylučuji návrat k tematičnosti, aniž bych z ní ovšem chtěl učinit pravidlo.
Letošní koncepce vyšla částečně z plánování sezony, kde nám šlo o vyvážený poměr klasiky a novější hudby, tedy o to, co bývá v zahraničí celkem běžným jevem. Dále se hodilo připomenout některá výročí, záměrně jsme však poněkud obešli ta v globálním měřítku nejvíce vyzdvihovaná (Wagner, Verdi) a více se soustředili na „menší“ jubilea. A jako třetí základní bod pro mě byla směrodatná konfrontace světové elity a české (zvláště brněnské) scény.

V programu se objevuje několik „národních“ bloků. Včera byl Český den, čeká nás Polský víkend, Norský den… Měl jsi takový plán od začátku, nebo se tyto bloky začaly formovat až průběžně?
Ten nápad krystalizoval postupně a v konečné podobě – tedy i s gastronomickým doprovodným programem apod. – je vlastně dílem manažerky festivalu Lucie Šnajdrové. Mám dojem, že vše začalo ideou nechat znít na státní svátek, který připadl do doby konání festivalu, výlučně českou hudbu. Ze snahy výrazně připomenout výročí letošních polských jubilantů Lutosławského, Góreckého a Pendereckého vzešel „Polský víkend“. A to už byl jen krůček k tomu, aby se toho „chytila“ manažerka s marketingem a „národní dny“ náležitě vypíchla.

Bylo těžké získat Valerije Gergijeva a nepokoušeli jste se s ním domluvit, že by hrál ruský repertoár? Proč má na programu zrovna Berlioze?
To, že tady bude LSO s Valerijem Gergijevem, je hlavně zásluha Lucie Šnajdrové. Protože sdílíme společnou kancelář, můžu prozradit, že jednání byla dlouhá, i když se paradoxně týkala především byrokratických překážek v českém daňovém systému. Samotné vystoupení LSO a Gergijeva v rámci Moravského podzimu zahajuje jejich turné po Evropě, což určilo program: Berliozova symfonická hudba je stěžejním repertoárem Gergijeva v LSO pro tuto sezonu. Na druhou stranu mi ten program byl více než po chuti, protože není laciný. Berlioz navíc patří k mým nejoblíbenějším romantickým skladatelům. Nicméně naskytne-li se v budoucnu jednat s Gergijevem znovu o jeho účasti na Moravském podzimu, třeba i s jiným orchestrem a s ruským repertoárem, rozhodně touto příležitostí nepohrdnu.

Jak vám s festivalem zamíchaly volby, zajímá teď lidi vůbec něco jiného než politika?
S předčasnými volbami se při stanovování termínu dalo sotva počítat. Volby samozřejmě s festivalem zamíchaly – značně zmenšily prostor pro propagaci festivalu, nejspíš i do jisté míry vytěsnily kulturu lidem z hlavy. Člověk s nostalgií čte Zweigův Svět včerejška, o tom, jak na přelomu 19. a 20. století rakouské deníky otiskovaly kritiky divadelních představení nebo rozhovory s operními zpěváky na titulních stranách… Kvůli médiím politika jako téma veřejně dominuje. Ale s pomocí klišé řeknu: jsem optimista a věřím, že je tu stále dost lidí, které umění zajímá. Jinak bych nedělal to, co dělám.

Dramaturgové následující otázku obvykle nemají moc rádi, ale přece se zeptám: je pro tebe v programu něco, z čeho máš obzvláštní radost, prostě nějakou srdcovku?
Vím, kam míříš, dramaturg by měl na takový dotaz odpovědět: radost mám z celého programu. Ale dobře, mou srdeční záležitostí je koncert katovického rozhlasového orchestru s hudbou Henryka Góreckého. A to nejen kvůli samotné hudbě. Tenhle koncert je pro mě dramaturgickou koncentrací mnoha aspektů: výborný orchestr z města, kde Górecki strávil většinu svého života a kde také zemřel; Tadeusz Strugała, člověk s velkým charismatem náležící ke stejné generaci jako Górecki (tahle generace dala vůbec světovému umění spoustu obrovských jmen), navíc je to dirigent, který se značnou měrou zasloužil o propagaci dnes světově proslulých polských autorů včetně právě Góreckého. Fakt, že provedení Symfonie písní žalostných, která je de facto rekviem za nevinné oběti války, připadlo na dušičkový víkend, také dodává tomuto koncertu svou sílu.
Nicméně chodit budu samozřejmě na celý festival a těším se opravdu na všechno – počínaje tím, jak se zakousnu do lososa před „norským“ večerním koncertem a konče zážitkem z Gergijevova čarování – jinak to jeho dirigování snad ani nazvat nejde.

V přípravách festivalů se musí myslet hodně dopředu: máš už nějaké nápady na rok 2015?
Nápadů mám poměrně dost, schází se u mě i inspirativní podněty z okolí, hlavní dramaturgická linie se pomalu ale jistě tříbí. Nerad bych v této fázi cokoli prozrazoval, leccos asi vyplyne i z analýzy, kterou si uděláme po letošním ročníku.

A ještě nějaké přání nebo poselství pro letošek… nebo i oselství, pokud ti přijde vhodnější…
Vybízíš mě k bonmotu, ale to moc neumím, na to jsou v téhle zemi jiní experti. Asi nebudu moc originální, ale přál bych si: zaprvé aby se prokázalo, že to bylo dobré rozhodnutí, přesunout Moravský podzim pod křídla brněnské filharmonie, zadruhé aby si lidé našli cestu na koncerty a letošní program ocenili a zatřetí aby se i pro příští ročník udržel celý festivalový tým, který připravil letošní festival a ve kterém je radost pracovat.

Foto Lucie Šnajdrová

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Když hlavní hvězda večera po generálce odřekne koncert, postaví všechny před téměř neřešitelný problém. Filharmonie Brno se včera pokusila vynahradit publiku nepřítomnost klavíristy Borise Berezovského excelentním výkonem a podařilo se jí to.  více

Čtyřicátý sedmý ročník festivalu Moravský podzim začne v neděli. Přináší řadu pozoruhodných interpretů a slibuje výjimečné hudební zážitky.  více

V kavárně, jejíž interiér je inspirován vilou Tugendhat, jsme se s Marií Kučerovou sešli před dvěma týdny. Mluvili jsme ale především o jejím dnešním nástupu do funkce ředitelky Filharmonie Brno a o jejích plánech. Probrali jsme také její motivace, repertoár, koncertní sál a na závěr jednu otázku, která ani nepadla.  více


V dramaturgické linii chrámových koncertů se hudební těleso Ensemble Opera Diversa v úterý 17. května vydalo do prostor nového brněnského kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné. Zde na koncertě s názvem Misericordia představilo duchovní tvorbu současných britských autorů – Davida Matthewse, Jamese MacMillana – v kontrastu k dílům vycházejícím z tradice evropského kontinentálního minimalismu v podobě skladeb lotyšského autora Pēterise Vaskse a slovenského skladatele Lukáše Borzíka. Kromě instrumentalistů orchestru Ensemble Opera Diversa a sboru Ensemble Versus pod vedením Vladimíra Maňase vystoupili sólově trumpetisté Vít Otáhal a Josef Zimka. Koncert řídila dirigentka souboru Gabriela Tardonovávíce

Dlouholetá spolupráce houslového virtuosa Milana Paľy a souboru Ensemble Opera Diversa přinesla milovníkům soudobé hudební tvorby celou řadu pozoruhodných (a v mnoha případech i premiérových) koncertů. Jejich zatím posledním společným projektem se stala dvojice sólových recitálů Milana Paľy. První projekt nesl název Dotyky. Za zrkadlom (30. dubna) se stejnojmennou skladbou Adriána Demoče a středeční koncert v prostorách brněnské Káznice se jmenoval O tvojej tvári (11. května) a představil dílo Dve vety o tvojej tvári skladatelky Jany Kmiťové, která kompozici Milanu Paľovi věnovala. Nahrávky obou kompozic jsou již nějakou dobu dostupné – obě vyšly u nakladatelství Pavlík Records v roce 2021. Svých světových premiér se však díla dočkala až nyní.  více

Brněnští muzikanti rozmanitých žánrů jsou dlouhověcí a vitální jedinci. Potvrdila to také oslava životního jubilea pedagoga, skladatele, aranžéra a především virtuózního hráče na trombon Mojmíra Bártka. Jubilejní koncert s pracovním názvem Mojda Bártek 80 do brněnského Sono Centra připravili jeho přátelé pod vedením trumpetisty a kapelníka B-Side Bandu Josefa Buchty. Oslavenec, ač si dvouapůlhodinový program nepokrytě (a s dojetím) užíval, až na krátké okamžiky oddechu zůstával aktivním účastníkem celé hudební produkce. Představil se jako autor mnohých skladeb, ale především hráč, s trombonem v rukách a v plném nasazení.  více

Závěrečný koncert abonentní řady brněnských filharmoniků Filharmonie v divadle II udělal bezpochyby radost všem fanouškům animátorského studia Ghibli. Přestože dramaturgie večera nebyla vystavěna na melodiích z nespočtu filmových partitur, které hlavní hvězda večera dirigent a skladatel Joe Hisaishi pro studio Ghibli zkomponoval, již jen samotná přítomnost oblíbeného umělce přilákala celou řadu posluchačů, kteří koncerty artificiální hudby pravděpodobně pravidelně nenavštěvují. Program dvou koncertů v Janáčkově divadle (28. a 29. dubna) zahrnoval Symfonii č. 7 cis moll Sergeje Prokofjeva, českou premiéru Hisaishiho skladby Variace 57 pro dva klavíry a orchestr, v níž se jako sólisté představili Dennis Russell Davies a Maki Namekawa, a českou premiéru Symfonie č. 2 estonského skladatele Lepa Sumery. (Autor recenze navštívil čtvrteční provedení).  více

Po rozeznění pádové zkušebny FSI VUT sestoupila desátá slavnostní sezona ansámblu Brno Contemporary Orchestra s podtitulem We are the world do podzemí. Odpolední nedělní koncert totiž zavedl milovníky soudobé hudební tvorby do jeskyně Výpustek v Moravském krasu. Koncert s díly Šarūnase Nakase, Giacinta Scelsiho, Michala Wróblewského a Miroslava Tótha vznikl v rámci speciálního environmentálního projektu v režii Radima Nejedlého a koncipovaného u příležitosti Světového dne vody. Součástí koncertu bylo také literární pásmo z textů Radka Štěpánka napsaných pro tuto akci, které recitoval Petr Kubes. Texty tvořily na vhodných místech předěly mezi jednotlivými skladbami či větami. Přednes skladby Rany, kterou na objednávku Brno Contemporary Orchestra složil Miroslav Tóth, zajistila sama autorka předlohy Zuzana Husárová. Koncert řídil dirigent a umělecký vedoucí orchestru Pavel Šnajdrvíce

Brněnskou stopu najdeme na jednom z nejpozoruhodnějších mezinárodních hudebních alb roku 2021. Na nahrávce Live at Tou skupiny Angrusori, která nedávno získala na Slovensku ocenění Radio_Head Award v kategorii World music a folk, se totiž výraznou měrou podílela Iva Bittová. Houslistka a zpěvačka, kterou si už několik dekád spojujeme s brněnskou scénou.  více

Na čtyři stovky diváků si s nadšením užily mimořádný koncert čtveřice špičkových muzikantů v čele s frontmanem Deanem Brownem, už několik desetiletí výrazného protagonisty fusion stylu, a jeho tří rovnocenných spoluhráčů: saxofonisty Boba Franceschiniho, baskytaristy Victora Wootena a bubeníka Dennise Chamberse. Jarní otvírák 15. ročníku festivalu Groove Brno tak byl mimořádný především hudební extratřídou, v níž čtyři sólisté v naprostém souznění mezi sebou vzájemně, a především s publikem po dvě hodiny prolínali jazz, rock, funk i blues v gejzíru energie a nevázané muzikantské radosti.  více

Nejnovější operní inscenace Národního divadla Brno přenesla Mozartovu Kouzelnou flétnu v režii Miroslava Krobota do mezihvězdného prostoru a do daleké budoucnosti: vesmírná loď Sedm slunečních kruhů se tady střetne s pásem asteroidů a záchranné moduly dopraví cestovatele na povrch nejbližší obyvatelné planety. Posádka lodi se marně snaží navázat spojení s vesmírným plavidlem a již tak problematickou situaci umocní smrt kapitána, který přenechá velení druhému důstojníkovi Sarastrovi, a nikoliv své manželce a první důstojnici přezdívané Královna noci. Rozdělení na dvě znepřátelené frakce je nevyhnutelné a Královna noci i se svými stoupenci opouští tábor. Vzájemná nevraživost ani po deseti letech, které od nehody již uplynuly, nevyvanula. Když však Sarastro unese Paminu, dceru Královny noci, uvede tím do chodu záchrannou misi, která změní osudy trosečníků i původních obyvatel planety. Modernizovanou podobu Mozartova singspielu pomohli Miroslavu Krobotovi vytvořit Andrej Ďurík (scéna), Jana Preková (kostýmy), Přemysl Janda (světelný design), Hana Achilles (choreografie) a Patricie Částková (dramaturgie). Hudebního nastudování se chopil Pavel Šnajdr a druhou premiéru (14. dubna), kterou autor textu navštívil, dirigoval Ondrej Olos. Sbor řídila Klára Složilová Roztočilová a sólově vystoupili David Szendiuch (Sarastro), Daniel Matoušek (Tamino), Martina Masaryková (Královna noci), Andrea Široká (Pamina), Tadeáš Hoza (Papageno), Eva Esterková (Papagena), Vít Nosek (Monostatos), Eliška Gattringerová (První dáma), Jana Hrochová (Druhá dáma), Jarmila Balážová (Třetí dáma), Josef Škarka (Mluvčí/Kněz) a Eliška CrhákováZuzana Vítková a Markéta Kolářová v rolích Tří géniů.  více

Třetí koncert 29. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby s tématem Tělo / Vtělení / Oslavení rozezněly 12. dubna skladby Antona Brucknera, Knuta Nystedta, Vytautase Barkauskase a Toivo Tuleva v brněnské katedrále svatých Petra a Pavla. Večer s názvem Rozjímání pro orchestr představil posluchačům tři odlišné hudební polohy – ryze instrumentální, vokální a jejich kombinaci. Kromě orchestru Filharmonie Brno s šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem vystoupil také sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kollera. Sólových partů v nově nastudované a po třech letech festivalem znovu uvedené kantátě So Shall He Descend Toivo Tuleva se chopili sopranistka Claudia Goebl, altistka Johanna Krokovay, tenorista Jan Petryka a barytonista Wolfgang Resch. Malý sbor obsadily Lucie Netušilová KarafiátováJana Vondrů a Pavla Radostová. Kvůli nemoci museli být zastoupeni původně ohlášení sólisté Martina Fender (soprán) a Klemens Sander (baryton). Změny zaznamenal také program, ze kterého byly vynechány původně plánované sborové skladby Antona Brucknera (In jener letzten der Nächte) a Josefa Gabriela Rheinbergera (Sanctus z Cantus Misae Es dur).  více

Po dvouleté pauze vynucené covidovou pandemií se včera do brněnských chrámů vrátil Velikonoční festival duchovní hudby. Letošní 29. ročník se nese v dramaturgické linii Tělo / Vtělení / Oslavení a svým způsobem se jedná o symbolické splynutí neuskutečněných programů z minulých let. Původní emblémy umučeného i oslaveného těla se tak staly ještě aktuálnějšími. Festival zahájil v kostele sv. Janů na Květnou neděli ansámbl Musica Figuralis s uměleckým vedoucím a hráčem na klávesové nástroje Markem Čermákem. Kromě instrumentalistů a choralistů (pod vedením Vladimíra Maňase, hru na pozitiv obstaral Ondřej Múčka) vystoupili také sopranistka Lenka Cafourková Ďuricová, mezzosopranistka Monika Jägerová, tenorista Matúš Šimko a basista Tomáš Šelc. Lákadlem klasicistního programu s názvem Affettuoso („s mocným vzruchem duševním“ dle Ottova slovníku naučeného) bylo nejen Haydnovo málo známé, přesto hudebně fascinující Salve Regina, ale především premiéry děl Josepha Puschmanna (novodobá) a Antona Zimmermanna (česká novodobá).  více

Osmdesáté narozeniny bývají pro jubilanta obvykle příležitostí k bilancování a retrospektivě. U výročního úterního koncertu Miloše Štědroně, stále aktivně píšícího, přednášejícího, vyučujícího a komponujícího, však tento přístup nehrozil. Program večera na jeho počest v Divadle Husa na provázku naopak nabídl několik méně známých hudebních miniatur z pera skladatelů, kteří byli s formováním tvůrčí osobnosti Miloše Štědroně různou měrou spojeni – jubilantova úhlavního skladatele a objektu bádání tedy Leoše Janáčka a trojice jeho učitelů i pozdějších kolegů Miroslava Ištvana, Ctirada Kohoutka a Jana Kapra. Přímo pro svůj narozeninový koncert zkomponoval oslavenec cyklus písní pro soprán a komorní orchestr na slova básní dalšího svého spřízněnce, básníka Jana Skácela.  více

Ve čtvrtek 24. března diváci v Brně dostali možnost zažít opravdu výjimečný večer. Režisér Břetislav Rychlík se svojí ženou připravili na hudební scéně Městského divadla Brno koncert na podporu ukrajinských umělců, kteří utekli před válkou ze své země. Večer nesl název Společné kořeny a publiku měl přiblížit analogie lidové kultury Ukrajiny a Moravy. Já jsem při programu cítila zejména paralely v hudbě obecně. Výjimeční umělci navrch dokážou předávat krásu kdekoliv na světě.  více

V těchto dnech spatřilo světlo světa nové CD; nahrávka folklorních muzikantů muzikanty se však v žánru trochu vymyká. Autory desky jsou členové kapely Lilium liste Luďka Běťáka a její název zní Dovolte eště malučkovíce

Duo Ensoi tvoří zpěvačka Tereza Kopecká a bubeník a producent elektronické hudby Martin Čech. I když je jejich společný projekt stále ještě nový, oba mají bohaté zkušenosti z různých (nejen) brněnských kapel. Terezu si můžeme pamatovat především z Narcotic Fields, případně z jejich akustické odnože Acoustic Fields. Martin hraje ve skupině Lesní zvěř. Díky těmto zkušenostem je debutové album dua Ensoi hudebně vyzrálé a přesvědčivé, i když je určitě méně rockové než Narcotic Fields a méně (nu)jazzové než Lesní zvěř. Ensoi sice používají výrazové a zvukové prostředky elektronické hudby, ale hrají pop. Příjemný pop založený na pocitech a náladách více než na příbězích.  více

V prvních měsících roku 2022 se Filharmonie Brno může pyšnit již dvěma novými hudebními nosiči z vlastní produkce. První nahrávkou je CD s hudbou estonského skladatele Arvo Pärta, tou druhou záznam Symfonie č. 12 „Lodger“ Philipa Glasse, kterou brněnští filharmonici pod taktovkou Dennise Russella Daviese natočili dokonce jako první na světě. Věnujme se první ze zmiňovaných nahrávek se skladbami LamentateNekrolog a Symfonie č. 3 Arva Pärta v nastudování šéfdirigenta Daviese. V díle Lamentate vystoupila jako sólistka klavíristka Maki Namekawa. Nahrávka vznikla v Besedním domě v Brně v listopadu 2020 a v únoru 2021.  více

Nejčtenější

Kritika

V dramaturgické linii chrámových koncertů se hudební těleso Ensemble Opera Diversa v úterý 17. května vydalo do prostor nového brněnského kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné. Zde na koncertě s názvem Misericordia představilo duchovní tvorbu současných britských autorů – Davida Matthewse, Jamese MacMillana – v kontrastu k dílům vycházejícím z tradice evropského kontinentálního minimalismu v podobě skladeb lotyšského autora Pēterise Vaskse a slovenského skladatele Lukáše Borzíka. Kromě instrumentalistů orchestru Ensemble Opera Diversa a sboru Ensemble Versus pod vedením Vladimíra Maňase vystoupili sólově trumpetisté Vít Otáhal a Josef Zimka. Koncert řídila dirigentka souboru Gabriela Tardonovávíce