Bez přehrávače, zato s přáteli

Bez přehrávače, zato s přáteli

Je to banální, ale stojí za to si to stále připomínat. Stále ještě nejsou tak vzdálené doby, kdy pouhý poslech hudby nebyl něčím samozřejmým. Ti, kteří se s hudbou chtěli potýkat častěji, se pak museli sami pustit do muzicírování, nejlépe v rámci rodiny či s přáteli. Jedním z takových byl i brněnský úředník Hubinek, jehož pozůstalostní soupis z roku 1788 je nejstarším známým dokladem o hudbě v soukromém životě obyvatel Brna.

Jestliže jsme v předchozím díle řady o brněnské hudební historii opustili město v roce 1787, nyní se do něj vracíme jen o rok později. Nahlédnutí do rodinných poměrů a zázemí hospodářského úředníka Josefa Hubinka není samo o sobě veselé, protože tak činíme na základě soupisu pozůstalosti. To už tak ale při ohlížení přes staletí bývá, že dotyčný nemá šanci se bránit, ani když se mu činí zjevná křivda. Nu, pokusme se zůstat co nejvíce při zemi.

Josef Hubinek zemřel 15. ledna 1788. Nezanechal žádný testament, zato celkem sedm dětí ze dvou manželství. Nejstarší dva synové se už stihli vyučit knihvazači. Děti z druhého manželství s Františkou rozenou Vranickou (případnou vazbu na rodinu Vranických z Nové Říše se zatím nepodařilo doložit) byly ještě velmi malé.

Městští komisaři, kteří pozůstalostní inventář sepisovali, by bývali nemuseli mít s pozůstalostí moc práce. Snad jim to usnadnila vdova nebo někdo jiný z pozůstalých, když navzdory předpisům ještě před sepsáním majetku zemřelého leccos schovali. Přece jen je zvláštní, že po solidně postaveném úředníkovi nezůstaly žádné nemovitosti, ale především žádná hotovost, za to velké množství knih (odhadnuto na 309 zlatých rýnských) a nepříliš cenné rytiny s různými náměty.

Jenže! Po nebohém Hubinkovy totiž zůstalo obrovské množství rukopisných i tištěných hudebnin komorního charakteru, s jednoznačnou převahou smyčcových kvartetů. Počet i charakter not svědčí o tom, že u Hubinků bylo pravděpodobně velice rušno. Ze sepsaného repertoáru nelze vyvodit, na který nástroj hrál přímo Hubinek, ostatně v pozůstalosti není žádný nástroj ani uveden; bezpochyby však pro tohoto úředníka znamenala hudba hodně. Kromě zmíněného množství nejrůznějších skladeb je v soupise podchyceno i množství notového papíru, který měl Hubinek přichystán pro další opisy.

Podrobný rozbor skladeb je už dosti specializovanou záležitostí, zde se spokojme s konstatováním, že v Hubinkově sbírce byla zastoupena dobová produkce ve značné šíři. V této době byl smyčcový kvartet ještě výraznou doménou amatérského, domácího muzicírování. Díky tomuto ekonomickému potenciálu patřila ostatně právě tato hudební literatura k tehdy nejvydávanějšímu typu skladeb, který výrazně napomohl vzkříšení poněkud ustrnulého nototisku. Ačkoli o hudbě v Brně osmdesátých let 18. století není toho tolik známo, tím spíše ne o privátním hudebním provozu, kvetl tu zřejmě čilý ruch a cirkulace hudebnin. Řadu z Hubinkových hudebních rukopisů i tisků skoupil dle samotného pozůstalostního inventáře houslař Wild, který se v inzerátu z roku 1787 chlubil právě pestrým sortimentem hudebnin.

Zvukovou představu znějící Hubinkovy domácnosti hravě navodí Youtube, třeba s kvartetem F. J. Gosseca (1734–1829!) zde

Zmíněná šíře repertoáru nechť je alespoň ilustrována seznamem většiny zastoupených autorů po vzoru Ecova Bludiště seznamů. Ostatně třeba právě s youtube lze v tomto bludišti dále pokračovat i poslechem.

Abel, Albrechtsberger, Bach, Boccherini, Bruni, Cambini, Dreyer, Eichner, Gassmann, Gosec (sic), Hayden, Häckel, Hafeneder, Hoffmeister, Hoffmann, Huber, Krammer, Kammel, Mozart, Mitscha, Misliweczek, Maschek, Nicolai, Pichl, Pleyl, Richter, Ricci, Schmid, Stamitz Anton, Schuster, Sacchini, Schenk, Titz, Tomasini, Vanhal, Wolf, Vegini

Místo seznamu zdrojů děkuji na tomto místě kolegovi Tomáši Malému, který tento pozůstalostní spis objevil v rámci svého bádání v Archivu města Brna a laskavě mne na něj upozornil.

Mapa Brna z roku 1794, publikováno s laskavým svolením Archivu města Brna.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Brněnský domácí kalendář na rok 1787 je úžasná kniha, ostatně jako většina starých kalendářů. Mísí se v nich praktické informace o termínech výročních trhů, dopravních spojeních a poštou na trase Vídeň – Brno – Vratislav, kompletní seznamy všech možných zemských úřadů s různými pranostikami a astrologickým aparátem.  více

Jednotliví moravští krajští hejtmané se ve svých odpovědích shodují v tom, že dotyční hudebníci by si měli povinně hledat jiný, čestnější zdroj obživy. Těm, kteří tak neučiní, by například znojemský hejtman nedovolil živit se hudbou, dokonce by zakázal vlastnictví hudebního nástroje.  více

Letošní dotace pro kulturu v Brně jsou schváleny, ale zápis z příslušného jednání zastupitelstva města Brna zatím na webu města ještě zpřístupněn není. Z podivné perspektivy historika se tedy nabízí výlet do první poloviny 18. století. Hledaným tématem nicméně zůstává vztah vedení města k hudbě. Její věčný úpadek dokumentují staré archivy i nedávná píseň skupiny Buty.  více


První brněnský koncert 30. ročníku „putovního“ festivalu Concentus Moraviae se odehrál v neděli 22. června v sále konventu Milosrdných bratří. V podání ansámblu a nocte temporis ve složení Anna Besson (traverso, musette), Myriam Rignol (viola da gamba), Béatrice Martin (cembalo), Simon Linné (theorba) a Reinoud Van Mechelen (tenor, umělecký vedoucí) zazněl program pojmenovaný Oh, ma belle brunette! (Ó, má krásna brunetko). Název brunetka je vedle označení hnědovlasé dámy také hudební forma vycházející z dvorské písně, která byla velmi populární ve Francii na přelomu 17. a 18. století. Pařížský vydavatel Christophe Ballard publikoval mezi lety 1703–1711 tři sbírky těchto brunetek, které doplňovaly i písně dvorské či pijácké. Tento repertoár při nedělním koncertu doplnilo několik instrumentálních kompozic.  více

Právě teď se ve francouzském městě na okraji Paříže Enghien-les-Bains koná XVII. výroční zasedání Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Brno na tomto zasedání reprezentuje koordinátorka Brna - města hudby UNESCO Jana Padrnosová a Lukáš Pavlica z Odboru kultury Magistrátu města Brna, kteří se aktivně zapojují do odborných panelů, síťování a mezinárodní výměny zkušeností.  více

Jedním z nejzajímavějších souborů, které se na letošním ročníku mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae objevily, byl bezesporu Zefiro Torna pod vedením loutnisty Jurgena De bruyn. Jejich hudební program s názvem Balzám zazněl v sobotu 14. června na Panském dvoru v Telči a o den později na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. Tento text se věnuje prvnímu z vystoupení.  více

Na prkna Janáčkova divadla zavítala v české premiéře opera Král Roger polského hudebního skladatele Karola Szymanowského. Titulní postavy se zhostil Jiří Brückler, královu choť, Roxanu, ztvárnila Veronika Rovná, Rogerovy pravé ruky, mudrce Edrisiho, se ujal Vít NosekPetr Nekoranec vystoupil coby Pastýř a hlavní zdroj Rogerova příkoří. Roli Velekněze nastudoval David Szendiuch, jako Diakonistka se objevila Jana Hrochová a sólový soprán a tenor zazněly v podání Evy Daňhelové a Pavla Valenty. Kromě sólistů vystoupil také Sbor a orchestr Janáčkovy opery NdB pod vedením Martina Buchty a Dětský sbor Brno se sbormistryní Valerií Maťašovou. Režie byla dílem Vladimíra Johna, scénu navrhl Martin Chocholoušek a kostýmy Barbora Rašková. Světelného designu se chopil Martin Kroupa a choreografii zpracovali Jan Kodet a Michal Heriban. Hudebního nastudování se ujal Robert Kružík, který premiérové provedení rovněž řídil.  více

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae, který každoročně přináší světové interprety a vedoucí osobnosti artificiální hudby do více než dvaceti měst na Moravě a v Dolním Rakousku, zahájil v sobotu 31. května v Porta coeli v Předklášteří svůj jubilejní 30. ročník. Hudební náplní večera se stala polyfonie z přelomu 14. a 15. století v provedení souboru Graindelavoix pod vedením dirigenta, spisovatele, filmaře a antropologa Björna Schmelzera.  více

Šestý koncert abonentního cyklu Filharmonie doma, který nesl název Beethoven, „český Beethoven“ a Martinů, se uskutečnil ve čtvrtek 22. května v Besedním domě. Jak název napovídá, na programu se objevila díla Jana Václava Huga Voříška, Bohuslava Martinů a Ludwiga van Beethovena. Do čela Filharmonie Brno se tentokrát postavila dirigentka Alena Hron a v první polovině koncertu brněnský orchestr doplnilo Trio Bohémo ve složení Matouš Pěruška – housle, Kristina Vocetková – violoncello a Jan Vojtek – klavír. Celý večer byl věnován nedávno zesnulé prof. Aleně Štěpánkové Veselé, brněnské varhanici, bývalé rektorce JAMU a jedné z nejvýraznějších osob brněnského kulturního dění.  více

Stejně jako v životě a tvorbě Dušana Holého i na koncertě se střídaly dvě polohy lidové písně. První z nich, věrná tradici a zakořeněná ve svém přirozeném prostředí regionu, zazněla v podání Horňácké muziky Petra Mičky. Druhá - výrazně stylizovaná a přetvořená pro potřeby koncertního provedení - zazněla v úpravách pro BROLN v současné době pod dirigentským smyčcem primáše Petra Varmuži.  více

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více

Na 10. ročníku festivalu Maraton hudby Brno vystoupí polské ženské trio Sutari. Na svém kontě mají stovky koncertů ve více než 20 zemích světa včetně vystoupení na světovém hudebním veletrhu WOMEX v roce 2015 nebo live session pro americké rádio KEXP. Vydaly několik oceňovaných alb, z nich to nejnovější, z roku 2024, se jmenuje #kołysankidlaświata a obsahuje ukolébavky. Jejich hudba kombinuje tradiční polské písně s moderními prvky a dotýká se témat přírody, svobody, ženskosti a sesterství. Sutari zahájí v sobotu 9. srpna World music scénu festivalu v brněnském klubu První patro. Na naše otázky odpovídaly kolektivně všechny tři členky skupiny – Basia Songin, Kasia Kapela a Dobromiła Życzyńska.  více

Ke světlu – tak znělo označení závěrečného koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož letošní 32. ročník nesl podtitul Smíření. V podání domácí a pořadatelské Filharmonie Brno zazněla 27. dubna v kostele sv. Janů pod taktovkou Anny-Marie Helsing díla Ralpha Vaughana Williamse a Einojuhaniho Rautavaary. V první části koncertu se jako sólista představil Josef Špačekvíce

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Ve Svatém týdnu Velikonoční festival duchovní hudby každý rok připravuje tzv. temné hodinky – zpěvy lamentací a responsorií prováděných za tmy v předvečer daného svátku. Po souborném uvedení například Zelenkových či Gesualdových zpěvů se soubor Ensemble Versus rozhodl pro letošní ročník nastudovat chorální repertoár českého původu. Další novinkou je také přesunutí hodinek z chrámového prostoru do tří brněnských vodojemů na Žlutém kopci, kde se každý večer uskuteční tři asi čtyřiceti minutové koncerty. Diváci si tak mohou vybrat danou hodinu, která jim nejvíce vyhovuje. Recenze se zabývá prvními z hodinek konanými na Škaredou středu 16. dubna ve vodojemu č. 2.  více

Zahajovací koncert 32. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby uskutečněný včera v nově zrekonstruovaném kostele sv. Jakuba nabídl více než hodinové rozjímání s dílem Janovy pašije od soudobého, estonského skladatele a letošního jubilanta Arvo Pärta (*1935). Dílo zaznělo v podání vokálního souboru Martinů Voices s uměleckým vedoucím Lukášem Vasilkem, sólisty Jiřím BrückleremOndřejem HolubemAlenou HellerovouJanou KuželovouOndřejem Benekem a Martinem Kalivodou za doprovodu komorního ansámblu: Daniela Valtová Kosinová (varhany), Pavla Tesařová (housle), Lukáš Pospíšil (violoncello), Vladislav Borovka (hoboj), Martin Petrák (fagot).  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš se v premiéře nového pořadu Karpatami vydal tanečním krokem přes vršky a doliny Karpatského oblouku. Novinka profesionální části souboru se odehrála na jevišti brněnského divadla Radost. A radostné bylo i sledování tohoto nového počinu. Soubor v něm na chvíli opouští velkolepé choreografie a vrací se blíže k původnímu lidovému materiálu, aniž by se vzdal vlastního výrazu.  více

Jarní koncert tělesa Diversa Quartet po delší době nabídl díla ryze tuzemských autorů. Večer konaný v pondělí 7. dubna v prostorách vily Löw-Beer nesl podtitul Tempus est iocundum podle milostné písně z rukopisu Carmina Burana. Píseň se svou rozverností stala inspirací pro dramaturgii koncertu, kterým provázelo těleso ve složení Barbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola) a Iva Wiesnerová (violoncello).  více

Nejčtenější

Kritika

První brněnský koncert 30. ročníku „putovního“ festivalu Concentus Moraviae se odehrál v neděli 22. června v sále konventu Milosrdných bratří. V podání ansámblu a nocte temporis ve složení Anna Besson (traverso, musette), Myriam Rignol (viola da gamba), Béatrice Martin (cembalo), Simon Linné (theorba) a Reinoud Van Mechelen (tenor, umělecký vedoucí) zazněl program pojmenovaný Oh, ma belle brunette! (Ó, má krásna brunetko). Název brunetka je vedle označení hnědovlasé dámy také hudební forma vycházející z dvorské písně, která byla velmi populární ve Francii na přelomu 17. a 18. století. Pařížský vydavatel Christophe Ballard publikoval mezi lety 1703–1711 tři sbírky těchto brunetek, které doplňovaly i písně dvorské či pijácké. Tento repertoár při nedělním koncertu doplnilo několik instrumentálních kompozic.  více