Krizový manažer brněnského divadla Václav Jiřikovský

6. květen 2016, 9:12

Krizový manažer brněnského divadla Václav Jiřikovský

Divadelním ředitelem byl v Brně dvakrát. Významné je především jeho druhé období, které vyvedlo Zemské divadlo z těžkých let po hospodářské krizi. Za jeho vedení se v Brně odehrálo několik světových premiér, především baletu Romeo a Julie a opery Hry o Marii. Jeho kariéru tragicky ukončila okupace Československa a zatčení gestapem. Od narození Václava Jiřikovského uplyne v neděli 8. května 125 let.

Václav Jiřikovský patřil k divadelníkům, kteří začínali od píky. Pocházel z aristokratické rodiny, ale divadlo ho svedlo už v mládí. V patnácti letech utekl z Obchodní školy v Praze nejen na Moravu, ale navíc ke kočovné společnosti a stal se hercem. Bylo to v roce 1905 a od divadla už neodešel až do své smrti. Než se ale dostal k prvnímu „kamennému“ angažmá, prošel několika společnostmi, kromě hraní začal i režírovat a podílet se na vedení. A právě divadelní management – jak by se dnes řeklo – se stal jeho nejvýznamnějším oborem, i když se vedle něj věnoval i režii.

Jako režisér zakotvil nakrátko v Divadle sdružených měst východočeských a v roce 1914 přichází poprvé do Brna. Do zdejšího Národního divadla je angažován jako herec, ale ředitel František Lacina ho o rok později jmenuje vrchním režisérem činohry. Jiřikovský – vlastním jménem Václav František Herain – se oženil s Lacinovou dcerou, stal se jeho zástupcem a v roce 1917 byl jmenován novým ředitelem divadla. Z Brna odešel v roce 1919 poté, co rok vedl divadlo jako samostatný podnikatel.

Odešel do Ostravy, kde založil vlastní divadlo, působil ve Vinohradské zpěvohře v Praze a od roku 1925 se podílel společně s Oskarem Nedbalem na budování Slovenského národního divadla. Po vzájemných neshodách se na čas vrátil do Prahy, kde se pokusil založit nový podnik v bývalém Švandově divadle na Smíchově a obnovit Uranii. Vrchol divadelní činnosti jej ale čekal s jeho návratem do Brna v roce 1931. Přijal totiž nabídku Zemského výboru a stal se ředitelem Zemského divadla. Ve funkci zůstal až do svého zatčení gestapem v roce 1941. 

Byl především zdatný organizátor a divadelní ředitel, dokázal svěřená divadla vytáhnout z krizových situací a ekonomických potíží. Ukázalo se to také v Brně, kde městské, zemské a státní subvence nepokrývaly ani polovinu rozpočtu a bylo potřeba získat téměř 5 milionů korun vlastními silami. Jiřikovský ve snaze zvýšit návštěvnost snížil ceny předplatného a zavedl zlevněná představení pro studenty. Hostující pěvci v opeře byli naopak záminkou pro zvýšené vstupné. Ekonomicky neúnosný se ukázal i plán zbavit se operety. Zpěvohra v brněnském divadle zůstala stejně jako její ředitel Oldřich Nový.

Zval ke spolupráci a podporoval výrazné umělecké osobnosti, brněnská opera by mu neměla zapomenout přinejmenším režiséra Miloše Wasserbauera. Sám byl především činoherní režisér, ale v opeře inscenoval mimo jiné dnes už zapomínaná díla Zdeňka Fibicha Nevěsta Messinská, Pád ArkunaHedy. Dramaturgicky se orientoval na díla česká a slovanská a za jeho působení se v Brně odehrálo několik významných světových premiér.

Byl mezi nimi balet Sergeje Prokofjeva Romeo a Julie a řada operních titulů. V Brně byly poprvé uvedeny Hry o MariiDivadlo za branou Bohuslava Martinů – první titul patří shodou okolností k nejúspěšnějším současným inscenacím brněnské opery. Světovou premiéru měla v brněnském Zemském divadle i díla dnes bohužel opomíjená – Šarlatán Pavla Haase, Maryša Emila Františka Buriana a Plameny Ervína Schulhoffa. České premiéry zde měly opery O neviditelném městě Kitěži Nikolaje Rimského-Korsakova, Chovanština Modesta P. Musorgského a Lady Macbeth Mcenského újezdu Dmitrije Šostakoviče.

Slovanská a vlastenecká orientace byla tím dráždivější, čím víc se blížila okupace Československa – Václav Jiřikovský se snažil k ideálu výchovného divadla přidat ještě divadlo burcující. To nakonec vedlo k jeho zatčení 3. listopadu 1941. Půl roku byl vězněn v Kounicových kolejích, poté byl převezen do koncentračního tábora v Osvětimi, kde byl zavražděn. Zemřel 9. května 1942. 

Milan Sachs, Otakar Ostrčil a Václav Jiřikovský. Foto archiv Národního divadla Brno

Doufejme, že nedělní koncert k patnáctiletému výročí velké muziky brněnského Dětského národopisného souboru Valášek, nebude poslední akcí, kterou měnící se vládní nařízení povolí. Pokud by tomu tak nedejbože bylo, jednalo by se o rozloučení důstojné.  více

Nově postavený kostel na brněnském sídlišti Lesná inspiroval flétnistku Martinu Komínkovou k vytvoření alba Resonance. Obal CD zdobí fotografie stropu chrámu, který hraje všemi barvami duhy. Podobně barevné je i samotné album, na kterém hudebnice používá několik různých typů fléten.  více

Do luxusního berlínského hotelu roku 1929 zavede diváky nový muzikálový titul Městského divadla Brno. Na zdejší Hudební scéně se včera odehrála česká premiéra už zjara připravovaného titulu Grand Hotel. Čeká vás pulsující příjemná retro podívaná, v níž se nešetří chytlavými swingujícími melodiemi ani emocemi všeho druhu.  více

Na svém prvním albu L’épitaphe des papillons spojila brněnská skupina Plum Dumplings energický rock s francouzskými texty. Byl to koncept originální a nosný: na kontrastu mezi křehkou francouzštinou a zkreslenými kytarami se dalo stavět. Přesto se kapela na letos vydané desce Jiný místo rozhodla pro změnu. „Už nějakou dobu jsem měla potřebu, aby mi lidi rozuměli,“ vysvětluje zpěvačka Adéla Polka, proč se rozhodla zpívat ve svém rodném jazyce. Album Jiný místo s českými texty rozhodně není krokem někam zpět. Plum Dumplings se povedlo natočit energií nabité album plné poezie. A to bez jakýchkoli kompromisů.  více

Národní divadlo Brno na závěr léta připravilo dětskou operu skladatele Evžena Zámečníka Ferda Mravenec podle předlohy Ondřeje Sekory. Příběhy optimistického mravence, který „všechno umí a všechno zná“ a neštítí se „práce všeho druhu“, se však nyní v Janáčkově divadle neobjevily poprvé. Zámečníkovo dílo o osmi obrazech si mezi lety 1977 a 1986 s ohromným úspěchem získalo srdce brněnského publika; pomohlo přivést celou řadu dětí k nejvytříbenější formě hudebního divadla, tedy k opeře. Dnes se tito již dospělí hudebníci, herci, inscenátoři, osvětlovači a mnozí další rozhodli vzdát hold skladateli, který pro brněnský hudební život také vykonal spoustu „práce všeho druhu“.  více

Dlouho očekávaný program s jednotným názvem Obrázky z výstavy zazněl včera pod širým nebem při 21. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Špilberk. Většina stálých diváků Filharmonie Brno ví, jakými peripetiemi právě tento chystaný koncertní program prošel, když z původního dvojího uvedení v březnu v Janáčkově divadle sešlo na poslední chvíli. Už tehdy se těleso nenechalo odradit koronavirovými omezeními a koncert nakonec vysílalo online, pro velký úspěch dokonce dvakrát. Tento skvělý počin můžeme brát jako netradiční, avšak intenzivní veřejnou generálku, která předeslala včerejší, velmi vydařené živé provedení za přítomnosti diváků.  více

Polovina května zavdala (nejen) české hudební scéně důvod k radosti – spolupráce klavíristy Ivo Kahánka, dirigenta Jakuba Hrůši a orchestru Bamberger Symphoniker. Tato součinnost v podobě alba Dvořák & Martinů: Piano Concertos byla odměněna BBC Music Magazine Award v kategorii Nejlepší koncert. Ocenění patří k nejprestižnějším, které lze ve světě artificiální hudby získat. Přehlížený a nezřídka dehonestovaný Dvořákův Klavírní koncert g moll na koncertních pódiích často zazníval v úpravě klavíristy a pedagoga Viléma Kurze. Nyní stanul po boku Klavírního koncertu č. 4 „Inkantace“ Bohuslava Martinů, díla, které při svém uvedení sice bylo chváleno za skvělou instrumentaci a imaginativní virtuozitu, avšak kritizováno za eklekticismus a absenci formální homogenity. Na první pohled se tedy nejedná o repertoár vykalkulovaný z oblíbených skladeb a z obecně uznávaných vrcholů klavírní koncertní literatury. A to je toliko jeden z mnoha sympatických aspektů této nahrávky.  více

Že se letošní Horňácké slavnosti v tradičním termínu (poblíž svátku sv. Máří Magdaleny) a rozsahu (tří až pěti dnů) neuskuteční, rozhodla rada obce Velké na Veličkou už v půli dubna. Pochopitelně se nedal předpovídat vývoj krizových opatření směrem k třetímu červencovému týdnu, ale horňáčtí muzikanti se pokusili vymyslet alespoň částečné náhradní řešení pro zachování kontinuity. Nakonec se oficiálně konaly dva koncerty ve do dvou po sobě následujících sobotách: 18. července se v Kulturním domě ve Velké nad Veličkou uskutečnil přímý přenos veřejné rozhlasové nahrávky Českého rozhlasu Brno pod titulem Hrajte že ně, hrajte aneb Horňácké trochu jinak. O týden později se ve sportovním areálu v Javorníku pořádalo tradiční klání o „najvěčího znalca horňáckých sedláckých“ pod patronací Horňácké cimbálové muziky Libora Supa. Obě akce si pochopitelně našly své diváky a posluchače.  více

V předvečer premiéry operní pantomimy Der Traum, která se má stát pomyslným vyvrcholením 16. ročníku Hudebního festivalu Znojmo, dostali jeho návštěvníci možnost nahlédnout do prostor impozantního, avšak chátrajícího Louckého kláštera. Toto specifické místo s jedinečnou atmosférou nebylo vybrané náhodou. Jmenovaná přehlídka se totiž nestará pouze o kulturní přítomnost, ale spolufinancuje i řadu rekonstrukcí chátrajících památek. Již několik let je jeho cílem obnova Louckého kláštera, a tak se podobně jako v minulých letech stal včerejší koncert vhodnou příležitostí k dobročinné dražbě vín, jejíž výtěžek je určený právě na opravu devastované budovy. S pestrým programem sestávajícím z děl Henryho Purcella, Giovanniho Battisty Pergolesiho, Šimona Brixiho, Georga Friedricha Händela, Antonia Vivaldiho a Wolfganga Amadea Mozarta se na prosluněném nádvoří a za cinkotu skleniček představil Znojemský komorní orchestr doplněný čestnými hosty, violisty Reinholdem Riegerem a Emilem Machainem. Jako sólisté vystoupili sopranistka Zuzana Barochová a pozounista Tomáš Votava, koncert řídil houslista a pedagog Marek Filip, který je současně uměleckým vedoucím ansámblu.  více

Letošní ročník Hudebního festivalu Znojmo se pomalu blíží ke své polovině; stihnul i tak nabídnout řadu pozoruhodných hudebních večerů v čele s koncertem při svíčkách či Divadlem světel Dua Kchun. Včerejší program oslovil ponejvíce milovníky díla Johanna Sebastiana Bacha, jehož kantáty Wachet auf, ruft uns die Stimme a Tönet, ihr Pauken! Erschallet, Trompeten! zazněly v nastudování orchestru Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka ve znojemském kostele Nalezení sv. Kříže. V sólových partech vystoupily sopranistky Romana Kružíková a Pavla Radostová, altistka Lucie Netušilová Karafiátová, tenorista Jakub Kubín a basista Jiří Miroslav Procházka.  více

Brněnská rocková skupina Kulturní úderka v čele se zpěvákem a kytaristou Štěpánem Dokoupilem tentokrát své fanoušky nenechala čekat příliš dlouho. Zatímco mezi jejím prvním a druhým albem byla patnáctiletá pauza, novinka Black Metall vyšla necelé dva roky po předchozím albu Sarajevská Katarzija. S názvem nového alba je třeba zacházet opatrně. S black metalem coby hudebním žánrem totiž Úderka nic společného neměla a nemá. Stále máme co do činění nikoli s metalem, ale s poměrně syrovým rockem, který ovšem v některých momentech příjemně zjemňují klávesy Omera Blentiče, případně trubka hostujícího Jana Kozelka.  více

Kulturní život se pokusil v nerovném boji s virovým přízrakem a vládními nařízeními přesunout do sterilního a „životu bezpečného“ prostředí sociálních sítí. Hudební instituce se v nejtemnějších měsících předháněly v uvádění záznamů památných koncertů a významné operní domy vysílaly do světa divácky nejúspěšnější představení.  více

Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Nejčtenější

Kritika

Do luxusního berlínského hotelu roku 1929 zavede diváky nový muzikálový titul Městského divadla Brno. Na zdejší Hudební scéně se včera odehrála česká premiéra už zjara připravovaného titulu Grand Hotel. Čeká vás pulsující příjemná retro podívaná, v níž se nešetří chytlavými swingujícími melodiemi ani emocemi všeho druhu.  více