Accordone a Marco Beasley. Rozchod na italské svatbě

Accordone a Marco Beasley. Rozchod na italské svatbě

Zpěvák Marco Beasley a soubor Accordone se spolu oficiálně rozloučili. Nebyl to jejich úplně poslední společný koncert a nebyl to ani oboustranný útěk z „italské domácnosti“. Po jednatřiceti letech se rozhodli jít vlastními cestami, což nevylučuje občasné setkání, a mikulovské rozloučení připomínalo spíš svatbu v jižní Itálii.

Když se řekne tarantela, vyvolá to představu něčeho hodně divokého a nespoutaného. Ta získá konkrétnější obrysy s připomínkou svatební scény z úvodu filmu Kmotr. Právě tarantela se tam jako tradiční sicilská hudba hraje i tančí a program Tarantelle del piacere (Tarantely radosti) se nakonec do atmosféry velkého večírku i zlomil. AccordoneMarco Beasley ale nezapomínali, že nejsou v hospodě, a předvedli jeden ze svých charakteristických rysů: dovedou skloubit kultivovaný a technicky vytříbený projev s živelností a bezprostředností tak, jak se to na koncertních pódiích vidí málokdy.

Accordone a Marco Beasley jsou letos v programu Concentu Moraviae zastoupení několika vystoupeními, plní svou úlohu rezidentů opravdu řádně. Marco Beasley vystoupil se dvěma loutnisty souboru na Pernštejně, Accordone hráli sami v Lednici, další koncert měli s Marcem a hostujícím zpěvákem Sergem Goubioudem v bazilice sv. Prokopa v Třebíči a ve Slavkově čeká publikum ještě sólové vystoupení Marca Beasleyho v programu Půlnoční vyprávění. Usilovnější posluchač, který nelitoval času na přesuny mezi festivalovými místy, měl možnost seznámit se s projevem vynikajícího souboru ze všech stran a poznat jeho výrazové možnosti. Koncert v mikulovském zámku doplnil pestře složenou směs vystoupení o tu nejveselejší stránku.

Program koncertu byl složený z lidových – nebo alespoň lidově znějících – písní z 15.–18. století, typické schéma tarantelly v 6/8 taktu se prolínalo celým večerem. Zvukovou masu vytvářely drnkací nástroje – loutna, arciloutna a barokní kytara – které si dělily úlohy málem jako sólová, doprovodná a basová kytara ve folkové kapele. Vedoucí Accordone Guido Morini s cembalem zahušťoval basovou linku a doprovod, vedení melodie občas rozsvěcely dvoje housle. Perkuse dodávaly celkovému zvuku zemitost a hnaly celou kapelu dopředu. Marco Beasley stál před Accordone jako frontman se vším všudy – zpíval, s přibývajícím časem přibývalo i komunikace s posluchači, strhával na sebe pozornost. Jeho schopnost utáhnout publikum na vařené nudli a povodit si je podle potřeby je téměř nekonečná.

Hudba se na posluchače doslova hrnula, písničkový charakter programu jen podtrhl dojem koncertu pěkně našlapané lidové bandy. U té by se ale sotva udržel ohromný cit pro grácii a eleganci, se kterou Accordone hráli. Uklidňující předěl koncertu tvořila ukolébavka a sólo na perkuse – decentní, nevtíravé, žádná bubenická exhibice. Po nich koncert nabíral stále vyšší obrátky a bylo jasné, že směřuje k několika přídavkům. Po strhující Trojité tarantele, kterou si Marco Beasley na lidové neapolské motivy napsal sám, bylo nemyslitelné, že by večer jen tak skončil. Na závěrečnou vojenskou Sona carmagnola si Beasley navíc přizval na pódium druhého perkusionistu Alfia Antica. Druhé perkuse ještě podpořily hutné rytmy, ale sevřený tok hudby se začal okázalým vítáním a domlouváním na pódiu trošku drolit. Publiku to nevadilo a nechalo se do přátelské atmosféry závěru rádo vtáhnout, mě to z ní naopak vytrhovalo.

Během koncertu si mohl posluchač – pokud našel čas a chuť na přemýšlení – uvědomit, kde se vzala italská opera a jak jsou její výrazové principy navázány na lidovou hudbu. Jakoby se ozývaly nevybroušené operní recitativy, při „brebentivých“ pasážích bylo těžké si nevzpomenout na Rossiniho. Kantilén jsme v energickém programu „pro první signální“ slyšeli minimum a to byla snad jediná drobnost, která mi chyběla. Ne snad kantilény samy o sobě, ale větší pestrost. Zvláště ve druhé polovině a přídavcích už se hudba opravdu slévala do poněkud monotónního proudu, Accordone vyhrávali jako k tanci, ale tancovat nebylo kde. Rozchod to ale byl báječný – staří kamarádi se trošku opili, zatancovali si, nakonec se objali a bylo cítit, že se ještě někdy potkají. A budou rádi.

Tarantelle del piacere. Tradiční hudba jižní Itálie: tarantely, tammorriaty a milostné písně (Anonym: Sona a battenti, Anonym: Como sencza la vita, Guido Morini: La volumbrella, Anonym: Stornelli, Anonym: Tu bella ca lu tieni lu pettu tunnu, Anonym/Guido Morini: Montemaranese, Vito De Lorenzi: Tarantata, Anonym: Ninna nanna, Anonym: Fronni d'alia, Marco Beasley: Tarantella tripla, Anonym: Sona Carmagnola). Marco Beasley – zpěv, Alfio Antico – perkuse, zpěv, Accordone (umělecký vedoucí Guido Morini, Rossella Croce, Elisa Citterio – housle, Fabio Accurso – loutna, Stefano Rocco – barokní kytara, Franco Pavan – theorba, Vito De Lorenzi – perkuse, Guido Morini – cembalo, umělecký vedoucí). 11. června 2015, Mikulov, zámek. V rámci festivalu Concentus Moraviae.

Foto Jiří Sláma

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

V sobotu začíná 20. ročník festivalu Concentus Moraviae a kromě oslav kulatých narozenin jej čeká také jedno loučení. Soubor Accordone i jeho zpěváka Marca Beasleyho publikum dobře zná z minulých ročníků, ale jejich umělecké cesty se teď rozcházejí – v dobrém, ale přece. S Marcem jsme mluvili o Neapoli a Itálii, o hudbě, o jeho práci před Accordone, s nimi i po nich. A díky studiu v Bologni se rozhovorem mihl také Umberto Eco.  více

Festival Concentus Moraviae zahájil soubor Accordone v Moravském Krumlově. Publikum si bezpochyby nejvíce všímalo zpěváka souboru Marca Beasleyho, jehož pódiové manýry se blíží víc k rockové hvězdě než k interpretovi vážné hudby.  více

I přes komorní obsazení orchestru a loutkovou inscenaci jsme viděli velké hudební divadlo. Zámecký sál v Mikulově ožil uvedením barokní opery La Calistovíce



Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více