Avishai Cohen a jeho barevný večer s Filharmonií Brno

Avishai Cohen a jeho barevný večer s Filharmonií Brno

Večer s Avishaiem Cohenem, jeho triem a Filharmonií Brno byl skvostný – pestrý, emotivní, v tom nejlepším slova smyslu výbušný i zklidňující. Všem účinkujícím, autorovi aranží Robertu Sadinovi i dirigentovi Bastienu Stilovi se podařilo vytvořit program, který si zasloužil nejen standing ovation po prvním přídavku, ale především ta nejupřímnější slova chvály a díků.

Nazvat celovečerní koncertní program „An Evening with…“ může znamenat buď nedostatek fantazie, nebo naopak obrovskou jistotu, že právě toto je TEN koncert, při kterém umělec předvede to nejpodstatnější ze svého repertoáru způsobem, na který nezapomenete. Aniž bych pochyboval o schopnostech a umění izraelského kontrabasisty Avishaie Cohena, šel jsem na jeho třetí koncert v rámci festivalu JazzFestBrno (první dva proběhly v letech 2006 a 2012) s mírnými obavami. Zvědavý jsem byl nejen na dramaturgii večera, ale především na to, jak dopadne spojení s Filharmonií Brno. Fúze symfonických orchestrů s jazzem a/nebo world music nedopadají vždy ku prospěchu věci a u Cohena mohlo hrozit minimálně dvojí nebezpečí – špatné čtení blízkovýchodního hudebního jazyka středoevropským klasickým orchestrem a utopení sólového kontrabasu v moři dalších nástrojů. Nic z toho nenastalo.

Koncert zahájil samotný orchestr úpravou Cohenovy skladby, která však sloužila pouze jako předehra před samotným příchodem kontrabasisty a jeho spoluhráčů (jeho aktuální trio spolu s ním tvoří bubeník Daniel Dor a pianista Eden Ladin). Ocitnou-li se na pódiu současně dvě žánrově různá tělesa – v tomto případě Cohenovo trio a Filharmonie Brno –, mohou nastat tři situace: mohou hrát proti sobě, vedle sebe a spolu. První varianta během celého večera nenastala. Druhá trvala přesně dvě skladby, během nichž trio s orchestrem způsobně konverzovalo, přenechávaly si vzájemně prostor a v sefardské lidové Puncha, puncha, první upravené lidové písni večera, se poprvé objevila jazzová sóla. Už během tohoto pozvolného úvodu koncertu se Avishai Cohen představil nejen jako sólový kontrabasista, ale také jako zpěvák, který – zvlášť v momentě, kdy se může spolehnout na orchestr za zády – výborně pracuje se svým hlasem.

První vrchol koncertu nastal se čtvrtou skladbou Two Roses, jedním z Cohenových největších hitů vůbec. Zde poprvé došlo ke skutečné symbióze jazzového tria a orchestru, kapelníkův zpěv beze slov se střídal s mimořádně silnými riffy dechů a posluchač měl pocit, že takto byla skladba napsaná odjakživa. Laťka, kterou muzikanti nasadili, však po zbytek večera neklesla. Přitom se tvůrcům povedlo promíchat skladby různého původu tak, že posluchač – na rozdíl od výborných, ale stylově semknutějších Cohenových alb – musel žasnout nad pestrostí přístupů a barevných variací a kombinací. Jazzový standard A Child Is Born vystřídalo Cohenovo mistrovské číslo Arab Medley, složené z libanonských populárních melodií. V něm kontrabasista poprvé hrál smyčcem a výsledkem byla paradoxně – ve spojení s rytmickou hrou lesa dalších smyčců a s nevšední hrou bicích – možná nehybnější skladba večera. Po ní Avishai Cohen překvapivě usedl ke klavíru a odzpíval „milostnou izraelskou píseň ze 60. let“, na niž navázal jeho další hit Seven Seas, postavený zpočátku na kontrastu rytmické basy a dlouhých tónů orchestru. Zde měli diváci také možnost ocenit skutečně dlouhá sóla na kontrabas i bicí – doklad, že i ve spojení s klasickým orchestrem zůstává Cohenovo trio jazzovou kapelou par excelence.

Poslední vrchol měl koncert v pompézním finále druhého přídavku, avšak neméně silná byla komorní (opět sefardská) píseň Morenica a ošizeno publikum rozhodně nebylo ani při třetí – a poslední – přídavkové skladbě Alfonsina y el mar. Tu Cohen odzpíval pouze s doprovodem kontrabasu, tedy nejen bez orchestru, ale i bez svého tria, čím nabídl posluchačům poslední chybějící kamínek do pestré mozaiky různých podob svého umění.

Publikum, které na Avishaie Cohena do Bobycentra přišlo, bylo z velké části znalé a předem poučené. Lidé reagovali při uvádění skladeb, zpívali si s hudebníky melodie, s napětím očekávali, kam orchestr Cohenovy skladby, lidové písně v jazyce ladino nebo standardy posune. Během koncertu, který trval více než hodinu a půl, dostali všichni zúčastnění dostatek prostoru k rozvíjení jednotlivých nápadů, k práci s melodiemi, rytmem, dynamikou a především s aranžemi. Když jsem se po posledním přídavku prodíral z plného sálu ven, zaslechl jsem komentář jednoho diváka: „Takové jednoduché melodie, ale velmi vkusně upravené.“ Ano, výsledek byl nad očekávání vkusný, silný a – ve vší složitosti aranží a rytmických fines spojených s blízkovýchodní inspirací – zdánlivě jednoduchý a zpěvný. Jinými slovy, Večer s Avishaiem Cohenem patřil k vrcholným koncertním zážitkům nejen letošní sezóny.

An Evening with Avishai Cohen. Avishai Cohen Trio + Filharmonie Brno. Bobycentrum Brno, 30. 11. 2015, v rámci festivalu JazzFestBrno.

Avishai Cohen, ilustrační foto, archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

An Evening With Avishai Cohen spojí jazz a world music se zvukem symfonického orchestru. Avishai Cohen a Filharmonie Brno vystoupí dnes večer v brněnském Bobycentru.  více

Izraelský skladatel a kontrabasista Avishai Cohen patří v jazzovém světě k nejoblíbenějším hudebníkům současnosti. V České republice se zastavil už vícekrát, z toho dvakrát na JazzFestuBrno a naposledy na letošních Colours of Ostrava. Koncem listopadu bude hrát v Brně znovu, tentokrát se ale jedná o výjimečnou událost. Koncert je součástí Cohenova prvního turné se symfonickým orchestrem, takže kromě obvyklého tria bude na pódiu Bobycentra i Filharmonie Brno. Před brněnským vystoupením se podařilo od Avishaie Cohena získat několik skromných odpovědí na několik neskromných otázek.  více





Brněnská rocková skupina Kulturní úderka v čele se zpěvákem a kytaristou Štěpánem Dokoupilem tentokrát své fanoušky nenechala čekat příliš dlouho. Zatímco mezi jejím prvním a druhým albem byla patnáctiletá pauza, novinka Black Metall vyšla necelé dva roky po předchozím albu Sarajevská Katarzija. S názvem nového alba je třeba zacházet opatrně. S black metalem coby hudebním žánrem totiž Úderka nic společného neměla a nemá. Stále máme co do činění nikoli s metalem, ale s poměrně syrovým rockem, který ovšem v některých momentech příjemně zjemňují klávesy Omera Blentiče, případně trubka hostujícího Jana Kozelka.  více

Kulturní život se pokusil v nerovném boji s virovým přízrakem a vládními nařízeními přesunout do sterilního a „životu bezpečného“ prostředí sociálních sítí. Hudební instituce se v nejtemnějších měsících předháněly v uvádění záznamů památných koncertů a významné operní domy vysílaly do světa divácky nejúspěšnější představení.  více

Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Nejčtenější

Kritika

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více