D.N.A. Brno: Na úsvitu

27. únor 2014, 0:39

D.N.A. Brno: Na úsvitu

Dvě hudební skupiny používají v Brně zkratku DNA. Aby se rozlišily, rozšířila si starší z nich (vznikla mimochodem přesně před dvaceti lety), ta, která zpívá výhradně a cappella, název na DNA – Dej Nám Akord. Mladší pro změnu používá tečky za písmeny (D.N.A.) a zpravidla ke svému názvu přidává domicil Brno, hraje folk a na svém kontě má dvě vítězství v celostátní „dětské“ soutěži Brána, tři Divácké Porty, jednu Portu interpretační a obě hlavní ceny (diváků a odborné poroty) z Mohelnického dostavníku – to vše postupně nasbírala v letech 2007—13. Sestavu tvoří čtyři mladé ženy, s výjimkou učitelky Lenky Ručkové (především rytmické nástroje) narozené kolem roku 1990. Houslistka Patricie Theimerová aktuálně studuje hru na housle na JAMU a v klasické hře slavila výrazné úspěchy v Rakousku v soutěži Prima la Musica. Baskytaristka Barbora Lidmilová je budoucí učitelka, flétnistka Tereza Šperková, také studentka, získala nejvyšší ocenění Národní soutěže ZUŠ ČR jako členka komorního souboru. A benjamínek kapely Vítek Dvořáček (* 1995) na sebe před lety upozornil jako excelentní kytarista už v nejmladší kategorii soutěže Brána, je držitelem několika ocenění z národních i mezinárodních soutěží klasické kytary a v současné době studuje na brněnské konzervatoři. D.N.A. tedy nejsou žádní amatéři od táboráku, ale řemeslně silně nadprůměrní hudebníci. Jejich debutové album Na úsvitu lze tedy brát jako zajímavou ukázku toho, jak může znít mainstreamový folk v podání klasických muzikantů.

D.N.A. vycházejí z akustického folku postaveného na silné vokální složce (včetně vícehlasů). I nástrojové obsazení je naprosto obvyklé – akustickou kytaru, basu a jemnou rytmiku doplňují dva melodické nástroje – flétna a housle. To, čím se skupina od většiny akustické folkové scény odlišuje, se však skrývá v drobných detailech. Nejde jen o sóla jednotlivých nástrojů (například v písni Tvá), ale především o mistrně zvládnutou techniku, kterou kapela dokládá instrumentálními skladbami. Vždyť fakt, že deska začíná instrumentálkou (Na úsvitu),není ve folkové hudbě příliš obvyklý. Právě ve skladbách beze slov se tedy D.N.A. folkovému žánru vzdaluje nejvíc – směrem ke klasické hudbě nebo k world music (viz z několika zdrojů poskládanou Irskou, mj. s využitím tradičního irského jigu Morrison’s). Mezi písněmi najdeme jak momenty velmi zajímavé (skvěle zaranžovaný Požár s důrazem na nevšední rytmus kytary a perkusí a s pěknými vstupy houslí i flétny), tak písně zaměnitelné. Ostatně i Lachtani, zlehka zahraná a zazpívaná táboráková hitovka, nestaví na odiv virtuozitu a vystačí si se základním folkovým výrazivem včetně trochu odbytého frázování v závěru refrénu („z bílých prostěRAdel eDEnu kraj“).

Zatímco hudebně má kapela na čem stavět, texty z portovního mainstreamu nijak zásadně nevybočují. Vítek Dvořáček, autor většiny písní, má jako textař smysl pro slogan („Možná, že se vrátím, možná taky ne“), dokáže napsat píseň se složitější strukturou (Za oponou), daří se mu psát tak, aby slova dobře zněla („pak slunce ztratí cíl“). Chválím i to, že vedle obligátních milostných témat (Lucie) se pokouší o závažnější náměty. Nicméně právě píseň Dar, možná nejvážnější ze všech, vyznívá bohužel příliš popisně a explicitně. Za dramaturgickou chybu pokládám zařazení písní Ani ň a Čas bezprostředně po sobě. V obou totiž autor na začátku načrtne schéma, které v každé další sloce opakuje. Oba texty tak připomínají spíše básnické etudy než plnohodnotnou tvorbu. Určitá nevyzrálost se pak odráží v textu Zápisníku zašlých lásek (jednoho z největších hitů skupiny). Zajímavé téma zde totiž kazí šroubovaná slovní spojení („milenců, co dávno spí s jinou“).

Navzdory těmto drobným výtkám má D.N.A. slibně nakročeno. Interpretační složku zvládá na výbornou, a i když vnímám jisté rezervy v textech a ve stylové originalitě, ve svém žánru a prostředí (tedy v akustickém folku, který se prezentuje na Portě) dnes skutečně patří k tomu výrazně nejlepšímu. Albem Na úsvitu navíc D.N.A. dokázala, že už dávno není dětskou kapelou. Do budoucna tedy budu zvědavý, kterým směrem se její tvorba bude vyvíjet. Bude klást větší důraz na „keltskou notu“? Zkusí vplout do alternativnějších vod? Nebo bude „pouze“ vybrušovat svůj současný styl? Všechno jsou to legitimní cesty. Nezbývá než doufat, že vedle úspěchů v klasické hudbě bude mladé dámy i Vítka nadále bavit i folk.

D.N.A. Brno: Na úsvitu. Vydáno vlastním nákladem. 12 skladeb, celková stopáž: 44:10

Foto archiv kapely

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Druhá tráva pro své příznivce připravila aktualizovaný pohled do minulosti s názvem Pojďme se napít. Robert Křesťan, který se například ke svému největšímu hitu, Panence, vrací nerad, našel dostatek pozapomenutých skladeb, s nimiž jde hrdě na trh.  více

Písničkář Ivo Cicvárek vydal po jedenácti letech sólové album Velký svět. Mluvili jsme ale nejen o něm – došlo i na práci textaře, televizního dramaturga, rodinu a šifrovací hry.  více

Dále si přečtěte

V sobotu proběhlo v Café Práh jihomoravské kolo Porty. Z původně trampské a folkové události se stal multižánrový festival převážně akustické hudby.  více

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Podobně jako každý rok, byl i v rámci letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby jeden z večerů věnován sólovému varhannímu recitálu. V úterý 2. dubna za varhany ve starobrněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie usedl původem slovenský varhaník Marek Paľa a provedl výběr z varhanních skladeb českých autorů vrcholného a pozdního romantismu, čímž doplnil stávající Rok české hudby. Několik děl úterního programu navíc zaznělo v přinejmenším brněnské premiéře.  více

Neodmyslitelnou součástí Velikonočního festivalu duchovní hudby jsou tři večery tzv. tenebrae obsahem navracející se ke křesťanským obřadům ve Svatém týdnu. Tento rok temné hodinky připadly na středu 27. března – pátek 29. března, a jak už je tradicí, konají se v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Letos jsou tyto tři večery výjimečné především z hlediska dramaturgie, jelikož si pořadatelé festivalu objednali nové zhudebnění liturgických textů. Recenze se ohlíží za prvním ze tří večerů, při kterém ve světové premiéře zazněla díla od skladatelů Zdeňka Klaudy a Lukáše Hurníka. Provedení se ujali zpěváci Kristýna Fílová (soprán), Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), Ondřej Holub (tenor) a Jiří Miroslav Procházka (bas) za doprovodu varhanního pozitivu a sbormistrovského dohledu Zdeňka Klaudy a recitace P. Jana Pacneravíce

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Nejčtenější

Kritika

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více