D.N.A. Brno: Na úsvitu

27. únor 2014, 0:39

D.N.A. Brno: Na úsvitu

Dvě hudební skupiny používají v Brně zkratku DNA. Aby se rozlišily, rozšířila si starší z nich (vznikla mimochodem přesně před dvaceti lety), ta, která zpívá výhradně a cappella, název na DNA – Dej Nám Akord. Mladší pro změnu používá tečky za písmeny (D.N.A.) a zpravidla ke svému názvu přidává domicil Brno, hraje folk a na svém kontě má dvě vítězství v celostátní „dětské“ soutěži Brána, tři Divácké Porty, jednu Portu interpretační a obě hlavní ceny (diváků a odborné poroty) z Mohelnického dostavníku – to vše postupně nasbírala v letech 2007—13. Sestavu tvoří čtyři mladé ženy, s výjimkou učitelky Lenky Ručkové (především rytmické nástroje) narozené kolem roku 1990. Houslistka Patricie Theimerová aktuálně studuje hru na housle na JAMU a v klasické hře slavila výrazné úspěchy v Rakousku v soutěži Prima la Musica. Baskytaristka Barbora Lidmilová je budoucí učitelka, flétnistka Tereza Šperková, také studentka, získala nejvyšší ocenění Národní soutěže ZUŠ ČR jako členka komorního souboru. A benjamínek kapely Vítek Dvořáček (* 1995) na sebe před lety upozornil jako excelentní kytarista už v nejmladší kategorii soutěže Brána, je držitelem několika ocenění z národních i mezinárodních soutěží klasické kytary a v současné době studuje na brněnské konzervatoři. D.N.A. tedy nejsou žádní amatéři od táboráku, ale řemeslně silně nadprůměrní hudebníci. Jejich debutové album Na úsvitu lze tedy brát jako zajímavou ukázku toho, jak může znít mainstreamový folk v podání klasických muzikantů.

D.N.A. vycházejí z akustického folku postaveného na silné vokální složce (včetně vícehlasů). I nástrojové obsazení je naprosto obvyklé – akustickou kytaru, basu a jemnou rytmiku doplňují dva melodické nástroje – flétna a housle. To, čím se skupina od většiny akustické folkové scény odlišuje, se však skrývá v drobných detailech. Nejde jen o sóla jednotlivých nástrojů (například v písni Tvá), ale především o mistrně zvládnutou techniku, kterou kapela dokládá instrumentálními skladbami. Vždyť fakt, že deska začíná instrumentálkou (Na úsvitu),není ve folkové hudbě příliš obvyklý. Právě ve skladbách beze slov se tedy D.N.A. folkovému žánru vzdaluje nejvíc – směrem ke klasické hudbě nebo k world music (viz z několika zdrojů poskládanou Irskou, mj. s využitím tradičního irského jigu Morrison’s). Mezi písněmi najdeme jak momenty velmi zajímavé (skvěle zaranžovaný Požár s důrazem na nevšední rytmus kytary a perkusí a s pěknými vstupy houslí i flétny), tak písně zaměnitelné. Ostatně i Lachtani, zlehka zahraná a zazpívaná táboráková hitovka, nestaví na odiv virtuozitu a vystačí si se základním folkovým výrazivem včetně trochu odbytého frázování v závěru refrénu („z bílých prostěRAdel eDEnu kraj“).

Zatímco hudebně má kapela na čem stavět, texty z portovního mainstreamu nijak zásadně nevybočují. Vítek Dvořáček, autor většiny písní, má jako textař smysl pro slogan („Možná, že se vrátím, možná taky ne“), dokáže napsat píseň se složitější strukturou (Za oponou), daří se mu psát tak, aby slova dobře zněla („pak slunce ztratí cíl“). Chválím i to, že vedle obligátních milostných témat (Lucie) se pokouší o závažnější náměty. Nicméně právě píseň Dar, možná nejvážnější ze všech, vyznívá bohužel příliš popisně a explicitně. Za dramaturgickou chybu pokládám zařazení písní Ani ň a Čas bezprostředně po sobě. V obou totiž autor na začátku načrtne schéma, které v každé další sloce opakuje. Oba texty tak připomínají spíše básnické etudy než plnohodnotnou tvorbu. Určitá nevyzrálost se pak odráží v textu Zápisníku zašlých lásek (jednoho z největších hitů skupiny). Zajímavé téma zde totiž kazí šroubovaná slovní spojení („milenců, co dávno spí s jinou“).

Navzdory těmto drobným výtkám má D.N.A. slibně nakročeno. Interpretační složku zvládá na výbornou, a i když vnímám jisté rezervy v textech a ve stylové originalitě, ve svém žánru a prostředí (tedy v akustickém folku, který se prezentuje na Portě) dnes skutečně patří k tomu výrazně nejlepšímu. Albem Na úsvitu navíc D.N.A. dokázala, že už dávno není dětskou kapelou. Do budoucna tedy budu zvědavý, kterým směrem se její tvorba bude vyvíjet. Bude klást větší důraz na „keltskou notu“? Zkusí vplout do alternativnějších vod? Nebo bude „pouze“ vybrušovat svůj současný styl? Všechno jsou to legitimní cesty. Nezbývá než doufat, že vedle úspěchů v klasické hudbě bude mladé dámy i Vítka nadále bavit i folk.

D.N.A. Brno: Na úsvitu. Vydáno vlastním nákladem. 12 skladeb, celková stopáž: 44:10

Foto archiv kapely

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Druhá tráva pro své příznivce připravila aktualizovaný pohled do minulosti s názvem Pojďme se napít. Robert Křesťan, který se například ke svému největšímu hitu, Panence, vrací nerad, našel dostatek pozapomenutých skladeb, s nimiž jde hrdě na trh.  více

Písničkář Ivo Cicvárek vydal po jedenácti letech sólové album Velký svět. Mluvili jsme ale nejen o něm – došlo i na práci textaře, televizního dramaturga, rodinu a šifrovací hry.  více

Dále si přečtěte

V sobotu proběhlo v Café Práh jihomoravské kolo Porty. Z původně trampské a folkové události se stal multižánrový festival převážně akustické hudby.  více

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Dějiny pravidelného rozhlasového vysílání z Brna se začaly psát v roce 1924, rok po zahájení vysílání pražského rozhlasu a jen dva roky po vzniku prvního pravidelného vysílání v Evropě – londýnského BBC. Už celé jedno století je brněnské studio Českého rozhlasu motorem nejen hudebního, ale i obecně kulturního dění na Moravě, které svým vysíláním významně ovlivnilo. Důležitou roli sehrál brněnský rozhlas také v oblasti hudebního folkloru. Od svých začátků byl významným dokumentátorem lidové hudby v terénu a svým vysíláním neoddiskutovatelně ovlivnil vývoj hudebního folklorismu na našem území. Stalo se tak především díky neúnavné činnosti několika generací redaktorů a dramaturgů folklorního vysílání, kteří lidovou píseň a hudbu nejen zaznamenávali v terénu, ale prostřednictvím vysílání jí dávali druhý život. Právě díky nim se z interpretů, jako byli Božena Šebetovská, Jožka Severin, Dušan a Luboš Holí, Jarmila Šuláková, Vlasta Grycová a řada dalších, staly folklorní legendy. A zejména díky rozhlasu se všeobecně známými staly desítky lidových písní, které by jinak zůstaly zapomenuty.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Nejčtenější

Kritika

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více