D.N.A. Brno: Na úsvitu

27. únor 2014, 0:39

D.N.A. Brno: Na úsvitu

Dvě hudební skupiny používají v Brně zkratku DNA. Aby se rozlišily, rozšířila si starší z nich (vznikla mimochodem přesně před dvaceti lety), ta, která zpívá výhradně a cappella, název na DNA – Dej Nám Akord. Mladší pro změnu používá tečky za písmeny (D.N.A.) a zpravidla ke svému názvu přidává domicil Brno, hraje folk a na svém kontě má dvě vítězství v celostátní „dětské“ soutěži Brána, tři Divácké Porty, jednu Portu interpretační a obě hlavní ceny (diváků a odborné poroty) z Mohelnického dostavníku – to vše postupně nasbírala v letech 2007—13. Sestavu tvoří čtyři mladé ženy, s výjimkou učitelky Lenky Ručkové (především rytmické nástroje) narozené kolem roku 1990. Houslistka Patricie Theimerová aktuálně studuje hru na housle na JAMU a v klasické hře slavila výrazné úspěchy v Rakousku v soutěži Prima la Musica. Baskytaristka Barbora Lidmilová je budoucí učitelka, flétnistka Tereza Šperková, také studentka, získala nejvyšší ocenění Národní soutěže ZUŠ ČR jako členka komorního souboru. A benjamínek kapely Vítek Dvořáček (* 1995) na sebe před lety upozornil jako excelentní kytarista už v nejmladší kategorii soutěže Brána, je držitelem několika ocenění z národních i mezinárodních soutěží klasické kytary a v současné době studuje na brněnské konzervatoři. D.N.A. tedy nejsou žádní amatéři od táboráku, ale řemeslně silně nadprůměrní hudebníci. Jejich debutové album Na úsvitu lze tedy brát jako zajímavou ukázku toho, jak může znít mainstreamový folk v podání klasických muzikantů.

D.N.A. vycházejí z akustického folku postaveného na silné vokální složce (včetně vícehlasů). I nástrojové obsazení je naprosto obvyklé – akustickou kytaru, basu a jemnou rytmiku doplňují dva melodické nástroje – flétna a housle. To, čím se skupina od většiny akustické folkové scény odlišuje, se však skrývá v drobných detailech. Nejde jen o sóla jednotlivých nástrojů (například v písni Tvá), ale především o mistrně zvládnutou techniku, kterou kapela dokládá instrumentálními skladbami. Vždyť fakt, že deska začíná instrumentálkou (Na úsvitu),není ve folkové hudbě příliš obvyklý. Právě ve skladbách beze slov se tedy D.N.A. folkovému žánru vzdaluje nejvíc – směrem ke klasické hudbě nebo k world music (viz z několika zdrojů poskládanou Irskou, mj. s využitím tradičního irského jigu Morrison’s). Mezi písněmi najdeme jak momenty velmi zajímavé (skvěle zaranžovaný Požár s důrazem na nevšední rytmus kytary a perkusí a s pěknými vstupy houslí i flétny), tak písně zaměnitelné. Ostatně i Lachtani, zlehka zahraná a zazpívaná táboráková hitovka, nestaví na odiv virtuozitu a vystačí si se základním folkovým výrazivem včetně trochu odbytého frázování v závěru refrénu („z bílých prostěRAdel eDEnu kraj“).

Zatímco hudebně má kapela na čem stavět, texty z portovního mainstreamu nijak zásadně nevybočují. Vítek Dvořáček, autor většiny písní, má jako textař smysl pro slogan („Možná, že se vrátím, možná taky ne“), dokáže napsat píseň se složitější strukturou (Za oponou), daří se mu psát tak, aby slova dobře zněla („pak slunce ztratí cíl“). Chválím i to, že vedle obligátních milostných témat (Lucie) se pokouší o závažnější náměty. Nicméně právě píseň Dar, možná nejvážnější ze všech, vyznívá bohužel příliš popisně a explicitně. Za dramaturgickou chybu pokládám zařazení písní Ani ň a Čas bezprostředně po sobě. V obou totiž autor na začátku načrtne schéma, které v každé další sloce opakuje. Oba texty tak připomínají spíše básnické etudy než plnohodnotnou tvorbu. Určitá nevyzrálost se pak odráží v textu Zápisníku zašlých lásek (jednoho z největších hitů skupiny). Zajímavé téma zde totiž kazí šroubovaná slovní spojení („milenců, co dávno spí s jinou“).

Navzdory těmto drobným výtkám má D.N.A. slibně nakročeno. Interpretační složku zvládá na výbornou, a i když vnímám jisté rezervy v textech a ve stylové originalitě, ve svém žánru a prostředí (tedy v akustickém folku, který se prezentuje na Portě) dnes skutečně patří k tomu výrazně nejlepšímu. Albem Na úsvitu navíc D.N.A. dokázala, že už dávno není dětskou kapelou. Do budoucna tedy budu zvědavý, kterým směrem se její tvorba bude vyvíjet. Bude klást větší důraz na „keltskou notu“? Zkusí vplout do alternativnějších vod? Nebo bude „pouze“ vybrušovat svůj současný styl? Všechno jsou to legitimní cesty. Nezbývá než doufat, že vedle úspěchů v klasické hudbě bude mladé dámy i Vítka nadále bavit i folk.

D.N.A. Brno: Na úsvitu. Vydáno vlastním nákladem. 12 skladeb, celková stopáž: 44:10

Foto archiv kapely

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Druhá tráva pro své příznivce připravila aktualizovaný pohled do minulosti s názvem Pojďme se napít. Robert Křesťan, který se například ke svému největšímu hitu, Panence, vrací nerad, našel dostatek pozapomenutých skladeb, s nimiž jde hrdě na trh.  více

Písničkář Ivo Cicvárek vydal po jedenácti letech sólové album Velký svět. Mluvili jsme ale nejen o něm – došlo i na práci textaře, televizního dramaturga, rodinu a šifrovací hry.  více

Dále si přečtěte

V sobotu proběhlo v Café Práh jihomoravské kolo Porty. Z původně trampské a folkové události se stal multižánrový festival převážně akustické hudby.  více

První brněnský koncert 30. ročníku „putovního“ festivalu Concentus Moraviae se odehrál v neděli 22. června v sále konventu Milosrdných bratří. V podání ansámblu a nocte temporis ve složení Anna Besson (traverso, musette), Myriam Rignol (viola da gamba), Béatrice Martin (cembalo), Simon Linné (theorba) a Reinoud Van Mechelen (tenor, umělecký vedoucí) zazněl program pojmenovaný Oh, ma belle brunette! (Ó, má krásna brunetko). Název brunetka je vedle označení hnědovlasé dámy také hudební forma vycházející z dvorské písně, která byla velmi populární ve Francii na přelomu 17. a 18. století. Pařížský vydavatel Christophe Ballard publikoval mezi lety 1703–1711 tři sbírky těchto brunetek, které doplňovaly i písně dvorské či pijácké. Tento repertoár při nedělním koncertu doplnilo několik instrumentálních kompozic.  více

Právě teď se ve francouzském městě na okraji Paříže Enghien-les-Bains koná XVII. výroční zasedání Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Brno na tomto zasedání reprezentuje koordinátorka Brna - města hudby UNESCO Jana Padrnosová a Lukáš Pavlica z Odboru kultury Magistrátu města Brna, kteří se aktivně zapojují do odborných panelů, síťování a mezinárodní výměny zkušeností.  více

Jedním z nejzajímavějších souborů, které se na letošním ročníku mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae objevily, byl bezesporu Zefiro Torna pod vedením loutnisty Jurgena De bruyn. Jejich hudební program s názvem Balzám zazněl v sobotu 14. června na Panském dvoru v Telči a o den později na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. Tento text se věnuje prvnímu z vystoupení.  více

Na prkna Janáčkova divadla zavítala v české premiéře opera Král Roger polského hudebního skladatele Karola Szymanowského. Titulní postavy se zhostil Jiří Brückler, královu choť, Roxanu, ztvárnila Veronika Rovná, Rogerovy pravé ruky, mudrce Edrisiho, se ujal Vít NosekPetr Nekoranec vystoupil coby Pastýř a hlavní zdroj Rogerova příkoří. Roli Velekněze nastudoval David Szendiuch, jako Diakonistka se objevila Jana Hrochová a sólový soprán a tenor zazněly v podání Evy Daňhelové a Pavla Valenty. Kromě sólistů vystoupil také Sbor a orchestr Janáčkovy opery NdB pod vedením Martina Buchty a Dětský sbor Brno se sbormistryní Valerií Maťašovou. Režie byla dílem Vladimíra Johna, scénu navrhl Martin Chocholoušek a kostýmy Barbora Rašková. Světelného designu se chopil Martin Kroupa a choreografii zpracovali Jan Kodet a Michal Heriban. Hudebního nastudování se ujal Robert Kružík, který premiérové provedení rovněž řídil.  více

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae, který každoročně přináší světové interprety a vedoucí osobnosti artificiální hudby do více než dvaceti měst na Moravě a v Dolním Rakousku, zahájil v sobotu 31. května v Porta coeli v Předklášteří svůj jubilejní 30. ročník. Hudební náplní večera se stala polyfonie z přelomu 14. a 15. století v provedení souboru Graindelavoix pod vedením dirigenta, spisovatele, filmaře a antropologa Björna Schmelzera.  více

Šestý koncert abonentního cyklu Filharmonie doma, který nesl název Beethoven, „český Beethoven“ a Martinů, se uskutečnil ve čtvrtek 22. května v Besedním domě. Jak název napovídá, na programu se objevila díla Jana Václava Huga Voříška, Bohuslava Martinů a Ludwiga van Beethovena. Do čela Filharmonie Brno se tentokrát postavila dirigentka Alena Hron a v první polovině koncertu brněnský orchestr doplnilo Trio Bohémo ve složení Matouš Pěruška – housle, Kristina Vocetková – violoncello a Jan Vojtek – klavír. Celý večer byl věnován nedávno zesnulé prof. Aleně Štěpánkové Veselé, brněnské varhanici, bývalé rektorce JAMU a jedné z nejvýraznějších osob brněnského kulturního dění.  více

Stejně jako v životě a tvorbě Dušana Holého i na koncertě se střídaly dvě polohy lidové písně. První z nich, věrná tradici a zakořeněná ve svém přirozeném prostředí regionu, zazněla v podání Horňácké muziky Petra Mičky. Druhá - výrazně stylizovaná a přetvořená pro potřeby koncertního provedení - zazněla v úpravách pro BROLN v současné době pod dirigentským smyčcem primáše Petra Varmuži.  více

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více

Na 10. ročníku festivalu Maraton hudby Brno vystoupí polské ženské trio Sutari. Na svém kontě mají stovky koncertů ve více než 20 zemích světa včetně vystoupení na světovém hudebním veletrhu WOMEX v roce 2015 nebo live session pro americké rádio KEXP. Vydaly několik oceňovaných alb, z nich to nejnovější, z roku 2024, se jmenuje #kołysankidlaświata a obsahuje ukolébavky. Jejich hudba kombinuje tradiční polské písně s moderními prvky a dotýká se témat přírody, svobody, ženskosti a sesterství. Sutari zahájí v sobotu 9. srpna World music scénu festivalu v brněnském klubu První patro. Na naše otázky odpovídaly kolektivně všechny tři členky skupiny – Basia Songin, Kasia Kapela a Dobromiła Życzyńska.  více

Ke světlu – tak znělo označení závěrečného koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož letošní 32. ročník nesl podtitul Smíření. V podání domácí a pořadatelské Filharmonie Brno zazněla 27. dubna v kostele sv. Janů pod taktovkou Anny-Marie Helsing díla Ralpha Vaughana Williamse a Einojuhaniho Rautavaary. V první části koncertu se jako sólista představil Josef Špačekvíce

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Ve Svatém týdnu Velikonoční festival duchovní hudby každý rok připravuje tzv. temné hodinky – zpěvy lamentací a responsorií prováděných za tmy v předvečer daného svátku. Po souborném uvedení například Zelenkových či Gesualdových zpěvů se soubor Ensemble Versus rozhodl pro letošní ročník nastudovat chorální repertoár českého původu. Další novinkou je také přesunutí hodinek z chrámového prostoru do tří brněnských vodojemů na Žlutém kopci, kde se každý večer uskuteční tři asi čtyřiceti minutové koncerty. Diváci si tak mohou vybrat danou hodinu, která jim nejvíce vyhovuje. Recenze se zabývá prvními z hodinek konanými na Škaredou středu 16. dubna ve vodojemu č. 2.  více

Zahajovací koncert 32. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby uskutečněný včera v nově zrekonstruovaném kostele sv. Jakuba nabídl více než hodinové rozjímání s dílem Janovy pašije od soudobého, estonského skladatele a letošního jubilanta Arvo Pärta (*1935). Dílo zaznělo v podání vokálního souboru Martinů Voices s uměleckým vedoucím Lukášem Vasilkem, sólisty Jiřím BrückleremOndřejem HolubemAlenou HellerovouJanou KuželovouOndřejem Benekem a Martinem Kalivodou za doprovodu komorního ansámblu: Daniela Valtová Kosinová (varhany), Pavla Tesařová (housle), Lukáš Pospíšil (violoncello), Vladislav Borovka (hoboj), Martin Petrák (fagot).  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš se v premiéře nového pořadu Karpatami vydal tanečním krokem přes vršky a doliny Karpatského oblouku. Novinka profesionální části souboru se odehrála na jevišti brněnského divadla Radost. A radostné bylo i sledování tohoto nového počinu. Soubor v něm na chvíli opouští velkolepé choreografie a vrací se blíže k původnímu lidovému materiálu, aniž by se vzdal vlastního výrazu.  více

Jarní koncert tělesa Diversa Quartet po delší době nabídl díla ryze tuzemských autorů. Večer konaný v pondělí 7. dubna v prostorách vily Löw-Beer nesl podtitul Tempus est iocundum podle milostné písně z rukopisu Carmina Burana. Píseň se svou rozverností stala inspirací pro dramaturgii koncertu, kterým provázelo těleso ve složení Barbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola) a Iva Wiesnerová (violoncello).  více

Nejčtenější

Kritika

První brněnský koncert 30. ročníku „putovního“ festivalu Concentus Moraviae se odehrál v neděli 22. června v sále konventu Milosrdných bratří. V podání ansámblu a nocte temporis ve složení Anna Besson (traverso, musette), Myriam Rignol (viola da gamba), Béatrice Martin (cembalo), Simon Linné (theorba) a Reinoud Van Mechelen (tenor, umělecký vedoucí) zazněl program pojmenovaný Oh, ma belle brunette! (Ó, má krásna brunetko). Název brunetka je vedle označení hnědovlasé dámy také hudební forma vycházející z dvorské písně, která byla velmi populární ve Francii na přelomu 17. a 18. století. Pařížský vydavatel Christophe Ballard publikoval mezi lety 1703–1711 tři sbírky těchto brunetek, které doplňovaly i písně dvorské či pijácké. Tento repertoár při nedělním koncertu doplnilo několik instrumentálních kompozic.  více