Děti kapitána Morgana. Procítěné básně z podzemí

Děti kapitána Morgana. Procítěné básně z podzemí

Jsou to písničky, ale zpěv v nich skoro není. Jsou tam elektrické kytary a bicí, ale rock to není. Je tam banjo, ale country to teprve není. Texty napsali undergroundoví básníci, ale underground to taky není. Jsou to Děti kapitána Morgana a jejich poslední album Mami, proč jsi nezůstala v Africe.

Pocit písničkářství bez písniček mi zůstává stejný jako u předchozího alba S rozkoší vylizuju omáčku – je výsledkem kombinace rýmovaných strofických textů a jejich nezpívaného předávání. Hudba je proti minulé nahrávce propracovanější a lépe drží pohromadě. Velkou zásluhu na tom má zvuk – trochu garážový, trochu jazzový, dobře čitelný, a pokud se leskne, tak někde hluboko v podzemí. Mužský sbor Láska opravdivá v úvodu titulní skladby se z jednotného zvuku vymyká a jeho zařazení mi připadá samoúčelné. Kytara a s ní celá kapela občas upadá do rockových klišé víc, než je zdrávo – třeba v písničce Nevěsta. Vlastně už ten zmíněný úvodní riff celého alba je na pováženou a možná by nebylo od věci se pokusit zrovna tyto svůdné (a fungující) postupy přetavit aspoň do jiných aranží.

Písničky od začátku evokují cosi z rockové historie, odkazují k něčemu, co je jednoznačně zařazené a známé. Nevzniká dojem kopie, ale asociace cítím přesto velmi jasně, ačkoliv jsou možná jenom moje. Uzavřené oddělení č. 18 začíná riffem, který by se uživil přinejmenším v polovině písniček jižanského rocku a v doprovodných vokálech jako by se kolem mihla Sympathy for the Devil. Ústavní lesbičky v kožených bundách se rozjedou v mírném tempu a monotónním rytmu skoroploužáku a kytara hraje – tady snad už záměrně – motiv Miracle of Love od Eurythmics. Fíky prosazují pěstní právo připomenou v českém kontextu Zdeňka Lišku, ale obecněji z nich definitivně vylézá možná nejsilnější zdroj nebo aspoň paralelní proud, se kterým se mi styl Dětí kapitána Morgana spojuje: talking blues v jeho bílé, stylizované podobě, jak se jím kdysi inspiroval Bob Dylan, později Captain Beefheart a ještě později Tom Waits. Jméno posledně zmíněného asi padne v souvislosti s Dětmi při každé snaze jejich hudbu popsat. Je to na jedné straně pocta, na druhé straně klišé – jak hudební, tak kritické. Ale zrovna příbuznost FíkůFrank’s Wild Years je až příliš velká.

Zásadními textaři zůstali Pavel Homér AmbrožMilan Kozelka, přibyl k nim ale také autor veškeré hudby Ivan Manolov – zrovna jeho Musím tě zabít pro mě představuje snad nejpovedenější věc celého alba. Jedním textem přispěl také Jan Nedvěd (ne ten, co napsal Stánky). Písničky s texty Ivana Manolova možná ukazují nejvíc, kam by se mohla kapela ubírat dál, ale je otázka, zda by se z ní měl stát jeho úplně autorský projekt. Homér a Kozelka jsou ale oba mrtví, text Jan Nedvěda je spíš hospodská sprosťárna než něco, na čem by se dalo systémově stavět, a nový přijatelný autor zřejmě není na obzoru. Ozdravné gumové projektily v závěru alba ale ukazují, že Jaroslav Záděra by při troše snahy zvládl i trošku zpívat, nejen rytmicky recitovat. To by mohlo znamenat značný posun i v čistě hudebním vyznění kapely.

V bookletu jsou kromě obvyklých faktických údajů a textů písní také vyjádření psychologa, muzikologa, filozofa a právníka. Vnímám je ze strany kapely jako snahu o sebeironii, která ne vždy vyšla. Samotný obal mi přijde nijaký, proti minulé kresbě Mariana Pally je krokem jinam a řekl bych, že s obsahem nijak nesouvisí – narozdíl od hudby a textů jsou z něj až příliš okatě cítit digitální technologie. U CD maximálně upozorňuje na to, že album vyšlo i na vinylu.

Sbírka na vydání výboru z básní Pavla Homéra Ambrože➚

Jaroslav Záděra říkal o Pavlu Ambrožovi a Milanu Kozelkovi, že jsou to básníci piva, jarmarku a obyčejného života. S tím lze do značné míry souhlasit, i když bych řekl, že psali spíš o jarmarku marnosti a obyčejný život viděli neobyčejně. Neobyčejný je i způsob, jakým je Děti kapitána Morgana předávají dál. Je hodně zajímavé sledovat, jak s takovými texty zacházejí lidé, kteří kromě zpěváka nevyrostli v undergroundu a zřejmě se ani necítí být anarchisty a principiálními odpůrci libovolného systému. Přistupují k nim čistě hudebně a myslím, že to oběma stranám prospívá.

Děti kapitána Morgana: Mami, proč jsi nezůstala v Africe. Indies Happy Trails, 14 písní, stopáž 43 min.

Foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Děti kapitána Morgana, jejich hudba i texty vylézají z kanálů a jiných podzemních prostor, ale neulpívají v nich. Dívat se na hudbu a věci kolem sebe zespodu je pro ně spíš úhel pohledu než životní styl.  více

Kapela Děti kapitána Morgana a její autsajdr pop se cítí nejlíp v klubech a hospodách, ale frontman Jaroslav Záděra a kytarista Ivan Manolov se přece jen i rozpovídali. Mluvili jsme s nimi o textech, hudbě a také o jejich posledním albu S rozkoší vylizuju omáčku. To jsme na našem webu loni v létě recenzovali a navíc se dostalo mezi deset nejlepších alb roku 2013 podle hudebního redaktora Týdne Antonína Kocábka.  více


Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

O víkendu se v jihomoravské Mekce folkloru konal již 74. ročník mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2019 a taktéž 37. ročník festivalu dětská Strážnice. Největší folklorní festival v České republice se těší obrovskému zájmu. Jinak tomu nebylo ani letos, i přes tropické teploty dojely do Strážnice opět desítky tisíc lidí.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více