Svižná taškařice plná temperamentních písní a kvalitních pěveckých výkonů. Takový je muzikál Figarka na motivy nesmrtelné Beaumarchaisovy komedie. Studenti muzikálového herectví Divadelní fakulty JAMU jej nastudovali pod vedením svých pedagogů – Petra Štěpána a Miroslava Ondry. Autorem hudby je brněnský herec, zpěvák a hudebník Lukáš Janota.
Komický muzikál je velmi volně inspirovaný hrou Figarova svatba Pierra-Augustina Carona de Beaumarchais. Spletitý příběh nástrah, omylů, lásky a zmatku je zasazen do horkého Španělska, jehož temperament prostupuje celou inscenaci. Figaro usiluje o sňatek se Zuzanou, po které ale touží také jeho pán – hrabě Almaviva. A protože se každá z postav snaží dostat ke svému štěstí, klade pod nohy překážky všem ostatním.
Španělská inspirace byla velmi znatelná ve výtvarném pojetí scény a kostýmů. Muži nápadně připomínají toreadory, ženy působí jako tanečnice flamenca, některé mají upnuté černé kalhoty s velmi vysokým pasem a bílé košile. Kostýmy nelze přesně historicky nebo stylově zařadit, ale dohromady evokují taneční parket a býčí zápasy.
Scéně dominuje černá a červená barva, často ještě podpořená tajemným nasvícením. Během bezmála dvouapůlhodinového představení se ze scény stává soudní síň, zahradní zákoutí s lavičkou nebo ložnice hraběnky. To vše s využitím minimálního počtu jednoduchých kulis.
Štěpán, Ondra a Janota se zdají být slibnou autorskou skupinou. Díky studentům silného ročníku muzikálového herectví, skvělému hudebnímu doprovodu a přesně časovanému situačnímu humoru představení neztrácí tempo ani přes svoji délku. Text se ale ubírá lehce šovinistickým směrem a některé vtípky jdou až příliš lacině na ruku publiku.
Hudební doprovod mají na starosti tři profesionální hudebníci. Ti hrají přímo na scéně a doplňují je reprodukované nahrávky. Vzhledem ke španělskému koloritu celého muzikálu je kombinace trubky (Hubert Ratschker), kytary (Dario Piga) a cajónu (Petr Toman nebo Petr Ptáček) výtečně zvolenou sestavou. Kytara drží hudební charakter všech písní a pohrává si s ohlasy flamenca, zvukovou charakteristiku dokresluje trubka. Cajón vytváří napětí a podtrhuje rytmus.
Uznání si zaslouží především Kristýna Daňhelová coby Zuzanka. Její sebejistý projev – ať zpívaný či mluvený – prokazuje nejen talent, ale především zrající techniku, a navíc výrazné herectví. Daňhelová vždy opanovala celou scénu, byla rozverná při dostaveníčku s Figarem i rázná při odmítání sladkých slov hraběte. Vynikala i ve skupinových scénách, které se v duchu soudobé taneční hudby podobaly výstupům Spice Girls v nejlepší formě.
Z mužské části herců pěvecky dominoval Marco Salvadori jako hrabě Almaviva. Jakožto nenapravitelný sukničkář, který si bez svého sluhy Bazilia neumí ve světě moc poradit, přesvědčil pěveckým rozsahem, výraznou barvou hlasu a taky schopností v nemalém tempu rapovat.
Jeho sluha Bazilio ztvárněný Martinou Pawerovovou působil jako ztělesněná podlost. Pawerová se pohybovala trhaně jako mrzák. Výrazné popelavé líčení propůjčovalo její tváři děsivý zjev, který skvěle kontrastoval s celkově komickým charakterem její postavy. Především herecky zaujal Jonáš Florián v roli notorického pijáka, který se ve světlých chvilkách stará o hraběcí zahradu. Jeho opilecké výstupy vygradovaly během závěrečné scény. Floriánův výstup na lavičce, kde se v opilosti dvořil ženám a nakonec se sám probudil v náručí muže, postupně odrovnával smíchem nejen publikum, ale i některé herce.
Závěr představení byl režijně velmi dobře propracovaný, veškerá akce měla přesné načasování a příběh se uvolněně rozuzlil. Pedagogové napsali Figarku svým studentům opravdu na tělo. Na nikoho nezapomněli, každý měl alespoň chvíli šanci ukázat, co umí a v čem vyniká.
Další představení Figarky uvádí Divadlo na Orlí 16.–20. května 2016.
Petr Štěpán, Miroslav Ondra – Figarka, hudba – Lukáš Janota, režie – Petr Štěpán, Miroslav Ondra, scéna – Jaroslav Záděra, kostýmy – Lucie Sedláčková. Figaro – Ondřej Halámek, Zuzana – Kristýna Daňhelová, Hrabě Almaviva – Marco Salvadori, Hraběnka Almaviva – Dagmar Křížová, Cherubín – Marianna Polyáková. 24. dubna 2016, Divadlo na Orlí, Brno.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..