Hubička. Vřelá, upřímná a pod kontrolou veřejnosti

5. prosinec 2015, 9:17

Hubička. Vřelá, upřímná a pod kontrolou veřejnosti

Včerejší premiéra Hubičky v Janáčkově divadle především připomněla, jak působivá je Smetanova hudba, jak dokáže být radostná a dojemná najednou. Jako by opravdu mluvila k nejzákladnějším citům a jen tak mimochodem definovala slovy nedefinovatelnou „českost“. Provedení stálo na hudebním nastudování a na pěvcích, a tak to má koneckonců v opeře být.

Brněnská opera zařadila do dramaturgického plánu této sezóny hned tři české tituly – po Její pastorkyni a před scénickým uvedením oratoria Epos o Gilgamešovi Bohuslava Martinů přišel na řadu i Bedřich Smetana a jeho druhá nejpopulárnější opera. Domácí vesnická témata zabírala na publikum už během autorova života a dá se říci, že s mírou obliby jeho děl se od té doby nic velkého nestalo. Prodaná nevěsta pořád vede na všech frontách a úspěšně se hraje po celém světě, na slavnostní Libuši se pokud možno příliš nesahá, Čertova stěna je obecně stále spíš nepochopená. Hubičkou se Smetana vrátil k ryze vesnickému námětu, narozdíl od Prodané nevěsty měl ale tentokrát vedle sebe libretistku Elišku Krásnohorskou. Ta kromě dramaturgické obratnosti vnesla do textu i zřetelný psychologický proud a přinejmenším jeden ze svých oblíbených motivů: osamělou ženu, která se míjí s vysněným partnerem. Pod vnější malebností se rozebírají témata velmi vážná, v hlavních postavách se střetává několik myšlenkových světů.

Lukáš se oženil podle přání svých rodičů a nechal být Vendulku. Manželka mu ale zemřela brzy po narození jejich dítěte a Lukáš si po uplynutí povinné doby smutku přichází namluvit svoji pravou lásku. Ta mu odmítá dát hubičku před svatbou, aby se netrápila duše Lukášovy zemřelé ženy, oba se zdánlivě nenapravitelně pohádají. Vendulčin otec Paloucký je mrzoutský vesnický vzdělanec, který už by měl rád všechny světské starosti z krku, Lukášův švagr Tomeš přichází namlouvat Vendulku jako mluvčí, ale především dobrý přítel svého švagra. Konflikt tvrdohlavé pověrčivosti (hubičku nedám, mrtvá by trpěla), stejně tvrdohlavé konvence (proč bys ji nedala, vždyť je to normální), nábožensky přímočaré a nevybíravé upřímnosti (neměli byste se brát, ale vezměte se rychle, ať už mám pokoj na přemítání o věčnosti), řeší Tomšův selský rozum (je to on, kdo jde za Lukášem, ale i za Palouckým, všechny svede dohromady a přiměje ke smíru).

Režisérka Linda Keprtová vyšla v jevištním ztvárnění z představy vesnice, kde si lidé vidí až do talíře a nic se neodehraje v utajení – všichni vědí o všem. Upovídaný lid, který se plete do všeho a ke všemu má komentáře, je v opeře přítomen od samého počátku a stále se vrací. Všeobecný dohled akcentovala scéna (Eva Jiřikovská) tvořená několika vysokými panely poskládanými ze starých oken. V prvním obrazu druhého dějství je nahradily panely se stínovým náznakem lesa, výtvarné řešení scény bylo velmi zdařilé. Kontrastním světlým prvkem bylo množství zavařovacích sklenic se svíčkami v přední části jeviště – snad jako zviditelnění stále přítomných dohlížejících duší. Kostýmy Marie Blažkové byly neutrální, výstižně evokovaly vesnici v minulosti, ale nezdůrazňovaly okatě konkrétní dobu. Inscenace hledala v Hubičce její univerzální, nadčasové sdělení.

Lindě Keprtové výborně vycházely především komorní scény a dialogy, interakce mezi jednotlivými postavami měly život a jiskru – třeba hádka Vendulky s Lukášem byla skvělá. Sbor se proti tomu pohyboval velmi stylizovaně, měl opravdu úlohu mechanicky všudypřítomného dohledu, v některých fázích děje seděl po stranách jako početná porota při pomyslném soudním jednání. Režie ale občas vnucovala postavám poněkud jiné charaktery, než by měly mít. Otec Paloucký se chce zbavit všech světských marností, pospíchá kvůli tomu i s dojednáním podmínek svatby své dcery, ale cigáro a nějaký alkohol má vždy po ruce – dělá to z něj pokrytce. U starého písmáka by člověk čekal, že bude utíkat spíš ke knížkám než k tabáku a alkoholu. Lehká provozní opilost naopak seděla pomocnici pašeráků Martince. Tomeš ať je klidně rázný, ale snad by nemusel s Lukášem přímo mlátit o zem nebo ho i fackovat. Jsou to vlastně drobnosti, ale podsouvají výrazným a v samotném díle dobře vykresleným postavám cosi cizího. Jevištní akce provázely i předehry k oběma dějstvím, nijak si ale nevšímaly hudebních témat, která se později vážou ke konkrétním událostem. Režie pravděpodobně pracovala víc s libretem než s hudbou. Roztomilým prvkem bylo oživení vesnického lidu dětmi z projektu Brundibár z ghetta.

Na prvním místě každé pořádné opery ale pořád stojí hudba a bylo tomu tak i při prvním uvedení nové inscenace Hubičky v Brně. Jakub Klecker nastudoval Hubičku s vřelou lyrikou, které v prvním jednání ustupovaly i dramatické akcenty. Předehra ke druhému dějství už zněla mnohem rázněji, s větší dávkou romantické dramatičnosti a citovosti. Ty se potom vracely velmi silně třeba při Vendulčině strachu v nočním lese („Ó, jak to šumí, jak to sténá, jak pod hučícím mořem“), nebo během krátkého, ale fantastického ztvárnění východu slunce. Orchestr působil dojmem, jako by se dával dohromady teprve během předehry a postupně se rozehříval na provozní teplotu. Dostal se do ní ale vcelku rychle, držel se v ní a vytvořil představení poctivý základ.

Pavla Vykopalová patří dlouhodobě k oporám brněnských inscenací a Vendulka jejímu lyrickému projevu svědčí. Zazpívala ji vážně, ale bez nějaké tragiky a patosu, inteligentně se vyrovnala s dramatickými momenty. Výsledkem byla zcela uvěřitelná postava, komický aspekt Vendulčiny tvrdohlavosti si našel cestu ven sám a bez zdůrazňování. Aleš Briscein jako Lukáš byl její jevištní partner se vším všudy, jeho výkony v českých operách jsou vůbec obdivuhodné. Vyrovnaný, pěkně zaoblený hlas, pěkná výslovnost, ústřední dvojice zkrátka našla své interprety. Lukášova švagra Tomše zpíval Svatopluk Sem a byl o poznání dramatičtější a ráznější, než je zažitá představa o českém lyrickém barytonu – ta se ostatně táhne od prvního představitele této role Josefa Lva. Bylo ale nesmírně osvěžující vidět a slyšet Tomše jaksi živějšího, než bývalo zvykem. Jeho role prostředníka mezi zarputilými stranami sporu o hubičku vystoupila víc do popředí a nebyla jen šedou eminencí v pozadí. Jan Šťáva má poněkud škrobený pěvecký i herecký projev, jeho „komika bez úsměvu“ se ale k otci Palouckému hodila skvěle. Zvlášť jeho brblání nad trampotami se znesvářenými milenci a noci strávené s ukřičeným děckem bylo okouzlující. Martina Králíková jako Barče svoji příležitost při slavné „Skřivánčí písni“ nepromarnila. Jitka Zerhauová o sobě umí dát na jevišti vědět i v té nejmenší roli a nezklamala ani tentokrát. Martinka ovšem vyloženě malá role není, je to sice vedlejší, ale pěkně vykreslený charakter. Sbor zpíval tradičně dobře, tento zvyk se z brněnské opery dlouhodobě neztrácí.

Mytické postavě zvané běžný posluchač se včera dostalo připomenutí, proč by se Smetanovy opery měly hrát: jsou prostě krásné a jsou tu doma. Smetanovská duše dostala slušnou dávku potravy a zároveň se v ní probudila skrytá touha po smetanovském cyklu. Jen tak pro zajímavost: kdy jste viděli v Brně naposledy Dalibora nebo Dvě vdovy?

Bedřich Smetana: Hubička, libreto Eliška Krásnohorská podle povídky Karolíny Světlé. Hudební nastudování: Jakub Klecker, režie: Linda Keprtová, scéna: Eva Jiřikovská, kostýmy: Marie Blažková, pohybová spolupráce: Ladislava Košíková, sbormistr: Klára Roztočilová, světla: Tomáš Morávek. Vendulka – Pavla Vykopalová, Lukáš – Aleš Briscein j. h., Paloucký – Jan Šťáva, Tomeš – Svatopluk Sem j. h., Martinka – Jitka Zerhauová, Barče – Martina Králíková, Matouš – David Nykl, Strážník – Martin Pavlíček. Orchestr a sbor Janáčkovy opery. 4. prosince 2015, Janáčkovo divadlo, Brno, premiéra.

Foto Marek Olbrzymek / ND Brno

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Hubička

8.12.2015, 19:00 / Janáčkovo divadlo

Nabucco

9.12.2015, 18:00 / Janáčkovo divadlo

Dále si přečtěte

Druhou operní premiérou Národního divadla Brno v této sezóně je Hubička Bedřicha Smetany. Scénickému řešení dominuje množství oken – spor Vendulky a Lukáše sleduje pozorně celá vesnice.  více

Padesáté výročí otevření Janáčkova divadla je krásná příležitost k uvedení janáčkovské premiéry. Včera to nebyly Příhody lišky Bystroušky jako 2. října 1965, ale Její pastorkyňa. Rajská, symbolická a nekomunikující.  více

Vrcholná kariéra Marie Callas byla oslnivá, ale zároveň vcelku krátká, a taková je i samotná Tosca. Výbuch energie, oslnivý záblesk a propad do zoufalství a nicoty se střetly v propojení operní inscenace s lidským životem. A je to syntéza neobyčejně působivá, navíc podpořená výborným hudebním nastudováním.  více





Letošní 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae na téma Metamorfózy: Czech Smetana! uzavřel ve středu 10. července v brněnském Besedním domě komorní koncert mezzosopranistky a patronky festivalu Magdaleny Kožené a klavíristy Kirilla Gersteina. Na programu se objevily písňové cykly Leoše Janáčka, Hugo Wolfa, Sergeje Rachmaninova a Arnolda Schönberga.  více

Závěrečný koncert letošní sezóny Filharmonie Brno patřil dílům Antonína Dvořáka a Jeana Sibelia v Janáčkově divadle. Do čela filharmonie se ve čtvrtek 20. června postavil dánský dirigent Michael Schønwandt, který se brněnskému publiku představil naposledy v lednu minulého roku. V první polovině programu orchestr doplnil houslista Alexander Sitkovetskyvíce

Letošní, 29. ročník hudebního festivalu Concentus Moraviae je z velké části věnovaný Roku české hudby, čemuž nasvědčuje jeho podtitul Metamorfózy: Czech Smetana!. Podobně zaměřený byl i recitál klavíristy Jana Bartoše, který se odehrál v úterý 18. června v malém sále kulturního domu v Bystřici nad Pernštejnem. Na programu se objevily klavírní cykly Bedřicha Smetany a Miloslava Kabeláče, které vyšly minulý rok na Bartošově CD pod hlavičkou labelu Supraphon.  více

Vrcholem sezony 2023/24 Národního divadla Brno se bezpochyby stalo uvedení světové premiéry opery Here I am, Orlando slovenské skladatelky Ľubice Čekovské. Libreto k tomuto dílu, jehož premiéra se odehrála 14. června v Janáčkově divadle, napsala Viktorie Knotková podle románu Orlando od Virginie Woolfové. Odvážný dramaturgický počin vypráví příběh mladíka Orlanda, který se jednoho dne změnil v ženu a žije tak už pár století, režíroval umělecký šéf opery NdB Jiří Heřman. Za dirigentský pult se při premiéře postavil Robert Kružík, který měl i hudebním nastudování. Role Orlanda/y byla rozdělena mezi dva představitele: mezzosopranistku Markétu Cukrovou a kontratenoristu Maayana Lichtavíce

Festival Concentus Moraviae nabízí nejen zajímavá místa, ale také interprety. Výjimku v konceptu tvořil open air koncert konaný ve čtvrtek 13. června na náměstí 1. května v Kuřimi, který byl propojen s městskými oslavami. V podvečer se v hodinovém vstupu publiku představilo české těleso Epoque Quartet v obsazení David PokornýVladimír Klánský (housle), Alexey Aslamas (viola), Vít Petrášek (violoncello), které mnozí znají z televizního pořadu Star dance. Kuřim však v tomto roce není jediným oslavencem, jelikož i samotné kvarteto letos slaví 25 let svého působení.  více

Když se hovoří o českém funku, je nemožné nezmínit osobnost producenta, klávesisty a zpěváka Romana Holého, který je neodmyslitelně spjat jak s mnoha hudebními projekty, tak se současnou populární hudební scénou. V současné době živě vystupuje především s kapelami Monkey Business a J.A.R., bez kterých si lze český funk jen stěží představit. Obě kapely vystoupily v rámci Gregoryfestu 2024 ve čtvrtek 13. června v Amfiteátru Starý pivovar v brněnských Řečkovicích.  více

V duchu myšlenky, že Brno a folklor patří k sobě, proběhl ve čtvrtek 6. června Happening Roku folklorních souborů. Událost uspořádala Kancelář Brno město hudby UNESCO ve spolupráci se spolkem Brněnsko tančí a zpívá. Akce se tak stala součástí dlouhodobého projektu, který si předsevzal zmapovat amatérskou hudební scénu v Brně, a to nejen folklorní. V minulém roce Brno město hudby obdobným způsobem oslovilo pěvecké sbory, v budoucnu to budou například garážové kapely. Dokládá tak pestrost brněnské hudební scény nejen na úrovni profesionálních těles, ale i nadšených laiků, pro které je muzika neoddělitelnou součástí života.  více

Spolek Brněnsko tančí a zpívá a TIC Brno uspořádali 6. června 49. ročník přehlídky Brněnsko tančí a zpívá. Program koncentrovaný do jednoho dne byl nabitější, než v předchozích letech. Podtitul Rok folklorních souborů byl vypůjčen od stejnojmenného projektu kanceláře Brna města hudby UNESCO.  více

Ještě před rokem bychom v Nové synagoze ve Velkém Meziříčí nalezli asijskou tržnici. Jmenované město se však rozhodlo budovu odkoupit a začalo ji využívat důstojněji. Při právě probíhajícím festivalu Concentus Moraviae posluchači mohli ve středu 5. června tuto památku navštívit a vyslechnout si zde komorní koncert zpěvačky a houslistky Ivy Bittové, jejího ženského sboru Babačka s muzikanty Jakubem Jedlinským (akordeon) a Pavlem Fischerem (housle).  více

Večernímu koncertu Ensemble Opera Diversa s názvem Tvář vody, který se uskutečnil 4. června ve venkovním prostoru (atrium) Moravské zemské knihovny Brno, předcházela dopolední beseda profesora Miloše Štědroně a docenta Vladimíra Maňase z Ústavu hudební vědy Masarykovy univerzity. Oba jmenovaní si připravili poutavé povídání na téma vodního živlu v umění (od gregoriánského chorálu až po počátek 20. století), jež bylo zakončeno ukázkou edice a poslechem nahrávky Janáčkovy symfonie Dunaj. V rámci koncert pod taktovkou Gabriely Tardonové inspirovaném tématem vody zazněly jedna světová a tři české premiéry. Jako sólistka se divákům představila harfistka Dominika Kvardovávíce

Podobně jako další hudební festivaly se i 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae musel vypořádat letos nejen s Rokem české hudby, ale především s jedinečným výročím 200 let od narození Bedřicha Smetany, zakladatele moderní české hudby. Dramaturgické ukotvení právě zahájeného ročníku se nese v duchu hesla „Metamorfózy: Czech Smetana!“. První festivalový koncert, který se uskutečnil 31. května v kyjovském Městském kulturním středisku, dal tušit, kterým směrem se bude ubírat i zbytek festivalové dramaturgie. Na Smetanovu tvorbu se organizátoři přehlídky totiž rozhodli pohlížet z nových úhlů a pracovat nejen s hudbou, ale také s očekáváním posluchačů. Již na úvodním večeru zazněl proslulý Smetanův Smyčcový kvartet č. 1 e moll Z mého života, avšak v úpravě pro symfonický orchestr z pera dirigenta a klavíristy George Szella. Smetanovo dílo doplnila světová premiéra Koncertu pro flétnu a orchestr Sadunkertoja finského skladatele, dirigenta a rezidenčního umělce 29. ročníku festivalu Olliho Mustonena, která vznikla přímo na objednávku festivalu. Právě Mustonen provedení obou skladeb v podání orchestru Prague Philharmonia také řídil. Jako sólistka vystoupila dánská flétnistka Janne Thomsenvíce

V rámci koncertní řady Hudebních inventur Ensemble Opera Diversa, která započala už v roce 2017, má těleso za cíl přinášet (znovu)objevená díla a autory, s nimiž se na pódiích setkáváme zřídka. Tato dramaturgická linie ale také nabízí prostor a iniciativu k vytváření zcela nových skladeb uváděných ve světových premiérách. Komorní koncert uskutečněný ve středu 29. května 2024 v aule rektorátu Vysokého učení technického (VUT) v Brně se protentokrát nesl v režii Diversa QuartetBarbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola), Iva Wiesnerová (violoncello), OK Percussion Duo (Martin OpršálMartin Kneibl), sólistky Anety Podracké Bendové (soprán) a klavíristky Terezy Plešákové. Námětem odkazoval na prostředí pražské kompoziční školy z hlediska pedagogického i uměleckého.  více

Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více

Dina e Mel je chorvatské hudební duo, které tvoří zpěvačka Dina Bušić a kytaristka Melita Ivković. Obě klasicky vzdělané hudebnice se soustavně věnují písním etnické menšiny Arbenešů, etnických Albánců, kteří v minulosti migrovali do chorvatského Zadaru. Duo Dina e Mel vystoupí v srpnu 2024 na festivalu Maraton hudby Brno v rámci programu Balkan Soirée.  více

Nejčtenější

Kritika

Letošní 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae na téma Metamorfózy: Czech Smetana! uzavřel ve středu 10. července v brněnském Besedním domě komorní koncert mezzosopranistky a patronky festivalu Magdaleny Kožené a klavíristy Kirilla Gersteina. Na programu se objevily písňové cykly Leoše Janáčka, Hugo Wolfa, Sergeje Rachmaninova a Arnolda Schönberga.  více