Iva Bittová, temná hodinka a Kometa

Iva Bittová, temná hodinka a Kometa

Velikonoční festival duchovní hudby pokračoval světovou premiérou kompozice Ivy Bittové Tenebrae, která kombinovala chorální nápěvy z Jistebnického kancionálu, zhudebněné verše jezuity Matěje Tannera a improvizaci. Působivé, ale i rušivé momenty se setkaly v chrámu svatého Jakuba.

Postní modlitby z unikátního středověkého zpěvníku provedené v gotickém kostele pokračovaly v propojování hudby a architektury, které se stává poznávacím znamením Velikonočního festivalu. Svět současných technologií přispěl především nasvícením hlavní lodi chrámu a projekcí objektů sochaře Pavla Hřebíčka – jeho kříž je i hlavním obrazovým motivem letošního ročníku festivalu. Před koncertem se mi bohužel nepovedlo probojovat k partituře, takže můžu pouze odhadovat, co Iva Bittová předem napsala a co byla improvizace. Hodinová skladba rozvržená do tří částí ale fungovala výborně, působila jako kompaktní celek a silně reflektovala chorální základ, který byl východiskem večera.

Nejdůležitějším momentem celého koncertu pro mě bylo hudební porozumění mezi Ivou Bittovou, houslistou a violistou Milošem Valentem a varhaníkem Ludwigem Lusserem. Komunikace tří nástrojů a lidského hlasu probíhala perfektně i na dálku. Křehký, až osaměle působící zpěv se pojil se smyčci a zvukové až hlukové gradace varhan ústily do ohromujícího dojmu. Iva Bittová – ačkoliv byla jistě největším táhlem a iniciátorkou celého podniku – se v celkovém provedení jakoby ztrácela. Byla v něm zasazená jako jeho pevná a centrální část – osa, kterou ve fungujícím soukolí často jen tušíme, ale je přitom v každém okamžiku nepostradatelná.

Projekce a nasvícení jsou vnější prvky, s nimiž je potřeba pracovat velmi uvážlivě. Hřebíčkovy objekty samy o sobě komunikovaly s hudbou velmi dobře – problém ale je, že členitý prostor kostela znemožňoval značné části publika, aby na projekci dobře viděla. Mnozí posluchači z toho byli zřetelně neklidní, vykláněli se, pocházeli po kostele na lepší místa, měli tendenci každou změnu obrazu šeptem komentovat, zkrátka rušili. Opět se ukázalo, jak je vizuální doprovod dvousečný a jak musí být perfektně vymyšlený a dotažený do konce, aby opravdu dotvářel samotnou hudbu. Navíc je tu otázka, jaký má smysl doprovázet temné hodinky světlem.

Dlužno ovšem říci, že to byl jen okrajový problém, který celkový zážitek příliš nenarušil – spíš jej nepomohl dotáhnout k dokonalosti. Nepříjemné – a v době plánování festivalu nepředvídatelné – vyrušení přicházelo z ulice. Na dosah a bohužel také na doslech kostela sledoval dav fanoušků veřejnou projekci posledního zápasu semifinále hokejové extraligy mezi Kometou a Spartou. Vítězný řev domácích se ozval během večera několikrát a ten největší – závěrečný – přišel bohužel přesně do extrémně tichého závěru koncertu. Nechci brát nikomu zábavu, ať už je jakákoliv, ale připomínám, že projekci hokeje jistě musela schválit radnice městské části Brno-střed, jejíž starosta Libor Šťástka je patronem festivalu. Já bych byl upřímně šťastný, kdyby se takový patronát nějak projevil i v praxi. Třeba tím, že se hlučná hokejová zábava přesune jinam, když vhodný kostel přesunout nelze.

Přímý střet vnitřního ticha a vnějšího řevu vždycky vyhraje řev – prostě je v tu chvíli víc slyšet. Nejde ale jenom o to, co je slyšet víc, důležité je, co déle vydrží. Je samozřejmě těžké odhadnout, co je v současném umění trvalé, co překoná oblibu u současníků a zasáhne ještě příští generace. Netroufám si to s jistotou tvrdit ani o hudbě Ivy Bittové, jakkoliv při vší neotřelosti a zvláštnosti dokázala vyprodat i jeden z největších brněnských kostelů. Ale po včerejším veledůležitém vítězství Komety nad Spartou nejpozději v červnu neštěkne ani pes, tím si buďte jistí.

Tenebrae: Iva Bittová a přátelé (2014, projekt Ivy Bittové na objednávku festivalu). Iva Bittová – zpěv, housle, Miloš Valent – housle, viola, Ludwig Lusser – varhany. 14. 4. 2014, kostel svatého Jakuba, Brno. V rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.

Foto Petr Francán

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Krásné provedení Dvořákovy Stabat Mater, kostel u minoritů natřískaný včetně míst na stání. U dirigentského pultu navíc Libor Pešek, který nedirigoval Filharmonii Brno snad dvacet let. Dvacátý třetí ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby začal jako opravdová slavnost.  více

S Ivou Bittovou jsme mluvili především o jejích dvou posledních albech – jedno je sólové, jedno s orchestrem. Dostali jsme se při tom samozřejmě i k jiným tématům, ale stejně nakonec všechna skončila u hudby.  více

Soudobou a romantickou hudbu měly na programu poslední dva koncerty letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více


Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

V sobotu večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který sem vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska, zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více