Iva Bittová, temná hodinka a Kometa

Iva Bittová, temná hodinka a Kometa

Velikonoční festival duchovní hudby pokračoval světovou premiérou kompozice Ivy Bittové Tenebrae, která kombinovala chorální nápěvy z Jistebnického kancionálu, zhudebněné verše jezuity Matěje Tannera a improvizaci. Působivé, ale i rušivé momenty se setkaly v chrámu svatého Jakuba.

Postní modlitby z unikátního středověkého zpěvníku provedené v gotickém kostele pokračovaly v propojování hudby a architektury, které se stává poznávacím znamením Velikonočního festivalu. Svět současných technologií přispěl především nasvícením hlavní lodi chrámu a projekcí objektů sochaře Pavla Hřebíčka – jeho kříž je i hlavním obrazovým motivem letošního ročníku festivalu. Před koncertem se mi bohužel nepovedlo probojovat k partituře, takže můžu pouze odhadovat, co Iva Bittová předem napsala a co byla improvizace. Hodinová skladba rozvržená do tří částí ale fungovala výborně, působila jako kompaktní celek a silně reflektovala chorální základ, který byl východiskem večera.

Nejdůležitějším momentem celého koncertu pro mě bylo hudební porozumění mezi Ivou Bittovou, houslistou a violistou Milošem Valentem a varhaníkem Ludwigem Lusserem. Komunikace tří nástrojů a lidského hlasu probíhala perfektně i na dálku. Křehký, až osaměle působící zpěv se pojil se smyčci a zvukové až hlukové gradace varhan ústily do ohromujícího dojmu. Iva Bittová – ačkoliv byla jistě největším táhlem a iniciátorkou celého podniku – se v celkovém provedení jakoby ztrácela. Byla v něm zasazená jako jeho pevná a centrální část – osa, kterou ve fungujícím soukolí často jen tušíme, ale je přitom v každém okamžiku nepostradatelná.

Projekce a nasvícení jsou vnější prvky, s nimiž je potřeba pracovat velmi uvážlivě. Hřebíčkovy objekty samy o sobě komunikovaly s hudbou velmi dobře – problém ale je, že členitý prostor kostela znemožňoval značné části publika, aby na projekci dobře viděla. Mnozí posluchači z toho byli zřetelně neklidní, vykláněli se, pocházeli po kostele na lepší místa, měli tendenci každou změnu obrazu šeptem komentovat, zkrátka rušili. Opět se ukázalo, jak je vizuální doprovod dvousečný a jak musí být perfektně vymyšlený a dotažený do konce, aby opravdu dotvářel samotnou hudbu. Navíc je tu otázka, jaký má smysl doprovázet temné hodinky světlem.

Dlužno ovšem říci, že to byl jen okrajový problém, který celkový zážitek příliš nenarušil – spíš jej nepomohl dotáhnout k dokonalosti. Nepříjemné – a v době plánování festivalu nepředvídatelné – vyrušení přicházelo z ulice. Na dosah a bohužel také na doslech kostela sledoval dav fanoušků veřejnou projekci posledního zápasu semifinále hokejové extraligy mezi Kometou a Spartou. Vítězný řev domácích se ozval během večera několikrát a ten největší – závěrečný – přišel bohužel přesně do extrémně tichého závěru koncertu. Nechci brát nikomu zábavu, ať už je jakákoliv, ale připomínám, že projekci hokeje jistě musela schválit radnice městské části Brno-střed, jejíž starosta Libor Šťástka je patronem festivalu. Já bych byl upřímně šťastný, kdyby se takový patronát nějak projevil i v praxi. Třeba tím, že se hlučná hokejová zábava přesune jinam, když vhodný kostel přesunout nelze.

Přímý střet vnitřního ticha a vnějšího řevu vždycky vyhraje řev – prostě je v tu chvíli víc slyšet. Nejde ale jenom o to, co je slyšet víc, důležité je, co déle vydrží. Je samozřejmě těžké odhadnout, co je v současném umění trvalé, co překoná oblibu u současníků a zasáhne ještě příští generace. Netroufám si to s jistotou tvrdit ani o hudbě Ivy Bittové, jakkoliv při vší neotřelosti a zvláštnosti dokázala vyprodat i jeden z největších brněnských kostelů. Ale po včerejším veledůležitém vítězství Komety nad Spartou nejpozději v červnu neštěkne ani pes, tím si buďte jistí.

Tenebrae: Iva Bittová a přátelé (2014, projekt Ivy Bittové na objednávku festivalu). Iva Bittová – zpěv, housle, Miloš Valent – housle, viola, Ludwig Lusser – varhany. 14. 4. 2014, kostel svatého Jakuba, Brno. V rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.

Foto Petr Francán

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Krásné provedení Dvořákovy Stabat Mater, kostel u minoritů natřískaný včetně míst na stání. U dirigentského pultu navíc Libor Pešek, který nedirigoval Filharmonii Brno snad dvacet let. Dvacátý třetí ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby začal jako opravdová slavnost.  více

S Ivou Bittovou jsme mluvili především o jejích dvou posledních albech – jedno je sólové, jedno s orchestrem. Dostali jsme se při tom samozřejmě i k jiným tématům, ale stejně nakonec všechna skončila u hudby.  více

Soudobou a romantickou hudbu měly na programu poslední dva koncerty letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více


Premiérou inscenace Krokodýl ze Svratky aneb Mozart v Brně o víkendu začalo už čtrnácté Léto na Biskupském dvoře. V seriálu produkcí Městského divadla Brno (MdB) přibyla atypická hudební inscenace s bláznivě překombinovaným příběhem, jehož díry naštěstí zaceluje muzika: klasická i její svérázné aranže.  více

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae přináší již dvacátým osmým rokem dramaturgicky pestré a interpretačně vybroušené večery, které navíc zasazuje nejen do koncertních sálů, ale rovněž na nádvoří či do zámeckých salónů, hradních sálů, bazilik, kostelů či synagog. Letošní 28. ročník zastřešuje téma Mezi Kroměříží a Vídní. Kulturní centrum Evropy tedy Vídeň sloužila jako sídelní město habsburských císařů a Kroměříž zase byla domovem olomouckých arcibiskupů. Na dramaturgii letošního ročníku se podílela trojice respektovaných odborníků: děkanka Hudební fakulty JAMU, cembalistka, varhanice a muzikoložka Barbara Maria Willi, historik, muzikolog a sbormistr Vladimír Maňas a Otto Biba, rakouský hudební vědec a dlouholetý ředitel vídeňského archivu Gesellschaft der Musikfreunde.  více

Letos v únoru se Filharmonie Brno vydala na nesmírně úspěšné americké turné; na programu měla výběr základních českých klasiků a současnou americkou hudbu. Orchestr vystoupil v legendární Carnegie Hall, v Ann Arbor, poté následovaly tři koncerty v Kalifornii a dále v Kansas City a v texaském Lubbocku. Na koncertech se představili někteří z vůdčích sólistů dnešní doby, jmenovitě Angélique KidjoLaurie Anderson a Christian Schmitt. To vše se odehrálo pod taktovkou šéfdirigenta a uměleckého ředitele Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese. Strávil jsem s ním několik fascinujících minut, během nichž mi o tomto velkém mezinárodním úspěchu vyprávěl.  více

Původně mělo jít o dvojalbum, na kterém Druhá tráva pracovala s britským producentem Eddiem Stevensem a které mělo přinést převzaté i autorské skladby. Vinou epidemie covidu vznikly obě části odděleně: Díl první vyšel v roce 2020 a obsahoval především coververze. Díl druhý se na trhu objevil v roce 2022 a převažují na něm skladby původní. Osoba producenta, jinak špičkového odborníka na indiepop a elektronickou hudbu, je u obou částí stejná. Přístup a způsob nahrávání se však liší a to, co kapela se Stevensem na prvním albu pouze naznačila, na „dvojce“ vyzrálo do intenzivnějších barev, zvuků a vůní.  více

Oslavy stopadesátí let brněnského Besedního domu, které se konají nejen v jeho prostorách, vynikají zajímavou dramaturgií. Ta dokáže posluchače přenést do počátků existence tohoto koncertního prostoru. Dva koncerty, které se odehrály 4. a 5. května, nesly název Janáček a Horňácká muzika. Já jsem se zúčastnila toho prvního a šlo o skutečně povedený zážitek, který mi Filharmonie Brna a Horňácká muzika Petra Mičky připravila. Páteční reprízu koncertu přenášela Česká televize. Oba večery byly vyprodané a do prodeje se dokonce přidávaly vstupenky na stání.  více

Sídlo Filharmonie Brno a jedna z nejdůležitějších historických i kulturních dominant Brna – tedy Besední dům – letos slaví 150. roků od svého vzniku. Přesně 3. dubnu 1873, kdy byla slavnostně otevřena dvorana (velký sál) budovy od architekta Theophila von Hansena, autora mj. proslulého vídeňského Musikvereinu, se tento honosný objekt stal středobodem brněnské kultury a zdejšího osobitého uměleckého života. O půldruhého století později – v pondělí 1. května 2023 – zahájila odpolední sešlost a následný koncert s podtitulem Když Smetana v Brně poprvé hrál… sérii koncertů, které vzdají hold jedinečným milníkům v kulturní historii města.  více

Písničkářka Martina Trchová, držitelka Anděla za album Holobyt, nedávno rozpustila svou kapelu a nově vystupuje především jako sólistka. Pomalu pracuje na novém albu a věnuje se také výtvarnému umění. Brzy vyjde její nová kniha s názvem Babi a také se bude konat další ročník festiválku, který pořádá v brněnské čtvrti Obřany.  více

Slyšet a vnímat hudbu v nejrůznějších interaktivních paralelách bylo možné na koncertě Brno Contemporary Orchestra v čele se svým dirigentem Pavlem Šnajdrem, který se odehrál v pondělí v brněnském vědeckém zábavném centru Vida. Večer věnovaný zvuku a interakcím ve vědě nezůstal pouze u pokusů na stanovištích, ale přetavil vědu do uměleckého hudebního zážitku, který byl také propojen s tlumočením do znakového jazyka v podání Hands Dancevíce

Na velké Hudební scéně Městského divadla Brno se včera odehrála česká premiéra broadwayského muzikálu Velká ryba (Big Fish). Druhé obsazení velké a technicky náročné produkce se odehraje dnes. Dílo scenáristy Johna Augusta vypráví příběh o komplikovaném vztahu otce a syna, o světě fantazie, lásky a magie. Hudbu složil Andrew Lippa, autor muzikálu Adamsova rodina. Muzikál vychází ze stejnojmenné prózy Daniela Wallise s podtitulem Román mytických rozměrů a z oceňovaného filmu Tima Burtona. Na newyorskou Broadway se muzikál poprvé dostal před deseti lety, a ještě o deset let dříve vznikl vzpomínaný film slavného režiséra.  více

Ze spolupráce hudebního souboru Ensemble Opera Diversa a houslového virtuóze Milana Paľy vznikla již celá řada nahrávek i nezapomenutelných hudebních večerů. Na loňský komorní diptych světových premiér pro sólové housle od Adriána Demoče a Jany Kmiťové navázal v pondělí 17. dubna v sále Místodržitelského paláce v Brně další koncert s celovečerní sólovou kompozicí. Také Dandelion (Pampeliška) kanadsko-americké skladatelky Lindy Catlin Smith zazněl v sídle Moravské galerie v Brně ve světové premiéře. Dílo navíc vzniklo speciálně z podnětu Milana Paľy.  více

Už sedmým koncertem pokračoval Velikonoční festival duchovní hudby, který se takto překlenul do poslední třetiny. Včerejší večer se uskutečnil v Českobratrském evangelickém chrámu J. A. Komenského (známý také pod názvem Červený kostel). Pro jubilejní 30. ročník festivalu vznikly dvě skladby. První od Slavomíra Hořínky diváci slyšeli zkraje minulého týdne. Druhou premiérovanou kompozici s názvem Mysterium paschale od brněnského skladatele a varhaníka Františka Fialy představil recenzovaný koncert nazvaný veršem Zajásejte již, zástupy. Velikonoční oratorium v sobě skrývá rafinovanost v podobě práce s prostorem chrámu, kombinování české a latinské verze zhudebněných textů a vložených recitací.  více

O jubilejním 20. ročníku hudebního cyklu Barbara Maria Willi uvádí…, také o historicky poučené interpretaci a dalších plánech jsem na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění hovořil s děkankou Hudební fakulty JAMU, dramaturgyní, pedagožkou, popularizátorkou klasické hudby, cembalistkou, varhanicí a specialistkou na kladívkový klavír Barbarou Marií Willi. O tom, jak nabitý program tato žena má, vypovídá nejlépe fakt, že těsně před začátkem našeho povídání aktivně vyučovala zahraničního studenta.  více

Velikonoční festival duchovní hudby možná nejvýrazněji reflektuje svátky ze svého názvu v tzv. tenebrae (temných hodinkách). Jedná se o tři večery od Škaredé středy po Velký pátek, během nichž posluchači mají možnost si vyslechnout rozmanitá zhudebnění lamentací (nářků) z knihy Pláč nebo také responzorií věnovaných Kristovu utrpení. Ke zpěvům původně náležely obřady, ze kterých se při koncertech zachovává symbolické zhasínání svící.  více

Zpěváka, herce, scenáristu Ondřeje Havelku brněnské publikum dobře zná i v roli režiséra. V opeře Národního divadla Brno vytvořil inscenace na díla Bedřicha Smetany (2006), Giacoma Pucciniho (2008) nebo Johanna Strausse mladšího (2010). V této sezóně se do Brna opět navrací s letošní druhou operní premiérou Falstaff od Giuseppe Verdiho. Uskutečnila se 5. dubna 2023 za účasti režiséra.  více

Protnutí staré a nové hudby přinesl třetí koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál 4. dubna v brněnském kostele sv. Janů. Večer s podtitulem Hlásám milost patřil komornímu orchestru L´Armonia Terrena fungujícího pod vedením kmenového dirigenta Zdeňka Klaudy. Basového partu v jediné vokálně-instrumentální skladbě se ujal sólista Jan Martiník. Koncert z hlediska dramaturgie byl nápaditě orámovaný dílem Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750) v instrumentačně novodobém hávu.  více

Nejčtenější

Kritika

Premiérou inscenace Krokodýl ze Svratky aneb Mozart v Brně o víkendu začalo už čtrnácté Léto na Biskupském dvoře. V seriálu produkcí Městského divadla Brno (MdB) přibyla atypická hudební inscenace s bláznivě překombinovaným příběhem, jehož díry naštěstí zaceluje muzika: klasická i její svérázné aranže.  více