Jos van Immerseel. Aristokrat u královského nástroje

4. červen 2015, 5:00

Jos van Immerseel. Aristokrat u královského nástroje

V Doubravníku se před několika lety podařilo dát dohromady čtyři a půl milionu korun na opravu unikátních varhan těsně před úplným zničením. Teď se městys s 808 obyvateli dočkal koncertu, jaký by mu mohla závidět kterákoliv světová metropole.

Varhany v kostele Povýšení svatého Kříže v Doubravníku jsou mimořádné stejně jako kostel sám. Na pěkný kostelík lze narazit na cestě po našem venkově v každé druhé vesnici, ale doubravnický kostel v sobě ukrývá rodinnou hrobku Pernštejnů a Mitrovských. Je zřetelně výstavnější, než je v našich venkovských poměrech běžné, a jeho druhou vnitřní dominantu proti hlavnímu oltáři tvoří nástroj varhanáře Jana Výmoly dokončený pravděpodobně v roce 1761. Skříň varhan z období pozdního baroka zapadá do prostředí pozdněgotického chrámu zcela přirozeně, její vertikální linie jsou natolik určující, že zatlačují do pozadí i nezbytné barokní zdobení. Nástroj působí dojmem, že stojí na svém místě odjakživa, i když je o 200 let mladší než samotný kostel.

Mimořádnost doubravnických varhan nespočívá pouze v jejich stáří, ale především v tom, že se dochovaly prakticky v původním stavu. Dočkaly se sice mnoha neodborných až surových zásahů při průběžné údržbě a ladění a zle v nich řádil červotoč, ale přesto byly ještě v roce 2007, kdy restaurátor Dalibor Michek zahájil jejich rekonstrukci, podle jeho vlastních slov „v hratelném stavu“. Byly to ale poslední záchvěvy v agónii, které se naštěstí podařilo zabránit, takže mohly být v roce 2013 v rámci festivalu Concentus Moraviae slavnostně uvedeny znovu do provozu. Hrál na ně tehdy vedoucí souboru Venice Baroque Orchestra Andrea Marcon, sláva to byla veliká a zážitek silný. Včera provedl na Výmolovy varhany v rámci letošního ročníku Concentu Moraviae svůj recitál Jos van Immerseel a byl naprosto úchvatný – bez slavnostních ceremonií zůstalo veškeré místo jen pro hudbu a dostalo se jí interpretace vskutku aristokratické.

Jos van Immerseel je všestranný hudebník, dirigent a hráč na klávesové nástroje, jeden z předních představitelů tzv. historicky poučené interpretace staré hudby. Jeho program v Doubravníku se rozkročil hodně zeširoka, od italské a anglické renesance přes Bacha až po Mozarta. Přesto působil večer kompaktním dojmem a Immerseelův uměřený styl sjednocoval stylově rozdílné kompozice, přičemž s barokní důsledností střídal „afekty“ jednotlivých čísel. Jejich střídání ale nespočívalo v dramatických změnách tempa nebo dynamiky, ale především v neuvěřitelně vynalézavé práci s rejstříky. Každou skladbu charakterizovala její základní barva – střídala se světlá a temná –, od které se odvíjely další zvukové varianty, proplétání a čitelnost hlasů připomínaly vynikající vokální ansámbl.

Koncert uvedla světská a veselá Gagliarda Napolitana italského skladatele Antonia Valenteho. Průběžnou linku tvořili angličtí autoři – John Bull, Orlando GibbonsHenry Purcell. Bullovo In Nomine IX přineslo nejen zklidnění po tanečním začátku, ale také nezvyklé střídání taktů, jehož výsledkem bylo na svou dobu pozoruhodné jedenáctidobé schéma. Letania de la Virgen španělského skladatele Pabla Bruna bychom dnes zběžně označili jako téma s variacemi, ale litanie samy o sobě vlastně nic jiného nejsou. Fantazia of Foure Parts Orlanda Gibbonse s charakteristickým proplétáním hlasů podtrhla úžasnou čitelnost Immerseelova projevu. Zároveň ale vyvstala nutnost ponořit se do polyfonní struktury mnohem víc, než když ji interpretoval na dodnes populárních nahrávkách Glenn Gould. Najednou si posluchač uvědomil, jak jsou Gouldovy interpretace nejen strhující, ale svým způsobem i zavádějící a diktátorské. Jeho cizelérská práce s dynamikou, která posouvá do popředí hned jeden, hned zase jiný hlas, vede posluchače skladbou jako malé dítě za ruku. Jos van Immerseel hlasy zřetelně odlišoval, ale ponechával jim stejnou platnost, možnost volby je tu pro posluchače zcela otevřená. Byl to podobný rozdíl jako sledovat záznam divadelního představení s detailními záběry kamery a sedět přímo v divadle. Obojí může být krásné, ale pokaždé vidíme něco úplně jiného.

K vlámskému baroku nás přeneslo Preludium a fuga d moll Abrahama van der Kerckhovena. Byl to spíš souvislý tok hudby než dvě striktně oddělené části, jak bychom možná očekávali vycvičeni bachovskou literaturou. Fuga se vyloupla z předehry jaksi nenápadně, a bez pocitu přísně vedeného kontrapunktu dovedla skladbu do konce. Voluntary d moll Henryho Purcella působilo dojmem až volné improvizace a Jos van Immerseel nás při něm provedl barevnými možnostmi varhan zcela fantasticky. Během jedné skladby prošel rejstříky téměř encyklopedickým způsobem a přitom bez stopy školometství a okázalé poučnosti. Jako „předváděčka“ nástroje bylo jeho vystoupení vlastně důslednější a názornější než Marconův koncert před dvěma lety. Jakési stylové vybočení představovalo Andante F dur W. A. Mozarta určené původně pro nějaký dobový hudební přístroj, snad flétnové hodiny. Skladba patří spíš k tomu zapomenutelnému, co mistr napsal, i když bohatství variací je i při malých možnostech původního nástroje obdivuhodné. Líbezný „klasicismus k večeři“ ale přece jen z celkového programu vyčníval. Ukázka velejemného rejstříkování snad byla důvodem, pro uvedení skladby. Koncert završilo vlídné a populární Pastorale F dur Johanna Sebastiana Bacha.

Koncert se obešel bez přídavků, což jen podtrhlo Immerseelovo ignorování vnějších efektů i soustředění na samotnou hudbu. Navíc k ucelenému programu opravdu nebylo co dodat.

Antonio Valente: Gagliarda Napolitana, John Bull: In Nomine IX, Pablo Bruna: Letania de la Virgen, Orlando Gibbons: Fantazia of foure parts, Abraham van den Kerckhoven: Preludium a fuga d moll, Henry Purcell: Voluntary pro varhany d moll Z. 719, Wolfgang Amadeus Mozart: Andante F dur KV 616, Johann Sebastian Bach: Pastorale F dur BWV 590. Jos van Immerseel – varhany. 2. června 2015, kostel Povýšení sv. Kříže, Doubravník. V rámci festivalu Concentus Moraviae.

Foto Jiří Sláma

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Koncerty v Moravském Krumlově a Doubravníku spojila osobnost dirigenta, cembalisty a varhaníka Andrey Marcona. V Krumlově řídil vystoupení Venice Baroque Orchestra s Magdalenou Koženou, v Doubravníku uvedl do života zrekonstruované varhany v kostele Povýšení svatého Kříže.  více

Andrea Marcon letos přijíždí na Concentus Moraviae, kde s Venice Baroque Orchestra doprovodí Magdalenu Koženou. Den nato znovu veřejně rozezní a tím i zasvětí zrekonstruované barokní varhany v Doubravníku. Bude to jeho vůbec první sólový recitál u nás.  více

V sobotu začíná 20. ročník festivalu Concentus Moraviae a kromě oslav kulatých narozenin jej čeká také jedno loučení. Soubor Accordone i jeho zpěváka Marca Beasleyho publikum dobře zná z minulých ročníků, ale jejich umělecké cesty se teď rozcházejí – v dobrém, ale přece. S Marcem jsme mluvili o Neapoli a Itálii, o hudbě, o jeho práci před Accordone, s nimi i po nich. A díky studiu v Bologni se rozhovorem mihl také Umberto Eco.  více




Novým rektorem Janáčkovy akademie múzických umění v Brně se stane profesor Divadelní fakulty JAMU Petr Oslzlý. Dnes v pozdním odpoledni o tom v prvním kole tajného hlasování rozhodnul akademický senát této vysoké školy. Spolu s Petrem Oslzlým kandidovala profesorka Barbara Maria Willi z Hudební fakulty JAMU. Vítězný kandidát se úřadu ujme na čtyři roky a to k prvnímu únoru příštího roku.  více

Městské divadlo Brno nabídlo na velké scéně další skutečně horkou muzikálovou novinku. V sobotní premiéře tady uvedli hudební komedii Děsnej pátek. Skladatel Tom Kitt a autor písňových textů Brian Yorkey, ve spolupráci s autorkou Bridget Carpenterovou pro divadlo upravili knižní a filmově opakovaně zpracovaný příběh. Zápletka muzikálu totiž pochází z románu Mary Rodgersové z roku 1972. Na jeho základech vzniklo postupně několik filmů, v jednom z nich si v 70. letech zahrála mladá Jodie Fosterová, v dalším se v roce 2003 potkaly Lindsay Lohanová a Jamie Lee Curtisová.  více

Premiérou nového nastudování opery Nápoj lásky od Gaetana Donizettiho se včera uvedl brněnský operní soubor v Mahenově divadle. V roli krásné Adiny se představila Kateřina Kněžíková, zamilovaného Nemorina ztvárnil španělský tenorista José Manuel, postavy seržanta Belcora se ujal Roman Hoza, doktor Dulcamara prodával svůj elixír v provedení Jiřího Sulženka a roztomile všetečná Giannetta vděčí za svůj půvab Tereze Merklové Kyzlinkové. Operní sbor a orchestr Národního divadla Brno vedl dirigent Ondrej Olos.  více

Fin Greenall alias Fink se svou kapelou intenzivně experimentují na mezinárodní hudební scéně zhruba deset let. Minulý měsíc vyšlo poslední studiové album Resurgram, které začerstva přijeli představit Brnu v tradiční sestavě navíc posílené o druhé bicí. Folk s přesahem snad do všech žánrů se na Flédě rozezněl již podruhé.  více

Ve středu 25. října vystoupí v Kabinetu múz americká zpěvačka a skladatelka s indickými kořeny Shilpa Ray. Vrací se na místo činu, protože v Brně už předloni představovala své album Last Year’s Savage. Před rokem vystoupila v Tasově u Veselí nad Moravou na festivalu Beseda u bigbítu a nyní se vrací do Brna, aby představila svou novinku Door Girl.  více

Soubor Black Uganda Choir, netradiční sdružení vícehlasého zpěvu, slaví čtvrtstoletí své existence. Vedoucím souboru je sice Tomáš Drtílek, avšak na naše otázky odpovídal mluvčí třináctičlenného ansámblu Ivan Holas a spolu s ním Richard Lank, autorsky nejplodnější člen skupiny.  více

Brno se v neděli rozloučilo s Martou Kubišovou. Započalo tak jako první tuzemské město českou část turné nazvaného Marta Naposledy, které vyvrcholí v den jejích 75. narozenin v Českých Budějovicích. Zaplněné Sono centrum si užilo průřez její hudební kariérou ale i poctu americké pop music, které vzdala hold na svém posledním albu Soul. A jako posledních devatenáct let ji také na její závěrečné pouti doprovodil Petr Malásek (klávesy) a kapela ve složení: Martin Lehký (basa), Budy Zbořil (bicí), Josef Štěpánek (kytara) a František Kop (saxofony).  více

Třicet pět let od svého prvního koncertu si v těchto dnech připomíná brněnská skupina Hrozně. Zajímavé je, že v ní stále působí všichni tři zakládající členové – Martin Kozlovský (metalofon, zpěv), Jaromír Řehoř (baskytara) a Pavel Straka (akordeon). Martin a Jarek pozvali naše pozvání k rozhovoru.  více

S kanadskou zpěvačkou a pianistkou Dianou Krall se pořadatelé JazzFestu Brno pokusili o něco, co si zatím netroufli u Chicka Corey, Herbieho Hancocka, Gregoryho Portera ani Bobbyho McFerrinna – zaplnit brněnskou DRFG Arénu (neboli postaru Rondo). Netuším, nakolik si Vilém Spilka a spol. věřili, ale jméno umělkyně ve spojení s dobře cílenou propagací přineslo plody v podobě téměř plně zaplněné hokejové haly. Divák nenavyklý navštěvovat sportovní akce a koncerty popových hvězd sice mohl žehrat na lehce nepohodlná sedadla, ale jinak se povedlo událost i po technické stránce zvládnout na výbornou. Zvuk byl špičkový, i daleko od pódia si fanoušci pochvalovali jeho čistotu a zřetelnost. Podobně dokonalý byl i obraz na dvou velkých obrazovkách, díky nimž si mohli vizuální zážitek vychutnat opět i lidé ve vzdálenějších koutech haly.  více

Od 16. září do 19. prosince bude v klubu Stará Pekárna v Brně probíhat jubilejní dvacátý ročník přehlídky Jazz Brno. Nabídne nejen moderní jazz, ale také fusion, funk nebo pořádnou porci blues. Festival zahájí v sobotu 16. září koncert amerického bluesmana Linwooda Taylora, který v Brně vystoupí v rámci svého většího českého turné. Telefonicky jsme mu položili několik otázek.  více

Multižánrový festival letos přivítal desítky umělců z domova i zahraničí a více než 16 000 diváků. Druhý srpnový víkend se Brno rozeznělo hudbou doslova na každém rohu. Na několika pódiích se vystřídali umělci různých žánrů od jazzu, folkloru, klasiky, rocku po balkan, pouliční divadlo a mimořádný bezuliční busking. Brno navštívil i nový cirkus. Francouzsko-belgický soubor Collectif Malunés vystoupil hned třikrát a roztleskal celé šapitó.  více

Jazzový kontrabasista Vincenc Kummer loni oslavil 75. narozeniny. Při té příležitosti připravil knihu, v níž shrnuje svůj umělecký i osobní život.  více

Desítky účinkujících největšího letního festivalu moravské metropole Maraton hudby Brno jsou připraveny ke startu. Druhý srpnový víkend Brno zaplaví hudba doslova všech žánrů, od balkánské dechovky přes komorní a orchestrální klasiku, jazz, folklor, etno, rock, kapely pro děti až po netradiční tzv. bezuliční busking. Hudební program ozdobí exkluzivní trojice představení nového cirkusu, chybět neubude pouliční divadlo, kouzelník či unikátní akrobatický heliový balón. To vše a ještě více od 11. do 13. srpna. v Brně. Nezapomeňte na již tradiční hudebně-maratonské heslo: Není důležitá rychlost; především si dobře rozvrhněte síly, abyste si toho užili co nejvíce!  více

Folkové prázdniny v Náměšti nejsou „jen“ navýsost hudebním festivalem. Jsou také světem, v němž se uskutečňují vize. Vize dramaturgické i umělecké. Jsou světem, kde se člověk může ledasčemu naučit, ledasco se dozvědět, s ledaským se setkat. Kromě hudby, jež je těžištěm festivalu, jsou Folkovky bohatou přehlídkou dílen (výtvarných, řemeslných, hudebních, tanečních a dalších), filmů (o muzikantech a jejich osudech) a přednášek (Kolokvium).  více

Existují hudební festivaly fádní, vcelku zajímavé, velmi zajímavé, skvělé… a Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou. Festival výjimečný nejen svou žánrovou šíří (folk v názvu klame, jak pravidelní návštěvníci věcí), tak zejména promyšlenou koncepcí s mnoha přesahy nejen hudebními. Každý ročník festivalu má své téma. Každý den má své téma. Na hlavním pódiu se střídají české legendy s kapelami ze světa, které v Česku hrají úplně poprvé. A pódium v náměšťském zámeckém parku (případně v blízké jízdárně, prší-li) zažívá každý rok několik premiér, mimořádných projektů, neopakovatelných hudebních setkání. A kromě toho patří k „Folkovkám“ desítky, ba stovky nejrůznějších výtvarných, hudebních a lecjakých jiných dílen, dvoudenní odborné kolokvium, méně vážné rozpravy o hudbě nebo open scéně, v jejímž rámci se na řadu dostane i český folk.  více