Jos van Immerseel. Aristokrat u královského nástroje

4. červen 2015, 5:00

Jos van Immerseel. Aristokrat u královského nástroje

V Doubravníku se před několika lety podařilo dát dohromady čtyři a půl milionu korun na opravu unikátních varhan těsně před úplným zničením. Teď se městys s 808 obyvateli dočkal koncertu, jaký by mu mohla závidět kterákoliv světová metropole.

Varhany v kostele Povýšení svatého Kříže v Doubravníku jsou mimořádné stejně jako kostel sám. Na pěkný kostelík lze narazit na cestě po našem venkově v každé druhé vesnici, ale doubravnický kostel v sobě ukrývá rodinnou hrobku Pernštejnů a Mitrovských. Je zřetelně výstavnější, než je v našich venkovských poměrech běžné, a jeho druhou vnitřní dominantu proti hlavnímu oltáři tvoří nástroj varhanáře Jana Výmoly dokončený pravděpodobně v roce 1761. Skříň varhan z období pozdního baroka zapadá do prostředí pozdněgotického chrámu zcela přirozeně, její vertikální linie jsou natolik určující, že zatlačují do pozadí i nezbytné barokní zdobení. Nástroj působí dojmem, že stojí na svém místě odjakživa, i když je o 200 let mladší než samotný kostel.

Mimořádnost doubravnických varhan nespočívá pouze v jejich stáří, ale především v tom, že se dochovaly prakticky v původním stavu. Dočkaly se sice mnoha neodborných až surových zásahů při průběžné údržbě a ladění a zle v nich řádil červotoč, ale přesto byly ještě v roce 2007, kdy restaurátor Dalibor Michek zahájil jejich rekonstrukci, podle jeho vlastních slov „v hratelném stavu“. Byly to ale poslední záchvěvy v agónii, které se naštěstí podařilo zabránit, takže mohly být v roce 2013 v rámci festivalu Concentus Moraviae slavnostně uvedeny znovu do provozu. Hrál na ně tehdy vedoucí souboru Venice Baroque Orchestra Andrea Marcon, sláva to byla veliká a zážitek silný. Včera provedl na Výmolovy varhany v rámci letošního ročníku Concentu Moraviae svůj recitál Jos van Immerseel a byl naprosto úchvatný – bez slavnostních ceremonií zůstalo veškeré místo jen pro hudbu a dostalo se jí interpretace vskutku aristokratické.

Jos van Immerseel je všestranný hudebník, dirigent a hráč na klávesové nástroje, jeden z předních představitelů tzv. historicky poučené interpretace staré hudby. Jeho program v Doubravníku se rozkročil hodně zeširoka, od italské a anglické renesance přes Bacha až po Mozarta. Přesto působil večer kompaktním dojmem a Immerseelův uměřený styl sjednocoval stylově rozdílné kompozice, přičemž s barokní důsledností střídal „afekty“ jednotlivých čísel. Jejich střídání ale nespočívalo v dramatických změnách tempa nebo dynamiky, ale především v neuvěřitelně vynalézavé práci s rejstříky. Každou skladbu charakterizovala její základní barva – střídala se světlá a temná –, od které se odvíjely další zvukové varianty, proplétání a čitelnost hlasů připomínaly vynikající vokální ansámbl.

Koncert uvedla světská a veselá Gagliarda Napolitana italského skladatele Antonia Valenteho. Průběžnou linku tvořili angličtí autoři – John Bull, Orlando GibbonsHenry Purcell. Bullovo In Nomine IX přineslo nejen zklidnění po tanečním začátku, ale také nezvyklé střídání taktů, jehož výsledkem bylo na svou dobu pozoruhodné jedenáctidobé schéma. Letania de la Virgen španělského skladatele Pabla Bruna bychom dnes zběžně označili jako téma s variacemi, ale litanie samy o sobě vlastně nic jiného nejsou. Fantazia of Foure Parts Orlanda Gibbonse s charakteristickým proplétáním hlasů podtrhla úžasnou čitelnost Immerseelova projevu. Zároveň ale vyvstala nutnost ponořit se do polyfonní struktury mnohem víc, než když ji interpretoval na dodnes populárních nahrávkách Glenn Gould. Najednou si posluchač uvědomil, jak jsou Gouldovy interpretace nejen strhující, ale svým způsobem i zavádějící a diktátorské. Jeho cizelérská práce s dynamikou, která posouvá do popředí hned jeden, hned zase jiný hlas, vede posluchače skladbou jako malé dítě za ruku. Jos van Immerseel hlasy zřetelně odlišoval, ale ponechával jim stejnou platnost, možnost volby je tu pro posluchače zcela otevřená. Byl to podobný rozdíl jako sledovat záznam divadelního představení s detailními záběry kamery a sedět přímo v divadle. Obojí může být krásné, ale pokaždé vidíme něco úplně jiného.

K vlámskému baroku nás přeneslo Preludium a fuga d moll Abrahama van der Kerckhovena. Byl to spíš souvislý tok hudby než dvě striktně oddělené části, jak bychom možná očekávali vycvičeni bachovskou literaturou. Fuga se vyloupla z předehry jaksi nenápadně, a bez pocitu přísně vedeného kontrapunktu dovedla skladbu do konce. Voluntary d moll Henryho Purcella působilo dojmem až volné improvizace a Jos van Immerseel nás při něm provedl barevnými možnostmi varhan zcela fantasticky. Během jedné skladby prošel rejstříky téměř encyklopedickým způsobem a přitom bez stopy školometství a okázalé poučnosti. Jako „předváděčka“ nástroje bylo jeho vystoupení vlastně důslednější a názornější než Marconův koncert před dvěma lety. Jakési stylové vybočení představovalo Andante F dur W. A. Mozarta určené původně pro nějaký dobový hudební přístroj, snad flétnové hodiny. Skladba patří spíš k tomu zapomenutelnému, co mistr napsal, i když bohatství variací je i při malých možnostech původního nástroje obdivuhodné. Líbezný „klasicismus k večeři“ ale přece jen z celkového programu vyčníval. Ukázka velejemného rejstříkování snad byla důvodem, pro uvedení skladby. Koncert završilo vlídné a populární Pastorale F dur Johanna Sebastiana Bacha.

Koncert se obešel bez přídavků, což jen podtrhlo Immerseelovo ignorování vnějších efektů i soustředění na samotnou hudbu. Navíc k ucelenému programu opravdu nebylo co dodat.

Antonio Valente: Gagliarda Napolitana, John Bull: In Nomine IX, Pablo Bruna: Letania de la Virgen, Orlando Gibbons: Fantazia of foure parts, Abraham van den Kerckhoven: Preludium a fuga d moll, Henry Purcell: Voluntary pro varhany d moll Z. 719, Wolfgang Amadeus Mozart: Andante F dur KV 616, Johann Sebastian Bach: Pastorale F dur BWV 590. Jos van Immerseel – varhany. 2. června 2015, kostel Povýšení sv. Kříže, Doubravník. V rámci festivalu Concentus Moraviae.

Foto Jiří Sláma

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Koncerty v Moravském Krumlově a Doubravníku spojila osobnost dirigenta, cembalisty a varhaníka Andrey Marcona. V Krumlově řídil vystoupení Venice Baroque Orchestra s Magdalenou Koženou, v Doubravníku uvedl do života zrekonstruované varhany v kostele Povýšení svatého Kříže.  více

Andrea Marcon letos přijíždí na Concentus Moraviae, kde s Venice Baroque Orchestra doprovodí Magdalenu Koženou. Den nato znovu veřejně rozezní a tím i zasvětí zrekonstruované barokní varhany v Doubravníku. Bude to jeho vůbec první sólový recitál u nás.  více

V sobotu začíná 20. ročník festivalu Concentus Moraviae a kromě oslav kulatých narozenin jej čeká také jedno loučení. Soubor Accordone i jeho zpěváka Marca Beasleyho publikum dobře zná z minulých ročníků, ale jejich umělecké cesty se teď rozcházejí – v dobrém, ale přece. S Marcem jsme mluvili o Neapoli a Itálii, o hudbě, o jeho práci před Accordone, s nimi i po nich. A díky studiu v Bologni se rozhovorem mihl také Umberto Eco.  více




S trumpetistou, aranžérem a kapelníkem brněnského bigbandu B-Side Band jsme hovořili u příležitost 10 let tohoto pozoruhodného orchestru. B-Side Band své narozeniny oslavil mimo jiné třemi koncerty v brněnském Sono Centru.  více

Defilé evropských i světových saxofonistů, které nabídl letošní ročník festivalu Jazzfest Brno, stylově uzavřeli virtuózní technici a invenční autoři propojující různá odvětví jazzu – uznávaný rakouský sideman i sólista Harald Harry Sokal se svým triem Groove a newyorská legenda Chris Potter, který v čele svého Quartetu na pódium Sono Centra uvedl svůj nejnovější projekt – album The Dreamer Is a Dream.  více

Tak jako loni, i letošní ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s podtitulem svědectví, uzavírala Filharmonie Brno a Český filharmonický sbor Brno. Kostel sv. Janů na Minoritské ulici rozzářilo dílo hlavnímu tématu festivalu velmi blízké – příběh Pavla z Tarsu v podobě Mendelssohnova oratoria Paulus.  více

Klasický balet Spiaca krásavica v štyroch častiach (prológ a tri dejstvá) od Petra Iljiča Čajkovského uviedol balet Národného divadla Brno na javisku Mahenovho divadla.  více

V týdnu před velikonočními svátky přehlídka JazzFest postoupila do druhé poloviny. Další řadu koncertů propojujících různé jazzové formy a formace oscilující od tradice přes jazzrock k funku odstartoval večer brněnských a pražských jazzových legend v CED Husa na provázku a posléze dvojkoncert tria kytaristy Jiřího Šimka a hvězdného Poogie Bell Bandu s nepřehlédnutelným (a nepřeslechnutelným) frontmanem za bicí soupravou.  více

Antonín Fajt je syn zpěvačky a houslistky Ivy Bittové a bubeníka Pavla Fajta. I když hostuje na nejnovějším albu At Home skupiny Iva Bittová & Čikori, není to žádné protekční dítě. K vlastnímu hráčskému a skladatelskému stylu se sám propracoval a propřemýšlel. Má možnost srovnávat dětství strávené na Moravě s posledními deseti lety za oceánem. A protože jej baví propojovat hudební aktivity například s kulinářským uměním nebo s léčivými účinky umění, není náš rozhovor zdaleka jen o muzice.  více

Brněnská rodačka Magdalena Kožená natočila spolu s režisérkou Alicí Nellis reklamní spot pro celostátní happening základních uměleckých škol ZUŠ Open. Jeho první ročník proběhne v úterý 30. května 2017 po celé republice za účasti 355 škol. K patronce projektu ZUŠ Open Magdaleně Kožené se slavná česká režisérka připojila jako garant za literárně-dramatický obor na uměleckých školách. Obě dvě umělkyně navštíví v den konání happeningu vybrané akce.  více

Zařazením Patricie Barber do koncertní série Národního divadla Brno plnil dramaturg Filip Haberman sny nejen sobě. Neokoukaný klenot americké jazzové scény naplnil Mahenovo divadlo posluchači a přinesl velkolepý hudební zážitek. Jako by tento divadelní prostor byl předurčen pro konání tohoto koncertu. Divadelní sál podtrhnul zpěvaččinu vznešenost, ale zároveň dokázal vytvořit komorní, téměř klubové, prostředí. Tentokrát Patricia Barber přicestovala do Čech z rodného Chicaga v triu s mladými muzikanty - kontrabasistou Patrickem Mulcahym a bubeníkem Natem Friedmanem.  více

Do komorního prostředí divadla Husa na provázku se dramaturg brněnského JazzFestu Vilém Spilka rozhodl zasadit dva méně komorní koncerty. Byla to šťastná volba, protože diváci měli možnost z bezprostřední blízkosti sledovat sóla střídajících se hudebníků a stát se přímo součástí zajímavého dění.  více

V brněnském Blahoslavově domě se  uskutečnil koncert čerpající z odkazu Jana Garbarka a The Hilliard Ensemble. Spíše než o kopírování projektu z devadesátých let předvedl soubor Cantar Lontano a Gavino Murgia autentickou interpretaci a vesměs velmi zdařilou.  více

Když jsem nedávno mezi českými jazzmany uspořádal anketu o nejvýraznější ženu tuzemské scény, nejvíce hlasů nasbíraly trumpetistka, skladatelka a dirigentka Štěpánka Balcarová a pianistka a skladatelka Beata Hlavenková. V rámci festivalu JazzFestBrno se představí obě. Bigband Concept Art Orchestra pod vedením Štěpánky Balcarové vystoupí ve středu 5. dubna v divadle Husa na provázku a o den později trumpetistka představí v HaDivadle svou česko-polskou skupinu Inner Spaces. Ve čtvrtek 13. dubna se v Besedním domě koná koncert Beaty Hlavenkové, která se zaměří na své zatím poslední autorské album Scintilla. Obě mladé dámy jsme požádali o rozhovor.  více

Šestnáctý ročník festivalu JazzFestBrno – vedle dalších silných dramaturgických linií – nabízí srovnání hry několika výborných saxofonistů. Hned v rámci úvodního večera (23. března) se v Sono Centru představil výtečný Joe Lovano, 19. dubna se tamtéž má blýsknout Chris Potter, několikanásobný vítěz různých novinářských anket o nejlepšího světového hráče na tenorový saxofon. Hned dva evropské hráče si divák mohl porovnat ve středu 29. března, kdy se taktéž na pódiu Sono Centra vystřídali český saxofonista usazený v Dánsku Luboš Soukup a jeho norský vrstevník, také žijící v Kodani, Marius Neset. A 5. dubna má svůj mezinárodní ensemble představit mladý Čech studující v Norsku Michal Wróblewski.  více

Zpěvačka Lenka Nová se narodila V Brně. Dodnes se sem často a ráda vrací. Loni na podzim vydala svou třetí profilovou desku Čtyřicítka, na které je desítka osobních písní s texty Michala Horáčka. Nedávno byla nominována na hudební cenu Anděl v kategorii Zpěvačka roku. Letos 8. a 9. března v baru U kouřícího králíka v rodném městě zahájila s nově nazkoušeným repertoárem koncertní turné Čtyřicítka Tour, jehož jarní část uzavře pražský koncert ve studiu DVA 21. května. A o tom všem jsme si povídaly…  více

Láska na dálku je současná opera, která už je nicméně jasnou klasikou. Národní divadlo Brno nastudováním skvělého díla Kaiji Saariaho sáhlo do světového repertoáru. Výběrem i realizací inscenace v tuzemském kontextu jedinečně a výrazně zabodovalo.  více

Zahlédl jsem jej na dolním konci ulice Kobližná. Tak přece! Je to vzácný exemplář, zřídka kdy k vidění. Tímto záznamem se mi obrázek brněnské hudební fauny pěkně zacelil. Jaké by to bylo město hudby, kdyby se v něm aspoň občas nevyskytoval flašinetář!  více