Jura Pařez & Pozdní sběr: Pohlednice z Paříže

10. duben 2015, 0:17

Jura Pařez & Pozdní sběr: Pohlednice z Paříže

Jen něco přes rok čekali fanoušci brněnské skupiny Pozdní sběr na nové album. Zatímco minulou kolekci Na trati částečně prodávalo jméno Romana Horkého coby hosta, tentokrát už kapela kope sama za sebe.

Přesněji za svého kapelníka a autora většiny písní Jiřího Pařeza, jehož jméno i stylizovanou podobiznu zdůrazňuje kýčovitý obal. Doporučuji však obrázek s kapelníkem v nadživotní velikosti sklánějícím se nad Eiffelovkou přejít a soustředit se na samotné písně. Pozdní sběr za patnáct let existence vyzkoušel všechno možné od jižanského rocku přes country a akustický folkrock až po trampské písně, nicméně toto neustálé hledání nakonec přineslo ovoce. Z brněnských kapel z okruhu folku & country patří k těm nejsehranějším, což je zásluha nejen intenzivního koncertování, ale také zkušeností jednotlivých hráčů. Vždyť v současné sestavě najdeme bývalé či současné členy skupin jako Každý den jinak/AG Flek, Čechomor, Rangers/Plavci, Druhá tráva nebo Kamelot. Už jen jména jako Michael Vašíček, Karel Macálka nebo Jiří Meisner jsou dokladem toho, že Pohlednice z Paříže zdaleka není sólovou deskou Jury Pařeza.

Pozdní sběr dnes hraje konzervativní mix výše uvedených žánrů. Z country a folku převzal zaměření na příběhy, z klasického rocku elektrickou kytaru jako klíčový nástroj (něco mezi Garym Moorem a Katapultem) a daleko skupina nemá ani k popu (například píseň Spát), což jsem ostatně zdůrazňoval už v souvislosti s albem Na trati. Více než aranže a nezpochybnitelné muzikantské výkony mě však tentokrát zaujal zpěv. Po technické stránce je Pohlednice z Paříže zatím vrcholem Pařezova snažení. Kapelník Pozdního sběru je čím dál lépe frázujícím vypravěčem, který slova a slabiky klade za sebe s lehkostí a přirozeností, kterou by mu mnozí kolegové mohli závidět. V textech se sice nevyhnul banalitám, avšak ty vyvažují zajímavé formální prvky. Například Pohlednice z Paříže pracuje se zajímavým schématem verše (absolutní rým v prvním a druhém verši každé sloky a opakování téhož slova na konci každého třetího a každého čtvrtého verše) a ve Všechno spláchnout na první poslech zaujme vtipný rým „zatáhlo / za táhlo“.

Jestliže se texty minulého alba, i díky přítomnosti kapelníka Kamelotu, do značné míry točily kolem trampských reálií jižní Moravy, tentokrát nás Pozdní sběr zve na cesty. Titulní píseň začíná veršem o černé tmě a svatozáři nad Paříží, čemuž odpovídá i výběr popisovaných lokalit – Pigalle s Moulin Rouge a chrám Notre-Dame. Škarohlíd může namítnout, že se zde pracuje s klišé. Je to pravda, ale v tomto případě je třeba posuzovat album jako celek. A zde vnímám písně se „světovou“ tematikou (Kdybych byl španělský král, Všechno spláchnout s veršem „Jak šedé mraky nad Belgií“ nebo Jemnější než nejjemnější „s příchutí Afriky pepřenek a slánek“) jako příjemný doplněk témat brněnských (nová verze Věží Petrova z minulého alba) nebo ryze českých (Poslední duben se silnou melodií, ale předvídatelným a trochu kostrbatým textem).

Pozdní sběr je kapela, která se pohybuje v určitých mantinelech (zcela ji míjejí všechny alternativní hudební proudy). Hráčská zručnost a důvěryhodný pěvecký projev u ní budou zřejmě vždy vítězit nad hudebním novátorstvím a textařskou vytříbeností. To však není na škodu. Zatímco určitý typ publika se zarazí u zmíněného obalu alba, jiní si budou užívat příběhy ze života (V. N. A. K. A. K.) a zdánlivě banální vyznání („Vidět v tvých očích světlo slunce je mi potěšením“ – Jako na horské dráze). A pokud se do písní zaposlouchají opravdu pozorně, třeba ocení hudební fórek s citací kankánu v Pohlednici z Paříže nebo vtipný popis brněnského náměstí Svobody v písni Věže Petrova („Tam kde byl mléčný bar ve věčným průvanu / trčím u orloje jak péro z divanu“).

Jura Pařez & Pozdní sběr: Pohlednice z Paříže. Vydavatel: Warner Music, 2014. 14 písní. Celkový čas: 56:19. 

Foto archiv skupiny

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

V sobotu večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který sem vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska, zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Nejčtenější

Kritika

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více