Jura Pařez & Pozdní sběr: Pohlednice z Paříže

10. duben 2015, 0:17

Jura Pařez & Pozdní sběr: Pohlednice z Paříže

Jen něco přes rok čekali fanoušci brněnské skupiny Pozdní sběr na nové album. Zatímco minulou kolekci Na trati částečně prodávalo jméno Romana Horkého coby hosta, tentokrát už kapela kope sama za sebe.

Přesněji za svého kapelníka a autora většiny písní Jiřího Pařeza, jehož jméno i stylizovanou podobiznu zdůrazňuje kýčovitý obal. Doporučuji však obrázek s kapelníkem v nadživotní velikosti sklánějícím se nad Eiffelovkou přejít a soustředit se na samotné písně. Pozdní sběr za patnáct let existence vyzkoušel všechno možné od jižanského rocku přes country a akustický folkrock až po trampské písně, nicméně toto neustálé hledání nakonec přineslo ovoce. Z brněnských kapel z okruhu folku & country patří k těm nejsehranějším, což je zásluha nejen intenzivního koncertování, ale také zkušeností jednotlivých hráčů. Vždyť v současné sestavě najdeme bývalé či současné členy skupin jako Každý den jinak/AG Flek, Čechomor, Rangers/Plavci, Druhá tráva nebo Kamelot. Už jen jména jako Michael Vašíček, Karel Macálka nebo Jiří Meisner jsou dokladem toho, že Pohlednice z Paříže zdaleka není sólovou deskou Jury Pařeza.

Pozdní sběr dnes hraje konzervativní mix výše uvedených žánrů. Z country a folku převzal zaměření na příběhy, z klasického rocku elektrickou kytaru jako klíčový nástroj (něco mezi Garym Moorem a Katapultem) a daleko skupina nemá ani k popu (například píseň Spát), což jsem ostatně zdůrazňoval už v souvislosti s albem Na trati. Více než aranže a nezpochybnitelné muzikantské výkony mě však tentokrát zaujal zpěv. Po technické stránce je Pohlednice z Paříže zatím vrcholem Pařezova snažení. Kapelník Pozdního sběru je čím dál lépe frázujícím vypravěčem, který slova a slabiky klade za sebe s lehkostí a přirozeností, kterou by mu mnozí kolegové mohli závidět. V textech se sice nevyhnul banalitám, avšak ty vyvažují zajímavé formální prvky. Například Pohlednice z Paříže pracuje se zajímavým schématem verše (absolutní rým v prvním a druhém verši každé sloky a opakování téhož slova na konci každého třetího a každého čtvrtého verše) a ve Všechno spláchnout na první poslech zaujme vtipný rým „zatáhlo / za táhlo“.

Jestliže se texty minulého alba, i díky přítomnosti kapelníka Kamelotu, do značné míry točily kolem trampských reálií jižní Moravy, tentokrát nás Pozdní sběr zve na cesty. Titulní píseň začíná veršem o černé tmě a svatozáři nad Paříží, čemuž odpovídá i výběr popisovaných lokalit – Pigalle s Moulin Rouge a chrám Notre-Dame. Škarohlíd může namítnout, že se zde pracuje s klišé. Je to pravda, ale v tomto případě je třeba posuzovat album jako celek. A zde vnímám písně se „světovou“ tematikou (Kdybych byl španělský král, Všechno spláchnout s veršem „Jak šedé mraky nad Belgií“ nebo Jemnější než nejjemnější „s příchutí Afriky pepřenek a slánek“) jako příjemný doplněk témat brněnských (nová verze Věží Petrova z minulého alba) nebo ryze českých (Poslední duben se silnou melodií, ale předvídatelným a trochu kostrbatým textem).

Pozdní sběr je kapela, která se pohybuje v určitých mantinelech (zcela ji míjejí všechny alternativní hudební proudy). Hráčská zručnost a důvěryhodný pěvecký projev u ní budou zřejmě vždy vítězit nad hudebním novátorstvím a textařskou vytříbeností. To však není na škodu. Zatímco určitý typ publika se zarazí u zmíněného obalu alba, jiní si budou užívat příběhy ze života (V. N. A. K. A. K.) a zdánlivě banální vyznání („Vidět v tvých očích světlo slunce je mi potěšením“ – Jako na horské dráze). A pokud se do písní zaposlouchají opravdu pozorně, třeba ocení hudební fórek s citací kankánu v Pohlednici z Paříže nebo vtipný popis brněnského náměstí Svobody v písni Věže Petrova („Tam kde byl mléčný bar ve věčným průvanu / trčím u orloje jak péro z divanu“).

Jura Pařez & Pozdní sběr: Pohlednice z Paříže. Vydavatel: Warner Music, 2014. 14 písní. Celkový čas: 56:19. 

Foto archiv skupiny

Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více