Milhaud, Poulenc, Mahler: Banalita z hlediska věčnosti i od kavárenského stolku

15. duben 2016, 12:20

Milhaud, Poulenc, Mahler: Banalita z hlediska věčnosti i od kavárenského stolku

Závěrečný program letošního cyklu Filharmonie v Janáčkově divadle II nastudoval zatím poslední filharmonický šéfdirigent Aleksandar Marković. Svým návratem jako by chtěl připomenout, co všechno by s ním orchestr Filharmonie Brno mohl dokázat. Především provedení Mahlerovy „titánské“ symfonie bylo přesvědčivé.

Aleksandar Marković před rokem skončil svou práci na šéfdirigentském místě v tichosti, jeho odchod jaksi vyšuměl. Prostě mu skončila pracovní smlouva, zmizel bez náhrady a dál se už o něm ani o jeho případném nástupci nehovořilo a nehovoří. Stejně tak nyní bez nějakého vítání přišel nastudovat jeden program velkého koncertního cyklu v Janáčkově divadle a předvedl ze svých schopností to nejlepší. Charakteru „Koncertního abonmá“ dramaturgie vyhověla zařazením Koncertu pro dva klavíry Francise Poulenca, veškerou pozornost na sebe ale strhla Mahlerova Symfonie č. 1. Orchestr zahrál i první polovinu programu věnovanou autorům Pařížské šestky, jako by byl provozně a mentálně nachystaný právě na Mahlera.

Dát do jednoho programu sdružení Le Six – jemuž se česky říká Pařížská šestka – a Gustava Mahlera je pokus o spojení zdánlivě nespojitelného. Dílo velkého symfonika reprezentuje pozdní výběžek romantického uvažování, z nějž si právě členové Šestky dělali legraci a vymezovali se vůči němu ironicky a odmítavě. Pokud se v něčem s Mahlerem stýkali, byly to banální inspirace zařazované s naprostou samozřejmostí do velkého hudebního světa. Dětské písničky, lidová hudba, kavárenská muzika, to všechno tvořilo nedílnou součást jejich tvorby. Milhaud a Poulenc ale vnímali tyto inspirace jako součást poválečného světa osvobozeného od starostí, do kterého se vrhali s neskrývanou radostí a chutí – Poulencovi to vydrželo dokonce i přes Velkou hospodářskou krizi v roce 1929. Pro Mahlera byly banality součástí komplikovaného světa, v němž byl absolutním cizincem. Pokud existuje existencialismus v hudbě, psal ho právě Mahler.

Jeho první symfonii se přezdívá „Titán“, ačkoli Mahler sám tento podtitul nevymyslel a nakonec ani nepoužíval. Její rozměr a hudební i myšlenková hloubka a síla však dosáhly i na první polovinu koncertu. Vůl na střeše je jedna z nejpopulárnějších skladeb Daria Milhauda, vlivy brazilské hudby jí dávají místy téměř taneční charakter. Orchestr ji hrál poněkud vláčně, z měkkého zvuku smyčců se vydělovala hodně ostrá violoncella. Provedení by chtělo o něco víc veselé bezprostřednosti, ale její nedostatek byl zřejmě způsoben právě mahlerovským stínem. Navzdory styčným bodům se přece jen jedná o zcela jinou hudbu a přeorientovat se stylově během jednoho koncertu je možná až nad lidské síly – upřednostnit Mahlera je v případě takové volby logické. Navíc Vůl na střeše i v lyričtějším podání vyzněl lehce dráždivě a poškádlil uši kompozičními rafinovanostmi ukrytými za zábavným povrchem.

V Koncertu pro dva klavíry a orchestr d moll Francise Poulenca se k orchestru přidalo klavírní duo Silver-Garburg. Jeho energický projev koncentrovaný na Poulencovu přímočarou skladbu vnesl do „pařížské“ části koncertu právě ten potřebný kousek života, který u Milhauda chyběl. Poulencův koncert je poskládaný z různorodých stylových inspirací, romantická lyrika střední věty à la Saint-Saëns je obklopená dvěma svižnými mozartovskými větami. Klavíristka Sivan Silver a její partner Gil Garburg mají kompaktní a sehraný projev, důraz na rytmus a energický úhoz vyhovoval především mozartovským větám, v pomalé části zněly klavíry dostatečně plně a měkce, ale nerozmazaně.

Symfonie č. 1 D dur Gustava Mahlera je ohromný hudební oblouk zdůrazněný elementy první věty, které se vracejí ve větě čtvrté. Aleksandar Marković dílo také tak vystavěl a dal si hodně práce především s postupnou gradací první věty, které trvá přes deset minut, než se pomalu rozvine ke svému dynamickému vrcholu. Smyčce zněly křehce, soudržně a zřetelně – čitelnost orchestrálního zvuku patřila k velkým přednostem celého provedení. Jemně a pevně zněly fanfáry trubek ze zákulisí. V tichých momentech byly zřetelně nejisté lesní rohy. Po plynulém a zdárném vystoupání k vrcholu věty ji Marković uzavřel poněkud uspěchaně. Rychlé finále připomnělo na moment horší stránku jeho dirigentské osobnosti, která se občas vyžívá v laciných efektech.

Rychlé tempo nasadil Marković i ve druhé větě, Mahlerův předpis „silně a hybně, ne však příliš rychle“ zůstal především u první části. Celá věta ale byla vystavěná konzistentně i v rámci celé symfonie a orchestru se v tempu neztrácely noty, jedná se tedy spíš o popis způsobu provedení než o výtku. Z celkového charakteru provedení se především nevytratil dojem mohutného, uváženého pohybu – ani přes rychlé tempo to nebyl úprk. Ländler druhé věty následovala citace primitivního kánonu „Bratře Kubo“ (Brüder Martin) stylizovaná do smutečního pochodu třetí věty. Téma se postupně vršilo od sólového kontrabasu až po zastřešující melodii hoboje, v navazující „klezmerské písničce“ se skvěle podařilo navodit dojem pouliční kapely.

Poslední rozsáhlá věta zvukově bouřila a držela si přitom důstojnost i pevný charakter. Rychlá tempa druhé a třetí věty se zklidnila, pohyb jako by probíhal spíš vertikálním směrem. Klamné vyvrcholení symfonie přešlo přes návrat materiálu z první věty ke skutečnému vyvrcholení, které podpořily lesní rohy vestoje. Obě krajní věty uzavřely hybně vedený střed symfonie do jednolitého, soudržného tvaru, Markovićova dirigentská invence ukázala na Mahlerovi svůj ideální obraz.

Koncert se opakuje v Janáčkově divadle ještě dnes, v pátek 15. dubna od 19.30 hod.

Darius Milhaud: Vůl na střeše op. 58, Francis Poulenc: Koncert pro dva klavíry a orchestr d moll, Gustav Mahler: Symfonie č. 1 D dur. Hudební nastudování – Aleksandar Marković, klavírní duo Silver-Garburg: Sivan Silver – Gil Garburg, Filharmonie Brno. 14. dubna 2016, Janáčkovo divadlo, Brno.

Foto Jiří Jelínek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Filharmonie Brno vstoupí po prázdninách do své jubilejní šedesáté sezóny, podle vlastních slov tak učiní s pěti šéfdirigenty. Za tímto slovním tajtrlíkováním na efekt se v pozadí skrývá skutečnost, že nebude mít žádného. Aleksandar Marković po šesti letech odchází, protože mu končí smlouva, a nový šéfdirigent není na obzoru.  více





Závěrečný koncert letošní sezóny Filharmonie Brno patřil dílům Antonína Dvořáka a Jeana Sibelia v Janáčkově divadle. Do čela filharmonie se ve čtvrtek 20. června postavil dánský dirigent Michael Schønwandt, který se brněnskému publiku představil naposledy v lednu minulého roku. V první polovině programu orchestr doplnil houslista Alexander Sitkovetskyvíce

Letošní, 29. ročník hudebního festivalu Concentus Moraviae je z velké části věnovaný Roku české hudby, čemuž nasvědčuje jeho podtitul Metamorfózy: Czech Smetana!. Podobně zaměřený byl i recitál klavíristy Jana Bartoše, který se odehrál v úterý 18. června v malém sále kulturního domu v Bystřici nad Pernštejnem. Na programu se objevily klavírní cykly Bedřicha Smetany a Miloslava Kabeláče, které vyšly minulý rok na Bartošově CD pod hlavičkou labelu Supraphon.  více

Vrcholem sezony 2023/24 Národního divadla Brno se bezpochyby stalo uvedení světové premiéry opery Here I am, Orlando slovenské skladatelky Ľubice Čekovské. Libreto k tomuto dílu, jehož premiéra se odehrála 14. června v Janáčkově divadle, napsala Viktorie Knotková podle románu Orlando od Virginie Woolfové. Odvážný dramaturgický počin vypráví příběh mladíka Orlanda, který se jednoho dne změnil v ženu a žije tak už pár století, režíroval umělecký šéf opery NdB Jiří Heřman. Za dirigentský pult se při premiéře postavil Robert Kružík, který měl i hudebním nastudování. Role Orlanda/y byla rozdělena mezi dva představitele: mezzosopranistku Markétu Cukrovou a kontratenoristu Maayana Lichtavíce

Festival Concentus Moraviae nabízí nejen zajímavá místa, ale také interprety. Výjimku v konceptu tvořil open air koncert konaný ve čtvrtek 13. června na náměstí 1. května v Kuřimi, který byl propojen s městskými oslavami. V podvečer se v hodinovém vstupu publiku představilo české těleso Epoque Quartet v obsazení David PokornýVladimír Klánský (housle), Alexey Aslamas (viola), Vít Petrášek (violoncello), které mnozí znají z televizního pořadu Star dance. Kuřim však v tomto roce není jediným oslavencem, jelikož i samotné kvarteto letos slaví 25 let svého působení.  více

Když se hovoří o českém funku, je nemožné nezmínit osobnost producenta, klávesisty a zpěváka Romana Holého, který je neodmyslitelně spjat jak s mnoha hudebními projekty, tak se současnou populární hudební scénou. V současné době živě vystupuje především s kapelami Monkey Business a J.A.R., bez kterých si lze český funk jen stěží představit. Obě kapely vystoupily v rámci Gregoryfestu 2024 ve čtvrtek 13. června v Amfiteátru Starý pivovar v brněnských Řečkovicích.  více

V duchu myšlenky, že Brno a folklor patří k sobě, proběhl ve čtvrtek 6. června Happening Roku folklorních souborů. Událost uspořádala Kancelář Brno město hudby UNESCO ve spolupráci se spolkem Brněnsko tančí a zpívá. Akce se tak stala součástí dlouhodobého projektu, který si předsevzal zmapovat amatérskou hudební scénu v Brně, a to nejen folklorní. V minulém roce Brno město hudby obdobným způsobem oslovilo pěvecké sbory, v budoucnu to budou například garážové kapely. Dokládá tak pestrost brněnské hudební scény nejen na úrovni profesionálních těles, ale i nadšených laiků, pro které je muzika neoddělitelnou součástí života.  více

Spolek Brněnsko tančí a zpívá a TIC Brno uspořádali 6. června 49. ročník přehlídky Brněnsko tančí a zpívá. Program koncentrovaný do jednoho dne byl nabitější, než v předchozích letech. Podtitul Rok folklorních souborů byl vypůjčen od stejnojmenného projektu kanceláře Brna města hudby UNESCO.  více

Ještě před rokem bychom v Nové synagoze ve Velkém Meziříčí nalezli asijskou tržnici. Jmenované město se však rozhodlo budovu odkoupit a začalo ji využívat důstojněji. Při právě probíhajícím festivalu Concentus Moraviae posluchači mohli ve středu 5. června tuto památku navštívit a vyslechnout si zde komorní koncert zpěvačky a houslistky Ivy Bittové, jejího ženského sboru Babačka s muzikanty Jakubem Jedlinským (akordeon) a Pavlem Fischerem (housle).  více

Večernímu koncertu Ensemble Opera Diversa s názvem Tvář vody, který se uskutečnil 4. června ve venkovním prostoru (atrium) Moravské zemské knihovny Brno, předcházela dopolední beseda profesora Miloše Štědroně a docenta Vladimíra Maňase z Ústavu hudební vědy Masarykovy univerzity. Oba jmenovaní si připravili poutavé povídání na téma vodního živlu v umění (od gregoriánského chorálu až po počátek 20. století), jež bylo zakončeno ukázkou edice a poslechem nahrávky Janáčkovy symfonie Dunaj. V rámci koncert pod taktovkou Gabriely Tardonové inspirovaném tématem vody zazněly jedna světová a tři české premiéry. Jako sólistka se divákům představila harfistka Dominika Kvardovávíce

Podobně jako další hudební festivaly se i 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae musel vypořádat letos nejen s Rokem české hudby, ale především s jedinečným výročím 200 let od narození Bedřicha Smetany, zakladatele moderní české hudby. Dramaturgické ukotvení právě zahájeného ročníku se nese v duchu hesla „Metamorfózy: Czech Smetana!“. První festivalový koncert, který se uskutečnil 31. května v kyjovském Městském kulturním středisku, dal tušit, kterým směrem se bude ubírat i zbytek festivalové dramaturgie. Na Smetanovu tvorbu se organizátoři přehlídky totiž rozhodli pohlížet z nových úhlů a pracovat nejen s hudbou, ale také s očekáváním posluchačů. Již na úvodním večeru zazněl proslulý Smetanův Smyčcový kvartet č. 1 e moll Z mého života, avšak v úpravě pro symfonický orchestr z pera dirigenta a klavíristy George Szella. Smetanovo dílo doplnila světová premiéra Koncertu pro flétnu a orchestr Sadunkertoja finského skladatele, dirigenta a rezidenčního umělce 29. ročníku festivalu Olliho Mustonena, která vznikla přímo na objednávku festivalu. Právě Mustonen provedení obou skladeb v podání orchestru Prague Philharmonia také řídil. Jako sólistka vystoupila dánská flétnistka Janne Thomsenvíce

V rámci koncertní řady Hudebních inventur Ensemble Opera Diversa, která započala už v roce 2017, má těleso za cíl přinášet (znovu)objevená díla a autory, s nimiž se na pódiích setkáváme zřídka. Tato dramaturgická linie ale také nabízí prostor a iniciativu k vytváření zcela nových skladeb uváděných ve světových premiérách. Komorní koncert uskutečněný ve středu 29. května 2024 v aule rektorátu Vysokého učení technického (VUT) v Brně se protentokrát nesl v režii Diversa QuartetBarbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola), Iva Wiesnerová (violoncello), OK Percussion Duo (Martin OpršálMartin Kneibl), sólistky Anety Podracké Bendové (soprán) a klavíristky Terezy Plešákové. Námětem odkazoval na prostředí pražské kompoziční školy z hlediska pedagogického i uměleckého.  více

Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více

Dina e Mel je chorvatské hudební duo, které tvoří zpěvačka Dina Bušić a kytaristka Melita Ivković. Obě klasicky vzdělané hudebnice se soustavně věnují písním etnické menšiny Arbenešů, etnických Albánců, kteří v minulosti migrovali do chorvatského Zadaru. Duo Dina e Mel vystoupí v srpnu 2024 na festivalu Maraton hudby Brno v rámci programu Balkan Soirée.  více

Koncertem s názvem Epilogy zakončila Filharmonie Brno abonentní řadu Filharmonie v divadle I s podtitulem Oslavná. Pod taktovkou Tomáše Netopila provedla 9. května program složený ze skladeb Sergeje Rachmaninova, Gustava Mahlera a Alfreda Schnittkeho, které svým způsobem, více či méně, epilogy jsou.  více

Nejčtenější

Kritika

Závěrečný koncert letošní sezóny Filharmonie Brno patřil dílům Antonína Dvořáka a Jeana Sibelia v Janáčkově divadle. Do čela filharmonie se ve čtvrtek 20. června postavil dánský dirigent Michael Schønwandt, který se brněnskému publiku představil naposledy v lednu minulého roku. V první polovině programu orchestr doplnil houslista Alexander Sitkovetskyvíce