O Casanovovi bez vášně

2. listopad 2015, 14:06
O Casanovovi bez vášně

Komickou operou Trautzl Jana Zástěry se v Divadle na Orlí poprvé představila hudebně-divadelní platforma Divadlo 2-15. Jejími zakládajícími členy jsou především posluchači a absolventi Janáčkovy akademie múzických umění.

Jan Zástěra operu složilna libreto autorské dvojice RaR, kterou tvoří David KřížRenata Fraisová. Ti celé dílo také scénicky ztvárnili. Děj připomíná spíš levnou operetu, pokusy o vtípky v libretu nejsou příliš rozvedeny v herecké akci a celkově vyznívají naprázdno. Vše se odehrává na zámku hraběte Valdštejna, kde pro vybranou společnost vystupuje pěvecký sbor pod vedením místního regenschoriho Jacoba Trautzla. Poklidný večer naruší příchod posledního, mezi dámami velmi očekávaného hosta Giacoma Casanovy. Zvědavost dam v sále je obrovská, touží se s ním setkat u slavnostní tabule a možná nejen tam. K jejich smůle však není ani jedna z nich k večeři pozvána, proto se spojí ve lsti a veřejně Casanovu označí za milence hraběnky Valdštejnské. Casanova je tím pobouřen a svým nevybíravým slovníkem urazí všechny tři intrikánky. Poradit si v tak zmatené situaci dokáže jen Trautzl a události se rozbíhají.

Všechny intriky a nedorozumění se odehrávají mezi několika málo historizujícími kulisami, jako je staré biedermeierovské sofa nebo slavnostní tabule s několika postaršími židlemi (autorkou scény je Renata Fraisová). Spolu s kostýmy Veroniky Fiuráškové dotvářejí, i když v dosti studentském duchu, zámeckou atmosféru. Dámy v bílých, dekoltovaných šatech působí mladistvým a svátečním dojmem. Pánové v jednoduchých, pouze barevně se lišící fracích vypadají ušlechtile a elegantně.

Představení otvírá scéna hudebního večírku, na kterém Trautzl předvádí svůj sbor. Výkon sboru (vedoucí Klára Roztočilová) by se v celém představení dal označit za nejlepší. Z počátku mocně přehlušuje i zvuk orchestru – později se ukáže, že to vůbec není na škodu. Ale kromě orchestru sbor jednoznačně dominuje i nad samotnými sólisty. Funguje jako kompaktní celek, precizně vyslovuje koncovky, frázuje a pracuje s dynamikou. Dlouhá vstupní scéna sboru byla spolu se závěrem, kdy se přidali i všichni sólisté, snad tím nejlepším z celého představení.

Mezi sólistkami jednoznačně vynikala Alena Kučerová, která svým mocným a sytým sopránem dokázala vždy opanovat celou situaci a nejen to. V komických scénách si byla jistá a její herecký výkon za pěveckým nezaostával. Zdislava Bočková jako všetečná dáma z vyšší společnosti zvládala svůj part obstojně, avšak bylo jí hůře rozumět. Eva Štěrbová byla v roli kněžny noblesní, lehce zlomyslná, ale nijak výrazná. Poslední ženskou interpretkou byla Jana Melišková v roli hraběnky Valdštejnské. U Meliškové byla stejně jako u Kučerové viditelná větší jistota než u ostatních. Přestože na scéně vynikala spíše vizuálně než hlasově, její výkon byl dobrý.

Hůře si v představení vedla mužská část obsazení. Marek Belko jako Trautzl byl od začátku do konce ve svém projevu velmi nesmělý a postrádal elán. Představitel hraběte Valdštejna Martin Vydra působil spíš jako muzikálový zpěvák, chyběl mu výraz a role mu nesvědčila ani rozsahem. Z trojice manželů lstivých dam byl paradoxně nejlepší Michal Marhold, kterému se v představení dostalo vůbec nejméně pěveckého prostoru. Jeho zvučný basbaryton vynikal mezi ostatními, škoda jen, že tak málo. A nakonec tolik očekávaný Casanova, barytonista Rastislav Lalinský. Na scéně byl pohotový a pěvecky obstojný, ale vzhledem ke své roli zásadně postrádal svůdnickou naléhavost a šarm. Byl zde spíš komikem než svůdcem.

Komická opera nakonec nebyla tak úplně komická. Chvílemi připomínala školní besídku nebo operetní řachandu, na které jeden zpěvák rozsahově nezvládal svůj part a druhý se snažil vtipy dohnat to, co mu chybělo jak po herecké i pěvecké stránce. Místa, která patřila výlučně orchestru, se potýkala s velkými nedostatky, tutti snad ani jednou neznělo jednotně. Obsazení zpěváků bylo na dobré cestě, avšak ne zcela šťastné. Casanova nepůsobil ani za mák jako svůdník, hrabě byl spíš ustrašeným chlapečkem než vznešeným aristokratem a ostatní jen splývali s davem. Podpora mladých umělců je bohulibá činnost, možná by ale zpočátku potřebovala zkušenější supervizi.

Jan Zástěra: Trautzl, libreto RaR – David Kříž a Renata Fraisová. Dirigent: Jiří Habart, režie: RaR, scéna: Renata Fraisová, kostýmy: Veronika Fiurášková, hudební nastudování: Jaroslava Kynclová, Klára Roztočilová, Jiří Habart, Marek Pala j. h., manažer projektu: Ondřej Bazgier. Trautzl: Marek Belko, Casanova: Rastislav Lalinský, Hraběnka Valdštejnská: Jana Melišková, Hrabě Valdštejn: Martin Vydra, Dámy: Alena Kučerová, Zdislava Bočková, Eva Štěrbová, Pánové: Jan Faltýnek, Michal Marhold, Michael Robotka. 30. října 2015, Divadlo na Orlí, Brno.

Foto archiv Divadla 2-15

Komentáře

Reagovat
  • Jitka Koláčná

    4. listopad 2015, 0:30
    Proc musíme na všech kdo začínají hledat jenom samé chyby a nedokonalosti..?? Každý máme právo na svůj subjektivní názor, ale někdy musíme držet jazyk za zuby a neškodit. To je stejné jako kdyby dítě, které přijde poprvé do školy a na otázku "Kolik je 1+1?" odpovědělo 4 a dostalo pětku.. Co udělá žák? Odradí ho to.. Nebylo by lepší vypíchnout věci pozitivní? Zajímalo by mne kam umělecky směřuje paní Baumannová. Pokud je jejím povoláním umělecká profese, tak bych nechtěla být jejím kolegou.. Pokud tento článek byl snahou o sdílení jejího zážitku, tak děkujeme za sdílení a příště prosím volte jiná slova. Pokud to byla odborná kritika, tak je mi opět líto, že tento druh náhradního povolání za aktivní uměleckou práci vůbec kdy vznikl (proklatý Schumann!!!). K mému SUBJEKTIVNÍMU hodnocení: Já jsem viděla stejné představení a mám zcela opačné zážitky. Místo věty "Komická opera nebyla nakonec komická." by mělo být "Celý večer jsem se nezasmála a nechápala jsem dalších 200 lidí, kteří se velice často smáli. Publikum bylo asi úplně blbé, že to nevidělo jako já."- takto by to od paní Baumannové více vystihovalo atmosféru celého večera. Byla to příjemná 70ti minutová operka z pera mladého skladatele, který píše s velkou vazbou na tradiční tonální přístup, ale zároveň vkládá mnoho zajímavých prvků. Pro konkrétní čtenářovu předtavu - jeho harmonická a melodická výrazovost mi přišla stylově podobná dílům například Ilji Hurníka. Jeho smysl pro ansámblové quasi "recitativy" mi přišly velice zajímavé a poutavé. Instrumentační a hudební nápady byly velice barevné a výrazově plné a já jako hudební interpretka jsem se vůbec nenudila, právě naopak, měla jsem chuť si něco od něj zahrát. Pokud jste očekávali soudobou hudbu plnou hledání nových cest a nových zvuků, pak jste zcela jistě odešli zklamáni. Tímto způsobem Jan Zástěra netvoří. Mne se jeho počin upřímně líbil. Opera byla opravdu libretem a i pojetím některých postav "řachandózní". Nebyl to thriller ani psychologické drama. Byla to opera pro zábavu. Námět připomínal operetku a i zápletka byla podobna této formě. Ve spojení se zajímavou hudbou, vtipným libretem a příjemnými výkony, jak na pódiu tak i pod ním v "díře" se jednalo zkrátka o poutavý prvotní společný počin všech přítomných. Jako houslistka bych bez partitury v ruce při poslechu nového díla si neodvážila napsat že "ani jedno tutti neznělo jednotně", paní Baumannové zřejmě partituru na představení zapůjčili v šatně..Nebo že by na facebooku kolovala po premiéře? Příště si ji také stáhnu - napište v SZ mi prosím odkaz! Pro mne jako pro houslistku povoláním, autorku různých hudebních pořadů a projektů (uvádím pro dokreslení autora komentáře),bylo toto první představení Divadla 2-15 svěží (po všech krásných romantických a soudobých operách) a také obdivuhodné, že to dělají s 1 produkčním, doublerežijně a i jinak na vlastní triko a s vlastním nonstop nadšením. Soubor se zařadil vedle Ensemble Opera Diversa k brněnské minioperní scéně, ale s absolutně kontrastním přístupem k dané formě. Divadlo bude spolupracovat nadále s dalšími 6 skladately pokud mám správné informace) a to samotné mu dává originalitu a tím se nedá absolutně hovořit o konkurenčním postavení obou souborů. Navíc někteří z interpretů hrají v obou uskupeních již dnes.. Ensemble opera Diversa kdysi také začínal a všichni jsme mu drželi palce. Toto nové Divadlo 2-15 se v tento večer představilo jako nadějný začínající ansámbl s dobrým vykročením do světa kultury a s nadějnou cestou před sebou. Čeká ho určitě mnoho práce, dalo by se určitě spoustu věcí rozebírat, ale to oni sami moc dobře vědí.. Všichni učinkující jsou mladí a nadaní a proto mají kam umělecky jít a je dobře, že vykročili správně - dopředu. David Kříž je můj dlouholetý hudební kolega a o to více mi nedá a musím dát k přečtení pozitivní ohlas na jeho představení. Já jsem si celý večer příjemně užila a těším se na další představení jejich ansámblu. Děkuji, že jste dočetli až sem. Jitka Koláčná Břízová
  • Tomáš Studený

    3. listopad 2015, 3:11
    A neslušelo by se v recenzi zmínit šířeji také o nové kompozici, prosím???
    • Martin Pinkas

      3. listopad 2015, 15:21
      Autor recenze udelal jen dobre, kdyz se dale nepitval ve stylove absolutne nejednotne a nijak originalni opere. Pocin je to mily, pokud se snazil privest divaky na myslenku, ze se da soudoba hudba poslouchat, ale takto opravdu NE, prosim.

Dále si přečtěte

Včera měla v Divadle na Orlí premiéru Prodaná nevěsta v inscenaci studentů JAMU. Zkrácená verze s mluvenými dialogy a komiksová stylizace slibovaly svižné a vypointované představení. Výsledek viděný mýma očima byl ale jiný.  více

Zvuk patří k hudbě zcela samozřejmě, ale co si potom mají počít lidé, kteří neslyší? Nenápadný a přívětivý večer připravil v Divadle na Orlí Janáček Ensemble ve spolupráci s Ateliérem výchovné dramatiky pro neslyšící. Komorní skladby Bohuslava Martinů, Pavla Haase a Leoše Janáčka pohybově ztvárnil soubor Hluchavky léčivé.  více

Hudebně i scénicky zdařilé, byť poněkud nesrozumitelné. Tak by se daly charakterizovat dvě nové operní inscenace v Divadle na Orlí.  více




Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více