Jak udělat z Prodané nevěsty dramaturgickou chybu

24. březen 2013, 13:29

Jak udělat z Prodané nevěsty dramaturgickou chybu

Včerejší premiéra Prodané nevěsty v Divadle na Orlí nebyla šťastná. Říkám to s vědomím toho, že se jednalo o studentské představení, které si zaslouží velkou dávku tolerance. Zásadní otázkou tady není, proč se Prodaná nepovedla, ale kdo vlastně nutí studenty do interpretace náročného díla, které ani nemohou zvládnout. Nepomohla jim ani značně zkrácená verze s mluvenými dialogy, která se odkazuje k první verzi opery. Na inscenaci by se dalo vyučovat snad všechno, co se v opeře nemá dít.

Abych začal u toho lepšího, líbil se mi pokus o důslednost výtvarné stylizace. Vašek vyděšený přehnaným prožíváním četby Maryši byl sice trošku přitažený za vlasy, ale vtip to byl sám o sobě dobrý. Esmeralda, která přijde s evidentním dvojsmyslem sdělit na náves, že „medvěd se utrh“ a potom si vydupe Vaška jako legálního partnera, také nebyla marná. Škoda, že se těmito opravdu komiksovými zkratkami a efekty nepodařilo prostoupit celou inscenaci. Orchestr, sbor i sólisté se hned v úvodu nehezky rytmicky rozjeli, ale dirigent Gabriel Rovňák to pohotově zvládl, dokázal všechny v rámci možností srovnat a pokračovat dál. Lenka Ďuricová se nesesypala, když se z publika směrem k ní ozvalo „fuj!“.

Věcí, které se mi nelíbily, bylo bohužel mnohem víc a moje výhrady jsou především systémové. Popíšu je v několika bodech s příklady.

Dramaturgická nevhodnost
Zařazením Prodané nevěsty JAMU zbytečně kopíruje program ND Brno, které operu hraje v úspěšné inscenaci Ondřeje Havelky. Inscenace Davida Kříže navíc nenabízí žádný výrazně alternativní pohled. Mladí pěvci s výjimkou Davida Szendiucha (Kecal) na svoje role nestačili, strašlivě kulhal i orchestr. Já vím, že všichni dělali, co mohli, ale bylo na ně toho zpívání a hraní až příliš mnoho najednou. Připomínám velmi důrazně, že to je především zásluha těch, kdo na ně takové břemeno naložili. Romantické opery by se měly ze studentského repertoáru úplně vyškrtnout.

Staré zlozvyky
Způsob inscenace udržuje zlozvyky, které by z našich operních scén měly pokud možno zmizet. Mám na mysli především vytváření dramaturgického plánu, který se potom provede s lidmi, kteří jsou zrovna k dispozici, a paralelní zkoušení v několika obsazeních (během čtyř představení absolvují mimo jiné tři Mařenky a dva Jeníci).

Zdůrazňování originality vlastního řešení
Režisér David Kříž v programu označil své pojetí za „jedinečné“. V ND Brno se ale v současné době hraje v komiksové stylizaci Netopýr, navíc v pražském Národním divadle se kdysi hrála Prodaná nevěsta ve výpravě Josefa Lady, který měl ke komiksu hodně blízko (zkuste si to představit podle filmu Hrátky s čertem). Použití komiksových bublin nad sborem při prodeji Mařenky navíc připomnělo nedávnou výstavu Signály z neznáma v Domě umění věnovanou historii českého komiksu (26. 9. 2012 – 13. 1. 2013).

Samoúčelné posuny
Proč bychom se netěšili se zpívá jako doprovod ke svatbě, kterou dojednal Kecal. To je dobré uvedení do děje a charakterizuje to ve vtipné zkratce Kecalovu úlohu i jeho vztahy s místními. Proč se to ale děje přímo v kostele, kam se takový sbor absolutně nehodí? Svatba klidně mohla vycházet z kostela ven na náves a všechno by bylo v pořádku. Navíc by to byla příležitost sbor aspoň trochu rozhýbat a ušetřila by se aspoň jedna hlučná přestavba jeviště.

Nedotaženost režijní koncepce
Komiksová stylizace byla svěží a přitažlivá, nepovedlo se ji ale dotáhnout inscenačně. Dění na jevišti bylo toporné a komiksovou rychlostí a zkratkou se inspirovalo jen málokdy. Líbily se mi chvíle, kdy komiksové okénko promítané na oponu plynule přešlo do dění na scéně.

Nedbalost v detailech
Kecal při psaní smlouvy a později i Principál používají husí brk, komedianti přijíždějí s koňskými potahy, zatímco mluvené dialogy obsahují současné hovorové výrazy, i kostýmy ukazují spíš k dnešku. S jazykem se vůbec pracuje necitlivě, libreto v mluvených částech není ani citované, ani přepracované, jen podivně zkomolené.

Před dvěma lety jsem strhal studentského Oněgina v Barce v Zápisníku zmizelého a potom ještě jednou v Opus musicum. Od Miloše Schnierera jsem se v odpovědi dozvěděl, že jsem poškodil dobré jméno JAMU. Byla to lež, operní část naší hudební univerzity si takovými inscenacemi své jméno poškozuje sama. A svým studentům prokazuje medvědí službu.

Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta, libreto Karel Sabina. Hudební nastudování: odb. as. Mgr. MgA. Tomáš Krejčí, Jiří Najvar, Klára Roztočilová, Jana Moravcová, dirigent: Gabriel Rovňák, režie: David Kříž, scéna a kostýmy: Anastasija Chaplenko. Mařenka: Lenka Ďuricová, Jeník: Lukáš Hacek, Vašek (tenor): Marek Belko, Kecal: David Szendiuch, Ludmila: Karolína Žmolíková, Krušina: Jan Faltýnek, Háta: Jana Plachetková, Mícha: Jiří Miroslav Procházka, Esmeralda: Zdislava Bočková, Principál: Vít Habernal, Indián: Tadeáś Horehleď. Hrál Janáčkův akademický orchestr. 23. 3. 2013, Divadlo na Orlí, Brno.

Hodnocení autora: 25 %

Komentáře

Reagovat
  • Tereza Vondřejcová

    8. březen 2014, 22:19
    Dobrý den je mi 11 let a codím k této výjmečné ženě na solový zpěv a je to podle mě ta nejlepší učitelka zpěvu, kterou znám... A tak si myslím, že si takovéto hodnocení nezaslouží... Jinak moc děkuji Tereza Vondřejcová
  • Jitka Kolacna

    27. březen 2013, 21:48
    A jeste jedna vec.. Toto predsatveni uvidi 600divaku. Z toho minimum nezaujate verejnosti - na premiere byla vetsina profesoru, zamestnancu JAMU, doplenno o rodice a kamarady ucinkujicich, to stejne plati o dalsich reperizach. Cim tedy tatoinscenace prispeje do kulturniho zivota Brna? Opravdu je to jen vystup hudebne-dramaticke laboratore de facto..
    • Jolana Němcová Zouharová

      3. duben 2013, 23:27
      Plně souhlasím, co zde paní J. Koláčná napsala!!! A je opravdu VELKÁ škoda, že byl dán "život" tomuto svižnému, zábavnému, zajímavému nastudování "Prodanky" jen 4x. Vzhledem k malé kapacitě divadelního sálu (cca 150 míst) nemohli další zájemci tuto vtipnou a zdařilou koncepci Smetanovy komické opery v režii Davida Kříže vidět. A tím, že ji hráli, zpívali mladí a velmi nadějní umělci, byť ještě studenti HF JAMU, by jistě zaujala mládež školou (nejen) povinnou; vždyť jak se zmínil rektor JAMU prof.Ivo Medek, kdo by chtěl vidět "starou, vousatou" Mařenku?!?! Byla jsem jak na premiéře, tak potom na derniéře - a hlavně právě Mařenka Lenky Ďuricové a Aleny Nevimové podaly úžasný pěvecký výkon stejně jako Vašek Marka Belko a skvělý Kecal Davida Szendiucha. A přesně tak, kde se to ti studenti mají všechno naučit a kde mají možnost se pak "ukázat" a získat tak nějakou praxi do budoucího poslání ?!?! Odcházela jsem z představení (tak jako další známí)výborně naladěná (určitě to bylo i tím nápadem s realizovaným komiksem Jakuba Kříže a klidně bych snesla ještě aspoň v jednom místě ty zavěšené "bubliny" s výkřiky :-) a pokud by se podařilo tuto inscenaci zařadit do programu Divadla na Orlí = Hudebně-dramatické laboratoři ještě aspoň dvakrát, určitě ji se svými gymnaziálními studenty navštívíme!
  • Jitka Kolacna

    27. březen 2013, 21:39
    Take jsem byla na premiere a zadne FUJ z jeviste jsem neslysela, hlucne prestavby take ne.. To prisuzuji nedokonale akusticke stavbe noveho divadla Na Orlí, ktere absolutne vsem studujicim nepomaha, ale naopak skodi (od prehlusujiciho orchestru po absenci vizualniho kontaktu s dirigientem, pres nedostatek mista, nevhodne resenym technickym zazemim atd. atd.). Sama jsem se ruznych opernich projektu produkcne Komorni opery zucastnila a musim rici, ze obecne proti velkym operam nejsem. Pokud ale k nim nebudeme prave takto pristupovat, pokud je budeme brat jako studentske predstaveni, kde maji mladi umelci, manazeri sanci ohmatat si to, co se v praxi bude dit cely jejichprofesni zivot milionkrat - kde maji moznost ohmatat si prave tyto zname tituly. Proc by mela Komorni opera reagovat na kulturni deni v Brne? Pro by se tato inscenace mela srovnavat s denim v Narodnim divadle? Proc srovnavat zacinajici umelce a studentskou scenu s profesionalnim divadlem a jiz praxi ozkousenymi umelci? PROC?? Stavite je pod tlak, ktery je zbytecny a ktery prave panuje a skodi samotne JAMU uvnitr.. Jakoby se ocekavalo, ze mladi studenti prinesou nejaky zazrak v umeleckem proudu Česke republiky a celem svete. Vzdycky mne to rozcilovalo a stale rozciluje. Mlady matematik se splest muze, mlady sochar dela chyby, ale mlady houslista musi hrat perfektne operu, kterou hraje poprve v zivote verejne? A k tomu nema tolik zkusenosti z provozu aby ustal kazdou situaci behem predstaveni nastalou? Proc se orchestr obcas nemuze rozjet, prave proto, ze to neni zabehle teleso, nema operne lety zkuseneho dirigenta a hrace, kteri casto hraji velke operni dilo poprve, podruhe v zivote? Proc se nemuzou reziser, kostymni vytvarnice ucit na svych prvnich velkych inscenacich? Jiz maji za sebou mensi, ted prikrocili k vetsim..Prirozeny vyvoj, nezda se Vam? Navic podminky, za kterych musi studenti operu nastudovavat jsou casto velice obtizne (3 obsazeni celkem na 4 zkousky s orchestrem, pokud mam dobre informace atd.) Proc radeji nenapsat - svezi rezijni pristup (kolik takovych Prodanek jste videl?), slusne a slibne se rozvijejici operni pevci (kdo tam natolik vybouchl, aby se to muselo vypipat?), prijemne doprovazejici orchestr, spatne akusticke podminky, svezi multimedialni prvky scenickeho charakteru..? Nerikam nekriticky prijimat, ale nenastavovat nesplnitelna meritka!! P.S.:Navic ND Brno Havelkovu Prodanku hraje minimalne, pristi repriza je v cervnu tusim..
  • Libor Krejčík

    27. březen 2013, 11:29
    Měl jsem tu čest se, co by přestárlý sborista, zúčastnit obou zmiňovaných projektů (Oněgin + Prodanka) a mám jeden nápad. Nechme pana Borise být a nevšímejme si ho, protože jeho názory stejně nejsou směroplatný, jak říkala Máňa. On se umlátí historicky sám. Já si jenom ty dva roky zpátky z Oněgina a i teď z Prodanky vybavuju tu fantastickou atmosféru, která kolem těch projektů vznikla a taky to, jak všichni študáci k tomu přistupovali s pokorou a nehráli si na žádné hvězdy. to je to, co mě nejvíc potěšilo a nějaké rozsáhlé analýzy jsou mi celkem jedno. Krásný den přeju.
  • Petr Janda

    26. březen 2013, 14:16
    Obeznámen se zdrcující kritikou pana Klepala jsem včera šel s chvějícím srdcem na druhou premiéru Prodané nevěsty. Už brzy po začátku jsem poznal, že pan Klepal musel mít za sebou hodně těžký den, když dokázal napsat něco tak dehonestujícího o něčem tak svěžím, vtipném a krásném. Celý večer jsem se velice bavil, občas mě mrazilo, občas mě i hrkly slzy do očí, zvláště při dechberoucích Mařenčiných áriích, které skvěle zpívala i hrála Alena Nevimová. Kromě vtipnného komixu, který hladce překlenul chybějící scény, mě potěšila i velice dobrá akustika, která umožňovala srozumitelnost zpěvu i přijemně plný zvuk sborového forte. Překvapivě dobrý byl i zvuk orchestru hrající díky poněkud stísněným podmínkám Divadla na Orlí jen v minimálním obsazení. Pár nedokonalostí by se samozřejmě při včerejším provedení našlo, ale byly bohatě vyváženy celkovou velmi pozitivní a svěží energií maldých umělců, kteří do toho šli naplno. Závěrečný dlouhotrvající aplaus potvrdil, že jsem s tímto názorem nebyl osamocen. Za mě hodnocení 90%
  • Tomáš Studený

    24. březen 2013, 15:56
    Já bych to tak negeneralizoval, domnívám se, že i tento typ oper má v dramaturgii Komorní opery své místo. Je potřeba se konfrontovat se skutečností, úkolem je připravit studenty do praxe. Fakt, že to v mnoha ohledech ještě skřípe k takové konfrontaci také patří - bohužel. V minulosti zde byly inscenace, které navzdory náročnosti obstály velmi dobře, jiné hůře, proto ale nevidím úplně důvod o podobných titulech pochybovat a priori.


Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

O víkendu se v jihomoravské Mekce folkloru konal již 74. ročník mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2019 a taktéž 37. ročník festivalu dětská Strážnice. Největší folklorní festival v České republice se těší obrovskému zájmu. Jinak tomu nebylo ani letos, i přes tropické teploty dojely do Strážnice opět desítky tisíc lidí.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více