Více modlitba než koncert. Illegal Consort a Gesualdo da Venosa

Více modlitba než koncert. Illegal Consort a Gesualdo da Venosa

Vokální soubor Illegal Consort uvedl po roce znovu responsoria Carla Gesualda da Venosa. Koncert měl nesrovnatelně vyšší úroveň než loni – ansámbl za uplynulý rok společných vystoupení získal na zkušenostech a především na sjednoceném, velmi příjemném výrazu. Přesně týden před Zeleným čtvrtkem vystoupil brněnský vokální ansámbl v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně v Brně-Husovicích. Zazněla responsoria pro Zelený čtvrtek Carla Gesuadla da Venosa (1566–1611) z autorovy sbírky responsorií a dalších skladeb pro Svatý týden, vydané v Benátkách roku 1611. Illegal Consort tato Responsoria uvedl již před rokem v rámci Tenebrae, tedy temných hodinek Velikonočního festivalu duchovní hudby 2013. 

Tradiční počet devíti responsorií byl proveden v liturgickém pořadí podle jednotlivých nokturnů. Původní bohoslužbě se přibližovaly i chorální zpěvy. Koncert byl uveden zpěvem padesátého žalmu Miserere mei Deus s antifonou Cantabo Domino qui bona tribuit mihi; zpěváci takto prošli chrámovým prostorem až do vzdálenější části kněžiště, kde zůstali po celou dobu koncertu. Po prvním a druhém nokturnu pak v podání Ondřeje Múčky zazněly ještě pozdně středověké virtuózní lamentace proroka Jeremiáše, které představovaly výrazný předěl i vhodnou chvilkovou změnu hudební textury. Gesualdova Responsoria uvedl Illegal Consort s doprovodem varhanního pozitivu, na nějž opět hrál Marek Čermák. Jiný byl však nástroj, v Husovicích se se zpěvem ansámblu výborně pojil jemnější zvuk zapůjčeného, nově postaveného portativu (firma AQ Kuřim).

Uvedení responsorií bezprostředně za sebou, bez složitějšího přediva dalších částí původních temných hodinek (žalmy s antifonami, čtení), je ohroženo jistou jednotvárností, které se soubor nevyhnul při vystoupení na loňském Velikonočním festivalu. Tentokrát tomu bylo ale naopak. Zpěváci byli výborně připravení a sezpívaní, s neokázalou jistotou si poradili i s těmi nejnáročnějšími pasážemi, kterých v Gesualdově výrazně chromatických responsoriích číhá více než dost. Při této intenzivní koncentraci, díky níž se program přiblížil více samotné liturgii než koncertu, vyzněla silně i myšlenková a kompoziční spojitost responsorií v jednotlivých nokturnech. Tíživá samota a utrpení v prvním nokturnu, v provedení přece jen poznamenaném určitou opatrností, která nedovolila rozvinout širší paletu výrazu ve vypjatých pasážích. Přesto jedno z nejkrásnějších míst „et ego vadam pro vobis immolari“ / „vydám se pro vás na smrt“ z prostředního responsoria Tristis est anima muselo zasáhnout i ty, kteří neznají či nesledovali text (program obsahoval české překlady jednotlivých responsorií). Tematicky je nejsemknutější druhý nokturn, protože všechny texty se vztahují k Jidášově zradě a sjednoceny jsou též společným veršem „lépe by mu bylo, kdyby se nenarodil“. V dosud bezchybné souhře ansámblu byla právě při responsoriu Judas mercator pessimus

patrná nejistota, která naštěstí neovlivnila další průběh programu. Po druhé chorální lamentaci zazněla responsoria třetího nokturnu. Snad jejich výrazná tematická i hudební pestrost napomohly tomu, že právě třetí nokturn byl proveden nejplastičtěji, s ideálním odstíněním jednotlivých částí i příjemnou pěveckou jistotou všech členů ansámblu, která však nikdy nepřekročila mez samoúčelné virtuozity či sebestřednosti. Závěrečné responsorium Seniores populi o ujednání kněžské rady má oproti předchozím emotivnějším textům charakter téměř nezúčastněného konstatování, také hudebně nemá tato část charakter jednoznačného závěru. S ohledem na povahu temných hodinek a s vědomím, že se jedná o responsoria pro první den svatého Třídení, se Gesualdova paradoxně zklidněná závěrečná část i adekvátní provedení Illegal Consort jeví jako ideální.

Illegal Consort, tentokrát v počtu šesti zpěváků za doprovodu varhanního pozitivu, se představil už jako vyzrálý soubor, v němž bylo po většinu času obtížné identifikovat jednotlivé hlasy. Celkový zvuk byl totiž i s přispěním jemného zvuku varhan velmi kompaktní a přirozeně se tak výrazněji vydělovaly jen krajní hlasy. Provedení řídil úspornými gesty basista Jan Faltýnek. Jakkoli se dá programu s Gesualdovými responsorii vytknout jen málo, snad právě dirigent je to, co koncertu chybělo. Ne ve smyslu elegantních gest, ale jako osoba, která by se cele mohla věnovat strukturně složité kompozici s řadou předělů a návratů jednotlivých částí, ale i opakovaných textových pasáží a hudebních postupů. Takové řešení je možná nestylové, ale vzhledem k velmi náročnému Gesualdovu cyklu vcelku potřebné, aby se každý ze zpěváků mohl plně koncentrovat na svůj part. Výborná akustika husovického chrámu podpořila výtečný dojem z programu, který se i díky promluvě duchovního na úvod a plamenům svíček přiblížil soustředěné atmosféře temných hodinek – tedy spíše modlitbě než koncertu.

Carlo Gesualdo da Venosa: Responsoria pro Zelený čtvrtek. Illegal Consort – Ivana Píchová (soprán), Lucie Karafiátová (alt), Ondřej Múčka (kontratenor), Karel Viktorin (tenor), Jan Turčínek (tenor), Jan Faltýnek (bas), Marek Čermák (varhanní pozitiv). 10. 4. 2014, kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Brně-Husovicích.

Foto Jakub Holas

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Velikonoční festival duchovní hudby pokračoval zdařilým vystoupením polského souboru Capella Cracoviensis. Po čtrnácti letech se v Brně hrálo oratorium Georga Friedricha Händela Israel in Egyptvíce

Velikonoční festival duchovní hudby 2013 má za sebou první tři dny. Pojďme se podívat, jaké byly.  více

Soudobou a romantickou hudbu měly na programu poslední dva koncerty letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více


Kulturní život se pokusil v nerovném boji s virovým přízrakem a vládními nařízeními přesunout do sterilního a „životu bezpečného“ prostředí sociálních sítí. Hudební instituce se v nejtemnějších měsících předháněly v uvádění záznamů památných koncertů a významné operní domy vysílaly do světa divácky nejúspěšnější představení.  více

Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Nejčtenější

Kritika

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více