Vox Iuvenalis: Pieta za umučené a vzpomínka na Buchenwald

Vox Iuvenalis: Pieta za umučené a vzpomínka na Buchenwald

Sbor Vox Iuvenalis uvedl v jezuitském kostele rozmanitý koncertní program, jehož účelem bylo připomenout výročí osvobození koncentračního tábora Buchenwald na konci druhé světové války. Památku umučeným sbor uctil důsledně sestaveným sledem kompozic s dobou vzniku od pozdní renesance až po současnost.

Večer otevřela skladba klíčového autora americké minimalistické scény La Monte Younga. Jeho Death Chant pro mužský sbor a zvony dává interpretovi značnou volnost v provedení. Mužská část sboru skladbu odzpívala ze zadní části kostela. Sbormistr Jan Ocetek nechal kompozici pozvolna růst, aby nakonec skončila ve stejně tajemném pianu, jako začala. Protipólem byla následující Illumina faciem tuam vloni zesnulého Františka Gregora Emmerta, provedla ji ženská sekce sboru z čela chrámové lodi. Pod vedením druhého sbormistra Jiřího Najvara sboristky zdárně propluly Emmertovou nesnadnou harmonií, četné disonantní plochy vyzněly bez nadsázky mysticky.

Následující výběr z cyklu Zehn jiddische und hebräische Chöre Viktora Ullmanna vyzněl mimořádně tklivě hned ze dvou důvodů. Zaprvé velmi procítěným podáním sboru, v němž se opět střídala ženská a mužská část. Zároveň ovšem zapůsobil i tragický osud autora, který byl v roce 1944 zavražděn v Osvětimi. Cyklus deseti sborů vznikl o rok dříve v terezínském ghettu, kde Ullmann komponoval kvůli nedostupnosti hudebních nástrojů zejména pro lidský hlas.

Mužům v první skladbě As der rebe trošku chyběla verva, o to energičtěji však vyzněly ženy v Jome, jome, spil mir a lideleDu solst nischt gejn. V mužské Scha štil mach ništ kein gerider vedly nižší hlasy, v Hala Jarden se pak ženám v kánonických, židovsky laděných melodiích dařilo vystihnout jásavý podtext.

První improvizovaná varhanní mezihra navázala bezprostředně na sbor. Varhaník Martin Jakubíček reflektoval atmosféru poslední sborové skladby s citem a přitom harmonicky velmi barvitě. V posledních dvou kusech Ullmanova cyklu Anu olimEliahu hanavi se obě části sboru spojily v mohutném chvalozpěvu. Pod Ocetkovým vedením už také setrvaly společně po celý zbytek koncertu.

Po druhé varhanní mezihře se Vox Iuvenalis opět rozdělil, tentokrát však na dva smíšené sbory. Duchovní koncert č. 8 s podtitulem Zapějte, lidé, chválu Bohu na Siónu ruského skladatele Dmitrije Bortňanského byl nejdelší skladbou večera a také rozhodně jednou z náročnějších. V Bortňanského koncertu založeném na prvcích italské školy – tedy dvojsborové technice a polyfonních plochách – si však sbor jako celek vedl zdatně. Ve forte zvuk nepřestával být kultivovaný, jednotné nástupy a precizní konce frází svědčily o disciplíně zpěváků.

Třetí mezihru Martin Jakubíček vystavěl do podoby slavnostní fugy a nechal tak zazářit mladý varhanní stroj zasvěcený Edmundu Kampiánovi. Navíc šlo o skvělou předehru k následujícímu Ascendit Deus anglického skladatele přelomu renesance a baroka Petra Philipse. Skladba vyzněla slavnostně, zejména dlouhé aleluja na konci mělo lesk. Posledním z představitelů starší tvorby byl Antonio Lotti. Jeho skladba pro osm hlasů Crucifixus měla patřičně subtilní výraz a celkově se povedla, navzdory drobnému intonačnímu zaváhání v závěru.

S Nunc dimittis Arvo Pärta se do programu vrátila hudba dvacátého století. Byť už byla na sboristech místy patrná únava, vyzněla skladba nebesky a bez chyb. Velmi zajímavým číslem byla skladba Pater Noster mladé brněnské skladatelky Markéty Huskové. Dílo místy historizující, místy emmertovské, nabízelo zřídkakdy úplné konsonance a nepostrádalo hloubku. Autorka střídala polyfonní a jednotónové statické plochy, skladbu nakonec rozvedla do krásné plnosti. Sbor kompozici přednesl vynikajícím způsobem a představil tak talentovanou Markétu Huskovou v tom nejlepším světle. Ve své poslední varhanní mezihře Martin Jakubíček skvěle pracoval s motivy a improvizovaný úsek z hlediska dynamiky i intenzity zdařile vygradoval.

Rozdělení varhanního a sborového zvuku, na kterém byl celý koncert založený, zrušila závěrečná skladba Johna Tavenera As One Who Has Slept. V Tavenerově skladbě se snoubily jasně čitelné vlivy pravoslaví s rozsáhlými varhanními prodlevami. Souhra varhan a sboru byla výborná, provedení posledního díla svou přesvědčivostí rekapitulovalo celkově vydařený koncert.

Výkon sboru byl celkově vyrovnaný, navíc se pro smutné výročí povedlo udržet odpovídající atmosféru. Vox Iuvenalis tak opět ukázal, k jakým interpretačním výkonům může amatérský sbor pod profesionálním vedením mířit. Navíc nejen univerzitním tělesům dlouhodobě nasazuje vysokou laťku po stránce smysluplného výběru skladeb.

La Monte Young – Death chant pro mužský sbor a zvony, František Gregor Emmert – Illumina faciem tuam pro ženský sbor z cyklu Nirmal Hridaj, Viktor Ullmann – výběr skladeb z cyklu Zehn jiddische und hebräische Chöre, Dmitrij Stěpanovič Bortňanskij – Duchovní koncert č. 8 pro dva smíšené sbory, Peter Philips – Ascendit Deus, Antonio Lotti – Crucifixus pro osm hlasů, Arvo Pärt – Nunc dimittis, Markéta Husková – Pater noster pro smíšený sbor, John Tavener – As One Who Has Slept, Martin Jakubíček – varhany, Vox Iuvenalis – sbormistři Jan Ocetek & Jiří Najvar. 16. dubna 2016, Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Brno.

Ilustrační foto Boris Klepal

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Koncert k 690. výročí založení baziliky na Starém Brně si zcela správně hleděl téměř výhradně hudebního a duchovního obsahu. Mariánské téma, které ke kostelu patří, bylo naplněno originálním a zároveň funkčním způsobem.  více

Smíšený sbor Vox Iuvenalis slaví letos dvacet let své činnosti. Od gymnaziální prehistorie se stal reprezentačním tělesem VUT v Brně, mnohem pozoruhodnější je ale jeho zaměření na hudbu dvacátého století i neobvyklé koncertní projekty. Jak se s takovými věcmi dožít sborové dospělosti v amatérských podmínkách jsme rozebírali se sbormistrem Voxu Janem Ocetkemvíce

Varhany pro Brno pojmenované podle svatého Edmunda Kampiána se koncem listopadu přestěhovaly z varhanářské dílny ve Švýcarsku na kůr kostela Nanebevzetí Panny Marie. U jezuitů se příští rok v červnu rozezní kvalitní koncertní nástroj, který si teď můžete prohlédnout tak, jak už jej nejspíš nikdy neuvidíte.  více




Dlouho odkládaná premiéra skladby The Basement Sketches (Sklepní skici) skladatele Michala Nejtka, jejíž provedení bylo plánováno už na loňský červen 2020 a která vznikla přímo na objednávku Filharmonie Brno, konečně zazněla ve čtvrtek 25. listopadu v sále Besedního domu. Spolu se Sklepními skicami zazněly i Variace na Haydnovo téma B dur op. 56a Johannese Brahmse a Violoncellový koncert op. 22 Samuela Barbera. Kromě hráčů brněnské filharmonie vystoupili také violoncellista Matt Haimovitz a klavíristka Nikol Bóková. Dramaturgický pestrý večer složený ze tří výrazně odlišných hudebních děl i dobových kontextů řídil šéfdirigent tělesa Dennis Russell Daviesvíce

V pořadí druhý koncert slavnostní desáté sezóny hudebního tělesa Brno Contemporary Orchestra nazvaný Kamenné mantry představil v pondělí 22. listopadu v brněnském pavilonu Anthropos skladby Fausta Romitelliho, Michala Rataje, Miloslava Ištvana a nedávno zesnulého (brněnským posluchačům dobře známého) litevského skladatele Bronia Kutavičiuse. Vedle samotného orchestru vystoupili také sopranistka Irena Troupová, hráč na marimbu Martin Opršál a recitátor Pavel Zajíc, který nahradil v programu původně uvedeného Otakara Blahu. Koncert pořádaný ve spolupráci s Moravským zemským muzeem řídil umělecký vedoucí tělesa Pavel Šnajdrvíce

Součástí Českého rozhlasu Brno je už téměř sedmdesát let také folklorní redakce. V rozhovoru s jejím současným dramaturgem, ale také cimbalistou a pedagogem Jaroslavem Kneislem se dozvíte, co se v nově zrekonstruované budově brněnského rozhlasu právě chystá. A dále vám kupříkladu prozradíme, proč by měl každý milovník lidové hudby ladit tuto stanici právě v listopadu.  více

Sváteční večer 28. října oslavila část brněnských folklorních nadšenců v honosném prostoru Mahenova divadla. Hned dvakrát po sobě zde stejným programem oslavil své půlkulaté čtyřicáté páté výročí Dětský národopisný soubor brněnský Valášek.  více

Tvorba britského skladatele Benjamina Brittena tvoří zásadní část současné operní produkce. V celosvětovém měřítku dokonce jde o nejčastěji inscenovaného autora narozeného ve 20. století. Operou, která určila směr také dalším Brittenovým hudebně-dramatickým dílům, se stal Peter Grimes na libreto Montagu Slatera a na motivy básně George Crabbea. A právě titulem Peter Grimes zahájilo Národní divadlo Brno svoji operní část sezóny 2021/2022. Příběh hrubiána a drsného rybáře, kterému zahynou brzy po sobě hned dva malí učedníci a on v důsledku toho odplouvá na moře, kde potápí svoji loď a s ní i sebe, měl československou premiéru právě v Brně v červnu roku 1947. Po takřka 75 letech nyní opět ožívá v režii Davida Radoka a v hudebním nastudováním Marka Ivanoviće v Janáčkově divadle příběh o rybářské vesnici, zášti, krutosti a pomluvách. V titulní roli se představil tenorista Joachim Bäckström a ovdovělou učitelku Ellen Orfordovou, která nalezla v Grimesovi zalíbení, ztvárnila sopranistka Jana Šrejma Kačírková. Není to poprvé, co se tito dva setkávají na společném pódiu – právě s Markem Ivanovićem a Davidem Radokem totiž spojili již dříve své síly při inscenaci Juliette / Lidský hlas. Dále vystoupili Jana Hrochová (Tetička), Andrea Široká (Neteř), Tereza Kyzlinková (Neteř), Svatopluk Sem (Balstrode), Jitka Sapara-Fischerová (Paní Nabob Sedleyová), Jan Šťáva (Swallow), Vít Nosek (Bob Boles), Petr Levíček (Horace Adams), David Nykl (Hobson), Jiří Hájek (Ned Keene), Ivo Šiler (Dr. Crabbe) a další.  více

Slavný román Jane Eyrová od spisovatelky Charlotte Brontëové inspiroval řadu umělců. Mimořádná próza patří k vrcholům romantické literatury. O jejím významu svědčí také přes třicet filmových, televizních a muzikálových adaptací. A právě v české premiéře uvedlo o víkendu Městské divadlo Brno (MdB) její muzikálové zpracování. Inscenace režiséra Petra Gazdíka představuje silné a působivé hudební divadlo, které zaujme hudebním nastudováním, pěveckými i hereckými výkony, ale také kostýmním, scénografickým i pohybovým zpracováním.  více

Pod „šifrou“ 29/2 (čti „Dvacátý devátý únor“) se skrývá kapela, která vznikla tak trochu z legrace. Použila kompoziční postupy, které by při psaní písní vůbec neměly fungovat. Sjednotila muzikanty, kteří si už z podstaty snad ani nemohou navzájem rozumět. A přitom vzniklo album velmi silných písní, které při vší experimentálnosti mají hlavu a patu a funguji i jako celek.  více

Hudební festival Moravský podzim včera došel do finále – v průběhu sedmnácti dní zazněla hudba skladatele Jana Nováka, díla světových minimalistů i tvorba arménských umělců. A právě arménská dramaturgická linka 51. ročník festivalu v sále Janáčkova divadla uzavřela. Nejednalo se však o arménskou hudbu v nastudování Filharmonie Brno, která festival pořádá, ale o skutečnou Arménskou filharmonii v čele s dirigentem Eduardem Topčjanem. Jako sólista vystoupil violista Luca Ranieri a zazněla díla Tigrana Mansurjana, Aveta Terterjana a Arama Chačaturjana. Koncert se konal při příležitosti 30. výročí arménské nezávislosti a byl zaštítěn J. E. Ashotem Hovakimianem, velvyslancem Arménské republiky v tuzemsku.  více

Letošní ročník hudebního festivalu Moravský podzim se svým tematickým ukotvením ani okrajově nedotýká skladatelského odkazu Antonína Rejchy. Jeho Umění variace aneb 57 variací pro klavír (L’Art de varier ou 57 Variations pour le piano-forte), op. 57, věnované knížeti Louisi-Ferdinandovi Pruskému, se však objevilo na program úterního koncertu 12. října v Besedním domě. Není se čemu divit: Filharmonie Brno, která festival pořádá, se propagaci díla tohoto českého rodáka poměrně intenzivně věnuje ve svých abonentních koncertech či nedávno vydanou nahrávkou skladatelovy Lenory. Tento rok si navíc připomínáme výročí 185 let od Rejchova úmrtí. S celovečerním cyklem variací vystoupil srbsko-americký klavírista Ivan Ilić, který momentálně pracuje na pětidílné řadě kompaktních disků s názvem Reicha Rediscovered, z níž třetí a momentálně nejnovější přírůstek vyšel v lednu tohoto roku.  více

Brněnskému kytaristovi Milanu Kašubovi, se kterým v poslední době koncertuje, připravila knihu k osmdesátinám. Současně dala dohromady další knížku s vlastními texty a ilustracemi. Vyšlo jí živé album a průběžně připravuje videoklipy, ve které jsou její texty tlumočeny do českého znakového jazyka. Zpěvačka, textařka a výtvarnice Dáša Ubrová prožívá pestré tvůrčí období.  více

Novinkou Městského divadla Brno je hudební inscenace První rande. Co vše se může stát na prvním dostaveníčku naslepo, se dozvíte v této svižné muzikálové komedii, která měla premiéru před sedmi lety na Broadwayi. Její brněnská podoba v evropské premiéře a v režii Stanislava Moši představuje vtipné, herecky svižné, plnokrevné a hudebně přitažlivé divadlo.  více

Jedním z koncertů hudebního festivalu Moravský podzim, které jsou věnovány památce skladatelského – a v tomto případě i básnického – odkazu Jana Nováka, se stal páteční večer s názvem Ludicra. V sále Besedního domu zaznělo v provedení violoncellisty Štěpána Filípka a ansámblu Brno Contemporary Orchestra pod vedením Pavla Šnajdra pět světových premiér na latinskou poezii Jana Nováka z částečně autobiograficky laděné sbírky Ludicra. Novákovu poezii zhudebnili Jakub Rataj, Lenka Nota, Barry Wan, David Carpenter a Jana Vöröšová.  více

Barvitá dramaturgie letošního ročníku festivalu Moravský podzim vsadila také na tradiční francouzské písně v podání souboru Le Poème Harmonique, který řídí loutnista, kytarista a dirigent Vincent Dumestre. Renomovaný soubor představil program Na palácových schodech (Aux marches du palais), kterým si již dávno získal světový věhlas u posluchačů i kritiků. Brněnské publikum jej vyslechlo včera v Besedním domě.  více

Hudební festival Moravský podzim v Janáčkově divadle vykročil do druhé padesátky. Program jeho včera zahájeného 51. ročníku připomíná především skladatelský odkaz Jana Nováka, jehož stoleté narozeninové jubileum připadá na tento rok. Kromě Novákových děl v provedení nejrůznějších ansámblů a sólistů zazní také díla amerických, českých a ruských minimalistů. Dramaturgickou trojici letošního ročníku uzavírá hudba z Arménie, která vyvrcholí závěrečným festivalovým koncertem Arménské filharmonie. Včerejší zahájení festivalu ale obstarala pořadatelská Filharmonie Brno v čele s Dennisem Russellem Daviesem. Dále vystoupili zpěvačka Angélique Kidjo a varhaník Christian Schmittvíce

Kontrabasista František Uhlíř je nejen vynikajícím kontrabasovým interpretem, ale také neuvěřitelně plodným autorem - k loňským sedmdesátinám si nadělil hned trojici alb: s triem MUH (Magris-Uhlíř-Helešic) s italským pianistou Robertem Magrisem album A Step Into Light, s dalším triem KUH (Kohldorfer-Uhlíř-Helešic) desku Old Souls a do třetice reprezentativní CD Story Of My Life, velkolepou sedmidílnou suitu pro jazzový septet. Koncertní provedení této hudební autobiografie bylo na programu přehlídky JazzFestBrno už pro loňský ročník, ale covidové restrikce vše odsunulo na letošní září. Šťastný dramaturgický záměr tady vše spojil se symbolickou oslavou červencových osmdesátin Vincence Kummera, rovněž absolventa oboru kontrabas na brněnské konzervatoři (což starší z jubilantů v pozvánce na koncert vtipně glosoval slovy „brněnská basová škola slaví“). Zbytečná skromnost: oba jubilanti předvedli na pódiu skvělé výkony popírající jakékoliv věkové limity a potvrdili, že patří (spolu s nedávno zesnulým Jiřím/Georgem Mrázem a Miroslavem Vitoušem) ke světově uznávané české kontrabasové škole. Dvojkoncert obou jubilantů tak nabídl každému z nich jeden „poločas“, při kterém dostali možnost představit vlastní tvorbu (Uhlíř autorskou, Kummer převážně aranžérskou), spoluhráče a hosty.  více

Nejčtenější

Kritika

Dlouho odkládaná premiéra skladby The Basement Sketches (Sklepní skici) skladatele Michala Nejtka, jejíž provedení bylo plánováno už na loňský červen 2020 a která vznikla přímo na objednávku Filharmonie Brno, konečně zazněla ve čtvrtek 25. listopadu v sále Besedního domu. Spolu se Sklepními skicami zazněly i Variace na Haydnovo téma B dur op. 56a Johannese Brahmse a Violoncellový koncert op. 22 Samuela Barbera. Kromě hráčů brněnské filharmonie vystoupili také violoncellista Matt Haimovitz a klavíristka Nikol Bóková. Dramaturgický pestrý večer složený ze tří výrazně odlišných hudebních děl i dobových kontextů řídil šéfdirigent tělesa Dennis Russell Daviesvíce