Vox Iuvenalis: Pieta za umučené a vzpomínka na Buchenwald

Vox Iuvenalis: Pieta za umučené a vzpomínka na Buchenwald

Sbor Vox Iuvenalis uvedl v jezuitském kostele rozmanitý koncertní program, jehož účelem bylo připomenout výročí osvobození koncentračního tábora Buchenwald na konci druhé světové války. Památku umučeným sbor uctil důsledně sestaveným sledem kompozic s dobou vzniku od pozdní renesance až po současnost.

Večer otevřela skladba klíčového autora americké minimalistické scény La Monte Younga. Jeho Death Chant pro mužský sbor a zvony dává interpretovi značnou volnost v provedení. Mužská část sboru skladbu odzpívala ze zadní části kostela. Sbormistr Jan Ocetek nechal kompozici pozvolna růst, aby nakonec skončila ve stejně tajemném pianu, jako začala. Protipólem byla následující Illumina faciem tuam vloni zesnulého Františka Gregora Emmerta, provedla ji ženská sekce sboru z čela chrámové lodi. Pod vedením druhého sbormistra Jiřího Najvara sboristky zdárně propluly Emmertovou nesnadnou harmonií, četné disonantní plochy vyzněly bez nadsázky mysticky.

Následující výběr z cyklu Zehn jiddische und hebräische Chöre Viktora Ullmanna vyzněl mimořádně tklivě hned ze dvou důvodů. Zaprvé velmi procítěným podáním sboru, v němž se opět střídala ženská a mužská část. Zároveň ovšem zapůsobil i tragický osud autora, který byl v roce 1944 zavražděn v Osvětimi. Cyklus deseti sborů vznikl o rok dříve v terezínském ghettu, kde Ullmann komponoval kvůli nedostupnosti hudebních nástrojů zejména pro lidský hlas.

Mužům v první skladbě As der rebe trošku chyběla verva, o to energičtěji však vyzněly ženy v Jome, jome, spil mir a lideleDu solst nischt gejn. V mužské Scha štil mach ništ kein gerider vedly nižší hlasy, v Hala Jarden se pak ženám v kánonických, židovsky laděných melodiích dařilo vystihnout jásavý podtext.

První improvizovaná varhanní mezihra navázala bezprostředně na sbor. Varhaník Martin Jakubíček reflektoval atmosféru poslední sborové skladby s citem a přitom harmonicky velmi barvitě. V posledních dvou kusech Ullmanova cyklu Anu olimEliahu hanavi se obě části sboru spojily v mohutném chvalozpěvu. Pod Ocetkovým vedením už také setrvaly společně po celý zbytek koncertu.

Po druhé varhanní mezihře se Vox Iuvenalis opět rozdělil, tentokrát však na dva smíšené sbory. Duchovní koncert č. 8 s podtitulem Zapějte, lidé, chválu Bohu na Siónu ruského skladatele Dmitrije Bortňanského byl nejdelší skladbou večera a také rozhodně jednou z náročnějších. V Bortňanského koncertu založeném na prvcích italské školy – tedy dvojsborové technice a polyfonních plochách – si však sbor jako celek vedl zdatně. Ve forte zvuk nepřestával být kultivovaný, jednotné nástupy a precizní konce frází svědčily o disciplíně zpěváků.

Třetí mezihru Martin Jakubíček vystavěl do podoby slavnostní fugy a nechal tak zazářit mladý varhanní stroj zasvěcený Edmundu Kampiánovi. Navíc šlo o skvělou předehru k následujícímu Ascendit Deus anglického skladatele přelomu renesance a baroka Petra Philipse. Skladba vyzněla slavnostně, zejména dlouhé aleluja na konci mělo lesk. Posledním z představitelů starší tvorby byl Antonio Lotti. Jeho skladba pro osm hlasů Crucifixus měla patřičně subtilní výraz a celkově se povedla, navzdory drobnému intonačnímu zaváhání v závěru.

S Nunc dimittis Arvo Pärta se do programu vrátila hudba dvacátého století. Byť už byla na sboristech místy patrná únava, vyzněla skladba nebesky a bez chyb. Velmi zajímavým číslem byla skladba Pater Noster mladé brněnské skladatelky Markéty Huskové. Dílo místy historizující, místy emmertovské, nabízelo zřídkakdy úplné konsonance a nepostrádalo hloubku. Autorka střídala polyfonní a jednotónové statické plochy, skladbu nakonec rozvedla do krásné plnosti. Sbor kompozici přednesl vynikajícím způsobem a představil tak talentovanou Markétu Huskovou v tom nejlepším světle. Ve své poslední varhanní mezihře Martin Jakubíček skvěle pracoval s motivy a improvizovaný úsek z hlediska dynamiky i intenzity zdařile vygradoval.

Rozdělení varhanního a sborového zvuku, na kterém byl celý koncert založený, zrušila závěrečná skladba Johna Tavenera As One Who Has Slept. V Tavenerově skladbě se snoubily jasně čitelné vlivy pravoslaví s rozsáhlými varhanními prodlevami. Souhra varhan a sboru byla výborná, provedení posledního díla svou přesvědčivostí rekapitulovalo celkově vydařený koncert.

Výkon sboru byl celkově vyrovnaný, navíc se pro smutné výročí povedlo udržet odpovídající atmosféru. Vox Iuvenalis tak opět ukázal, k jakým interpretačním výkonům může amatérský sbor pod profesionálním vedením mířit. Navíc nejen univerzitním tělesům dlouhodobě nasazuje vysokou laťku po stránce smysluplného výběru skladeb.

La Monte Young – Death chant pro mužský sbor a zvony, František Gregor Emmert – Illumina faciem tuam pro ženský sbor z cyklu Nirmal Hridaj, Viktor Ullmann – výběr skladeb z cyklu Zehn jiddische und hebräische Chöre, Dmitrij Stěpanovič Bortňanskij – Duchovní koncert č. 8 pro dva smíšené sbory, Peter Philips – Ascendit Deus, Antonio Lotti – Crucifixus pro osm hlasů, Arvo Pärt – Nunc dimittis, Markéta Husková – Pater noster pro smíšený sbor, John Tavener – As One Who Has Slept, Martin Jakubíček – varhany, Vox Iuvenalis – sbormistři Jan Ocetek & Jiří Najvar. 16. dubna 2016, Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Brno.

Ilustrační foto Boris Klepal

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Koncert k 690. výročí založení baziliky na Starém Brně si zcela správně hleděl téměř výhradně hudebního a duchovního obsahu. Mariánské téma, které ke kostelu patří, bylo naplněno originálním a zároveň funkčním způsobem.  více

Smíšený sbor Vox Iuvenalis slaví letos dvacet let své činnosti. Od gymnaziální prehistorie se stal reprezentačním tělesem VUT v Brně, mnohem pozoruhodnější je ale jeho zaměření na hudbu dvacátého století i neobvyklé koncertní projekty. Jak se s takovými věcmi dožít sborové dospělosti v amatérských podmínkách jsme rozebírali se sbormistrem Voxu Janem Ocetkemvíce

Varhany pro Brno pojmenované podle svatého Edmunda Kampiána se koncem listopadu přestěhovaly z varhanářské dílny ve Švýcarsku na kůr kostela Nanebevzetí Panny Marie. U jezuitů se příští rok v červnu rozezní kvalitní koncertní nástroj, který si teď můžete prohlédnout tak, jak už jej nejspíš nikdy neuvidíte.  více




Prvního prosince brněnský klub Fléda nabídl koncert ukrajinského kvartetu DakhaBrakha inspirovaného lidovou hudbou. „Dávat“ a „brát“ je překlad názvu kapely (v originále ДаxаБраxа), vyňatého ze staré ukrajinštiny. Co člověku může dát setkání s válkou poznamenaným národem? Zejména poznání, co vše bere válka. Avšak nejen proto byl tento koncert jednou z neopakovatelných příležitostí zažít hudbu plnou silných emocí na jevišti i v hledišti.  více

V úterý 22. listopadu uplynulo 20 let od úmrtí významného muzikologa, pedagoga, redaktora a vedoucího Ústavu hudební vědy na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity – profesora Jiřího Fukače (15. ledna 1936 – 22. listopadu 2002).  více

Pro zahájení své 11. koncertní sezony v sále Divadla Husa na provázku si hudební soubor Brno Contemporary Orchestra vybral tématiku Ticha – a to nejen jako akustického jevu, ale i stejnojmenné rodiny. Tímto oslím můstkem dramaturgie večera propojila nejen Eufemias mysterion – Tajemství ticha – Miloslava Kabeláče, ale i světovou premiéru písně Jany Vöröšové Bau mir ein Haus, jejíž námětem a inspirací se stala brněnská rodačka Anna Ticho. Na koncertě Inkluze ticha (21. listopadu) vystoupili jako sólisté sopranistka Irena Troupová a violoncellista Josef Klíč, orchestr řídil kmenový dirigent souboru Pavel Šnajdrvíce

Folklor sice ve své prapůvodní podobě patří na venkov, ale už od roku 1892, kdy Leoš Janáček zorganizoval známý Lidový koncert, ho mohou Brňané vídat i v honosných městských sálech. Stejně tomu bylo i 19. listopadu, kdy v Mahenově divadle oslavil své třicátiny slovenský folklorní soubor Púčik.  více

Dvě velké inscenace Janáčkových oper na letošní festival Janáček Brno přijely z ciziny, a to s kompletním ansámblem včetně orchestrů. V obou případech se orchestry představily i na samostatných koncertech. Oba večery byly interpretačně špičkové, ale také osobitě pojaté. Oba večery řídili přední světoví dirigenti střední generace, oba původem z Moravy.  více

Minulou středu měli návštěvníci mezinárodního festivalu Janáček Brno možnost shlédnout skladatelovu operu Káťa Kabanová v nastudování Národního divadla Praha. Následujícím operním představením, které se v rámci 8. ročníku přehlídky uskutečnilo, se v Janáčkově divadle stala opět Káťa Kabanová v interpretaci Grand Théâtre de Genève a v koprodukci s Deutsche Oper am Rhein Düsseldorf Duisburg a souboru Orchestre de la Suisse Romande. Režie se chopila Tatjana Gürbaca, scénu navrhl Henrik Ahr, kostýmy připravila Barbara Drosihn a světelný design Stefan Bolliger. V titulní roli se představila Corinne Winters, jejího milého Borise Grigorjeviče ztvárnil Aleš Briscein, manžela Tichona Magnus Vigilius a jeho matku Kabanichu Elena Zhidkova. Role mladičké Varvary se ujala Ena Pongrac, učitele Váňy Kudrjáše Sam Furness a postavy kupce Dikoje Tomas Tomasson. Sbor vystoupil pod vedením Alana Woodbridge a hudebního nastudování, stejně jako samotného řízení, se chopil dirigent Tomáš Netopilvíce

Osmý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno 2022 nabízí několik dramaturgických linií. Jedna z nich poukazuje na Janáčkovu lásku k Rusku, které také několikrát navštívil, a na skladatelovu náklonnost k myšlence panslavismu. Není tedy divu, že letošní program nesoutěžní přehlídky se zaměřil na uvádění děl ruských skladatelů. Týkalo se to také koncertu v divadle Reduta, kde v režii ansámblu Brno Contemporary Orchestra zazněl různorodý program zahrnující skladby ovlivněné pozdním romantismem.  více

Festival Janáček Brno není pouze přehlídkou rozmanitých režisérských a dirigentských interpretací Janáčkových operních děl. Mohli se o tom návštěvníci jeho osmého ročníku přesvědčit při sobotním Duchovním koncertu v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. Program sestávající z Janáčkovy Chorální fantazie, proslulého Otčenáše a neméně pozoruhodných kompozic Hospodine! a Zdrávas Maria doplnila Mše Igora Stravinského. V rámci večera vystoupili harfenistka Dominika Svozilová, tenorista Aleš Briscein, basista Ondřej Musil, sbor Canticum Ostrava se sólisty Marcelou Gurbaľovou (soprán), Janem Rychtářem (alt), Petrem Němcem (tenor), Alešem Pirnosem (tenor) a Romanem Vlkovičem (bas), dále pak posluchači Hudební Fakulty Janáčkovy akademie múzických umění: Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), trumpetisté Petr ČižinskýRadek Juračka a Radek Hrdlička, trombonisté Ondřej MotalRadim HromádkoJaroslav Petráš a Jaroslav Broža, tubista Vít Andrýsek, fagotistky Teresa Bínová a Natálie Khemlová, hobojistky Alexandra Bláhová a Amaliia Ivanus, hráčka na anglický roh Yelyzaveta Chkhartishvili, houslista Marián Hrdlička a varhanice Petra Kujalová. Sbor řídil Jurij Galatenko. Vše znělo pod taktovkou Jakuba Kleckeravíce

Hostování Symfonického orchestru Českého rozhlasu (SOČR) s ambiciózním programem na festivalu Janáček Brno patřil páteční večer. Janáčkovo koncertní dílo není obsáhlé a pro jeho festivalovou prezentaci je důležité, aby se mu dostalo jasných dramaturgických souvislostí. Po Šumařově dítěti tak následoval čtvrtý klavírní koncert Antona Rubinštejna, jeden z hitů doby, kdy Janáček teprve tříbil svůj hudební jazyk. Po pauze pak přítomní slyšeli Vokální symfonii Vladimíra Sommera, jejíž vznik a první provedení po uplynutí tří dekád od Janáčkovy smrti podstatně ovlivnily chápání soudobého českého symfonismu.  více

Ačkoliv osmý ročník představuje u hudebních festivalů většinou ještě stále ranou fázi vývoje, mezinárodní přehlídka Janáček Brno se za sedm ročníků své existence vypracovala v jednu z nejzásadnějších operních a hudebních akcí tohoto typu nejen u nás, ale i v širším evropském prostoru. Letošním programem se prolíná téma Quo vadis jakožto citace z duchovní kantáty Felikse Nowowiejského, oblíbeného díla Leoše Janáčka. Nese s sebou velké humanistické poselství, které se zrcadlí v Janáčkově tvorbě, zejména v dílech se slovanskou inspirací. Mezi ta patří i opera Z mrtvého domu, která ve spojení s Glagolskou mší zahájila ve středu 2. listopadu v Janáčkově divadle letošní třítýdenní oslavy skladatelova hudebního odkazu. Již tradičně patří zahájení festivalu souboru Janáčkovy opery Národního divadla Brno, který nyní na premiéře vystoupil pod taktovkou Jakuba Hrůši, který je zodpovědný také za samotné hudební nastudování. Režie, stejně jako světelného designu, se chopil Jiří Heřman, umělecký šéf opery Národního divadla Brno. Choreografii navrhnul Jan Kodet, scénu připravil Tomáš Rusín, kostýmy pak Zuzana Štefunková Rusínová. V hlavních pěveckých rolích vystoupili Kateřina KněžíkováPavol KubáňRoman HozaPeter BergerGianluca Zampieri a další.  více

Nejnovějším přírůstkem do koncertní řady pořádané brněnským souborem Ensemble Opera Diversa se stal komorní recitál houslisty Milana Paľy a klavíristky Kataríny Paľové s názvem Pokánie. Program, který v neděli 30. října ve vile Stiassni zazněl, představil v rámci dušičkového diptychu díla skladatelů Valentina Bibika a nedávno zesnulého Romana Bergera, jehož Adagio č. 2 „Pokánie“ inspirovalo i název večera.  více

Lidověk je první sólové album Matěje Metoděje Štrunce, mladého herce, zpěváka a hudebníka původem z Brna, frontmana kapely Ateliér, syna cimbalisty Dalibora a houslistky Kateřiny Štruncových ze skupin Cimbal Classic a Javory. Jablko skutečně nepadlo daleko od stromu, ale zároveň se přiblížilo ke stromům jiným a zabarvilo se originálními barvami.  více

Městské divadlo Brno uvedlo na své Hudební scéně českou premiéru muzikálu Medicus španělských autorů Ivána Macíase a Félixe Amadora. Režisér Stanislav Moša před diváky postavil současné dílo, které v mnoha ohledech snese přívlastek velké. Nešetří se tady hudbou, počtem postav a výpravou. Bombastický výsledek naštěstí nepřekryl základní téma ambiciózního, hudebně i výtvarně velkolepého opusu, kterým je síla vědění i lásky.  více

První koncert z nové, komorně laděné linie souboru Ensemble Opera Diversa včera nabídl v kavárně PF Café domácí i zahraniční tvorbu. Dramaturgickým specifikem bylo využití nového smyčcového kvarteta Diversa Quartet, sestaveného z vedoucích nástrojových sekcí smyčcového orchestru ve složení: 1. housle – Barbara Tolarová, 2. housle – Jan Bělohlávek, viola – David Křivský, violoncello – Iva Wiesnerová. Projekt vzešel z nedostatku provádění i tvoření kvartetní tvorby v českém hudebním prostoru a proto je kladený důraz na uvádění především tuzemských skladatelů.  více

Brazilský písničkář s (nejen) japonskými kořeny Luiz Murá se na Moravě poprvé představil před pěti lety, kdy vystoupil na Folkových prázdninách v Náměšti se svou tehdejší mezinárodní kapelou Miramundo. Letos v létě přijel do Brna. Nikoli jako hudebník, ale jako pořadatel klubových koncertů v Barceloně, kde posledních několik let žije. Jako oficiální zahraniční delegát se zúčastnil dvoudenního Central European Jazz Showcase v divadle Husa na provázku. Během jeho pobytu v Brně jsme sympatickému světoběžníkovi, který je stále v první řadě hudebníkem, položili několik otázek. Už proto, že Luizův minulý pobyt na Moravě se odrazil na jeho nejnovějším sólovém albu.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro zahájení své 11. koncertní sezony v sále Divadla Husa na provázku si hudební soubor Brno Contemporary Orchestra vybral tématiku Ticha – a to nejen jako akustického jevu, ale i stejnojmenné rodiny. Tímto oslím můstkem dramaturgie večera propojila nejen Eufemias mysterion – Tajemství ticha – Miloslava Kabeláče, ale i světovou premiéru písně Jany Vöröšové Bau mir ein Haus, jejíž námětem a inspirací se stala brněnská rodačka Anna Ticho. Na koncertě Inkluze ticha (21. listopadu) vystoupili jako sólisté sopranistka Irena Troupová a violoncellista Josef Klíč, orchestr řídil kmenový dirigent souboru Pavel Šnajdrvíce