Vrabčák a anděl: Sex, drogy a šansony

9. listopad 2015, 0:25
Vrabčák a anděl: Sex, drogy a šansony

Muzikál o dlouholetém přátelství mezi francouzskou zpěvačkou Edith Piaf a německou herečkou a zpěvačkou Marlene Dietrich stojí na pevných základech jejich proslulých písní a lehce dekadentní atmosféře Hollywoodu 50. let minulého století. O tom, jak moc si asi byly vzájemně blízké a co jedna pro druhou znamenala, vypráví nová incenace Městského divadla Brno.

Celému příběhu dominují životní události Edith Piaf, všechny její lásky, tragédie, alkohol a osobní selhání. Marlene Dietrich je spíš jejím průvodcem a rádcem, i když ne vždy vyslyšeným. Dílo Daniela Große BoymannaThomase Kahryho vzešlo z předlohy Davida Winterberga, světová premiéra proběhla v roce 2013 ve vídeňském Burgtheatru. Režijní koncepci pro Brno připravil Stanislav Moša, režie samotné se ujal Igor Ondříček. Přestože veškeré dialogy a monology probíhají v češtině, všechny písně zůstávají v původním znění, takže obě hlavní protagonistky zpívají německy, francouzsky a anglicky.

Muzikál má příjemně kabaretní rozměr: žádné davové výstupy, ohromná scénografie a kupodivu ani velký orchestr. Pouze šest dobrých muzikantů v zadním prospektu jeviště, což podtrhuje intimitu prostoru Činoherní scény a atmosféru celé inscenace. Scéna Christopha Weyerse vždy jen postranními listovými kulisami usazovala děj do hotelového pokoje, na scénu Olympie nebo do hudební zkušebny. Kostýmy Andrey Kučerové věrně kopírovaly známé modely obou umělkyň. Například šifonové svatební šaty, které měla na sobě Edith během jedné ze svých svateb, střihově odpovídaly těm skutečným, které známe ze starých fotografií. Citlivě volené materiály a dobová věrohodnost kostýmů živě připomněla kouzlo velkého světa tehdejšího Hollywoodu, kde se obě ženy poprvé setkaly.

Jak začalo přátelství mezi Marlene Dietrich a o čtrnáct let mladší Edith Piaf, kam až se posunuly jeho hranice a co všechno spolu obě ženy mohly prožít, je hlavní dějovou linkou celé inscenace. Markéta Sedláčková jako Vrabčák Edith a Ivana Vaňková coby její anděl strážný Marlene společně rozehrály intimní drama plné nostalgických písní a bouřlivých citů a chvílemi až elektrizující přitažlivosti, která mezi nimi vznikla. Drobná žena menšího vzrůstu Markéta Sedláčková disponující sytým altem a neutuchající energií byla naprosto přesným opakem vysoké a rozvážné Ivany Vaňkové. Obsazení obou hereček bylo trefné, především Sedláčkové šlo takříkajíc na tělo. Vaňková ve fraku a s blond parukou budila dojem okouzlující, ale velmi přísné ženy, která si je dobře vědoma svých předností, slávy i moci. Oproti tomu Sedláčková v jednoduchých černých šatech byla jako neposedné dítě. Její zvonivý smích provázela ostrá slova. Její gesta připomínala rozvernou dospívající dívenku, když byla zrovna zamilovaná, nebo zhrzenou starou ženu, když se utápěla v alkoholu a drogové závislosti. Citlivě tak rozehrávala všechny stránky osobnosti, kterou představovala.

Sedláčková svým ztvárněním Edith Piaf zanechala hluboký dojem. Kromě rozvernosti a hýřící energie podala naprosto odzbrojujícím způsobem píseň Mon Dieu, která zazněla v den smrti jejího milence, boxera Marcela Cerdana, a závěrečnou Non, je ne regrette rien, která ji doslova zvedla ze smrtelné postele. Tyto dvě písně v jejím podání obsáhly všechno neštěstí, bolest a bytostnou potřebu vyzpívat se ze svých pocitů. Sedláčková dostala po dlouhé době roli, do které se vešly všechny její hlasové polohy, herecké schopnosti a emoce, kterými ve vypjatých momentech nešetří.

Vrabčák a anděl je především sondou do tragického života Edith Piaf. Marlene Dietrich zde zastupuje jejího anděla strážného, a přestože to dělá dobře, s opravdovostí a upřímností dítěte z ulice se nemůže rovnat. Zásadní vada na kráse celé inscenace je její délka, dvě a půl hodiny je příliš mnoho i na takové dámy jako byly Edith Piaf a Marlene Dietrich. Zdlouhavost nenápadně zmenšuje i dojem ze silných a emočně vypjatých scén.

Daniel Große Boymann, Thomas Kahry, David Winterberg: Vrabčák a anděl. Režijní koncept – Stanislav Moša, režie – Igor Ondříček, kostýmy – Andrea Kučerová, scéna – Christoph Weyers, dramaturg – Klára Latzková, hudební nastudování – Karel Cón. Edith Piaf – Markéta Sedláčková, Marlene Dietrich – Ivana Vaňková, 1. herečka– Andrea Zelová, 2. herečka – Barbora Remišová, 1. herec – Alan Novotný, 2. herec – Robert Jícha. 7. listopadu 2015, Městské divadlo Brno, Činoherní scéna, premiéra.

Foto archiv Městského divadla Brno

Komentáře

Reagovat
  • Scarabeus

    3. leden 2016, 11:01
    Představení pro mě bylo hlubokým zážitkem, podobně jako film Edith Piaf s Marion Cotillard. Markéta Sedláčková byla bezkonkurenční, pro mě se stala upřímně překvapením celé inscenace. O jejích komediálních kvalitách není pochyb, ostatně Thálie za roli Lízy Ďulínkové je toho stvrzením. V roli Edith ale přesvědčila i v dramatických polohách, byla pravdivá a přitom ne patetická. Věřím, že se mi podaří shlédnout i druhou alternaci s Hanou Holišovou. Délka představení mi nevadila, všechny písně byly na místě a logicky dokreslovaly děj. Německé a anglické frázování odhalilo "nerodilost mluvčích", ve francouzštině to naštěstí nepoznám. Celkově však maximální spokojenost a velké díky MDB za takový dramaturgický počin!!!
  • Michal

    9. listopad 2015, 14:46
    Toto predstavenie je podľa veľmi špecifické rovnako ako jeho stvárnenie. Aj napriek tomu, že na 95% súhlasím s touto recenziou nemôžem súhlasiť s tým, že je príliš dlhé. Vďaka množstvu piesní si myslím, že je práve tak akurát. Hovorí sa ale 100 ľudí 100 názorov. Predstavenie som videl v alternácii s Hanou Holišovou a Katarínou Mikulovou a na rovinu treba povedať, že Hanka zahrala rolu Edith famózne a natoľko uveriteľne, že divák odchádzal z divadla s tým, že spoznal skutočnú Edith. Takže si dovolím povedať, že obe alternácie sú trefou do čierneho!

Dále si přečtěte

Městské divadlo Brno dnes poprvé představí muzikál Vrabčák a anděl od autorů Daniela Große Boymanna a Thomase Kahryho. V hlavních rolích vystoupí Markéta Sedláčková a Ivana Vaňková.  více

Velký herecký prostor pro bezmála dvacet dětí, výborné výkony dospělých sólistů i orchestru. Městské divadlo Brno uvedlo v sobotu premiéru inscenace muzikálu Pískání po větru.  více

Je toho více, čím první muzikálová produkce Městského divadla Brno v této sezoně poutá pozornost. Inscenaci Pískání po větru uvedli na zdejší Hudební scéně v režii Petra Gazdíka, který se také objeví v hlavní roli. Vedle zajímavé dramaturgie je to vlastní hudební balení titulu a jeho nastudování a dále výkony protagonistů i početných dětských herců.  více

Marie čistou láskou přemůže nástrahy samotného pekla a mamonem zaslepený Johnny získá zpět svou dívku. Divadlo předem proklamovalo bezmála faustiádu, soudnějšího diváka napadne spíše těžkopádné rozvedení Strakonického dudáka, v nepřesvědčivě konstruovaném příběhu ale vlastně ani nevíte, čeho se divácky či posluchačsky chytit.  více




Kulturní život se pokusil v nerovném boji s virovým přízrakem a vládními nařízeními přesunout do sterilního a „životu bezpečného“ prostředí sociálních sítí. Hudební instituce se v nejtemnějších měsících předháněly v uvádění záznamů památných koncertů a významné operní domy vysílaly do světa divácky nejúspěšnější představení.  více

Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Nejčtenější

Kritika

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více