Vrabčák a anděl: Sex, drogy a šansony

9. listopad 2015, 0:25
Vrabčák a anděl: Sex, drogy a šansony

Muzikál o dlouholetém přátelství mezi francouzskou zpěvačkou Edith Piaf a německou herečkou a zpěvačkou Marlene Dietrich stojí na pevných základech jejich proslulých písní a lehce dekadentní atmosféře Hollywoodu 50. let minulého století. O tom, jak moc si asi byly vzájemně blízké a co jedna pro druhou znamenala, vypráví nová incenace Městského divadla Brno.

Celému příběhu dominují životní události Edith Piaf, všechny její lásky, tragédie, alkohol a osobní selhání. Marlene Dietrich je spíš jejím průvodcem a rádcem, i když ne vždy vyslyšeným. Dílo Daniela Große BoymannaThomase Kahryho vzešlo z předlohy Davida Winterberga, světová premiéra proběhla v roce 2013 ve vídeňském Burgtheatru. Režijní koncepci pro Brno připravil Stanislav Moša, režie samotné se ujal Igor Ondříček. Přestože veškeré dialogy a monology probíhají v češtině, všechny písně zůstávají v původním znění, takže obě hlavní protagonistky zpívají německy, francouzsky a anglicky.

Muzikál má příjemně kabaretní rozměr: žádné davové výstupy, ohromná scénografie a kupodivu ani velký orchestr. Pouze šest dobrých muzikantů v zadním prospektu jeviště, což podtrhuje intimitu prostoru Činoherní scény a atmosféru celé inscenace. Scéna Christopha Weyerse vždy jen postranními listovými kulisami usazovala děj do hotelového pokoje, na scénu Olympie nebo do hudební zkušebny. Kostýmy Andrey Kučerové věrně kopírovaly známé modely obou umělkyň. Například šifonové svatební šaty, které měla na sobě Edith během jedné ze svých svateb, střihově odpovídaly těm skutečným, které známe ze starých fotografií. Citlivě volené materiály a dobová věrohodnost kostýmů živě připomněla kouzlo velkého světa tehdejšího Hollywoodu, kde se obě ženy poprvé setkaly.

Jak začalo přátelství mezi Marlene Dietrich a o čtrnáct let mladší Edith Piaf, kam až se posunuly jeho hranice a co všechno spolu obě ženy mohly prožít, je hlavní dějovou linkou celé inscenace. Markéta Sedláčková jako Vrabčák Edith a Ivana Vaňková coby její anděl strážný Marlene společně rozehrály intimní drama plné nostalgických písní a bouřlivých citů a chvílemi až elektrizující přitažlivosti, která mezi nimi vznikla. Drobná žena menšího vzrůstu Markéta Sedláčková disponující sytým altem a neutuchající energií byla naprosto přesným opakem vysoké a rozvážné Ivany Vaňkové. Obsazení obou hereček bylo trefné, především Sedláčkové šlo takříkajíc na tělo. Vaňková ve fraku a s blond parukou budila dojem okouzlující, ale velmi přísné ženy, která si je dobře vědoma svých předností, slávy i moci. Oproti tomu Sedláčková v jednoduchých černých šatech byla jako neposedné dítě. Její zvonivý smích provázela ostrá slova. Její gesta připomínala rozvernou dospívající dívenku, když byla zrovna zamilovaná, nebo zhrzenou starou ženu, když se utápěla v alkoholu a drogové závislosti. Citlivě tak rozehrávala všechny stránky osobnosti, kterou představovala.

Sedláčková svým ztvárněním Edith Piaf zanechala hluboký dojem. Kromě rozvernosti a hýřící energie podala naprosto odzbrojujícím způsobem píseň Mon Dieu, která zazněla v den smrti jejího milence, boxera Marcela Cerdana, a závěrečnou Non, je ne regrette rien, která ji doslova zvedla ze smrtelné postele. Tyto dvě písně v jejím podání obsáhly všechno neštěstí, bolest a bytostnou potřebu vyzpívat se ze svých pocitů. Sedláčková dostala po dlouhé době roli, do které se vešly všechny její hlasové polohy, herecké schopnosti a emoce, kterými ve vypjatých momentech nešetří.

Vrabčák a anděl je především sondou do tragického života Edith Piaf. Marlene Dietrich zde zastupuje jejího anděla strážného, a přestože to dělá dobře, s opravdovostí a upřímností dítěte z ulice se nemůže rovnat. Zásadní vada na kráse celé inscenace je její délka, dvě a půl hodiny je příliš mnoho i na takové dámy jako byly Edith Piaf a Marlene Dietrich. Zdlouhavost nenápadně zmenšuje i dojem ze silných a emočně vypjatých scén.

Daniel Große Boymann, Thomas Kahry, David Winterberg: Vrabčák a anděl. Režijní koncept – Stanislav Moša, režie – Igor Ondříček, kostýmy – Andrea Kučerová, scéna – Christoph Weyers, dramaturg – Klára Latzková, hudební nastudování – Karel Cón. Edith Piaf – Markéta Sedláčková, Marlene Dietrich – Ivana Vaňková, 1. herečka– Andrea Zelová, 2. herečka – Barbora Remišová, 1. herec – Alan Novotný, 2. herec – Robert Jícha. 7. listopadu 2015, Městské divadlo Brno, Činoherní scéna, premiéra.

Foto archiv Městského divadla Brno

Komentáře

Reagovat
  • Scarabeus

    3. leden 2016, 11:01
    Představení pro mě bylo hlubokým zážitkem, podobně jako film Edith Piaf s Marion Cotillard. Markéta Sedláčková byla bezkonkurenční, pro mě se stala upřímně překvapením celé inscenace. O jejích komediálních kvalitách není pochyb, ostatně Thálie za roli Lízy Ďulínkové je toho stvrzením. V roli Edith ale přesvědčila i v dramatických polohách, byla pravdivá a přitom ne patetická. Věřím, že se mi podaří shlédnout i druhou alternaci s Hanou Holišovou. Délka představení mi nevadila, všechny písně byly na místě a logicky dokreslovaly děj. Německé a anglické frázování odhalilo "nerodilost mluvčích", ve francouzštině to naštěstí nepoznám. Celkově však maximální spokojenost a velké díky MDB za takový dramaturgický počin!!!
  • Michal

    9. listopad 2015, 14:46
    Toto predstavenie je podľa veľmi špecifické rovnako ako jeho stvárnenie. Aj napriek tomu, že na 95% súhlasím s touto recenziou nemôžem súhlasiť s tým, že je príliš dlhé. Vďaka množstvu piesní si myslím, že je práve tak akurát. Hovorí sa ale 100 ľudí 100 názorov. Predstavenie som videl v alternácii s Hanou Holišovou a Katarínou Mikulovou a na rovinu treba povedať, že Hanka zahrala rolu Edith famózne a natoľko uveriteľne, že divák odchádzal z divadla s tým, že spoznal skutočnú Edith. Takže si dovolím povedať, že obe alternácie sú trefou do čierneho!

Dále si přečtěte

Městské divadlo Brno dnes poprvé představí muzikál Vrabčák a anděl od autorů Daniela Große Boymanna a Thomase Kahryho. V hlavních rolích vystoupí Markéta Sedláčková a Ivana Vaňková.  více

Velký herecký prostor pro bezmála dvacet dětí, výborné výkony dospělých sólistů i orchestru. Městské divadlo Brno uvedlo v sobotu premiéru inscenace muzikálu Pískání po větru.  více

Je toho více, čím první muzikálová produkce Městského divadla Brno v této sezoně poutá pozornost. Inscenaci Pískání po větru uvedli na zdejší Hudební scéně v režii Petra Gazdíka, který se také objeví v hlavní roli. Vedle zajímavé dramaturgie je to vlastní hudební balení titulu a jeho nastudování a dále výkony protagonistů i početných dětských herců.  více

Marie čistou láskou přemůže nástrahy samotného pekla a mamonem zaslepený Johnny získá zpět svou dívku. Divadlo předem proklamovalo bezmála faustiádu, soudnějšího diváka napadne spíše těžkopádné rozvedení Strakonického dudáka, v nepřesvědčivě konstruovaném příběhu ale vlastně ani nevíte, čeho se divácky či posluchačsky chytit.  více




Jurovi Hradilovi se před několika lety stal zázrak. Tento vyznavač elektronické nu jazzové alternativy přijel do zvlněné karpatské krajiny kamsi na pomezí Moravy a Slovenska a uslyšel píseň, jednu, dvě, stovky. Nebyla to rozostřená ozvěna starých časů, ale jasný tón horňácké písničky.  více

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie Brno Doma I nazvaný Z Nové Říše do světa včera představil v Besedním domě tvorbu autorů, které pojí společný původ v Nové Říši i skutečnost, že jsou jejich díla v koncertních sálech dosud uváděna velmi zřídka. Jako klíčový bod vzácného programu se měl podle původního plánu představit koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička – role sólového houslisty a hráčského středobodu večera se však po ohlášení Vodičkovy indispozice s předstihem pouhých dvou dní ujal houslový virtuos Milan Paľa. Skladby novoříšských rodáků Jana Nováka a Antonína a Pavla Vranických řídil stálý dirigent Janáčkovy opery Robert Kružík.  více

Původně mělo jít o třetí část projektu YM, v jehož rámci jednotliví členové skupiny Květy natáčejí sólové desky různých žánrů a kolegové z kapely je doprovázejí. Po Lorenzových hoších Martina Kyšperského ve stylu country a po elektronickém Japonci Aleše Pilgra vyšlo žánrově těžko zařaditelné Solárium Ondřeje Kyase. Jako sólová deska, s epizodní účastí Aleše Pilgra a bez hráčského vkladu Martina Kyšperského.  více

Malý hudební klub Ponava V Brně je již několik let znám svou velmi kvalitní hudební produkcí. Místy se v jeho rozmanitém programu objevují také folklorní projekty. Ve čtvrtek zde vystoupilo duo známého multiinstrumentalisty Mariana Friedla a lašské zpěvačky Sabriny Pasičnyk.  více

Zatímco brněnskému jazzovému publiku je trumpetista Jiří Kotača znám především jako kapelník progresivního big bandu Cotatcha Orchestra, na svém prvním CD se představuje s jinou formací. Švédského kytaristu Alfa Carlssona poznal při studiích v Nizozemsku, znovu se potkali a kapelu založili při Alfově turistické cestě do Česka. Na společný výlet za hudbou pak pozvali dva velmi talentované slovenské hráče, bubeníka Kristiána Kuruce a kontrabasistu Petera Kormana, který je ostatně členem Kotačova big bandu. Mezinárodní formace hraje Kotačovy i Carlssonovy autorské skladby a inspiruje se více či méně také moravským, slovenským a především skandinávským folklorem. Album dostalo název Journeys, protože kolem cest – za hudbou, za poznáním i do nitra duší – se život nejen této kapely točí především.  více

Návratem do Janáčkova divadla po třech letech a s první předzvěstí nadcházejících oslav 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena vstoupila Filharmonie Brno do nového roku tradičním, v historii již 65. novoročním koncertem. Pro tuto příležitost si vybrala program vskutku noblesní a patřičný, korunovaný evropsky proslavenou Ódou na radost. Celý slavnostní večer se odehrál pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese.  více

Původně to měly být instrumentální demonahrávky jen tak pro radost. Nakonec z toho vznikl jeden z nejambicióznějších hudebních projektů, na kterých se kdy podíleli brněnští muzikanti. Album King’n’doom s účastí velkých hvězd západoafrické hudby už znají posluchači rádií v Senegalu a jeho tvůrci, Pavel Šmíd a Martin Piro z brněnského studia a vydavatelství Rustical Records, dostávají pozvánky na velké festivaly u nás i za hranicemi.  více

V adventním čase se Czech Ensemble Baroque uvedl svátečním programem, jehož jádrem byly duchovní písně Adama Michny z Otradovic a pásmo barokních koled z českých kancionálů v úpravě Martina Jakubíčka. Středeční vystoupení doplnila sonáta Nicolase Chédevilla v podání Michaely Koudelkové, Marka Čermáka a Dalibora Pimka. Zpěvní část provedli Czech Ensemble Baroque Quintet ve složení Pavla Radostová, Tereza Válková, Lucie Netušilová Karafiátová, Jakub Kubín a Jiří Miroslav Procházka za doprovodu osmičlenného Czech Ensemble Baroque Orchestra pod vedením dirigenta Romana Válka. Při koncertu soubor pokřtil své nejnovější CD Super Flumina Babylonis Františka Xavera Richtra.  více

V záplavě předvánočních hudebních akcí (včetně těch bezplatných na všech náměstích) se ta, s níž přišel Cotatcha Orchestra s hostující zpěvačkou Mar Vilasecou z Barcelony, rozhodně neztratila. Pestrý koktejl českých barokních pastorel, amerických vánočních písní a starobylé katalánské koledy měl ve víceméně zaplněném sále Husy na provázku odezvu.  více

Po pouhých dvou letech se brněnská bluesová kapela Band of Heysek přihlásila se svým druhým albem. Jeho název, který naznačuje radost ze setkání (I’m Glad I Met You), můžeme brát jako symbolický. Výsledkem cesty frontmana Jana Švihálka do oblasti Severního Mississippi bylo totiž nejen jeho setkání se současnými hvězdami tamního syrového blues (mj. na Grammy nominovaný RL Boyce nebo tamější bílá superhvězda Kenny Brown), ale také cesta těchto venkovských bluesmanů na český festival Blues Alive. Letošní další výlet celé „bandy hejsků“ na prestižní festival do Mississippi – už po natočení druhého alba – je pak jen pokračováním, ale nikoli závěrem krásného příběhu. Za oceánem totiž znovu došlo k zajímavým setkáním a Švihálek a spol. si do Brna přivezli společnou nahrávku své kapely s oběma výše zmíněnými obdivovanými americkými bluesmany.  více

Prostory brněnské katedrály svatých Petra a Pavla včera rozezněla Jazzová Mše od Jaromíra Hniličky. Poselstvím večera byla především vzpomínka na autora díla. Znovuuvedení této specifické kompozice bylo taktéž připomínkou tří let od jeho úmrtí. Brněnské provedení na Petrově pak navázalo na sobotní uvedení ve Valticích, které se zároveň konalo přesně na den skladatelova úmrtí. Na společném nastudování se kromě dominujícího B Side Bandu podíleli také členové Filharmonie Brno, sbor Ars Brunesis Chorus, herec Zdeněk Junák a trumpetista Juraj Bartoš, vše pod taktovkou Dana Kalouska.  více

Přerod úspěšné klasické akordeonistky v písničkářku. To bylo jedno z témat rozhovoru s Klárou Veselou. Především jsme však strávili příjemný čas nad jejím novým, celkově už třetím, albem Delicia.  více

V brněnském divadle Buranteatr se o víkendu uskutečnila premiéra autorského pohybového divadla s názvem Ondina: Malá mořská milovaná v podání spolku ProArt. Jak je již zvykem u tohoto nezávislého tělesa, jednalo se o multižánrovou inscenaci, kombinující prvky tance a činohry a to za účasti toliko dvojice protagonistů (Lucie Hrochová a Martin Dvořák), kteří jsou zároveň tvůrci představení.  více

Komická opera Růžový kavalír patří k nejmilovanějším a nejčastěji uváděným operám Richarda Strausse, ale také k nejvýznačnějším operním dílům minulého věku. Za více než století od své premiéry 26. ledna 1911 se stala prubířským kamenem operních režisérů, sólových zpěváků, orchestrálních hráčů i dirigentů. V pátek se tento titul po pětatřiceti letech vrátil do Brna na jeviště Janáčkova divadla. Po více než úspěšných Hoffmannových povídkách v režii uměleckého dua SKUTR, které sezonu zahájily, se jednalo o další velké sousto dramaturgického plánu Národního divadla Brno. Režijního nastudování se tentokrát chopil umělecký šéf opery Národního divadla Brno Jiří Heřman. Scénu navrhl Tomáš Rusín, kostýmy Zuzana Štefunková Rusínová a světelný design Daniel Tesař. O videoprojekce se postaral Tomáš Hrůza. Orchestr řídil a hudbu nastudoval Robert Kružík, sbor vedla Klára Složilová Roztočilová.  více

Dva měsíce po zahajovacím koncertu sezóny se Filharmonie Brno vrátila do provizoria sálu brněnského Stadionu, tentokrát s prvním koncertem spadajícím do abonentní řady Filharmonie na Stadionu. Program včerejšího večera s názvem Emoce a vášně mile překvapil, stejně jako jeho precizní provedení brněnskou filharmonií.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie Brno Doma I nazvaný Z Nové Říše do světa včera představil v Besedním domě tvorbu autorů, které pojí společný původ v Nové Říši i skutečnost, že jsou jejich díla v koncertních sálech dosud uváděna velmi zřídka. Jako klíčový bod vzácného programu se měl podle původního plánu představit koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička – role sólového houslisty a hráčského středobodu večera se však po ohlášení Vodičkovy indispozice s předstihem pouhých dvou dní ujal houslový virtuos Milan Paľa. Skladby novoříšských rodáků Jana Nováka a Antonína a Pavla Vranických řídil stálý dirigent Janáčkovy opery Robert Kružík.  více