Vrátit život prázdnotě. Ztichlé budovy podruhé

Vrátit život prázdnotě. Ztichlé budovy podruhé

Projekt Ztichlé budovy po roce opět rozezněl industriální prostory bývalé fabriky MEZ v brněnských Židenicích. Tovární halu naplnila elektronika i tradiční vážná hudba. Všechny uvedené skladby vznikly pro tuto příležitost a zazněly v premiéře.

Večer zahájil audiovizuální performer Stanislav Abrahám. Z počáteční práce s činelem se vyklubalo víc než obyčejný úvodní gong – Abrahám si rytmickou hrou vytvořil intro ke své elektronické kompozici Reflexum. Ta se rozvíjela velmi pomalu. Od nahodilých zvuků připomínajících odšpuntování lahve se skladba postupně zhušťovala do zvuku evokujícího vrtání vrtačky o několik pater jinde. „Vrtačka“ pak byla jakýmsi ritornelem, vracela se po různorodých epizodách, ve kterých si autor pohrával se zvukovou charakteristikou a přidal vágní rytmizaci. Celkově se skladba posouvala k vyšším frekvencím, ve kterých po minimalistickém vrstvení skončila. Abrahám důmyslně pracoval s rozmístěním reproduktorů v prostoru, zvuky přicházející z protichůdných směrů fungovaly skvěle.

Skladba From Silence to Silence skladatelky Markéty Huskové pro vibrafon, lesní roh, klarinet a sopránový saxofon program dramaturgicky posunula od experimentální elektroniky k instrumentované kompozici konvenčnějšího střihu. Skladba začala punktualistickou hrou dechů, pro kterou byly jednotícím prvkem vstupy vibrafonu. Tomu navíc dlouhá akustika tovární haly svědčila, zněl nanejvýš měkce. Vedení melodie klarinetu místy připomínalo folklorní postupy, nicméně na hony vzdálené jakékoli banálnosti. Provedení bylo jemné a příjemně plynulo, expresivním prvkům skladby navzdory.

Třetím vstupem první poloviny byl Smyčcový sextet Filipa Holackého. Velmi tradičně zkomponovaná skladba nešetřila romantickým patosem, celkově šlo o velmi konsonantní kus se zpěvnými melodiemi. Přes drobné nedokonalosti byli interpreti v souhře slušně jednotní, z pozice prvních houslí zvukově dominovala Natálie Kulina. Škoda jen nejistého konce.

Pro všechna tři díla byla obzvláště příznačná práce s akustikou prostoru. Veškeré dozvuky zněly patřičně – umělecký záměr psát skladby pro konkrétní místo tedy nesl ovoce. Navíc se vyvedl posun od organizovaných ruchů směrem k libozvučnosti a melodičnosti.

Ze zdravotních důvodů bohužel nevystoupil původně ohlášený Otto Wanke a návštěvníci se tak mohli rovnou po Holackého sextetu přesunout k zvukově-světelné instalaci tvůrčího dua Jana Tkáčová a Nikol Piškytlová. Jejich avantgardní performance s notnou dávkou umělého kouře se odehrála v jedné z nevelkých bočních prostor v patře a pro řadu účastníků akce tak nebylo reálné ji zhlédnout.

Komprovizácie pre elektrickú gitaru a magnetofónový pás Davida Petráše posunuly hlasitostní úroveň večera skokově o několik úrovní. Zvuk byl hlasitý, nicméně čistý a opět vytvořený prostoru zjevně na míru. Petráš pracoval s kytarovými efekty v ambientním duchu, četná echa a zvukové smyčky dělaly z jeho vystoupení pravděpodobně nejatmosféričtější záležitost večera. Kytarista svoji hru rytmizoval jen decentně, skladbu nechal vygradovat do emocionální rozervanosti.

Duo Colton Pine & Kiddo mísí elektroniku a sólové violoncello. Nesporně talentovaná dvojice po předchozí decibelové intenzitě tak trochu zapadla nejen z hlediska hlasitosti. Jejich skladbě ZB by neuškodila větší syrovost, kterou by mohli přebít jistou předvídatelnost hudebního materiálu.

Posledním živým hudebním vstupem byla audiovizuální Performance VLMV MEZ uskupení Vačice, Liška, Motýl a Velryba. Původně avizované tříčlenné obsazení se smrsklo na one-man show violocellisty Tomáše Jenčeka, který spolu s předtočenou zvukovou stopou doprovázel ambientní a lehce psychedelickou vizuální projekci Beaty Spáčilové.

Epilog ve formě videa s názvem Kompozice pro ztichlé budovy minimalisty Marka Mrkvičky jen podtrhnul antiklimaktický charakter druhé poloviny letošních Ztichlých budov. Intenzita hudební produkce postupně vyšuměla a zanechala tak jasně těžiště v první polovině večera. Možná za to může i fakt, že v první části večera se interpretům dostalo soustředěnějšího publika.

Ztichlé budovy přinesly koláž zdánlivě nesourodých prvků, které pojil pouze společný prostor coby impulz k jejich samotnému vzniku. Delší prostoje mezi skladbami však umožnily posluchači vnímat díla odděleně a celou událost si nerušeně užít.

Samotná akce pořádaná s minimálními náklady a velkým entuziasmem si zaslouží velkou pochvalu. Nebojí se boření hranic mezi žánry, pojí soustředěnost s uvolněností a dává oživnout prázdným a zčásti i zapomenutým místům. Navíc je platformou pro mladé tvůrce, kteří se tak mohou dostat do širšího povědomí.

Stanislav Abrahám – Reflexum, elektronika – Stanislav Abrahám; Markéta Husková – From Silence to Silence, klarinet – Veronika Coganová, sopránový saxofon – Radim Hanousek, lesní roh – Radek Vavřín, vibrafon – Martin Švec; Filip Holacký – Smyčcový sextet, I. housle – Natálie Kulina, II. housle – Marián Hrdlička, viola – Valérie Chomaničová, Filip Holacký, violoncello – Klára Fremlová, Marián Lerche; Tvůrčí duo Jana Tkáčová a Nikol Piškytlová; David Petráš – Komprovizácie pre elektrickú gitaru a magnetofónový pás; Colton Pine & Kiddo – ZB; Vačice, Liška, Motýl a Velryba – Performance VLMV MEZ, violoncello Tomáš Jenček, projekce – Beata Spáčilová; Marek Mrkvička – Kompozice pro ztichlé budovy. 28. dubna 2016, hala bývalé továrny MEZ Židenice, Brno.

Foto Filip Fuchs

Komentáře

Reagovat
  • martin v.

    4. květen 2016, 21:47
    Skoda, ze tato recenze tak obchazi naprosto skvele zpracovany Sextet, ktery byl jednoznacnym vrcholem cele akce. M.

Dále si přečtěte

Najít nepoužívanou, zapomenutou továrnu, napsat jí koncert na míru a jít zase jinam. Projekt Ztichlé budovy založilo několik studentek a studentů brněnských uměleckých škol, první ročník rozezněl halu bývalého podniku MEZ v Židenicích. Letos se do ní ještě jednou vrátí, ale příště už by se měl stěhovat. O vzniku, současnosti i budoucnosti Ztichlých budov jsme se bavili v židenické kavárně Zastávka s několika členy tvůrčího a organizačního společenství.  více

Staré budovy jsou zdánlivě tiché, ale rezonují vzpomínkami, zmizelými životy, získávají z nich vlastní atmosféru. Podívejte se na videozáznam koncertu v hale bývalé továrny MEZ v Židenicích.  více

Druhý ročník projektu se letos soustředí na nové skladby, komponované pro konkrétní prostory.  více




Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Osmý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Spojení průseremvíce

Nejčtenější

Kritika

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více