Martina Janková: Snažím se o autenticitu, kterou znám z dětství

Martina Janková: Snažím se o autenticitu, kterou znám z dětství

Sopranistka Martina Janková, barytonista Tomáš Král a klavírista Ivo Kahánek natočili minulý rok album lidových písní v úpravách Leoše Janáčka. S jeho živým provedením se budou mít možnost setkat i návštěvníci festivalu Janáček Brno 2016. Na koncertě ve vile Tugendhat jen Tomáše Krále vystřídá Roman Hoza. O své cestě od dětství s lidovou hudbou až k Janáčkovi hovoří Martina Janková.

Vaše jméno si publikum spojuje především se starou hudbou. Co vás přivedlo k Leoši Janáčkovi?
Jako dítě jsem vyrůstala ve Frýdlantě nad Ostravicí a již ve svých čtyřech letech jsem zpívala na veřejných koncertech cimbálovky rodiny Kotků, která je známá svou sběratelskou tradicí lidové poezie, platné dodnes. V roce 1906 se sám Leoš Janáček vydal za jejich předkem Ignácem Kotkem do Frýdlantu a ve svém fejetonu Myšlenky cestou napsal: „Jen ze živé písně jest možný vývoj umělé hudby téhož slohu... Na hru Kotků, Mánků, Peterků… dosud živých hudců, cimbalistů a gajdošů, my navazujeme své skladby.“

Vyrůstala jste tedy s lidovou muzikou?
Již od dětství jsem měla možnost setkat s našimi „rodinnými klenoty“: překrásnými lašskými lidovými písněmi a primáš Štěpán Kotek mi daroval i staré první vydání Janáčkovy sbírky: Ukvalská poesie v písních. Později jsem se na Ostravské konzertvatoři setkala s jeho sbírkou Moravská lidová poesie v písních a obdivovala, jak geniálně a velice citlivě naše písně Janáček přepracoval pro klavír. Již přes 25 let se věnují písňové interpretaci, natočila jsem písně Dvořáka, Musorgského, Strausse, Schuberta, Schumanna, Schöcka, Myslivečka, Voříška, Mozarta i Haydna, ale té naší Moravě a Janáčkovi jsem to byla do roku 2015 ještě „dlužná“.

A teď svůj dluh postupně splácíte…
Nabídla jsem svůj janáčkovský program, který jsem chtěla realizovat jako dialog muže a ženy, Supraphonu. V roce 2015 jsme spolu s Ivem Kahánkem a barytonistou Tomášem Králem tak vydali Ukvalskou lidovou poesii a výběr z Moravské. Jsem nesmírně ráda, že naše CD označil americký, anglický, německý, švýcarský i rakouský odborný tisk za objevný počin, neboť znali doposud Janáčka především jako operního skladatele. Zde jsme jim měli možnost ukázat prameny, ze kterých Janáček vychází a které také často ve svých operách cituje.

Minulý rok vám vyšlo CD s Janáčkovou Moravskou lidovou poesií v písních a DVD Così fan tutte. Jaký je rozdíl zpívat Mozarta a Janáčka?
Můj hlas je vhodný především pro opery klasicismu a baroka, oratorní a písňovou tvorbu. Jelikož ale vycházím u Janáčka z původních lidových pramenů, nezpívám jej nijak „operně“, ani „stylizovaně“ jako u Brahmsových či Schubertových písní a snažím se o autenticitu, kterou znám z dětství. Čím prostěji, tím lépe. To ale neznamená, že je tato hudba méně náročná. Je to nesmírně delikátní balance mezi lidovou prostotou a pěveckou technikou, kterou používám na jiných pódiích.

Je pro vás tedy Janáček příhodný autor?
Pro svůj hlasový obor mohu zpívat jen jeho písně a jednu z jeho nádherných a mnou velmi milovaných oper: Lišku Bystroušku. Zpívala jsem ji jak pod taktovkou Adama Fischera v Evropě, tak i pod taktovkou Franze Welsera-Mösta v USA. Pro rok 2018 plánujeme evropské turné Lišky Bystroušky v nádherné 3D úpravě režiséra Juvala Sharona a jeho losangeleského týmu opět s Welserem-Möstem a jeho fantastickým Cleveland Orchestra.

Čím je vám blízká lidová poezie? Na Pražském jaru jste z ní měla celý program ve zhudebnění nejen od Janáčka, ale také Brahmse, Respighiho, Fally…
Pro Pražské jaro jsem na tomto základě program modifikovala a zařazuji tak naše Lašsko a Janáčka do kontextu jiných významných evropských skladatelů, kteří taktéž vyznávají ve svých úpravách lásku svým zemím a jejich lidovému hudebnímu pokladu. De Falla španělské lidové písní, Respighi svému milovanému Toskánsku, Canteloube francouzskému regionu Auvergne a Brahms německé lidové písní.

Program na Pražském jaru má podtitul Pocta Jarmile Novotné. Komu byste věnovala koncert ve vile Tugendhat?
Titul „Pocta Jarmile Novotné“ se týká již tříleté řady Pražského jara, které tento festival věnuje recitálům českých pěvců známých v zahraničí. Tak například loni v této řadě vystoupil Adam Plachetka, letos je v ní uveden můj recitál. Je to zavádějící titul, co se týče mého programového zaměření. Já se tímto programem vyznávám z vlastní lásky k naší Moravě a Leoši Janáčkovi.

Martina Janková v opeře Così fan tutte, foto Suzanne Schwiertz

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Nenápadný luxus advokátní kanceláře, v níž se protne několik obyčejných životů s jedním neobyčejným, a nekonečným. K tomu dráždivě pichlavá energie hudebního nastudování. To je nová brněnská inscenace Janáčkovy Věci Makropulos v kostce.  více

Režisér David Radok se na české operní scéně objevil naposledy v roce 2001, kdy režíroval v pražském Národním divadle Kouzelnou flétnu a Vojcka. Minulý týden jsme se spolu sešli v Janáčkově divadle, kde připravuje novou inscenaci opery Věc Makropulos. Mluvili jsme spolu o práci na tomto představení, jak a proč nevylepšovat Janáčka, o opeře obecně, ale dotkli jsme se i jeho vztahu k otci a také otázky, jaké jsou opravdové hodnoty. Ta původně nebyla vůbec v plánu, ale se včerejším výročím Sametové revoluce se střetla dokonale.  více

Festival Janáček Brno pokračoval inscenací Její pastorkyně opery v Grazu. Expresivní a nekonformní hudební nastudování se setkalo s režií Petra Konwitschného, který posunul vesnické drama do pohádkové roviny. Ovšem temné a neveselé jako od bratří Grimmů.  více

Nápěvky mluvy z Janáčkových zápisníků na nové brdo upravené – tak by možná označil kompozici Alessandra Bosettiho Josef Váchal. Asi čtyřicetiminutové představení mělo svoje silná i slabá místa, ale celkově nakonec především potěšilo.  více





Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

O víkendu se v jihomoravské Mekce folkloru konal již 74. ročník mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2019 a taktéž 37. ročník festivalu dětská Strážnice. Největší folklorní festival v České republice se těší obrovskému zájmu. Jinak tomu nebylo ani letos, i přes tropické teploty dojely do Strážnice opět desítky tisíc lidí.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více