Vašo Patejdl: Don Juana je mi jako chlapa místy i líto

Vašo Patejdl: Don Juana je mi jako chlapa místy i líto

Skladatel, producent, hráč na klávesové nástroje, zpěvák, autor celé řady hitů Vašo Patejdl je v tuzemsku zavedený jako tvář populární slovenské poprockové skupiny Elán. Pro mne bylo překvapením, že je Čech, který se narodil před šedesáti lety v Karlových Varech. Ostatně poslední tři roky žije v Praze a jeho čeština je prostá jakéhokoliv akcentu. V Brně se Patejdl nyní představí jako autor hudby k novému muzikálu Don Juan, který ve světové premiéře uvede Městské divadlo Brno.

Don Juan, Don Giovanni, Don Šajn… Svůdce, proutník, záletník, holkař, nevěrník, sukničkář, volnomyšlenkář, buřič, libertin, promiskuitní individuum či hormonální štvanec. „Mně je ho místy i líto. On prostě nezvládá, čím ho osud vybavil, je na svých pudech závislý,“ říká na adresu protagonisty Patejdl, který vystudoval kompozici na VŠMU v Bratislavě. Už na základní škole založil kapelu, která tvořila jádro budoucí skupiny Elán, dnes legendy slovenského pop rocku. Po čtyřech vydaných albech, po více než pěti stech odehraných koncertech doma i za hranicemi a po získání Zlatého slavíka z kapely v roce 1985 odešel na úspěšnou sólovou dráhu. Vydal šest ceněných řadových alb, písničky pro děti i společné projekty s domácími a zahraničními muzikanty (Dlhá cesta, Labyrint sveta), na dalších deskách se podílel jako producent (Helena Vondráčková, Beáta Dubasová, Marika Gombitová…). V roce 1996, u příležitosti 15. výročí existence kapely obnovil spolupráci se skupinou Elán a hraje v ní dodnes.

Skládá hudbu pro film (Fontána pre Zuzanu 1 – 3), jako autor hudebního nastudování a dirigent se podílel na uvedení muzikálu Jozef a jeho zázračný farebný plášť v Bratislavě. Napsal hudbu k muzikálům Snehulienka a sedem pretekárov, Grand Pierot, Adam Šangala, Tisíc ročná včelaJack Rozparovač, který se hraje až v jihokorejském korejském Soulu.

Jak jste na pro mnohé omšelé téma slavného svůdníka připadli?
Najít dnes zajímavé téma pro muzikál už je dost obtížné. Už při práci na Jacku Rozparovačovi jsme udělali zkušenost, že když je hlavní postava publiku známá, nějaké dlouhé vysvětlování ohledně figur odpadá a my můžeme jít přímo k našemu ději.

Nu je pravda, že tuzemský muzikál už recykloval hodně slavných témat či postav. Vzpomenu třeba na neblahé pražské hudební dílo o Boženě Němcové. Mají vůbec autoři muzikálů ve volbě témat nějaké limity?
Jsou reálné a jsou vymyšlené postavy. Vždy jde přece o to uchopit téma kvalitně a dobře. Bavil jsem se jednou s Kamilem Peterajem, který mi tvrdil, že počet kvalitních témat pro muzikál je omezený. Spočítal to dokonce na čtyřicet. Vemte si jenom, jak se opakovaně zpracovává v různých podobách příběh Romea a Julie. Já ale opravdu nejsem libretista, píšu hudbu.

Jaký je tedy v kvartetu autorů váš konkrétní autorský vklad?
Setkali jsme se už u Jacka Rozparovače. S Eduardem Krečmarem jako autorem písňových textů, libretistou Ivanem Hubačem i producentem Martinem Hrdinkou jsme si to užili i nyní. I když já se vlastně k práci dostávám až jako poslední. Píšu muziku už na hotové texty, které mne inspirují. Mám to tak rád. Většina mých hitů jako Po schodoch, Ak nie si moja nebo Voda vznikala tímto způsobem.

Přibližte tedy vaši hudbu k Donu Juanovi…
Když jde o muzikál ze španělského prostředí, musí tam zaznít španělská kytara a kastaněty. Stejně je to s flamencem. Zazní tam ale i tango, náznak funky, big beatu, kantilénové a až symfonické pasáže. Musí to být různorodé.

Slavný smilník a svůdce je literární téma od roku 1630, kdy postavu Juana stvořil Tirso de Molina. Jsou další proslulí Juanové z pera Moliéra, Mozarta, Puškina ale třeba i Jana Švankmajera. V čem je ten váš jiný?
Já myslel, že to bude jenom o chlapíkovi, který je holkař. Nám z toho ale vyplynuly i otázky, proč to ten chlap vůbec dělá. Že to možná dělají i jiní. Že je to těžký osud smilníka, který to nedělá úmyslně, ale je to jeho pudová či genetická dispozice. Snažíme se ho i pochopit, nejenom odmítnout. Nevidět černobíle, s tím jsme narazili třeba při uvedení Jacka Rozparovače v Soulu.

Jacka Rozparovače má na svém kontě váš autorský tým s Eduardem Krečmarem a premiéru měl v únoru roku 2007. Zaznamenal tehdy více než 200 repríz a v jihokorejském Soulu se dodnes úspěšně hraje. Kdyby tam chytlavé muzikálové téma o masovém vrahovi nerezonovalo, tak váš opus nenakoupí, ne?
Příběh, který fungoval v Evropě, by nezabral v Asii. V Koreji nám vysvětlili, že jeden člověk nemůže být dobrý i zlý zároveň. Že v jejich kultuře může být člověk buď bílý, nebo černý, ale nemůže se měnit jako Jekyll a Hyde. Upravili si to po svém a z Jacka Rozparovače udělali figury dvě.

Máte v sobě něco z Dona Juana i vy?
Doufám, že ne v takové míře jako on. Ženy se mi líbí normálně. Dělal jsem od malička snad přirozeně to, abych se druhému pohlaví zalíbil a dostal za to nějaké ocenění. Podobnou oslavu krásy a ženství jsme snad zachovali i v muzikálu Don Juan.

Utíkáte mi od otázky. Podobá se Vašo Patejdl v něčem slavnému smilníkovi?
To snad asi ne, necloumají mnou pudy tak vášnivě. Nekouřím, piju s mírou a jsem monogamní. Kromě muziky takovou jinou spalující vášeň nemám, vše je u mě prostě přiměřené. Někdy mi možná až vadilo, že u mne tak vítězí rozum nad vášní.

Tak tedy teď jste zklamal minimálně ty tisíce mladých fanynek, co vášnivě prožívaly muziku Elánů na vašich koncertech. A víte, že o dění v šatnách popových hvězd se vykládají více než donchuánské historky a legendy: sex, drogy, rock and roll…
Důležité je v mladosti se vycválat a pak ať řeka života teče pokojně. Samozřejmě ani já v mládí nebyl jen svatoušek, ale nikdy mne to nepřeválcovalo a nestalo se z toho nějaké moje fátum.

Jste známý jako hitmaker songů populární hudby, napsal jste hudbu k sedmi muzikálům. Co vás na muzikálu jako žánru baví, je to i jeho rozšířená oblíbenost?
Vystudoval jsem kompozici vážné hudby u profesora Moyzese. Pro mě nekončí komponování u písníčky, ta je jenom základ. Lákají mne větší věci. Neříkám, že se v budoucnosti  třeba nepokusím o moderní operu. Je to ale opět týmová práce. Jsem moudrý a nikdy do toho nepůjdu sám.

A jak došlo vůbec ke spolupráci s Městským divadlem Brno? Proč jste svěřili první uvedení Dona Juana právě sem?
Nabízeli jsme titul na mnoha jiných místech, ale jedině v Brně nám nabídli živý orchestr. To se neodmítá. A je tady skutečně špičkově fungující muzikálové divadlo.

Dokážete porovnat úroveň českého a slovenského hudebního muzikálového divadla?
Výsledek vždy závisí na autorovi, na produkci i na tom, co se se od projektu očekává. V Čechách je muzikál mnohem masověji rozšířený, v Praze má také mnohem delší tradici a je dnes už i daleko komerčnější. To je někdy na škodu. Jde už častokrát o takové vyčpělé „písničkály“, které lepí jenom songy jeden za druhým. V Brně je to podle mne o něčem jiném, je tady opravdu špičkový tým. Na Slovensku muzikálová scéna neexistuje, muzikál se hraje jen na bratislavské Nové scéně. Soukromé velké produkce jako v Praze na Slovensku nejsou. Snad jen Divadlo Andreje Bagára v Nitře dělá muzikál zcela po svém a hravě. Dělal jsem tam Adama Šangalu a Tisícročnou včelu.

Znáte brněnské produkce?
Bohužel ne. Neznám ale ani ty pražské, ani bratislavské. Já chodím už jen na svoje premiéry. Nechodím moc do kina ani do divadla ani nečtu knížky. Já nejraději sedím a komponuji anebo hraju koncerty.

A pojďme na závěr k Elánu, jehož členem jste dodnes? V jaké kondici je dnes druhdy nejpopulárnější slovenská populární skupina v tuzemsku?
Úměrně věku. Letos to bude koncert šedesátníků a dvacet už nám nebude. Dokud se nepřestanu cítit jako kluk, bude to dobré. Baví mne práce a muzika a ještě se trošku těším i na ty koncerty. Po těch dvou hodinách jsme ale vyřízení a jdeme kolem půlnoci spát. Na žádné úlety už nezbývá ani energie nebo čas.

Já byl skutečně překvapený, když jste na mne začal mluvit česky. Jak to máte s těmi národnostními a jazykovými poměry?
Maminka je Slovenska, tatínek zase Čech, Já se narodil v Karlových varech, ale už od pěti let jsem vyrůstal v Bratislavě. Mluvím česky, protože mi to připadá přirozené. Stejně jako to, že se dnes cítím jako Čechoslovák.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Městské divadlo Brno představí svým divákům ve světové premiéře zcela nový muzikál Don Juan! autorů Vašo Patejdla, Eduarda Krečmara, Ivana Hubače a Martina Hrdinky.  více

Také v případě Mladého Frankensteina chce Petr Gazdík publiku nabídnout vše, na co se u podobných produkcí v muzikálové aréně na Lidické ulici sází. Co to je? Profesionálně odvedená podívaná, která diváky strhne na svoji stranu dobrými hereckými a pěveckými čísly, tanečními výkony, ale také naživo hranou muzikou a zajímavou výpravou.  více

Muzikál Sliby chyby, který o víkendu uvedlo Městské divadlo Brno, je typickou ukázkou toho, že ne všechny retro návraty bývají opodstatněné a divadelně milosrdné či přímo nutné. Melancholická a lehce nahořklá komedie je totiž ukázkou hudebního divadla, které je po půl století od svého vzniku zastaralé, sentimentální a zdlouhavé, co se délky i způsobu vyprávění týče.  více

Hana Holišová získala jedinou cenu Thálie z brněnských nominací za rok 2012. Mluvili jsme nejen o oceněné roli dospělé Jany v muzikálu Papežka, ale o práci v Městském divadle Brno vůbec. A také o filmu, o Kometě, ohňostrojích a houbách.  více


Vrcholem sezony 2023/24 Národního divadla Brno se bezpochyby stalo uvedení světové premiéry opery Here I am, Orlando slovenské skladatelky Ľubice Čekovské. Libreto k tomuto dílu, jehož premiéra se odehrála 14. června v Janáčkově divadle, napsala Viktorie Knotková podle románu Orlando od Virginie Woolfové. Odvážný dramaturgický počin vypráví příběh mladíka Orlanda, který se jednoho dne změnil v ženu a žije tak už pár století, režíroval umělecký šéf opery NdB Jiří Heřman. Za dirigentský pult se při premiéře postavil Robert Kružík, který měl i hudebním nastudování. Role Orlanda/y byla rozdělena mezi dva představitele: mezzosopranistku Markétu Cukrovou a kontratenoristu Maayana Lichtavíce

Festival Concentus Moraviae nabízí nejen zajímavá místa, ale také interprety. Výjimku v konceptu tvořil open air koncert konaný ve čtvrtek 13. června na náměstí 1. května v Kuřimi, který byl propojen s městskými oslavami. V podvečer se v hodinovém vstupu publiku představilo české těleso Epoque Quartet v obsazení David PokornýVladimír Klánský (housle), Alexey Aslamas (viola), Vít Petrášek (violoncello), které mnozí znají z televizního pořadu Star dance. Kuřim však v tomto roce není jediným oslavencem, jelikož i samotné kvarteto letos slaví 25 let svého působení.  více

Když se hovoří o českém funku, je nemožné nezmínit osobnost producenta, klávesisty a zpěváka Romana Holého, který je neodmyslitelně spjat jak s mnoha hudebními projekty, tak se současnou populární hudební scénou. V současné době živě vystupuje především s kapelami Monkey Business a J.A.R., bez kterých si lze český funk jen stěží představit. Obě kapely vystoupily v rámci Gregoryfestu 2024 ve čtvrtek 13. června v Amfiteátru Starý pivovar v brněnských Řečkovicích.  více

V duchu myšlenky, že Brno a folklor patří k sobě, proběhl ve čtvrtek 6. června Happening Roku folklorních souborů. Událost uspořádala Kancelář Brno město hudby UNESCO ve spolupráci se spolkem Brněnsko tančí a zpívá. Akce se tak stala součástí dlouhodobého projektu, který si předsevzal zmapovat amatérskou hudební scénu v Brně, a to nejen folklorní. V minulém roce Brno město hudby obdobným způsobem oslovilo pěvecké sbory, v budoucnu to budou například garážové kapely. Dokládá tak pestrost brněnské hudební scény nejen na úrovni profesionálních těles, ale i nadšených laiků, pro které je muzika neoddělitelnou součástí života.  více

Spolek Brněnsko tančí a zpívá a TIC Brno uspořádali 6. června 49. ročník přehlídky Brněnsko tančí a zpívá. Program koncentrovaný do jednoho dne byl nabitější, než v předchozích letech. Podtitul Rok folklorních souborů byl vypůjčen od stejnojmenného projektu kanceláře Brna města hudby UNESCO.  více

Ještě před rokem bychom v Nové synagoze ve Velkém Meziříčí nalezli asijskou tržnici. Jmenované město se však rozhodlo budovu odkoupit a začalo ji využívat důstojněji. Při právě probíhajícím festivalu Concentus Moraviae posluchači mohli ve středu 5. června tuto památku navštívit a vyslechnout si zde komorní koncert zpěvačky a houslistky Ivy Bittové, jejího ženského sboru Babačka s muzikanty Jakubem Jedlinským (akordeon) a Pavlem Fischerem (housle).  více

Večernímu koncertu Ensemble Opera Diversa s názvem Tvář vody, který se uskutečnil 4. června ve venkovním prostoru (atrium) Moravské zemské knihovny Brno, předcházela dopolední beseda profesora Miloše Štědroně a docenta Vladimíra Maňase z Ústavu hudební vědy Masarykovy univerzity. Oba jmenovaní si připravili poutavé povídání na téma vodního živlu v umění (od gregoriánského chorálu až po počátek 20. století), jež bylo zakončeno ukázkou edice a poslechem nahrávky Janáčkovy symfonie Dunaj. V rámci koncert pod taktovkou Gabriely Tardonové inspirovaném tématem vody zazněly jedna světová a tři české premiéry. Jako sólistka se divákům představila harfistka Dominika Kvardovávíce

Podobně jako další hudební festivaly se i 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae musel vypořádat letos nejen s Rokem české hudby, ale především s jedinečným výročím 200 let od narození Bedřicha Smetany, zakladatele moderní české hudby. Dramaturgické ukotvení právě zahájeného ročníku se nese v duchu hesla „Metamorfózy: Czech Smetana!“. První festivalový koncert, který se uskutečnil 31. května v kyjovském Městském kulturním středisku, dal tušit, kterým směrem se bude ubírat i zbytek festivalové dramaturgie. Na Smetanovu tvorbu se organizátoři přehlídky totiž rozhodli pohlížet z nových úhlů a pracovat nejen s hudbou, ale také s očekáváním posluchačů. Již na úvodním večeru zazněl proslulý Smetanův Smyčcový kvartet č. 1 e moll Z mého života, avšak v úpravě pro symfonický orchestr z pera dirigenta a klavíristy George Szella. Smetanovo dílo doplnila světová premiéra Koncertu pro flétnu a orchestr Sadunkertoja finského skladatele, dirigenta a rezidenčního umělce 29. ročníku festivalu Olliho Mustonena, která vznikla přímo na objednávku festivalu. Právě Mustonen provedení obou skladeb v podání orchestru Prague Philharmonia také řídil. Jako sólistka vystoupila dánská flétnistka Janne Thomsenvíce

V rámci koncertní řady Hudebních inventur Ensemble Opera Diversa, která započala už v roce 2017, má těleso za cíl přinášet (znovu)objevená díla a autory, s nimiž se na pódiích setkáváme zřídka. Tato dramaturgická linie ale také nabízí prostor a iniciativu k vytváření zcela nových skladeb uváděných ve světových premiérách. Komorní koncert uskutečněný ve středu 29. května 2024 v aule rektorátu Vysokého učení technického (VUT) v Brně se protentokrát nesl v režii Diversa QuartetBarbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola), Iva Wiesnerová (violoncello), OK Percussion Duo (Martin OpršálMartin Kneibl), sólistky Anety Podracké Bendové (soprán) a klavíristky Terezy Plešákové. Námětem odkazoval na prostředí pražské kompoziční školy z hlediska pedagogického i uměleckého.  více

Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více

Dina e Mel je chorvatské hudební duo, které tvoří zpěvačka Dina Bušić a kytaristka Melita Ivković. Obě klasicky vzdělané hudebnice se soustavně věnují písním etnické menšiny Arbenešů, etnických Albánců, kteří v minulosti migrovali do chorvatského Zadaru. Duo Dina e Mel vystoupí v srpnu 2024 na festivalu Maraton hudby Brno v rámci programu Balkan Soirée.  více

Koncertem s názvem Epilogy zakončila Filharmonie Brno abonentní řadu Filharmonie v divadle I s podtitulem Oslavná. Pod taktovkou Tomáše Netopila provedla 9. května program složený ze skladeb Sergeje Rachmaninova, Gustava Mahlera a Alfreda Schnittkeho, které svým způsobem, více či méně, epilogy jsou.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl zmapovat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V letošním roce se projekt věnuje folklorním souborům. Vyvrcholením Roku folklorních souborů bude společný happening, který proběhne 6. června v odpoledních hodinách a zaplní celé historické centrum Brna. Pro tuto příležitost se projekt propojí s již tradiční akcí Brněnsko tančí a zpívá, která se dlouhodobě snaží o prezentaci lidové kultury etnografické oblasti Brněnska.  více

Po roce a půl se do Brna vrátila legenda současného instrumentálního jazz rocku (fusion) Snarky Puppy. V devítičlenné sestavě vystoupili 1. května v rámci Jazz Festu Brno ve vyprodaném Sono Centru. Během více než hodinu a půl dlouhé show zahráli jak několik skladeb z nejnovějšího alba Empire Central, tak výběr z přechozích nahrávek.  více

Nejčtenější

Kritika

Vrcholem sezony 2023/24 Národního divadla Brno se bezpochyby stalo uvedení světové premiéry opery Here I am, Orlando slovenské skladatelky Ľubice Čekovské. Libreto k tomuto dílu, jehož premiéra se odehrála 14. června v Janáčkově divadle, napsala Viktorie Knotková podle románu Orlando od Virginie Woolfové. Odvážný dramaturgický počin vypráví příběh mladíka Orlanda, který se jednoho dne změnil v ženu a žije tak už pár století, režíroval umělecký šéf opery NdB Jiří Heřman. Za dirigentský pult se při premiéře postavil Robert Kružík, který měl i hudebním nastudování. Role Orlanda/y byla rozdělena mezi dva představitele: mezzosopranistku Markétu Cukrovou a kontratenoristu Maayana Lichtavíce