Vašo Patejdl: Don Juana je mi jako chlapa místy i líto

Vašo Patejdl: Don Juana je mi jako chlapa místy i líto

Skladatel, producent, hráč na klávesové nástroje, zpěvák, autor celé řady hitů Vašo Patejdl je v tuzemsku zavedený jako tvář populární slovenské poprockové skupiny Elán. Pro mne bylo překvapením, že je Čech, který se narodil před šedesáti lety v Karlových Varech. Ostatně poslední tři roky žije v Praze a jeho čeština je prostá jakéhokoliv akcentu. V Brně se Patejdl nyní představí jako autor hudby k novému muzikálu Don Juan, který ve světové premiéře uvede Městské divadlo Brno.

Don Juan, Don Giovanni, Don Šajn… Svůdce, proutník, záletník, holkař, nevěrník, sukničkář, volnomyšlenkář, buřič, libertin, promiskuitní individuum či hormonální štvanec. „Mně je ho místy i líto. On prostě nezvládá, čím ho osud vybavil, je na svých pudech závislý,“ říká na adresu protagonisty Patejdl, který vystudoval kompozici na VŠMU v Bratislavě. Už na základní škole založil kapelu, která tvořila jádro budoucí skupiny Elán, dnes legendy slovenského pop rocku. Po čtyřech vydaných albech, po více než pěti stech odehraných koncertech doma i za hranicemi a po získání Zlatého slavíka z kapely v roce 1985 odešel na úspěšnou sólovou dráhu. Vydal šest ceněných řadových alb, písničky pro děti i společné projekty s domácími a zahraničními muzikanty (Dlhá cesta, Labyrint sveta), na dalších deskách se podílel jako producent (Helena Vondráčková, Beáta Dubasová, Marika Gombitová…). V roce 1996, u příležitosti 15. výročí existence kapely obnovil spolupráci se skupinou Elán a hraje v ní dodnes.

Skládá hudbu pro film (Fontána pre Zuzanu 1 – 3), jako autor hudebního nastudování a dirigent se podílel na uvedení muzikálu Jozef a jeho zázračný farebný plášť v Bratislavě. Napsal hudbu k muzikálům Snehulienka a sedem pretekárov, Grand Pierot, Adam Šangala, Tisíc ročná včelaJack Rozparovač, který se hraje až v jihokorejském korejském Soulu.

Jak jste na pro mnohé omšelé téma slavného svůdníka připadli?
Najít dnes zajímavé téma pro muzikál už je dost obtížné. Už při práci na Jacku Rozparovačovi jsme udělali zkušenost, že když je hlavní postava publiku známá, nějaké dlouhé vysvětlování ohledně figur odpadá a my můžeme jít přímo k našemu ději.

Nu je pravda, že tuzemský muzikál už recykloval hodně slavných témat či postav. Vzpomenu třeba na neblahé pražské hudební dílo o Boženě Němcové. Mají vůbec autoři muzikálů ve volbě témat nějaké limity?
Jsou reálné a jsou vymyšlené postavy. Vždy jde přece o to uchopit téma kvalitně a dobře. Bavil jsem se jednou s Kamilem Peterajem, který mi tvrdil, že počet kvalitních témat pro muzikál je omezený. Spočítal to dokonce na čtyřicet. Vemte si jenom, jak se opakovaně zpracovává v různých podobách příběh Romea a Julie. Já ale opravdu nejsem libretista, píšu hudbu.

Jaký je tedy v kvartetu autorů váš konkrétní autorský vklad?
Setkali jsme se už u Jacka Rozparovače. S Eduardem Krečmarem jako autorem písňových textů, libretistou Ivanem Hubačem i producentem Martinem Hrdinkou jsme si to užili i nyní. I když já se vlastně k práci dostávám až jako poslední. Píšu muziku už na hotové texty, které mne inspirují. Mám to tak rád. Většina mých hitů jako Po schodoch, Ak nie si moja nebo Voda vznikala tímto způsobem.

Přibližte tedy vaši hudbu k Donu Juanovi…
Když jde o muzikál ze španělského prostředí, musí tam zaznít španělská kytara a kastaněty. Stejně je to s flamencem. Zazní tam ale i tango, náznak funky, big beatu, kantilénové a až symfonické pasáže. Musí to být různorodé.

Slavný smilník a svůdce je literární téma od roku 1630, kdy postavu Juana stvořil Tirso de Molina. Jsou další proslulí Juanové z pera Moliéra, Mozarta, Puškina ale třeba i Jana Švankmajera. V čem je ten váš jiný?
Já myslel, že to bude jenom o chlapíkovi, který je holkař. Nám z toho ale vyplynuly i otázky, proč to ten chlap vůbec dělá. Že to možná dělají i jiní. Že je to těžký osud smilníka, který to nedělá úmyslně, ale je to jeho pudová či genetická dispozice. Snažíme se ho i pochopit, nejenom odmítnout. Nevidět černobíle, s tím jsme narazili třeba při uvedení Jacka Rozparovače v Soulu.

Jacka Rozparovače má na svém kontě váš autorský tým s Eduardem Krečmarem a premiéru měl v únoru roku 2007. Zaznamenal tehdy více než 200 repríz a v jihokorejském Soulu se dodnes úspěšně hraje. Kdyby tam chytlavé muzikálové téma o masovém vrahovi nerezonovalo, tak váš opus nenakoupí, ne?
Příběh, který fungoval v Evropě, by nezabral v Asii. V Koreji nám vysvětlili, že jeden člověk nemůže být dobrý i zlý zároveň. Že v jejich kultuře může být člověk buď bílý, nebo černý, ale nemůže se měnit jako Jekyll a Hyde. Upravili si to po svém a z Jacka Rozparovače udělali figury dvě.

Máte v sobě něco z Dona Juana i vy?
Doufám, že ne v takové míře jako on. Ženy se mi líbí normálně. Dělal jsem od malička snad přirozeně to, abych se druhému pohlaví zalíbil a dostal za to nějaké ocenění. Podobnou oslavu krásy a ženství jsme snad zachovali i v muzikálu Don Juan.

Utíkáte mi od otázky. Podobá se Vašo Patejdl v něčem slavnému smilníkovi?
To snad asi ne, necloumají mnou pudy tak vášnivě. Nekouřím, piju s mírou a jsem monogamní. Kromě muziky takovou jinou spalující vášeň nemám, vše je u mě prostě přiměřené. Někdy mi možná až vadilo, že u mne tak vítězí rozum nad vášní.

Tak tedy teď jste zklamal minimálně ty tisíce mladých fanynek, co vášnivě prožívaly muziku Elánů na vašich koncertech. A víte, že o dění v šatnách popových hvězd se vykládají více než donchuánské historky a legendy: sex, drogy, rock and roll…
Důležité je v mladosti se vycválat a pak ať řeka života teče pokojně. Samozřejmě ani já v mládí nebyl jen svatoušek, ale nikdy mne to nepřeválcovalo a nestalo se z toho nějaké moje fátum.

Jste známý jako hitmaker songů populární hudby, napsal jste hudbu k sedmi muzikálům. Co vás na muzikálu jako žánru baví, je to i jeho rozšířená oblíbenost?
Vystudoval jsem kompozici vážné hudby u profesora Moyzese. Pro mě nekončí komponování u písníčky, ta je jenom základ. Lákají mne větší věci. Neříkám, že se v budoucnosti  třeba nepokusím o moderní operu. Je to ale opět týmová práce. Jsem moudrý a nikdy do toho nepůjdu sám.

A jak došlo vůbec ke spolupráci s Městským divadlem Brno? Proč jste svěřili první uvedení Dona Juana právě sem?
Nabízeli jsme titul na mnoha jiných místech, ale jedině v Brně nám nabídli živý orchestr. To se neodmítá. A je tady skutečně špičkově fungující muzikálové divadlo.

Dokážete porovnat úroveň českého a slovenského hudebního muzikálového divadla?
Výsledek vždy závisí na autorovi, na produkci i na tom, co se se od projektu očekává. V Čechách je muzikál mnohem masověji rozšířený, v Praze má také mnohem delší tradici a je dnes už i daleko komerčnější. To je někdy na škodu. Jde už častokrát o takové vyčpělé „písničkály“, které lepí jenom songy jeden za druhým. V Brně je to podle mne o něčem jiném, je tady opravdu špičkový tým. Na Slovensku muzikálová scéna neexistuje, muzikál se hraje jen na bratislavské Nové scéně. Soukromé velké produkce jako v Praze na Slovensku nejsou. Snad jen Divadlo Andreje Bagára v Nitře dělá muzikál zcela po svém a hravě. Dělal jsem tam Adama Šangalu a Tisícročnou včelu.

Znáte brněnské produkce?
Bohužel ne. Neznám ale ani ty pražské, ani bratislavské. Já chodím už jen na svoje premiéry. Nechodím moc do kina ani do divadla ani nečtu knížky. Já nejraději sedím a komponuji anebo hraju koncerty.

A pojďme na závěr k Elánu, jehož členem jste dodnes? V jaké kondici je dnes druhdy nejpopulárnější slovenská populární skupina v tuzemsku?
Úměrně věku. Letos to bude koncert šedesátníků a dvacet už nám nebude. Dokud se nepřestanu cítit jako kluk, bude to dobré. Baví mne práce a muzika a ještě se trošku těším i na ty koncerty. Po těch dvou hodinách jsme ale vyřízení a jdeme kolem půlnoci spát. Na žádné úlety už nezbývá ani energie nebo čas.

Já byl skutečně překvapený, když jste na mne začal mluvit česky. Jak to máte s těmi národnostními a jazykovými poměry?
Maminka je Slovenska, tatínek zase Čech, Já se narodil v Karlových varech, ale už od pěti let jsem vyrůstal v Bratislavě. Mluvím česky, protože mi to připadá přirozené. Stejně jako to, že se dnes cítím jako Čechoslovák.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Městské divadlo Brno představí svým divákům ve světové premiéře zcela nový muzikál Don Juan! autorů Vašo Patejdla, Eduarda Krečmara, Ivana Hubače a Martina Hrdinky.  více

Také v případě Mladého Frankensteina chce Petr Gazdík publiku nabídnout vše, na co se u podobných produkcí v muzikálové aréně na Lidické ulici sází. Co to je? Profesionálně odvedená podívaná, která diváky strhne na svoji stranu dobrými hereckými a pěveckými čísly, tanečními výkony, ale také naživo hranou muzikou a zajímavou výpravou.  více

Muzikál Sliby chyby, který o víkendu uvedlo Městské divadlo Brno, je typickou ukázkou toho, že ne všechny retro návraty bývají opodstatněné a divadelně milosrdné či přímo nutné. Melancholická a lehce nahořklá komedie je totiž ukázkou hudebního divadla, které je po půl století od svého vzniku zastaralé, sentimentální a zdlouhavé, co se délky i způsobu vyprávění týče.  více

Hana Holišová získala jedinou cenu Thálie z brněnských nominací za rok 2012. Mluvili jsme nejen o oceněné roli dospělé Jany v muzikálu Papežka, ale o práci v Městském divadle Brno vůbec. A také o filmu, o Kometě, ohňostrojích a houbách.  více


Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více