Moravský cimbál napříč generacemi

Moravský cimbál napříč generacemi

Skladba Malované na cimbál Dalibora Štrunce propůjčila jméno koncertu i novému CD. To je jedním z nejzralejších a současně nejnadějnějších plodů rozmachu cimbálové hry na Moravě.

V sále brněnského Konventu Milosrdných bratří se 18. května konal pozoruhodný koncert. Jeho sjednocujícím prvkem byla osobnost Dalibora Štrunce – cimbalisty, interpreta, aktivního hudebníka, skladatele i pedagoga. Dvě posledně uvedené role našly svůj dosavadní vrchol a pro posluchače neobyčejně působivé vyústění právě na koncertu Malované na cimbál v brněnském Konventu. V programu zazněla Štruncova autorská tvorba v podání tří jeho studentek, Kateřiny Harnošové, Anny Múčkové a Barbory Jagošové (té sekundovala ve skladbě Hlasy modrých stromů hobojistka Jaroslava Tajanovská). Doprovázel je studentský Moravský komorní orchestr pod vedením Richarda Kružíka.

Atmosféru večera umocnilo představení zdařile vyvedeného stejnojmenného CD obsahujícím hudbu, jež zazněla v programu. Autor tohoto textu se na CD podílel jako spoluautor průvodního slova a konzultant – jednak z přátelství k autorovi, ale i z niterného přesvědčení, že tu vzniká něco dobrého. I tak ale musí zmínit interpretační úroveň a současně zjevně radostný projev všech zúčastněných mladých muzikantů. Zrodilo se tu něco, čím se Brno může chlubit, a kdyby bylo jako město firmou, tak to může i s hrdostí exportovat. Publikum ocenilo výkony všech – autora i hudebníků – zaslouženým dlouhotrvajícím potleskem.

Dynamický nástroj a jeho protagonisté

Cimbál na Moravě je nepřehlédnutelným fenoménem a zdá se, že jeho působení ještě nabývá na intenzitě. V publiku brněnského koncertu byly přítomny dvě osobnosti, které patří k ikonám zdejší cimbálové hry: Helena Červenková po desetiletí působila jako excelentní a vzorová sólistka BROLNu, Růžena Děcká stále ještě působí jako neobyčejně produktivní pedagožka, z jejíž třídy vzešly takové osobnosti jako je Daniel Skála či Petr Pavlinec. Profesorka Děcká stála u zrodu prestižního Mezinárodního festivalu cimbálu ve Valašském Meziříčí. Spolu s Helenou Červenkovou jsou také dlouhá léta aktivní ve Světovém sdružení cimbalistů, kde propagují naše talenty. Jsou to osobnosti, na jejichž „zádech“ vyrostla generace současných excelentních hráčů, skladatelů a pedagogů, kteří působí po celé Moravě.

Dalibor Štrunc představuje špičku této generace a sám již založil na další – z jeho třídy vyšli skvělí mladí hráči Jiří Gužík a Petr Gablas. Po nich přišla do jeho třídy vlna dívek, jejíž protagonistky účinkovaly i na tomto koncertě – už během studií podávají zcela profesionální výkony. Jedna z mladičkých cimbalistek, Anna Múčková, vystoupí se skladbou Malované na cimbál v pražském Rudolfinu➚ za doprovodu Filharmonie mladých Praha. Spolu s tímto pohybem se posouvá i autorská tvorba mladších skladatelů a právě Štruncovy skladby z CD Malované na cimbál mohou pro šíření renomé tohoto nástroje udělat mnoho.

Letos padesátiletý cimbalista Dalibor Štrunc si za svou dosavadní hudební kariéru „ohmatal“ cimbál ze všech stran. Rodák z Rožnova pod Radhoštěm získal vztah k valašské lidové hudbě díky svým rodičům. Na profesionální úroveň ve hře na cimbál se dostal po absolutoriu brněnské konzervatoře. Působil v Československém státním souboru písní a tanců v Praze a posléze v Brněnském rozhlasovém orchestru lidových nástrojů. Vedle toho postupně spolupracoval s celou řadou profesionálních těles (např. FOK, Filharmonie Brno, Südwestdeutsche Philharmonie Konstanz aj.) a natáčel filmovou hudbu.

Založil si také vlastní skupinu Cimbal Classic, která je zaměřena především na písňový repertoár – lidový i autorský. Bytostný vztah k písni a hudební kvality jej přivedly též do skupiny Hany a Petra Ulrychových Javory. Už po léta je i se svojí ženou Kateřinou podstatnou částí její hudební tváře. Vedle role interpreta se Dalibor Štrunc postupně začal projevovat jako autor, a to nejen ve skupině Cimbal Classic. V roce 2000 vydal své první autorské CD Prameny (Gnosis Brno), na němž exponuje cimbál v netradičních polohách a vytvořil svébytný obraz cimbálové hry a hudby, postrádající vlivy maďarské a rumunské, na Moravu zhusta zasahující. V témže roce začal působit jako pedagog na Konzervatoři Brno.

Cimbál jako pevná součást moravské kultury

Cimbálová hra má na Moravě svou tradici. Původní malé stolové či přenosné cimbály byly ve 20. století nahrazeny velkým cimbálem „maďarského“ typu, na nějž hraje drtivá většina moravských cimbalistů. Tito muzikanti jsou jednou ze základních součástí typických moravských cimbálových muzik, které při svém počtu tvoří vcelku hustou síť – a vlastně jakousi základní matrici naší tradiční kultury. Cimbál nás také propojuje s dalšími kulturami: slovenskou, maďarskou, rumunskou. Ty jsou pro moravské muzikanty stálou inspirací.

Současně se ale na Moravě dere na povrch snaha o interpretační a tvůrčí svébytnost. Cimbál totiž není jen nástrojem „lidovým“, ale během 20.století v našich zemích „povýšil“ i na úroveň klasické hudby. Po druhé světové válce se začal uplatňovat v profesionální hudební sféře (systematicky především v Brněnském rozhlasovém orchestru lidových nástrojů), začali pro něj psát i skladatelé vážné hudby. Na Moravě a ve Slezsku se vyučuje jak v několika Základních uměleckých školách, tak na třech konzervatořích (Brno, Kroměříž, Ostrava).

Foto Jiří Plocek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Dnešní velké Brno vzniklo splynutím městského centra s okolními obcemi, přispívá to k jeho zvláštnímu charakteru. Stačí natáhnout ruku, udělat krok a octnete se na venkově. Lidové tradice mají do centra města tak blízko, že jsou v něm prakticky doma.  více

„Byl také aktivním zpěvákem a hudebníkem,“ objevilo se o Dušanovi Holém v online zpravodajství Masarykovy univerzity, když před dvěma lety přebíral zlatou medaili a Cenu ministerstva kultury v oboru Tradiční lidová kultura a folklor. Dvaaosmdesátiletý Dušan Holý natočil letos na jaře album Nejen zahrádečky se souborem Musica Folklorica. Trošku ironicky se tím pousmál nad minulým časem úvodní věty, stejně jako nad mou – prý až příliš pochvalnou – recenzí svého zatím posledního alba. Sešli jsme se po besedě u klavíru, při které jsme se na JAMU setkali s jeho vnukem, také Dušanem. Rozhovor jsem nakonec nevedl ani tak s emeritním profesorem, vědcem, folkloristou a národopiscem, jako spíš s ostříleným Horňákem a jeho ženou Ludmilou.  více

Se serverem Město hudby začíná spolupracovat Jiří Plocek. Hrál na mandolínu s Poutníky i se svojí kapelou Teagrass, naposledy natočil album Písňobraní s Jitkou Šuranskou. Působí jako hudební redaktor a dramaturg v Českém rozhlasu Brno, stojí v čele družstva Kulturních novin. Mluvili jsme o všem možném, ale vlastně jsme pořád kroužili kolem jednoho bodu: jak se biochemik dostal k hudbě a hlavně jak skrze ni objevuje sebe sama.  více

Album Vteřiny křehké vyšlo Hradišťanu s Jiřím Pavlicou minulý rok v létě, prodeje nahrávku dotáhly až k platinové desce. Při té příležitosti také vznikl videoklip k písni Rozpomínání.  více



Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více