Biorchestr: IO. Hravá hudba a ještě něco navíc

Biorchestr: IO. Hravá hudba a ještě něco navíc

Biorchestru se i tentokrát většinou daří vybalancovat originalitu aranží, tedy alternativní složku, a složku „popovou“ – líbivost jako východisko, se kterým se dál pracuje. S hudební hravostí korespondují i texty písní.

Skupina Biorchestr nedává svým názvem najevo svůj vztah k ekologii. Původně šlo o „bi-orchestr“, tedy „orchestr“ tvořený dvěma lidmi. Tomu předcházel sólový projekt Aleše Pilgra, bubeníka skupin Květy a Ty Syčáci, který po natočení svého debutového sólového alba Nos na stůl (2006) přizval ke spolupráci svou přítelkyni, dnes ženu, Janu. Hravé manželské duo natočilo alba Papučka (2009) a Umakartové (2012) a kromě toho na sebe upozornilo například vtipnou coververzí někdejšího hitu francouzské zpěvačky Desireless Voyage, Voyage. Vedle původního dvoučlenného Biorchestru, těžícího z kombinace nejrůznějších nástrojů včetně elektronických zvuků, začalo fungovat akustické Biorchestr-io, ve kterém manžele Pilgrovy doplnil violoncellista Tomáš Jenček. Tato sestava nakonec převládla a na novém CD se už Biorchestr představuje jako „tříčlenné duo“.

Nástrojové obsazení je kombinací přístupů obou původních větví kapely. Zůstává tedy Tomáš Jenček s cellem a také kontrabasem, Jana Pilgrová hraje na klávesy a perkuse, Aleš Pilgr střídá kytaru, mandolínu a kontrabas a ovládá elektronické pady. Klasické bicí tato kapela s bubeníkem v čele překvapivě nepoužívá. Zpívají všichni. Autorem písní je Aleš, se dvěma mu vypomohla Jana a jeden text dodal Alešův kolega z Květů Martin E. Kyšperský, který se podílel také na obalu alba.

IO je ze všech alb Biorchestru nejrytmičtější. Tento fakt s sebou přináší zajímavý paradox. Zatímco píseň Utopenec – ta, jejíž text napsal Kyšperský – svým pulsujícím charakterem připomene Květy, elektronicky dusavý charakter písně Nula naopak odhalí Pilgrovu schopnost pro slogan a jeho rytmizované podání. I bez bicích se pozná bubeník – stačí, když se správnou kadencí zazpívá „my milujeme nulu, my milujeme nulu“. Jestliže Martin Kyšperský v Květech své texty „dylanovsky“ vypráví, Pilgr je v Biorchestru deklamuje. Aleš ani Jana neuchvátí posluchače originálním hlasovým projevem. Síla jejich písní spočívá v propojení spíše nenápadného zpěvu s mimořádně pestrou hudební složkou a výrazovou i slovní komikou. Ta místy – například v písni Maria – přechází až k parodii.

Třebaže minulé album Umakartové vnímám jako výraznější, Biorchestru se i tentokrát většinou daří vybalancovat originalitu aranží, tedy alternativní složku, a složku „popovou“, líbivost jako východisko, se kterým se dál pracuje. Kapela například dobře dávkuje elektronické zvuky, živé perkuse a rytmickou hru violoncella. S hudební hravostí korespondují texty písní – o gorile, autech nebo slunci, které se třpytí ve vlnách. V závěru alba pak Biorchestr posluchače překvapí zpomalenou verzí písně Relax od Frankie Goes To Hollywood. Bohužel však jde o vtip na jeden poslech, který jinak příliš nezapadá do kontextu alba.

Ke stylu kapely patří její hravý název (a klidně jej čtěme i jako „bio-orchestr“) i mimohudební aktivity. Součástí minulého alba byla originální společenská hra a tentokrát muzikanti vymysleli pro své fanoušky rozprodej pozemků na Jupiterově měsíci Io, který dal desce jméno. To vše k hudbě Aleše a Jany Pilgrových patří, stejně jako například kuchyňský videoklip k už zmíněné coververzi písně Voyage, voyage (škoda že se na albu neobjevila místo Relax). Biorchestr je víc než jen hudba a já věřím, že u Pilgrů doma musí být veselo. Jejich aranžérské a slovní hříčky, které by jednotlivě (tedy jako slova bez hudby nebo hudba beze slov) nemusely obstát, působí jako celek životaschopně. Navíc mě při opakovaném poslechu napadají nové možnosti využití jednotlivých písní – od sestavení kompilace písní pro děti vybraných ze všech alb Biorchestru až po prezentování písně Železnej muž na vybrané vrcholové sportovní akci. Úvodní větu „Ve škole jsem vyhrál všechny sporty“ by neobeznámené publikum asi vzalo, ale s něžným vyznáním „Mám místo každé ruky kovový hák, ale chtěl bych tvoje tělo hladit“ už by leckdo mohl mít problém. A i v tom je síla písní Aleše Pilgra.

Biorchestr: IO. Vydalo Polí5, 2014. 11 písní. Stopáž: 39:30

Foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Hlavní pozornost na sebe zaslouženě strhávají Němec s Puttnerovou. On jako hromotluk, pračlověk, yetti z trefné grafiky Jaromíra Švejdíka na obalu CD. Ona jako éterická bytost s tvárným a měkkým hlasem, který tu připomeneme Zuzanu Lapčíkovou, onde Hanu Hegerovou za mlada.  více

Písně Lee Bandy neoslní neslýchanými aranžérskými postupy nebo alternativními cestami. Jde vlastně o folkrockový střední proud. Co je však důležitější – zatímco mnohé jiné kapely roubují na podobnou hudbu texty plné klišé, Peterková nabízí pestrou škálu témat, od abstraktních pocitů a filosofických úvah až po dobře napsané příběhy.  více

Když se někdo nemůže celé měsíce rozejít se svým Josefem, píše zoufalé dotazy online psychologům, pláče kamarádkám do telefonu nebo napíše písníčky na album Josefene. Poslední album kapely Mucha je většinou o lásce, která zanechává dlouhé a často nepříjemné stopy.  více


Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

O víkendu se v jihomoravské Mekce folkloru konal již 74. ročník mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2019 a taktéž 37. ročník festivalu dětská Strážnice. Největší folklorní festival v České republice se těší obrovskému zájmu. Jinak tomu nebylo ani letos, i přes tropické teploty dojely do Strážnice opět desítky tisíc lidí.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více