Brad Mehldau na procházce dějinami populární hudby

7. březen 2014, 8:21

Brad Mehldau na procházce dějinami populární hudby

Pianistu Brada Mehldaua, který 6. března v Janáčkově divadle zahájil festival JazzFestBrno 2014, předcházela pověst nejlepšího hráče ve svém oboru a věkové kategorii; člověka, který suverénně zvládá hru rozdílných melodií levou a pravou rukou; a hudebníka, který do svých koncertních playlistů naprosto přirozeně vkládá úpravy skladeb významných kapel světové populární hudby, ať už jde o Beatles, nebo Radiohead. Na obojí ostatně v Brně také došlo, avšak důležitější než konkrétní jména je fakt, jak pianista s převzatým materiálem pracuje. Autorská tvorba, úpravy rockových a post-rockových skladeb i světové evergreeny (No Moon At All z repertoáru Nata Kinga Colea) se v jeho hodinu a tři čtvrtě dlouhém koncertním bloku střídají za sebou s takovou samozřejmostí, jako by je napsal jeden autor. To samozřejmě neznamená, že by koncert byl jednotvárný. Právě naopak. Nicméně Mehldau, i díky svému introvertnímu prožívání hry, dokáže dát zdánlivě nesourodému sledu skladeb přirozenou gradaci.

Fakt, že autorské melodie, beatlesovská And I Love Her nebo přídavková Knives Out (Radiohead) na sebe navazovaly a plynule (nebýt bouřlivých potlesků) vplývaly jedna do druhé, podpořil Mehldau absencí jakéhokoli průvodního slova. Přišel, usedl, hrál. Až po šesté skladbě – vtipně vybrané Where Do You Start, vzhledem k tomu, že šlo oficiálně o závěr koncertu – poděkoval a představil spoluhráče, kontrabasistu Larryho Grenadiera a bubeníka Jeffa Ballarda. Ti sice dostali adekvátní prostor už během vlastního koncertu (ve druhé skladbě Untitled došlo na obligátní sóla na oba rytmické nástroje), nicméně až při druhém přídavku dostali privilegium skladbu sami, bez piana, otevřít.

Právě způsob, jakým si Mehldau se spoluhráči během večera dělí role, je pro toto trio příznačný. Hudebníkům se totiž daří zdravě balancovat mezi dvěma krajními póly – sólistou se dvěma doprovodnými hráči a skupinou tří rovnocenných muzikantů. Na jednu stranu například bubenická sóla nejsou tak bouřlivá jako v případě jiných známých Američanů – jen v Brně jsme v posledních letech měli možnost vidět Davea Weckla nebo Omara Hakima –, více slouží melodii, často (jako v případě úvodní skladby Spiral)spíše ambientně zaplňují prostor, než by vytvářely jasně čitelné rytmické vzorce. Kontrabas zvláště v první části koncertu hrál více s klavírem než proti němu a i on sloužil spíše k dotváření atmosféry než k sólovým exhibicím. Ve skutečnosti to však není takto jednoduché. Mehldauovo trio sice nepřipomíná bouřlivý veletok, ale s rafinovaností horského potůčku, který se vynoří, kde to nečekáme, dokáže překvapovat. Už zmíněnou beatlesovskou And I Love Her v jeho úpravě například charakterizují útržky melodie, které místy víc než McCartneyho připomenou The Windmills Of Your Mind Michela Legranda v podání Hany Hegerové(!). Další překvapení přišlo v melodii ze 40. let Almost Like Being In Love, ve které se introvertní trio poprvé skutečně odvázalo.

Jak do celku vstupovala pověstná Mehldauova hra? Pianista zaujal hned v druhé skladbě, v níž se suverénně pohyboval napříč oktávami. A jestliže se po většinu koncertu logicky držel spíše ve vyšších polohách, nevyřčenou mužskou výpověď z instrumentální verze And I Love Her podpořil levou rukou. Právě v této skladbě mimochodem znovu zaujal Grenadier, který na kontrabas načrtával lehce taneční rytmus. Rozvinul jej pak v následujícím Mehldauově autorském „valčíčku“ Seymour Read The Constitution. A ještě jedna poznámka k Mehldauovi: z možných rolí, kterou může v triu hrát piano, volí nejčastěji roli melodickou. Přitom nerezignuje ani na výraznou rytmickou hru (což není v rozporu s lyrickým charakterem večera). Na skutečně synkopovaný jazz však došlo až při prvním přídavku No Moon At All ze 40. let.

Kouzlo Mehldauova tria není pouze v mistrovské interpretaci (včetně momentů, kdy každý z muzikantů dokáže ustoupit do pozadí). Důležitý je i fakt, že během necelých dvou hodin dokáže nabídnout esenci světové populární hudby – od jazzových standardů přes Beatles po Radiohead, a přitom neopomenout vlastní tvorbu, která sama o sobě bude bezpochyby sloužit jako inspirace dalším generacím.

Brad Mehldau Trio, 6. 3. 2014, Janáčkovo divadlo, v rámci JazzFestBrno

Foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Chick Corea se svojí novou formací The Vigil včera oslnil publikum v brněnském Bobycentru perfektně zahranou směsí fusion a současného jazzu.  více

Hlavní část festivalu JazzFestBrno je v plném proudu. Už první tři koncerty potvrdily dramaturgické schopnosti Viléma Spilky, ale především pestrost současného jazzu.  více

Rez Abbasi zahrál se svým triem v Semilassu špičkový koncert. Indická a americká hudba se spojily do osobitého a vyrovnaného tvaru.  více


Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více