Chameleon. Sláva fízlům, věrnost všemu

4. prosinec 2015, 8:34

Chameleon. Sláva fízlům, věrnost všemu

Chytráci, kteří se vyznají v každé situaci, umějí lovit v kalných vodách a ze všeho vyjdou se ziskem, nepatří jen k Velké francouzské revoluci. Ensemble Opera Diversa včera uvedl premiéru nové opery Miloše Štědroně, z níž se přes počáteční nepřehlednost nakonec zřetelně vyloupla ironická oslava politického chytračení, fízlování a manažerské zručnosti při zacházení s lidským materiálem.

Hlavní postavou nové opery Miloše Štědroně je francouzský politik a Napoleonův ministr Joseph Fouché. On je chameleonem z titulu a z jeho barevných proměn až přechází zrak na malé časové ploše, v níž se koncentrují převratné události na přelomu 18. a 19. století v Paříži. Do politiky se Fouché pustil hned od počátků revoluce, ze začátku byl stoupencem girondistů, přešel k jakobínům, byl zatčen a hrozila mu poprava, ale byl omilostněn a sám inicioval popravu Robespierra. Vybudoval si rozsáhlou síť vztahů s vlivnými lidmi, postupně i zbohatl. Přidal se k Napoleonovi, stal se jeho policejním ministrem, po bitvě u Waterloo se připojil k opozici a nakonec se stal opět ministrem policie – tentokrát ovšem ve službách Ludvíka XVIII. V závěru kariéry byl odsunutý na místo vyslance v Sasku, které Miloš Štědroň nahradil Moravou, konkrétně Hanou. V našem domácím prostořekém prostředí, které si neváží žádných autorit a dovede být především ve věčné opozici k čemukoliv, je Fouchého faktické politické vyhnanství završeno velmi názorně.

Hudba Chameleona je svižná, svěží a komplikovaná zároveň. Miloš Štědroň se příliš nedrží doby, kdy Joseph Fouché žil – to by musel ze všeho nejspíš vyjít z velké francouzské opery, která se tehdy rodila a je pravděpodobně nejcharakterističtějším hudebním vyjádřením francouzské revoluce. Recitativy ale vycházejí spíš z jiného autorova oblíbeného období, totiž z manýrismu přelomu 16. a 17. století. Miloš Štědroň si na jeho základě vytvořil manýru vlastní, osobitou a konzistentní. Při odpovídajícím ztvárnění se posluchač může spolehnout, že pokud se mu od Štědroně líbila jedna věc, bude se mu pravděpodobně líbit i jiná. To ale neznamená, že by se autor vykrádal, i když Chameleon vychází z dávné hry Divadla Na provázku, kterou v roce 1984 napsal s Ludvíkem Kunderou, Petrem Oslzlým a Petrem Scherhaufrem.

Celá věc je ale významně přepracovaná a dávný sled scén je vystřídán prokomponovanou operou, kterou tvoří prakticky jeden dlouhý ansámbl. Tím by mohl Chameleon maličko připomenout Pucciniho komedii Gianni Schicchi, ale ve výsledku před sebou máme spíš pestrou offenbachovskou feérii. Často se objevuje třídobý takt, královský pár a šlechtu charakterizuje menuet, bodré Hanáky písnička o prostějovském pivovaru komplikovaná zcela nelidovými modulacemi. Občas se objeví krátký balet doprovázený reprodukovanou hudbou, který ohlašuje každé Fouchého převlečení politického kabátu doprovázené slovy: „Přísahám věrnost!“

Většina účinkujících představuje více rolí a není lehké se v nich zorientovat, ale postupně se situace vyjasňuje a lidský zmatek kolem Fouchého získává smysl i ve své nepřehlednosti. Dirigentka Gabriela Tardonová odvedla na opeře velkou práci a byla to především její zásluha, že celé provedení drželo pohromadě a dospělo bez zadrhnutí až k oslavnému závěrečnému sboru na všechny tajné policie, na které si jen autor vzpomněl. Orchestr hrál spolehlivě, abonentní koncertní cykly s orientací na náročný repertoár mu evidentně svědčí.

Na obsazení rolí se zásadně podepsaly dvě praktické věci. Tou první je personální obměna, kterou soubor prochází. Mnozí pěvci, kteří patřili ke kmenovým účinkujícím Diversy, už mají svá angažmá jinde a soubor musí hledat nové vyhovující členy. Druhá potíž se skrývá v samotném Chameleonovi, který obsahuje party pro osm pěvců, což je na komorní soubor hodně. Pěvci byli tak trošku posbíraní ze všech stran a bylo poznat, že jsou v celku jaksi neusazení a nepropojení, což je vzhledem k ansámblovému charakteru opery problém. Z dřívějších „diversantů“ se v roli Fouchého objevil spolehlivý Aleš Janiga, David Vonšík si zahrál už třetího Kašpárka (či Blázna) v řadě, královské role Ludvíků XVI. i XVIII. ztvárnil basista Aleš Procházka, patetická naléhavost Jiřího Miroslava Procházky se dobře sešla s Robespierrem. Objevili se ale i mladí zpěváci: Kristýna Vylíčilová, Michal Marhold, Michal Robotka i muzikálovým stylem vyčnívající Michaela Baladová. Na posledních čtyřech bylo slyšet, že jsou ještě v rozvoji a mají všechno před sebou. Dobře se uplatňovali v unisono ansámblech, při sólových vstupech ale byla citelná již zmíněná stylová roztříštěnost a nezachraňovali ji ani diversní mazáci.

Inscenaci vytvořil kmenový režisér Diversy Tomáš Studený – ten se stal ředitelem opery v Českých Budějovicích a s touto skutečností se znovu připomíná probíhající obměna souboru. Scéna Sylvy Markové byla jednoduchá, jen malé vyvýšené pódium, odrbané kostýmy evokovaly dobu děje. Jako rekvizity posloužilo několik židlí a několik hlávek zelí s nejasným významem. Tomáš Studený představil na začátku svou inscenaci jako „jevištní čtení opery“, ale i bez této informace by bylo možné označit výsledek za „poloscénický“. Pěvci částečně zpívali z not, jindy se ale pustili do propracovaného kolektivního pohybu, který hraničil až s vytvářením živých obrazů a zároveň se stylově otíral o muzikál. Pro Tomáše Studeného jsou tyto pohybové kreace charakteristické a se Štědroňovou hudbou si dobře rozumějí. Režie byla dílu přiměřená a uměřená – nepodtrhávala zbytečně občasnou drastičnost ani vulgaritu libreta a dokázala se s těmito aspekty elegantně vypořádat. Jednoduše je možné říci, že ctila hudbu.

Chameleon je v rámci operní tvorby Miloše Štědroně dílem nepřekvapivým, ale milým – asi jako vítané setkání se starým známým. Nečekaným prvkem je jeho ansámblový charakter, který klade na provedení větší nároky než obvykle a zřejmě by dal zabrat i stálému souboru kamenného divadla. V rámci divadelního usilování Ensemblu Opera Diversa se po vážné, mytické Ponavě jedné o jakýsi krok stranou a přešlápnutí na místě. Ne snad rozpačité, ale nutící k zamyšlení, co bude s operní tvorbou sdružení v budoucnosti.

Miloš Štědroň: Chameleon. Operní fraška o Velké francouzské revoluci (podle Ludvíka Kundery). Hudební nastudování – Gabriela Tardonová, režie – Tomáš Studený, scéna – Sylva Marková. Zpívají a hrají Aleš Janiga, David Vonšík, Aleš Procházka, Jiří Miroslav Procházka, Michal Marhold, Michael Robotka, Kristýna Vylíčilová, Michaela Baladová. Ensemble Opera Diversa. 3. prosince 2015, Reduta, Brno. Premiéra.

Foto Arathan Photography

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

S dirigentkou Gabrielou Tardonovou jsme se sešli v Kabinetu múz, kde Ensemble Opera Diversa ve svých kočovných časech také občas hrával. Nemluvili jsme ale ani tak o historii jednoho z jejích domovských souborů, jako spíš o jeho blízké i vzdálenější budoucnosti. Začali jsme pochopitelně u opery Miloše Štědroně Chameleon, jejíž premiéra se blíží. Nezapomněli jsme ale na Mladé brněnské symfoniky, které Gabriela Tardonová vede, ani na její vlastní ambice a přání.  více

Ensemble Opera Diversa letos uvedl čtyřdílný cyklus koncertů věnovaný vítězným mocnostem druhé světové váky. Včera se v Domě umění města Brna konala jeho poslední část – ruské, respektive sovětské skladatele v ní reprezentoval Dmitrij Šostakovič.  více

Se svou novou operou Ponava (Ztracené řeky) se Ensemble Opera Diversa posunul k vážné a působivé alegorii o současném světě. Jmenuje se podle brněnské podzemní řeky, ale není o Brně. Je o světě a spodních proudech, které jsou neviditelné, ale věrné a stále nablízku.  více

Opera diversa minulý týden uvedla brněnskou premiéru Palackého truchlivý konec Miloše Štědroně podle předlohy Huberta Krejčího  více

Mozartova smrt opřádaná záhadami a výmysly od Salieriho nenávisti až po zednářské spiknutí se stala námětem operního skeče Moc Art aneb Amadeus v Brně (strašná mela). Nedočkali jsme se ale ani dramatu, ani vtipné mystifikace. Setkal se tu režisér se silnými sklony k destrukci a dílo, které si svou nedotažeností o destrukci říká.  více





Naloučany jsou malá obec na řece Oslavě v kraji Vysočina a mají svého fotografa. Portréty zdejších obyvatel se díky němu dostaly do Knihovny amerického kongresu a staly se tak součástí největší sbírky tohoto média od jeho počátků. Necelé dvě stovky místních jsou na to náležitě hrdí. Proto společnými silami uspořádali svému fotografovi akci, na kterou jen tak nezapomenou nejen oni, sám pan fotograf, ale i všichni ostatní návštěvníci, kteří se rozhodli zvlněnou zasněženou krajinou dojet až před místní kulturní dům.  více

Ve zrekonstruovaném sále největší české Sokolovny na Kounicově ulici v Brně se setkali folklorní nadšenci z celé Moravy. Tradiční už sedmdesátý první ples zde v sobotu 21. ledna uspořádal Slovácký krúžek Brno. Propojily se tak dva spolky s hlubokou prvorepublikovou tradicí. Dohromady jim to ladilo, jako by po celou tu dobu až dodnes patřily k sobě.  více

Městské divadlo Brno vyrukovalo s českou premiérou muzikálu Matilda podle slavné, stejnojmenné knihy Roalda Dahla, jednoho z nejprodávanějších autorů světa. Rodinné představení v režii Petra Gazdíka v hledišti aspiruje na podívanou pro všechny věkové kategorie. Na jevišti však v této náročné produkci vítězí děti v čele s představitelkou hlavní role Maruškou Juráčkovou, jejíž výkon budí nejen co do kvantity textu, kvality zpěvu a zvládání pohybu respekt. Pro spravedlnost: dětské role jsou však třikrát alternovány a jejich představitelé prošli stejnou přípravou.  více

Noam Vazana, vystupující pod přezdívkou Nani, je izraelská zpěvačka, která se věnuje písním v židovském jazyce ladino. Na album Andalusian Brew z roku 2017 shromáždila lidové písně, z nichž některé slýchala jako malá od své babičky. V roce 2021 natočila své první autorské album s písněmi v ladinu, nazvané Ke Haber. Na podzim 2022 vystoupila v Brně v klubu Music Lab v duu s brněnským perkusistou Jakubem Škrhou. Před koncertem vznikl následující rozhovor.  více

Drama, filozofii nebo zajímavě nastíněnou psychologii děl nabízel poslední velký koncert Filharmonie Brno v Janáčkově divadle. Posluchačsky přívětivý program s příhodným názvem Dávné nordické příběhy nastudoval a s orchestrem provedl dánský dirigent Michael Schønwandt (*1953), nynější šéfdirigent Orchestru Národní opery Montpellier. Jeho obliba propagování soudobých skladatelů se projevila v samotné dramaturgii. Kromě známých děl od Edvarda Griega nebo Jeana Sibelia měli posluchači možnost se seznámit i s dánským autorem Hansem Abrahamsenem (*1952). Publiku se v jeho díle představila také americká sopranistka Nicole Chevaliervíce

Na předvánočním koncertu kapely Musica Folklorica v klubu Stará pekárna nečekaně oznámil svůj odchod do důchodu vydavatel a zakladatel vydavatelství Indies Milan Páleš. Stalo se tak symbolicky při křtu posledního loňského folklorního počinu, který nese název Rok na Slovácku. Jaké jsou jeho plány v důchodovém režimu? A nezmizí folklor z edičního plánu tohoto prestižního vydavatelství?  více

Dvacet let spolupráce ve skupině Květy slavili nedávno Martin Kyšperský a Aleš Pilgr. Zatímco spoluhráči a nástroje kolem nich se během dvou dekád měnili, oni dva zůstávají konstantou jedné z nejzásadnějších kapel brněnské scény tohoto století. Jde ovšem o konstantu – řekněme – dynamickou –, protože oba protagonisté střídají různé nástroje a přístupy. Martin si od kytary odskakuje k dalším nástrojům a Aleš se z bubeníka stal kontrabasistou a od roku 2023 bude znovu bubeníkem. Tento kontext je pak důležitý i pro pochopení nového alba Duo, které natočili Kyšperský s Pilgrem jako – ano, duo.  více

Rumunská skupina Fanfare Ciocărlia, přezdívaná „nejrychlejší dechovka světa“, pochází z malé vesnice Zece Prajini, ležící na severovýchodním okraji Rumunska, u hranic s Moldavskem. Vznikla před čtvrtstoletím, v roce 1997. Skupina romských hudebníků s tubami, tenorovými rohy, trubkami a saxofony se tehdy rozhodla šířit balkánskou dechovou hudbu po světě. V rámci svého zdánlivě nekonečného turné přijela v létě 2022 také do Brna, kde vystoupila na festivalu Maraton Hudby. Koncert, který byl ozdobou festivalové Balkánské scény, si připomeneme v rozhovoru se saxofonistou Oprică Ivanceou. Z rumunštiny tlumočil a odpovědi spontánně doplňoval Henry Ernst, původně německý zvukař, který kapelu pro svět objevil a dodnes je jejím manažerem a také vydavatelem.  více

Saucējas je ženský vokální soubor z Lotyšska, který se věnuje lidovým písním z této pobaltské země. V repertoáru má mimo jiné písně pastýřské, pracovní, písně na oslavu dobré úrody, případně písně k jednotlivým ročním obdobím. V létě 2022 skupina vystoupila živě na festivalu Maraton Hudby v Brně a tam jsme s nimi také natočili rozhovor, který vám nyní nabízíme jako ohlédnutí za koncertním létem v Brně. Na naše otázky odpovídají členky souboru Vineta Romāne a Elīna Ellene.  více

O tom že fake news nejsou záležitostí pouze našeho století se mohli přesvědčit návštěvníci závěrečného koncertu letošního 19. ročníku cyklu Barbara Maria Willi uvádí... – v sále Konventu Milosrdných bratří 14. prosince s programem Renesanční fake news pro potěchu dneška aneb Lenguas Malas (zlé jazyky) vystoupil španělský vokální soubor Cantoría sestávající ze sopranistky Inés Alonso, altisty Oriola Guimery, tenoristy a uměleckého vedoucího souboru Jorgeho Losana a basisty Oriola Quintana. Vokální kvarteto je součástí prestižního mezinárodního projektu EEEMERGING+.  více

Třetí adventní pondělí 12. prosince vystřídal hudební klub Stará pekárna rock za folklor, když hostil kapelu Musica Folklorica, která zde pokřtila své další album s názvem Rok na Slovácku. Booklet představuje litografie Františka Pavlici, které jsou přiřazeny každému měsíci v roce a tvoří kalendář. Ten pak tematicky doplňují jednotlivé sady písní.  více

Masarykova univerzita v čele s rektorem Martinem Barešem každý rok pořádá adventní koncert, který se po tříleté odmlce uskutečnil ve středu 7. prosince v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. Kromě domácího Pěveckého sboru Masarykovy univerzity se také představil VOX IUVENALIS, působící pod Vysokým učením technickým v Brně, a smíšený sbor Kantiléna. Všechna jmenovaná tělesa vystoupila pod vedením sbormistra Jana Ocetkavíce

Prvního prosince brněnský klub Fléda nabídl koncert ukrajinského kvartetu DakhaBrakha inspirovaného lidovou hudbou. „Dávat“ a „brát“ je překlad názvu kapely (v originále ДаxаБраxа), vyňatého ze staré ukrajinštiny. Co člověku může dát setkání s válkou poznamenaným národem? Zejména poznání, co vše bere válka. Avšak nejen proto byl tento koncert jednou z neopakovatelných příležitostí zažít hudbu plnou silných emocí na jevišti i v hledišti.  více

V úterý 22. listopadu uplynulo 20 let od úmrtí významného muzikologa, pedagoga, redaktora a vedoucího Ústavu hudební vědy na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity – profesora Jiřího Fukače (15. ledna 1936 – 22. listopadu 2002).  více

Pro zahájení své 11. koncertní sezony v sále Divadla Husa na provázku si hudební soubor Brno Contemporary Orchestra vybral tématiku Ticha – a to nejen jako akustického jevu, ale i stejnojmenné rodiny. Tímto oslím můstkem dramaturgie večera propojila nejen Eufemias mysterion – Tajemství ticha – Miloslava Kabeláče, ale i světovou premiéru písně Jany Vöröšové Bau mir ein Haus, jejíž námětem a inspirací se stala brněnská rodačka Anna Ticho. Na koncertě Inkluze ticha (21. listopadu) vystoupili jako sólisté sopranistka Irena Troupová a violoncellista Josef Klíč, orchestr řídil kmenový dirigent souboru Pavel Šnajdrvíce

Nejčtenější

Kritika

Městské divadlo Brno vyrukovalo s českou premiérou muzikálu Matilda podle slavné, stejnojmenné knihy Roalda Dahla, jednoho z nejprodávanějších autorů světa. Rodinné představení v režii Petra Gazdíka v hledišti aspiruje na podívanou pro všechny věkové kategorie. Na jevišti však v této náročné produkci vítězí děti v čele s představitelkou hlavní role Maruškou Juráčkovou, jejíž výkon budí nejen co do kvantity textu, kvality zpěvu a zvládání pohybu respekt. Pro spravedlnost: dětské role jsou však třikrát alternovány a jejich představitelé prošli stejnou přípravou.  více