Chameleon. Sláva fízlům, věrnost všemu

4. prosinec 2015, 8:34

Chameleon. Sláva fízlům, věrnost všemu

Chytráci, kteří se vyznají v každé situaci, umějí lovit v kalných vodách a ze všeho vyjdou se ziskem, nepatří jen k Velké francouzské revoluci. Ensemble Opera Diversa včera uvedl premiéru nové opery Miloše Štědroně, z níž se přes počáteční nepřehlednost nakonec zřetelně vyloupla ironická oslava politického chytračení, fízlování a manažerské zručnosti při zacházení s lidským materiálem.

Hlavní postavou nové opery Miloše Štědroně je francouzský politik a Napoleonův ministr Joseph Fouché. On je chameleonem z titulu a z jeho barevných proměn až přechází zrak na malé časové ploše, v níž se koncentrují převratné události na přelomu 18. a 19. století v Paříži. Do politiky se Fouché pustil hned od počátků revoluce, ze začátku byl stoupencem girondistů, přešel k jakobínům, byl zatčen a hrozila mu poprava, ale byl omilostněn a sám inicioval popravu Robespierra. Vybudoval si rozsáhlou síť vztahů s vlivnými lidmi, postupně i zbohatl. Přidal se k Napoleonovi, stal se jeho policejním ministrem, po bitvě u Waterloo se připojil k opozici a nakonec se stal opět ministrem policie – tentokrát ovšem ve službách Ludvíka XVIII. V závěru kariéry byl odsunutý na místo vyslance v Sasku, které Miloš Štědroň nahradil Moravou, konkrétně Hanou. V našem domácím prostořekém prostředí, které si neváží žádných autorit a dovede být především ve věčné opozici k čemukoliv, je Fouchého faktické politické vyhnanství završeno velmi názorně.

Hudba Chameleona je svižná, svěží a komplikovaná zároveň. Miloš Štědroň se příliš nedrží doby, kdy Joseph Fouché žil – to by musel ze všeho nejspíš vyjít z velké francouzské opery, která se tehdy rodila a je pravděpodobně nejcharakterističtějším hudebním vyjádřením francouzské revoluce. Recitativy ale vycházejí spíš z jiného autorova oblíbeného období, totiž z manýrismu přelomu 16. a 17. století. Miloš Štědroň si na jeho základě vytvořil manýru vlastní, osobitou a konzistentní. Při odpovídajícím ztvárnění se posluchač může spolehnout, že pokud se mu od Štědroně líbila jedna věc, bude se mu pravděpodobně líbit i jiná. To ale neznamená, že by se autor vykrádal, i když Chameleon vychází z dávné hry Divadla Na provázku, kterou v roce 1984 napsal s Ludvíkem Kunderou, Petrem Oslzlým a Petrem Scherhaufrem.

Celá věc je ale významně přepracovaná a dávný sled scén je vystřídán prokomponovanou operou, kterou tvoří prakticky jeden dlouhý ansámbl. Tím by mohl Chameleon maličko připomenout Pucciniho komedii Gianni Schicchi, ale ve výsledku před sebou máme spíš pestrou offenbachovskou feérii. Často se objevuje třídobý takt, královský pár a šlechtu charakterizuje menuet, bodré Hanáky písnička o prostějovském pivovaru komplikovaná zcela nelidovými modulacemi. Občas se objeví krátký balet doprovázený reprodukovanou hudbou, který ohlašuje každé Fouchého převlečení politického kabátu doprovázené slovy: „Přísahám věrnost!“

Většina účinkujících představuje více rolí a není lehké se v nich zorientovat, ale postupně se situace vyjasňuje a lidský zmatek kolem Fouchého získává smysl i ve své nepřehlednosti. Dirigentka Gabriela Tardonová odvedla na opeře velkou práci a byla to především její zásluha, že celé provedení drželo pohromadě a dospělo bez zadrhnutí až k oslavnému závěrečnému sboru na všechny tajné policie, na které si jen autor vzpomněl. Orchestr hrál spolehlivě, abonentní koncertní cykly s orientací na náročný repertoár mu evidentně svědčí.

Na obsazení rolí se zásadně podepsaly dvě praktické věci. Tou první je personální obměna, kterou soubor prochází. Mnozí pěvci, kteří patřili ke kmenovým účinkujícím Diversy, už mají svá angažmá jinde a soubor musí hledat nové vyhovující členy. Druhá potíž se skrývá v samotném Chameleonovi, který obsahuje party pro osm pěvců, což je na komorní soubor hodně. Pěvci byli tak trošku posbíraní ze všech stran a bylo poznat, že jsou v celku jaksi neusazení a nepropojení, což je vzhledem k ansámblovému charakteru opery problém. Z dřívějších „diversantů“ se v roli Fouchého objevil spolehlivý Aleš Janiga, David Vonšík si zahrál už třetího Kašpárka (či Blázna) v řadě, královské role Ludvíků XVI. i XVIII. ztvárnil basista Aleš Procházka, patetická naléhavost Jiřího Miroslava Procházky se dobře sešla s Robespierrem. Objevili se ale i mladí zpěváci: Kristýna Vylíčilová, Michal Marhold, Michal Robotka i muzikálovým stylem vyčnívající Michaela Baladová. Na posledních čtyřech bylo slyšet, že jsou ještě v rozvoji a mají všechno před sebou. Dobře se uplatňovali v unisono ansámblech, při sólových vstupech ale byla citelná již zmíněná stylová roztříštěnost a nezachraňovali ji ani diversní mazáci.

Inscenaci vytvořil kmenový režisér Diversy Tomáš Studený – ten se stal ředitelem opery v Českých Budějovicích a s touto skutečností se znovu připomíná probíhající obměna souboru. Scéna Sylvy Markové byla jednoduchá, jen malé vyvýšené pódium, odrbané kostýmy evokovaly dobu děje. Jako rekvizity posloužilo několik židlí a několik hlávek zelí s nejasným významem. Tomáš Studený představil na začátku svou inscenaci jako „jevištní čtení opery“, ale i bez této informace by bylo možné označit výsledek za „poloscénický“. Pěvci částečně zpívali z not, jindy se ale pustili do propracovaného kolektivního pohybu, který hraničil až s vytvářením živých obrazů a zároveň se stylově otíral o muzikál. Pro Tomáše Studeného jsou tyto pohybové kreace charakteristické a se Štědroňovou hudbou si dobře rozumějí. Režie byla dílu přiměřená a uměřená – nepodtrhávala zbytečně občasnou drastičnost ani vulgaritu libreta a dokázala se s těmito aspekty elegantně vypořádat. Jednoduše je možné říci, že ctila hudbu.

Chameleon je v rámci operní tvorby Miloše Štědroně dílem nepřekvapivým, ale milým – asi jako vítané setkání se starým známým. Nečekaným prvkem je jeho ansámblový charakter, který klade na provedení větší nároky než obvykle a zřejmě by dal zabrat i stálému souboru kamenného divadla. V rámci divadelního usilování Ensemblu Opera Diversa se po vážné, mytické Ponavě jedné o jakýsi krok stranou a přešlápnutí na místě. Ne snad rozpačité, ale nutící k zamyšlení, co bude s operní tvorbou sdružení v budoucnosti.

Miloš Štědroň: Chameleon. Operní fraška o Velké francouzské revoluci (podle Ludvíka Kundery). Hudební nastudování – Gabriela Tardonová, režie – Tomáš Studený, scéna – Sylva Marková. Zpívají a hrají Aleš Janiga, David Vonšík, Aleš Procházka, Jiří Miroslav Procházka, Michal Marhold, Michael Robotka, Kristýna Vylíčilová, Michaela Baladová. Ensemble Opera Diversa. 3. prosince 2015, Reduta, Brno. Premiéra.

Foto Arathan Photography

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

S dirigentkou Gabrielou Tardonovou jsme se sešli v Kabinetu múz, kde Ensemble Opera Diversa ve svých kočovných časech také občas hrával. Nemluvili jsme ale ani tak o historii jednoho z jejích domovských souborů, jako spíš o jeho blízké i vzdálenější budoucnosti. Začali jsme pochopitelně u opery Miloše Štědroně Chameleon, jejíž premiéra se blíží. Nezapomněli jsme ale na Mladé brněnské symfoniky, které Gabriela Tardonová vede, ani na její vlastní ambice a přání.  více

Ensemble Opera Diversa letos uvedl čtyřdílný cyklus koncertů věnovaný vítězným mocnostem druhé světové váky. Včera se v Domě umění města Brna konala jeho poslední část – ruské, respektive sovětské skladatele v ní reprezentoval Dmitrij Šostakovič.  více

Se svou novou operou Ponava (Ztracené řeky) se Ensemble Opera Diversa posunul k vážné a působivé alegorii o současném světě. Jmenuje se podle brněnské podzemní řeky, ale není o Brně. Je o světě a spodních proudech, které jsou neviditelné, ale věrné a stále nablízku.  více

Opera diversa minulý týden uvedla brněnskou premiéru Palackého truchlivý konec Miloše Štědroně podle předlohy Huberta Krejčího  více

Mozartova smrt opřádaná záhadami a výmysly od Salieriho nenávisti až po zednářské spiknutí se stala námětem operního skeče Moc Art aneb Amadeus v Brně (strašná mela). Nedočkali jsme se ale ani dramatu, ani vtipné mystifikace. Setkal se tu režisér se silnými sklony k destrukci a dílo, které si svou nedotažeností o destrukci říká.  více





Multižánrový hudební festival Maraton hudby Brno již po sedmé dokázal, že ohromující množství hudby lze při precizní organizaci a troše štěstí vměstnat do jednoho prodlouženého víkendu. Od čtvrtka do neděle (11.–14. srpna) vybrané hudební sály, náměstí, nádvoří i ulice města zaplnila umělecká tvorba bezpočtu kapel, těles a specifických hudebních uskupení všemožných žánrů a stylů. Na své si přišli milovníci rocku, world music, jazzu, artificiální hudby, folkloru či improvizované hudby. V jedné věci se však letošní ročník od toho minulého zásadně lišil: rok 2022 představil historicky vůbec první rezidenční umělkyni festivalu, kterou se stala houslistka, flétnistka a klavíristka Anna Fusekvíce

Maraton hudby rozproudil již pošesté ulice, náměstí a mnohé prostory v Brně všemožnými hudebními žánry. Nejsou to však vždy nutně jen místa koncertního rázu. Soubor Hausopera se například v pátek 12. srpna vydal se svou operou Věčná slečna Bledá do Zemanovy kavárny. Ve třech víkendových uvedeních zde završí svoji Trilogii pro město, Brnu na míru vytvořený projekt připomínající jeho klady, zápory, ale především některé funkcionalistické stavby.  více

Festival Maraton hudby Brno letos zavádí novinku; post rezidenčního umělce. Jeden vybraný umělec se představí v různých hudebních polohách. Prvním rezidenčním umělcem festivalu Maraton hudby Brno se stane skvělá multiinstrumentalistka Anna Fusek.  více

Na jedné z hlavních scén hudebního festivalu Maraton hudby Brno, tzv. world music scéně, vystoupí v sobotu 13. srpna elita evropské world music hudby. Kdo všechno přijede, přibližuje významný publicista a současně dramaturg tohoto programu Milan Tesař.  více

Polská skupina MØW vystoupí ve čtvrtek 11. srpna na nádvoří Místodržitelského paláce v centru Brna v rámci jazzové scény festivalu Maraton hudby Brno. Na naše otázky odpovídají kapelnice a zpěvačka Ania Bratek a pianistka Aga Derlak, která se v minulosti v Brně představila i se svým vlastním jazzovým triem. Skupina MØW tentokrát představí své nové album W jednym pokojuvíce

V rámci festivalu Ibérica vystoupila 17. června 2022 v Brně katalánská písničkářka Magalí Sare s kytaristou z Mallorky Sebastià Grisem. Následující rozhovor jsme vedli bezprostředně po skončení koncertu.  více

Ostatně jako každý rok tak i letos přinesl Hudební festival Znojmo svým návštěvníkům operní dílo ve vlastní produkci. Pro letošní 18. ročník s podtitulem Návraty domů a naši andělé strážní si pořadatelé připravili scénické provedení oratoria Josepha Haydna Návrat Tobiášův. Starozákonní příběh o zkoušeném manželství i slepém otci mohli diváci shlédnout v interpretaci Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka a režii Tomáše Ondřeje Pilaře při premiéře 15. července 2022 (toto představení navštívil autor recenze) v jízdárně Louckého kláštera – repríza a derniéra pak připadají na následující dva dny. V sólových rolích vystoupili Shira Patchornik (Sára), Lucie Kaňková (d’Azaria), Dagmar Šašková (Anna), Theodore Browne (Tobiáš) a Adam Plachetka (Tobit). Kostýmy navrhla Ivana Ševčíková Miklošková, choreografii vytvořil Martin Šinták a světelný design připravil Tomáš Příkrývíce

Loni byli hvězdami festivalu Brasil Fest Brno. Letos je přivítá Náměšť nad Oslavou, kde vystoupí 25. července na Folkových prázdninách v rámci večera nazvaného Poezie v každé písni. Mezitím si zahráli například na světovém hudebním veletrhu WOMEX v Portugalsku nebo na vyprodaném jarním festivalu Budapest Ritmo. A především dostali prestižní cenu časopisu Songlines, současného nejuznávanějšího periodika v oblasti world music. Říkají si Ayom a vedle brazilské zpěvačky Jabu Morales je tvoří hudebníci z Angoly, Řecka a Itálie. Na naše otázky odpovídají akordeonista a skladatel Alberto Becucci, kytarista Pedro Bastos João a samozřejmě charismatická zpěvačka a bubenice.  více

V pátek 29. července vystoupí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou skupina L’Alba z Korsiky, která propojuje tradiční středomořskou polyfonii s hudbou řady nejen jihoevropských národů. Její album A Principiu, které vyšlo loni v březnu, vyhodnotila porota žebříčku World Music Charts Europe jako šesté nejlepší album z celého světa v roce 2021. se stalo šestou nejlepší nahrávkou z celého světa za rok 2021. Za skupinu L’Alba na naše otázky odpovídá kytarista a zpěvák Ghjuvanfrancescu Mattei.  více

Letošní 27. ročník festivalu Concentus Moraviae je po takřka měsíci plném hudby minulostí. Slavnostní závěrečný koncert v Kongresovém centru Zlín představil program složený z písní Ernesta Chaussona, Igora Stravinského, Johannese Brahmse, Richarda Strausse, Leoše Janáčka a Antonína Dvořáka. Jako sólistka vystoupila mezzosopranistka a patronka přehlídky Magdalena Kožená. Po jejím boku stanuli klavírista a dirigent Sir Simon Rattle, flétnista a dramaturg tohoto ročníku Kaspar Zehnder, houslista Giovanni Guzzo, houstlistka Rahel Maria Rilling, violista Amihai Grosz, violoncellista Dávid Adorján a klarinetista Christopher Richards. Dvořákovy písně speciálně pro tento soubor zaranžoval anglický skladatel a dirigent Duncan Ward.  více

Letošní 27. ročník hudebního festivalu Concentus Moraviae pomalu spěje k velkému finále v podobě společného koncertu flétnisty a rezidenčního umělce Kaspara Zehndera, mezzosopranistky a patronky festivalu Magdaleny Kožené a jejího chotě, klavíristy a dirigenta Sira Simona Rattlea. Na jednom z posledních koncertů vrcholícího festivalu vystoupil v pátek 24. června společně s přáteli – Giovanni Guzzo (housle), Rahel Maria Rilling (housle), Amihai Grosz (viola), Dávid Adorján (violoncello), Wolfgang Klinser (klarinet) a Anaïs Gaudemard (harfa) – právě rezidenční umělec Kaspar Zehnder, který dramaturgii pátečního komorního koncertu v knihovně náměšťského zámku připravil.  více

Ostravská rodačka Nikol Bóková byla dlouho považována za jedinečný talent v oboru vážné hudby. V devíti letech si jako sólová klavíristka zahrála s Janáčkovou filharmonií a studium na konzervatoři a následně na JAMU bylo tedy samozřejmostí. Ale už během studií hudební klasiky se formoval a postupně projevovalo další její nadání a to kompoziční. Spolu se svým triem (Nikol Bóková-klavír, Martin Kocián-kontrabas, Michal Wierzgoń-bicí) nahrála v roce 2019 debutové autorské album Inner Place a ihned se prosadila mezi českou (a vlastně i evropskou) jazzovou elitu. Během covidu následovaly další dva projekty – Unravel (2020) pro stejnou jmenovanou sestavu a loňský Prometheus natočený s mimořádným nasazením v pozoruhodné studiové sestavě. Z ní a z několika následných koncertů (mimo jiné v rámci JazzFestu Brno vloni na podzim) vykrystalizovalo také zcela logické rozšíření jejího tria o univerzálního a empatického kytaristu Davida Dorůžku, Vznikl Nikol Bóková Quartet. V této sestavě se rodilo i nejnovější autorské album Elements, s nímž se pro Nikol a jejího partnera a spolutvůrce Jana Valu otevírá nová tvůrčí etapa.  více

Do prostor atria Filozofické fakulty Masarykovy univerzity na ulici Arne Nováka zavítal 22. června soubor Ensemble Opera Diversa s programem Tance v zahradách, který navázal na loni započatou sérii projektů pod širým nebem. Jako sólisté vystoupili fagotista Pavel Horák a hráč na marimbu Martin Švec. Koncert řídil dirigent Patrik Červák, který před smyčcovým orchestrem Ensemble Opera Diversa stanul vůbec poprvé.  více

Opatství na starém Brně, kde až do své smrti působil Gregor Johann Mendel, skrývá za svými zdmi několik krásných zákoutí. Jedním z nich je i Rajský dvůr, do kterého se vchází nenápadným vchodem vedle Baziliky Nanebevzetí Panny Marie. Ve čtvrtek 16. června tento starobylý prostor s kamennými zdmi hostil úvodní koncert projektu Brno a jeho chrámy. Zahrála na něm Horňácká muzika Petra Mičky a jedinečným způsobem tuto akci zahájila.  více

Dnes, tedy v pátek 17. června, vystoupí v Brně v rámci festivalu Ibérica katalánská písničkářka Magalí Sare. Její aktuální album Eponja je v červnu 2022 na šestém místě prestižního žebříčku World Music Charts Europe, který sestavuje 45 evropských rozhlasových publicistů z alb z celého světa. Jako pozvánku na koncert vám přinášíme recenzi tohoto alba.  více

Nejčtenější

Kritika

Maraton hudby rozproudil již pošesté ulice, náměstí a mnohé prostory v Brně všemožnými hudebními žánry. Nejsou to však vždy nutně jen místa koncertního rázu. Soubor Hausopera se například v pátek 12. srpna vydal se svou operou Věčná slečna Bledá do Zemanovy kavárny. Ve třech víkendových uvedeních zde završí svoji Trilogii pro město, Brnu na míru vytvořený projekt připomínající jeho klady, zápory, ale především některé funkcionalistické stavby.  více