Chameleon. Sláva fízlům, věrnost všemu

4. prosinec 2015, 8:34

Chameleon. Sláva fízlům, věrnost všemu

Chytráci, kteří se vyznají v každé situaci, umějí lovit v kalných vodách a ze všeho vyjdou se ziskem, nepatří jen k Velké francouzské revoluci. Ensemble Opera Diversa včera uvedl premiéru nové opery Miloše Štědroně, z níž se přes počáteční nepřehlednost nakonec zřetelně vyloupla ironická oslava politického chytračení, fízlování a manažerské zručnosti při zacházení s lidským materiálem.

Hlavní postavou nové opery Miloše Štědroně je francouzský politik a Napoleonův ministr Joseph Fouché. On je chameleonem z titulu a z jeho barevných proměn až přechází zrak na malé časové ploše, v níž se koncentrují převratné události na přelomu 18. a 19. století v Paříži. Do politiky se Fouché pustil hned od počátků revoluce, ze začátku byl stoupencem girondistů, přešel k jakobínům, byl zatčen a hrozila mu poprava, ale byl omilostněn a sám inicioval popravu Robespierra. Vybudoval si rozsáhlou síť vztahů s vlivnými lidmi, postupně i zbohatl. Přidal se k Napoleonovi, stal se jeho policejním ministrem, po bitvě u Waterloo se připojil k opozici a nakonec se stal opět ministrem policie – tentokrát ovšem ve službách Ludvíka XVIII. V závěru kariéry byl odsunutý na místo vyslance v Sasku, které Miloš Štědroň nahradil Moravou, konkrétně Hanou. V našem domácím prostořekém prostředí, které si neváží žádných autorit a dovede být především ve věčné opozici k čemukoliv, je Fouchého faktické politické vyhnanství završeno velmi názorně.

Hudba Chameleona je svižná, svěží a komplikovaná zároveň. Miloš Štědroň se příliš nedrží doby, kdy Joseph Fouché žil – to by musel ze všeho nejspíš vyjít z velké francouzské opery, která se tehdy rodila a je pravděpodobně nejcharakterističtějším hudebním vyjádřením francouzské revoluce. Recitativy ale vycházejí spíš z jiného autorova oblíbeného období, totiž z manýrismu přelomu 16. a 17. století. Miloš Štědroň si na jeho základě vytvořil manýru vlastní, osobitou a konzistentní. Při odpovídajícím ztvárnění se posluchač může spolehnout, že pokud se mu od Štědroně líbila jedna věc, bude se mu pravděpodobně líbit i jiná. To ale neznamená, že by se autor vykrádal, i když Chameleon vychází z dávné hry Divadla Na provázku, kterou v roce 1984 napsal s Ludvíkem Kunderou, Petrem Oslzlým a Petrem Scherhaufrem.

Celá věc je ale významně přepracovaná a dávný sled scén je vystřídán prokomponovanou operou, kterou tvoří prakticky jeden dlouhý ansámbl. Tím by mohl Chameleon maličko připomenout Pucciniho komedii Gianni Schicchi, ale ve výsledku před sebou máme spíš pestrou offenbachovskou feérii. Často se objevuje třídobý takt, královský pár a šlechtu charakterizuje menuet, bodré Hanáky písnička o prostějovském pivovaru komplikovaná zcela nelidovými modulacemi. Občas se objeví krátký balet doprovázený reprodukovanou hudbou, který ohlašuje každé Fouchého převlečení politického kabátu doprovázené slovy: „Přísahám věrnost!“

Většina účinkujících představuje více rolí a není lehké se v nich zorientovat, ale postupně se situace vyjasňuje a lidský zmatek kolem Fouchého získává smysl i ve své nepřehlednosti. Dirigentka Gabriela Tardonová odvedla na opeře velkou práci a byla to především její zásluha, že celé provedení drželo pohromadě a dospělo bez zadrhnutí až k oslavnému závěrečnému sboru na všechny tajné policie, na které si jen autor vzpomněl. Orchestr hrál spolehlivě, abonentní koncertní cykly s orientací na náročný repertoár mu evidentně svědčí.

Na obsazení rolí se zásadně podepsaly dvě praktické věci. Tou první je personální obměna, kterou soubor prochází. Mnozí pěvci, kteří patřili ke kmenovým účinkujícím Diversy, už mají svá angažmá jinde a soubor musí hledat nové vyhovující členy. Druhá potíž se skrývá v samotném Chameleonovi, který obsahuje party pro osm pěvců, což je na komorní soubor hodně. Pěvci byli tak trošku posbíraní ze všech stran a bylo poznat, že jsou v celku jaksi neusazení a nepropojení, což je vzhledem k ansámblovému charakteru opery problém. Z dřívějších „diversantů“ se v roli Fouchého objevil spolehlivý Aleš Janiga, David Vonšík si zahrál už třetího Kašpárka (či Blázna) v řadě, královské role Ludvíků XVI. i XVIII. ztvárnil basista Aleš Procházka, patetická naléhavost Jiřího Miroslava Procházky se dobře sešla s Robespierrem. Objevili se ale i mladí zpěváci: Kristýna Vylíčilová, Michal Marhold, Michal Robotka i muzikálovým stylem vyčnívající Michaela Baladová. Na posledních čtyřech bylo slyšet, že jsou ještě v rozvoji a mají všechno před sebou. Dobře se uplatňovali v unisono ansámblech, při sólových vstupech ale byla citelná již zmíněná stylová roztříštěnost a nezachraňovali ji ani diversní mazáci.

Inscenaci vytvořil kmenový režisér Diversy Tomáš Studený – ten se stal ředitelem opery v Českých Budějovicích a s touto skutečností se znovu připomíná probíhající obměna souboru. Scéna Sylvy Markové byla jednoduchá, jen malé vyvýšené pódium, odrbané kostýmy evokovaly dobu děje. Jako rekvizity posloužilo několik židlí a několik hlávek zelí s nejasným významem. Tomáš Studený představil na začátku svou inscenaci jako „jevištní čtení opery“, ale i bez této informace by bylo možné označit výsledek za „poloscénický“. Pěvci částečně zpívali z not, jindy se ale pustili do propracovaného kolektivního pohybu, který hraničil až s vytvářením živých obrazů a zároveň se stylově otíral o muzikál. Pro Tomáše Studeného jsou tyto pohybové kreace charakteristické a se Štědroňovou hudbou si dobře rozumějí. Režie byla dílu přiměřená a uměřená – nepodtrhávala zbytečně občasnou drastičnost ani vulgaritu libreta a dokázala se s těmito aspekty elegantně vypořádat. Jednoduše je možné říci, že ctila hudbu.

Chameleon je v rámci operní tvorby Miloše Štědroně dílem nepřekvapivým, ale milým – asi jako vítané setkání se starým známým. Nečekaným prvkem je jeho ansámblový charakter, který klade na provedení větší nároky než obvykle a zřejmě by dal zabrat i stálému souboru kamenného divadla. V rámci divadelního usilování Ensemblu Opera Diversa se po vážné, mytické Ponavě jedné o jakýsi krok stranou a přešlápnutí na místě. Ne snad rozpačité, ale nutící k zamyšlení, co bude s operní tvorbou sdružení v budoucnosti.

Miloš Štědroň: Chameleon. Operní fraška o Velké francouzské revoluci (podle Ludvíka Kundery). Hudební nastudování – Gabriela Tardonová, režie – Tomáš Studený, scéna – Sylva Marková. Zpívají a hrají Aleš Janiga, David Vonšík, Aleš Procházka, Jiří Miroslav Procházka, Michal Marhold, Michael Robotka, Kristýna Vylíčilová, Michaela Baladová. Ensemble Opera Diversa. 3. prosince 2015, Reduta, Brno. Premiéra.

Foto Arathan Photography

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

S dirigentkou Gabrielou Tardonovou jsme se sešli v Kabinetu múz, kde Ensemble Opera Diversa ve svých kočovných časech také občas hrával. Nemluvili jsme ale ani tak o historii jednoho z jejích domovských souborů, jako spíš o jeho blízké i vzdálenější budoucnosti. Začali jsme pochopitelně u opery Miloše Štědroně Chameleon, jejíž premiéra se blíží. Nezapomněli jsme ale na Mladé brněnské symfoniky, které Gabriela Tardonová vede, ani na její vlastní ambice a přání.  více

Ensemble Opera Diversa letos uvedl čtyřdílný cyklus koncertů věnovaný vítězným mocnostem druhé světové váky. Včera se v Domě umění města Brna konala jeho poslední část – ruské, respektive sovětské skladatele v ní reprezentoval Dmitrij Šostakovič.  více

Se svou novou operou Ponava (Ztracené řeky) se Ensemble Opera Diversa posunul k vážné a působivé alegorii o současném světě. Jmenuje se podle brněnské podzemní řeky, ale není o Brně. Je o světě a spodních proudech, které jsou neviditelné, ale věrné a stále nablízku.  více

Opera diversa minulý týden uvedla brněnskou premiéru Palackého truchlivý konec Miloše Štědroně podle předlohy Huberta Krejčího  více

Mozartova smrt opřádaná záhadami a výmysly od Salieriho nenávisti až po zednářské spiknutí se stala námětem operního skeče Moc Art aneb Amadeus v Brně (strašná mela). Nedočkali jsme se ale ani dramatu, ani vtipné mystifikace. Setkal se tu režisér se silnými sklony k destrukci a dílo, které si svou nedotažeností o destrukci říká.  více





Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více

Dina e Mel je chorvatské hudební duo, které tvoří zpěvačka Dina Bušić a kytaristka Melita Ivković. Obě klasicky vzdělané hudebnice se soustavně věnují písním etnické menšiny Arbenešů, etnických Albánců, kteří v minulosti migrovali do chorvatského Zadaru. Duo Dina e Mel vystoupí v srpnu 2024 na festivalu Maraton hudby Brno v rámci programu Balkan Soirée.  více

Koncertem s názvem Epilogy zakončila Filharmonie Brno abonentní řadu Filharmonie v divadle I s podtitulem Oslavná. Pod taktovkou Tomáše Netopila provedla 9. května program složený ze skladeb Sergeje Rachmaninova, Gustava Mahlera a Alfreda Schnittkeho, které svým způsobem, více či méně, epilogy jsou.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl zmapovat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V letošním roce se projekt věnuje folklorním souborům. Vyvrcholením Roku folklorních souborů bude společný happening, který proběhne 6. června v odpoledních hodinách a zaplní celé historické centrum Brna. Pro tuto příležitost se projekt propojí s již tradiční akcí Brněnsko tančí a zpívá, která se dlouhodobě snaží o prezentaci lidové kultury etnografické oblasti Brněnska.  více

Po roce a půl se do Brna vrátila legenda současného instrumentálního jazz rocku (fusion) Snarky Puppy. V devítičlenné sestavě vystoupili 1. května v rámci Jazz Festu Brno ve vyprodaném Sono Centru. Během více než hodinu a půl dlouhé show zahráli jak několik skladeb z nejnovějšího alba Empire Central, tak výběr z přechozích nahrávek.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl prozkoumat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V minulém roce se zaměřil na pěvecké sbory, letošní ročník je věnován folklorním souborům a dalším tělesům, které mají jako svůj hlavní inspirační zdroj lidovou píseň.  více

Exkurz do hudby tří, částečně ovšem čtyř století připravila divákům Filharmonie Brno při pátém koncertu abonentní řady Filharmonie doma. Ve čtvrtek 25. dubna v Besedním domě provedla pod vedením dirigenta Takeshiho Moriuchiho skladby Maurice Ravela, Roberta Schumanna, Johna Adamse a Wolfganga Amadea Mozarta. Při interpretaci Schumannova písňového cyklu Láska a život ženy, který dal celému koncertu název, orchestr doplnila mezzosopranistka Markéta Cukrovávíce

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Nejčtenější

Kritika

Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více