Divadelní hodinka s písněmi Jiřího Bulise

Divadelní hodinka s písněmi Jiřího Bulise

Radost, neukotvenost, věčnou melancholii i chandru jako z Ruska. To všechno přináší scénický koncert z písní Jiřího Bulise v Divadle Na Orlí. Vánoční vyznění závěru už bylo narozdíl od prosincové premiéry trochu opožděné, ale symbolický dárek pro publikum zapůsobil i tak. S Bulisovými písněmi jako by Vánoce přicházely pořád.

Skladatel Jiří Bulis sám jako písničkář téměř nevystupoval, ale divadelní jeviště bylo přesto jeho druhým domovem. Bez jeho hudby by nebyla myslitelná legendární představení Bolka Polívky v DIvadle Na provázku. Skládal pro pražský Činoherní klub, pro televizi a pro film. Nejdůvěrněji byl ale spojený s Hanáckým divadlem – později HaDivadlem. Přišel k němu už v 70. letech v Prostějově a pokračoval s ním i později do Brna. Byl vždy jaksi neviditelný, ale zároveň v divadle všudypřítomný. Předčasná smrt při autonehodě v roce 1993 jen zpečetila jeho auru nejnenápadnějšího velkého skladatele.

Písně Jiřího Bulise znali jeho kamarádi a známí z autentického podání na večírcích, publikum je ale obvykle slýchalo jako součást divadelních her nebo v podání jiných interpretů. To je na jedné straně škoda, jak dokazují dochované nahrávky, na nichž si Bulis zpívá svoje písně sám, na druhé straně je to pro zpracování velmi osvobozující. Není tu žádný jednoznačný interpretační kánon, vůči kterému by se musel nový interpret vymezovat, jen silný a inspirativní materiál. Stačí ho vzít a citlivě s ním zacházet, což se v představení Hodinku na Štědrý den podařilo po všech stránkách.

Dada Klementová vybrala z Bulisova rozsáhlého archivu pětadvacet písní, z nichž vznikl scénický koncert. Jakási série divadelních „klipů“ pro studenty třetího ročníku ateliéru muzikálového herectví Petra Štěpána. Ten společně s Miroslavem Ondrou představení také režíroval. Celý večer měl pěkný spád čistě hudebně. Zásluhu na tom měl nejen dobrý výběr písní a celková dramaturgie (ve spolupráci s Josefem Kovalčukem), ale také pestré aranže. Písně vytvářely v rámci pořadu menší, související a gradující bloky, střídaly se sólové a ansámblové výstupy. Silný autorský rukopis Jiřího Bulise si navíc dokázal poradit s velmi rozdílnými textovými inspiracemi. Na jedné straně jsou tu extrémně citové písně jako Hosté na Zemi, krátce neklidná ukolébavka Spi děťátko z Büchnerova Vojcka, na druhé straně antiromantické Morgensternovy Podvlékačky a Brechtovo jedovaté Nejmilejší místo.

Jednoduchou scénu tvoří šikmá plocha, značka zákaz vstupu chodců a pouliční lampa. K tomu občas nějaká rekvizita, kolečkové křeslo, kruhy z tělocvičny, civilní kostýmy. Důležité byly především herecké a pěvecké výkony, z nichž nikdo vyloženě nevyčníval, hrálo se především na dobře spolupracující ansámbl. Představení jednotlivé písně ilustruje, lehce doplňuje, scénické akce jsou živé tak akorát. Netrpí bezradností ani přílišnou skromností, ale přesto ponechávají hlavní místo písním. Studenti odevzdávají pod dobrým vedením dobrou práci, charakter Bulisových písní navíc odpustí občasnou – a u studentů zcela pochopitelnou – nepřesnost. Spolehlivá kapela pod vedením Dady Klementové doprovázela bez větších ambicí na vlastní zviditelnění – i tady zůstávaly samotné písně sympaticky na prvním místě.

Svět patří vám, polemizuje Bulis s masovým pochodem z Osvobozeného divadla. Pro nás, kdo za to neumíme nebo snad nechceme vzít a plivat si do dlaní, tu není místo. Pro Jiřího Bulise se i přes všechnu jeho nenápadnost občas místo najde – pořad z jeho písní hrávalo HaDivadlo, později Divadlo v Dlouhé. Minulý rok vyšla kompilace Bulisovi, na níž se s jeho tvorbou vyrovnávají naše současné alternativní kapely. Hodinku na Štědrý den hraje Divadlo Na Orlí ještě tento pátek a potom dvakrát v únoru. A pokud toužíte po setkání s nahrávkami samotného Jiřího Bulise, v úterý 19. ledna mu věnuje svůj pořad na Leitnerce Jiří Černý.

Hodinku na Štědrý den (scénický koncert z písní Jiřího Bulise). Dramaturgie, aranžmá a hudební nastudování: Dada Klementová, režie: Petr Štěpán, Mirek Ondra, scéna, kostýmy, videoanimace: Markéta Šlejmarová, Juliána Kvíčalová. Účinkují studenti ateliéru muzikálového herectví vedeného Petrem Štěpánem a Miroslavem Ondrou (Kristýna Daňhelová, Jonáš Florián, Ondřej Halámek, Dagmar Křížová, Veronika Morávková, Pavlína Palmovská, Martina Pawerová, Marianna Polyáková, Marco Salvadori, Robin Schenk, Diana Velčická). Doprovodná kapela (Dada Klementová – klavír, kalimba, vedoucí, Jiří Tolar – klarinet, alt saxofon, Ondřej Plhal – housle, Dagmar Barašová – violoncello, Vít Šujan – kontrabas, baskytara). 13. ledna 2016 (premiéra 6. prosince 2015), Divadlo na Orlí, Brno.

Foto Pavel Nesvadba

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Když někdo natočí album cover verzí písní Jaromíra Nohavici, bude se bez ohledu na kvalitu zpracování pořád přiživovat na slávě autora. U předčasně zesnulého Jiřího Bulise je to jiné, vydat mu album cover verzí lze jedině s maximálním osobním zaujetím – autora takřka všechna světská sláva minula. Na albu jeho písní mluví společnou řečí Mucha, Dva, Zrní, Bonus a další kapely české alternativy.  více

Příběhy navrstvené na sebe, pohled do historie gramofonových desek i průřez brněnskou alternativou. To všechno v sobě skrývá album Zpívající břidlice, které jako dramaturg sestavil Martin Kyšperský.  více

„Nechte zpívat Mišíka!“ zněl jeden z legendárních nápisů na Lennonově zdi na Kampě. Vladimír Mišík už si dlouho může zpívat, jak mu chuť a zdraví dovolí, což je dobrá chvíle pro reflexi jeho tvorby zvenku. Na kompilaci Bazarem proměn nechali její tvůrci Mišíka přezpívat dvaadvaceti interprety, od vrstevníků až po ty nejmladší.  více




V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Dvěma vyprodanými sobotními koncerty se zaplnil sál břeclavského kina Koruna, kde oslavil Národopisný soubor Břeclavan svoje pětašedesáté výročí existence a připojil se tak k řadě letos jubilujících folklorních těles. Odpolední koncert musel být nakonec přidán pro obrovský divácký zájem, což jen utvrzuje v tom, že na jižní Moravě je folklor stále v širokém povědomí a neutuchající oblibě.  více

Pět děl vzniklých ve 20. století a doplněných novou premiérovanou skladbou zaznělo v rámci podzimního koncertu Ensemble Opera Diversa, konaného v sále Konventu Milosrdných bratří. Na provedení dramaturgicky vyváženého a pestrého programu se kromě čistě smyčcového orchestru podílela také flétnistka Michaela Koudelková a harfenistka Dominika Kvardová, vše se odehrálo pod vedením Gabriely Tardonové.  více

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

V sobotu večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který sem vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska, zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

Nejčtenější

Kritika

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více