Radost, neukotvenost, věčnou melancholii i chandru jako z Ruska. To všechno přináší scénický koncert z písní Jiřího Bulise v Divadle Na Orlí. Vánoční vyznění závěru už bylo narozdíl od prosincové premiéry trochu opožděné, ale symbolický dárek pro publikum zapůsobil i tak. S Bulisovými písněmi jako by Vánoce přicházely pořád.
Skladatel Jiří Bulis sám jako písničkář téměř nevystupoval, ale divadelní jeviště bylo přesto jeho druhým domovem. Bez jeho hudby by nebyla myslitelná legendární představení Bolka Polívky v DIvadle Na provázku. Skládal pro pražský Činoherní klub, pro televizi a pro film. Nejdůvěrněji byl ale spojený s Hanáckým divadlem – později HaDivadlem. Přišel k němu už v 70. letech v Prostějově a pokračoval s ním i později do Brna. Byl vždy jaksi neviditelný, ale zároveň v divadle všudypřítomný. Předčasná smrt při autonehodě v roce 1993 jen zpečetila jeho auru nejnenápadnějšího velkého skladatele.
Písně Jiřího Bulise znali jeho kamarádi a známí z autentického podání na večírcích, publikum je ale obvykle slýchalo jako součást divadelních her nebo v podání jiných interpretů. To je na jedné straně škoda, jak dokazují dochované nahrávky, na nichž si Bulis zpívá svoje písně sám, na druhé straně je to pro zpracování velmi osvobozující. Není tu žádný jednoznačný interpretační kánon, vůči kterému by se musel nový interpret vymezovat, jen silný a inspirativní materiál. Stačí ho vzít a citlivě s ním zacházet, což se v představení Hodinku na Štědrý den podařilo po všech stránkách.
Dada Klementová vybrala z Bulisova rozsáhlého archivu pětadvacet písní, z nichž vznikl scénický koncert. Jakási série divadelních „klipů“ pro studenty třetího ročníku ateliéru muzikálového herectví Petra Štěpána. Ten společně s Miroslavem Ondrou představení také režíroval. Celý večer měl pěkný spád čistě hudebně. Zásluhu na tom měl nejen dobrý výběr písní a celková dramaturgie (ve spolupráci s Josefem Kovalčukem), ale také pestré aranže. Písně vytvářely v rámci pořadu menší, související a gradující bloky, střídaly se sólové a ansámblové výstupy. Silný autorský rukopis Jiřího Bulise si navíc dokázal poradit s velmi rozdílnými textovými inspiracemi. Na jedné straně jsou tu extrémně citové písně jako Hosté na Zemi, krátce neklidná ukolébavka Spi děťátko z Büchnerova Vojcka, na druhé straně antiromantické Morgensternovy Podvlékačky a Brechtovo jedovaté Nejmilejší místo.
Jednoduchou scénu tvoří šikmá plocha, značka zákaz vstupu chodců a pouliční lampa. K tomu občas nějaká rekvizita, kolečkové křeslo, kruhy z tělocvičny, civilní kostýmy. Důležité byly především herecké a pěvecké výkony, z nichž nikdo vyloženě nevyčníval, hrálo se především na dobře spolupracující ansámbl. Představení jednotlivé písně ilustruje, lehce doplňuje, scénické akce jsou živé tak akorát. Netrpí bezradností ani přílišnou skromností, ale přesto ponechávají hlavní místo písním. Studenti odevzdávají pod dobrým vedením dobrou práci, charakter Bulisových písní navíc odpustí občasnou – a u studentů zcela pochopitelnou – nepřesnost. Spolehlivá kapela pod vedením Dady Klementové doprovázela bez větších ambicí na vlastní zviditelnění – i tady zůstávaly samotné písně sympaticky na prvním místě.
Svět patří vám, polemizuje Bulis s masovým pochodem z Osvobozeného divadla. Pro nás, kdo za to neumíme nebo snad nechceme vzít a plivat si do dlaní, tu není místo. Pro Jiřího Bulise se i přes všechnu jeho nenápadnost občas místo najde – pořad z jeho písní hrávalo HaDivadlo, později Divadlo v Dlouhé. Minulý rok vyšla kompilace Bulisovi, na níž se s jeho tvorbou vyrovnávají naše současné alternativní kapely. Hodinku na Štědrý den hraje Divadlo Na Orlí ještě tento pátek a potom dvakrát v únoru. A pokud toužíte po setkání s nahrávkami samotného Jiřího Bulise, v úterý 19. ledna mu věnuje svůj pořad na Leitnerce Jiří Černý.
Hodinku na Štědrý den (scénický koncert z písní Jiřího Bulise). Dramaturgie, aranžmá a hudební nastudování: Dada Klementová, režie: Petr Štěpán, Mirek Ondra, scéna, kostýmy, videoanimace: Markéta Šlejmarová, Juliána Kvíčalová. Účinkují studenti ateliéru muzikálového herectví vedeného Petrem Štěpánem a Miroslavem Ondrou (Kristýna Daňhelová, Jonáš Florián, Ondřej Halámek, Dagmar Křížová, Veronika Morávková, Pavlína Palmovská, Martina Pawerová, Marianna Polyáková, Marco Salvadori, Robin Schenk, Diana Velčická). Doprovodná kapela (Dada Klementová – klavír, kalimba, vedoucí, Jiří Tolar – klarinet, alt saxofon, Ondřej Plhal – housle, Dagmar Barašová – violoncello, Vít Šujan – kontrabas, baskytara). 13. ledna 2016 (premiéra 6. prosince 2015), Divadlo na Orlí, Brno.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..