IAN: Voyage. Někdo to rád jednoduché

IAN: Voyage. Někdo to rád jednoduché

„Máme to rádi jednoduše. Oprostili jsme se od žánrů, stylů a škatulek,“ zní prý motto brněnského akustického dua IAN. S oběma částmi výroku by se dalo polemizovat. Přesto – nebo možná právě proto – je IAN jedním z nejvýraznějších objevů poslední doby nejen na brněnské scéně. Album Voyage, které vyšlo pouhý rok po vzniku projektu, má daleko k provinčnosti většiny českých kapel, které zpívají anglicky. Recept je jednoduchý: Nedělat to až tak úplně jednoduše. A od žánrů a škatulek se oprostit jen tak naoko.

Duo IAN tvoří kytarista Ian a violoncellista Jan. Jan Kaňka má zkušenosti z ostravské skupiny Hyperion, jedné z těch mnoha kapel, ve kterých (v tomto případě tři) violoncella hrají rockové a metalové skladby. Jan Řeřucha, zde ovšem vystupující pod přezdívkou Ian Yvese, je bývalým členem brněnské akustické kapely Model Bazaar. Ta hrála ve složení dvě kytary, violoncello, basa a bicí a náladou svých alternativně-akusticky-rockových písní měla k současnému projektu IAN relativně blízko. Stačilo zjednodušit – ano, zde to slovo platí – sestavu. Ovšem aby to nebylo tak úplně jednoduché (!), Ian s Janem museli prořídnutí instrumentáře nahradit zhuštěním něčeho jiného, aby jejich duo neznělo unyle a „česky folkově“. Proti folku na český způsob přitom autor recenze vůbec nic nemá (naopak, má jej velmi rád), ale spojuje si jej téměř výhradně s českými texty. Angličtině sluší jiná muzika.

IAN však komplexem české (nebo moravské) kapely netrpí. Dobrou polovinu úspěchu má přitom na svědomí Ianův suverénní zpěv, změny barvy hlasu v průběhu písní, nečekané intervaly a skoky do falsetové polohy, tedy cosi, co patří k ostrovnímu alternativnímu rocku stejně jako k nejnovějšímu proudu amerického folku. Pokud jde o dělbu rolí mezi nástroji, nabízí se pochopitelně jednoduchý model, kdy kytara hraje doprovod a cello se s hlasem střídá v sólech. V tradičněji postavených písních (například předposlední Friends téměř v duchu Simona & Garfunkela) IAN tento model využívá. Častěji se však cello přidá ke kytaře, aby společně vytvořily energickou rychlou smršť, k níž prakticky není třeba nic přidávat (i tleskání v It’s Time je téměř nadbytečné). Výsledkem je plný a naléhavý zvuk, který ve spojení s Ianovým zpěvem zní velmi – důvěryhodně. Právě tím se IAN odlišuje od většiny akusticky alternativních těles, které se zaměřují spíše na meditativnější polohu. Přestože se ve dvou lidech nedá vymyslet mnoho stylových variací, stojí za pozornost všimnout si v písní dua IAN drobných detailů – zdůrazněné basové linky v Revolution, výrazné melodie ve From Venus To Mars, práce s rytmem v It’s Time nebo barvy hlasu v Pictures II.

Jak už to u českých skupin zpívajících anglicky bývá, hudba, aranže a celkový zvuk dua IAN oslovují více než jejich texty. I do nich však má cenu se ponořit. Třebaže se autor recenze domnívá, že by české kapely měly zpívat především česky, případně volit originální jazykové strategie (viz Dva nebo Čankišou), ve verších Iana Yvese jej leccos potěšilo a zaujalo. Například na první poslech trochu nelogicky (zdánlivě jen kvůli rýmu?) použité slovo „wall“ v písni Friends může právě s ohledem na název skladby evokovat Facebook a komunikaci kapely s fanoušky. Neskloňování zájmena She ve stejnojmenné písni(„listen to She“) dodává textu nové významy – She jako „ona“ a She jako název písně, zvlášť když se v této úvodní skladbě (trochu nelogicky v první sloce označené jako „another song“) dvojice pěkně představí („Hello our names are Jan and Ian Yvese“). A do třetice – v generační písni Mom ’N’ Dad se objevuje „mojo“, tajemný talisman všech starých bluesmanů, o jehož významu i obsahu by se daly psát přinejmenším diplomové práce. Je mojo v Yvesově textu pouhou pózou, nebo odkazem ke kořenům anglosaské hudby? Není verš „Is that old story as right for today?“ podvědomým odkazem na minulé, snáz pojmenované hudební styly?

Ano, vůbec to s duem IAN není jednoduché. Tak jako se oni dva na scéně neobjevili zčistajasna, ale až po zkušenostech ze svých předchozích projektů, najdeme i v jejich hudbě odkazy na to, co existovalo před nimi, a na to, co hýbe světem akustické hudby dnes. Je jedno, zda tomu budeme říkat folk, akustická alternativa nebo ohlasy blues. Je pravda, že hudbu dua IAN nelze jednoduše zařadit do jedné škatulky. Ale neplatí, že by se od žánrů zcela oprostili. Naopak, jejich hudba je zajímavá právě tím, jak pevně je zakořeněná v tradici. Tak pevně, že se může originálním způsobem ohýbat, aniž by se zlomila. Výsledek zní možná jednoduše, ale ve skutečnosti vyžaduje nemalé zkušenosti a schopnosti se k něčemu takovému dopracovat.

IAN: Voyage, vydavatel: Championship Music 2014. 12 skladeb, celková stopáž: 38:57

Foto archiv kapely

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Kapela se pohybuje mezi folkem, rockem a popem. Přitom nestřídá styly píseň od písně, ale naprosto přirozeně proplouvá z jednoho do druhého během každé jednotlivé skladby.  více

Každá z patnácti skladeb, včetně úvodní titulní miniatury, motta celého alba, obstojí i sama o sobě. Každá ta píseň nás jako posluchače může obohatit, aniž bychom nutně museli znát ty ostatní. Celek je však i v tomto případě víc než pouhý součet jednotlivých částí.  více

Novinka Entwine (Proplétám) je důležitým příspěvkem do vskutku propletené diskografie Ivy Bittové. Ta zpívá a hraje sama za sebe a přitom se její výkon proplétá s osudy, příběhy a letmými návštěvami dalších osob. A také s geniem loci moravského poutního chrámu.  více


Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

V sobotu večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který sem vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska, zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více