Magdalena Kožená: Monteverdi. Průvodce prvním vrcholem opery

Magdalena Kožená: Monteverdi. Průvodce prvním vrcholem opery

Na svém aktuálním albu Monteverdi se Magdalena Kožená vrací k jedné z pěveckých i posluchačských jistot. K oblíbenému autorovi a několika populárním skladbám ale přidává poutavou dramaturgii a přinejmenším jeden výjimečný interpretační výkon. V dramatické scéně Souboj Tankreda s Klorindou zpívá všechny tři role sama.

Claudio Monteverdi (1567–1643) dnes patří k nejoblíbenějším skladatelům vůbec. S intenzivním zájmem o starou hudbu, který se začal vynořovat v 50. letech minulého století, se vrátilo do centra pozornosti několik pozapomenutých autorů a Monteverdi je mezi nimi na jednom z předních míst. Není se čemu divit, skladatel na pomezí manýrismu a baroka vytvořil první vrchol hudebního dramatu, jemuž se později začalo říkat opera. Dodnes je přitom udivující, jak současně a neotřele jeho dramatická díla znějí. Magdalena Kožená jim na svém albu věnuje přibližně polovinu celkového času, významově se kolem nich točí všechno ostatní.

Nová nahrávka Magdaleny Kožené přichází téměř po dvou letech, naposledy natočila album Prayers s vynikajícím varhaníkem Christianem Schmittem. Ke staré hudbě, od níž se kdysi její kariéra odrazila, se s Monteverdim vrátila po albu Lettere Amorose z roku 2010. To se věnuje hudbě monteverdiovské doby, ale sám Monteverdi je na ní zastoupen jen jednou skladbou. Nyní se na něj upřela koncentrovaná pozornost pěvkyně, vedle níž na výběru jistě participoval i dirigent a cembalista Andrea Marcon. Ten na albu vede doprovázející La Cetra Barockorchester Basel. Pořad skladeb na albu se nevyhýbá ani omletým hitům, ale staví je do souvislostí, které jejich další nahrávce dávají smysl.

Hned úvodní Zefiro Torna nenechává ani zběžného posluchače na pochybách, kde se octnul. Jedna z nejnahrávanějších Monteverdiho skladeb vtahuje k poslechu a okamžitě zaujme hutným zvukem orchestru. Zběhlejšího posluchače zaujme i to, že druhým hlasem, který uslyší, je sopranistka Anna Prohaska. Ta se k Magdaleně Kožené připojí ještě jednou v závěru alba. Opakovaný basový „riff“ definující formu ciaccony navozuje písničkový charakter. Vytratí se ale hned s mužskýcm ansámblem v úvodu následujícího madrigalu Lamento della ninfa. Hlas Magdaleny Kožené zůstává poněkud ve druhém plánu a teprve postupně se z běhu alba vynořuje. Sôlový prostor si pěvkyně dopřeje až ve třetí árii Quel sguardo sdegnosetto, po níž následuje první instrumentální předěl – Aria quinta sopra la Bergamasca Marca Ucelliniho.

Po něm se atmosféra alba prudce změní s recitativem Ottavie z Monteverdiho vrcholné opery L'incoronazione di Poppea (Korunovace Poppey). Magdalena Kožená přechází k dramatickému výrazu a názorně dokumentuje bonmot, že na árie je potřeba hlas, ale na recitativy pěvecká inteligence. Její propracované vyjadřování ve výsledku předstihuje jakékoliv možnosti mluveného slova v činohře. Posluchač má příležitost pochopit, proč si zakladatelé operního žánru mysleli, že antická tragédie byla celá zpívaná. A možná si také s lítostí vzpomene na tu spoustu operních inscenací s krutě vyškrtanými, nepochopenými i jinak odbytými recitativy. S Ottavií se dává do pohybu celé album, pokračuje v něm dramatickým madrigalem Con che soavità a poprvé upozorní na vrchol, který má ještě přijít.

Po instrumentální mezihře Ballo detto Pollicio skladatele Tarquinia Meruly se vrací Ottavia s dalším lamentem Addio, Roma! Addio, patria! Amici, addio! Společně s následujícím madrigalem Damigella tutta bella vzniká náznak trojice recitativ – ariózo – kavatina, kterou měl v oblibě mnohem později Gioachino Rossini. Album se postupně přibližuje k hudebně-dramatickým formám až se přes další instrumentální předěl – Passacalio a quattro Biagia Mariniho – dostává k hlasovému souboji, který Magdalena Kožená svádí sama se sebou.

Combattimento di Tancredi e Clorinda – čili Souboj Tankreda s Klorindou – je dramatická scéna, v níž je na asi dvacetiminutovém prostoru koncentrovaná celá benátská operní škola. Ta byla z raných operních směrů možná nejméně okázalá, ale dramaticky nejpůsobivější. Jejím vedoucím představitelem se stal právě Monteverdi, který byl i ředitelem kůru v chrámu sv. Marka (to by se dalo přirovnat k dnešnímu řediteli Berlínských filharmoniků nebo podobně významné hudební funkci).

Text pochází z eposu Osvobozený Jeruzalém básníka Torquata Tassa, jednoho z nejvýznamnějších zdrojů operních libret. Děj je situován do doby první křížové výpravy (1096–1099). Křesťanský rytíř Tancredi svede souboj s protivníkem, jehož pokládá za muže. Poražený umírající soupeř ho žádá o křest, Tancredi mu sejme přilbu a poznává, že domnělý muž je ve skutečnosti saracénská dívka Clorinda. Celým příběhem provází vypravěč. K navýšení dramatického účinku Monteverdi použil pizzicato a tremolo smyčců – jedná se o jedny z prvních výskytů těchto technik v dějinách hudby.

Magdalena Kožená pochopitelně nemůže schovat barvu hlasu, role se jí ale daří odlišit výrazově. Po přímočarém, poněkud nezúčastněném úvodu vypravěče zní nástup Clorindy s výrazným vibratem a ve vyšší poloze až hystericky. Tancrediho odpověď na její výzvu působí sebevědomým, energickým dojmem. Oba hrdinové se ale představí jen krátkými replikami a následuje dlouhá pasáž vypravěče, stále více zaujatého dějem, který zprostředkovává. Magdalena Kožená si dává pozor na zřetelné přechody mezi jednotlivými postavami a daří se jí to především u Clorindy, vypravěč a Tancredi jí poněkud splývají. Nutno ovšem říci, že Vypravěč je nejrozsáhlejší role díla a Clorinda jeho vrcholně emotivní rovina. Tancredi vlastně jen občas něco prohodí, hraje v příběhu spíš roli zamlklého pistolníka.

Smířlivý závěr alba tvoří duet Nerona a Poppey Pur ti miro, které s Magdalenou Koženou zpívá opět Anna Prohaska. Kožená tu nenápadněji než v Souboji Tankreda s Clorindou projde v jednom díle více rolemi.

Album Monteverdi není žádná směska populárních skladeb, jakkoli se jim nevyhýbá. Tvoří uzavřený logický celek, v němž se posluchač skrze známé tituly bez problémů orientuje a zároveň ho vede nenápadná dramaturgická ruka dobou a dílem prvního velkého mistra hudebního dramatu.

Magdalena Kožená: Monteverdi. Magdalena Kožená – mezzosoprán, Anna prohaska – soprán, David Feldman – kontratenor, Jakob Pilgram, Michael Feyfar – tenor, Luca Tittoto – bas. La Cetra Barockorchester Basel řídí Andrea Marcon. Celková stopáž 77:08. Archiv Produktion, Deutsche Grammophon 2016.

Foto © Esther Haase / Deutsche Grammophon

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Koncert pro BrnoMagdalenou Koženou, varhaníkem Christianem Schmittem a dětským pěveckým sborem Kantiléna proběhl čtvrtého zářijového večera v Besedním domě. Hudebně to byl večer vytříbený, a co se týká výsledného dojmu, vynechala bych jen několik technických a organizačních záležitostí.  více

„Úžasné a úžasnoucnější,“ vydechla by možná Alenka, kdyby se místo v kraji divů nebo za zrcadlem ocitla v jízdárně zámku ve Valticích. Nově zrekonstruovaný sál impozantních rozměrů včera slavnostně otevřel závěrečný koncert festivalu Concentus Moraviae. S Emanuelle Haïm a jejím souborem Le Concert d’Astrée vystoupila patronka festivalu Magdalena Kožená.  více

Koncerty v Moravském Krumlově a Doubravníku spojila osobnost dirigenta, cembalisty a varhaníka Andrey Marcona. V Krumlově řídil vystoupení Venice Baroque Orchestra s Magdalenou Koženou, v Doubravníku uvedl do života zrekonstruované varhany v kostele Povýšení svatého Kříže.  více



V letošním roce navštívilo Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici více jak 41 000 lidí tedy rekordní počet. Číslo, které překvapí. V době, do které se tolikrát předpovídal zánik folkloru i folklorismu, se na jednom místě sejde tak obrovské množství lidí. Co je k tomu vede? Letošní jubilejní 80. ročník tomu jistě napomohl, ale samotné výročí by určitě nestačilo. V čem spočívá její kouzlo? Každý návštěvník si z festivalu odnáší jiný zážitek, jinou vzpomínku, jiný příběh. A právě ten svůj vám nyní nabídnu. Jaká tedy byla moje Strážnice 2025? A našla jsem odpověď na otázku, co stojí za tak velkým zájmem?  více

Jedním z členů mezinárodní poroty letošního ročníku Veszprém Street Music Festivalu bude Milan Tesař – programový ředitel, vedoucí hudební redakce Radia Proglas, šéf panelu World Music Charts Europe a dramaturg festivalu Maraton hudby Brno. Vyslání zástupce právě z Brna není náhodné – město je stejně jako Veszprém člen sítě UNESCO Creative Cities of Music a pravidelně zapojuje do mezinárodní kulturní spolupráce a podpory mladých talentů.  více

Závěrečný koncert jubilejního 30. ročníku festivalu Concentus Moraviae, který nesl název Rondo festivo, se uskutečnil několik kilometrů za českými hranicemi, v dominikánském kostele v malém rakouském městečku Retz. Zde v podání belgického souboru Bryggen zazněly skladby Maxe Richtera a Edwarda Griega. Dvojrole houslistky a dirigentky se ujala umělecká vedoucí souboru Jolente De Maeyervíce

Benefiční akce s názvem Večery s Ondrášem opět oživila nádvoří hradu Špilberk. Vojenský umělecký soubor Ondráš zde ve druhé půli června předvedl dva celovečerní programy, které připomněly nové i starší choreografie a hudební úpravy. První večer nabídl premiéru pořadu Pocta Jaroslavu Juráškovi, připravenou ke stému výročí narození této významné osobnosti folklorního hnutí druhé poloviny 20. století. Druhý večer s názvem Ondrášovské putování provedl hudbou i tancem po regionech Čech, Moravy, Slezska, Slovenska a Rumunska.  více

První brněnský koncert 30. ročníku „putovního“ festivalu Concentus Moraviae se odehrál v neděli 22. června v sále konventu Milosrdných bratří. V podání ansámblu a nocte temporis ve složení Anna Besson (traverso, musette), Myriam Rignol (viola da gamba), Béatrice Martin (cembalo), Simon Linné (theorba) a Reinoud Van Mechelen (tenor, umělecký vedoucí) zazněl program pojmenovaný Oh, ma belle brunette! (Ó, má krásna brunetko). Název brunetka je vedle označení hnědovlasé dámy také hudební forma vycházející z dvorské písně, která byla velmi populární ve Francii na přelomu 17. a 18. století. Pařížský vydavatel Christophe Ballard publikoval mezi lety 1703–1711 tři sbírky těchto brunetek, které doplňovaly i písně dvorské či pijácké. Tento repertoár při nedělním koncertu doplnilo několik instrumentálních kompozic.  více

Právě teď se ve francouzském městě na okraji Paříže Enghien-les-Bains koná XVII. výroční zasedání Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Brno na tomto zasedání reprezentuje koordinátorka Brna - města hudby UNESCO Jana Padrnosová a Lukáš Pavlica z Odboru kultury Magistrátu města Brna, kteří se aktivně zapojují do odborných panelů, síťování a mezinárodní výměny zkušeností.  více

Jedním z nejzajímavějších souborů, které se na letošním ročníku mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae objevily, byl bezesporu Zefiro Torna pod vedením loutnisty Jurgena De bruyn. Jejich hudební program s názvem Balzám zazněl v sobotu 14. června na Panském dvoru v Telči a o den později na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. Tento text se věnuje prvnímu z vystoupení.  více

Na prkna Janáčkova divadla zavítala v české premiéře opera Král Roger polského hudebního skladatele Karola Szymanowského. Titulní postavy se zhostil Jiří Brückler, královu choť, Roxanu, ztvárnila Veronika Rovná, Rogerovy pravé ruky, mudrce Edrisiho, se ujal Vít NosekPetr Nekoranec vystoupil coby Pastýř a hlavní zdroj Rogerova příkoří. Roli Velekněze nastudoval David Szendiuch, jako Diakonistka se objevila Jana Hrochová a sólový soprán a tenor zazněly v podání Evy Daňhelové a Pavla Valenty. Kromě sólistů vystoupil také Sbor a orchestr Janáčkovy opery NdB pod vedením Martina Buchty a Dětský sbor Brno se sbormistryní Valerií Maťašovou. Režie byla dílem Vladimíra Johna, scénu navrhl Martin Chocholoušek a kostýmy Barbora Rašková. Světelného designu se chopil Martin Kroupa a choreografii zpracovali Jan Kodet a Michal Heriban. Hudebního nastudování se ujal Robert Kružík, který premiérové provedení rovněž řídil.  více

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae, který každoročně přináší světové interprety a vedoucí osobnosti artificiální hudby do více než dvaceti měst na Moravě a v Dolním Rakousku, zahájil v sobotu 31. května v Porta coeli v Předklášteří svůj jubilejní 30. ročník. Hudební náplní večera se stala polyfonie z přelomu 14. a 15. století v provedení souboru Graindelavoix pod vedením dirigenta, spisovatele, filmaře a antropologa Björna Schmelzera.  více

Šestý koncert abonentního cyklu Filharmonie doma, který nesl název Beethoven, „český Beethoven“ a Martinů, se uskutečnil ve čtvrtek 22. května v Besedním domě. Jak název napovídá, na programu se objevila díla Jana Václava Huga Voříška, Bohuslava Martinů a Ludwiga van Beethovena. Do čela Filharmonie Brno se tentokrát postavila dirigentka Alena Hron a v první polovině koncertu brněnský orchestr doplnilo Trio Bohémo ve složení Matouš Pěruška – housle, Kristina Vocetková – violoncello a Jan Vojtek – klavír. Celý večer byl věnován nedávno zesnulé prof. Aleně Štěpánkové Veselé, brněnské varhanici, bývalé rektorce JAMU a jedné z nejvýraznějších osob brněnského kulturního dění.  více

Stejně jako v životě a tvorbě Dušana Holého i na koncertě se střídaly dvě polohy lidové písně. První z nich, věrná tradici a zakořeněná ve svém přirozeném prostředí regionu, zazněla v podání Horňácké muziky Petra Mičky. Druhá - výrazně stylizovaná a přetvořená pro potřeby koncertního provedení - zazněla v úpravách pro BROLN v současné době pod dirigentským smyčcem primáše Petra Varmuži.  více

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více

Na 10. ročníku festivalu Maraton hudby Brno vystoupí polské ženské trio Sutari. Na svém kontě mají stovky koncertů ve více než 20 zemích světa včetně vystoupení na světovém hudebním veletrhu WOMEX v roce 2015 nebo live session pro americké rádio KEXP. Vydaly několik oceňovaných alb, z nich to nejnovější, z roku 2024, se jmenuje #kołysankidlaświata a obsahuje ukolébavky. Jejich hudba kombinuje tradiční polské písně s moderními prvky a dotýká se témat přírody, svobody, ženskosti a sesterství. Sutari zahájí v sobotu 9. srpna World music scénu festivalu v brněnském klubu První patro. Na naše otázky odpovídaly kolektivně všechny tři členky skupiny – Basia Songin, Kasia Kapela a Dobromiła Życzyńska.  více

Ke světlu – tak znělo označení závěrečného koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož letošní 32. ročník nesl podtitul Smíření. V podání domácí a pořadatelské Filharmonie Brno zazněla 27. dubna v kostele sv. Janů pod taktovkou Anny-Marie Helsing díla Ralpha Vaughana Williamse a Einojuhaniho Rautavaary. V první části koncertu se jako sólista představil Josef Špačekvíce

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Nejčtenější

Kritika

Závěrečný koncert jubilejního 30. ročníku festivalu Concentus Moraviae, který nesl název Rondo festivo, se uskutečnil několik kilometrů za českými hranicemi, v dominikánském kostele v malém rakouském městečku Retz. Zde v podání belgického souboru Bryggen zazněly skladby Maxe Richtera a Edwarda Griega. Dvojrole houslistky a dirigentky se ujala umělecká vedoucí souboru Jolente De Maeyervíce