Malina-Liška-Nejtek, Organic Quartet Reunited: křehké potěšení z hledačství i prolamování hranic

Malina-Liška-Nejtek, Organic Quartet Reunited: křehké potěšení z hledačství i prolamování hranic

S Divadlem Husa na provázku se JazzFest Brno pro letošek rozloučil dvojkoncertem kapel složených z hvězdných tuzemských muzikantů, kteří vesměs překročili hranice – žánru, hráčské rutiny, tuzemského působiště i tvořivé invence. Na Provázku se představil projekt Malina-Liška-Nejtek a varhaník Ondřej Pivec se svým obnoveným Organic Quartetem.

Obě hudební společenství mají část svých hudebních kořenů v Brně, ačkoliv dnes už žádný z jejich účastníků v moravské metropoli nežije ani nestuduje – a v téměř vyprodaném sále bylo znát, že mnohé vazby z minulosti zůstaly zachovány.

Hudební chameleoni v pralese žánrů

Druhá tráva je dlouhodobě vnímána jako brněnská kapela, ačkoliv tu žije pouze Robert Křesťan. Logicky tak její brněnské publikum zajímá, jaký „vedlejšák“ má hudební protagonista DT Luboš Malina se svými dvěma spoluhráči Tomášem Liškou a Kamilem Slezákem (na projektu hostuje v několika skladbách). Vlastně se podobný projekt dal předpokládat už od chvíle, kdy se Tomáš Liška objevil v sestavě Druhé trávy – Luboš Malina na podobný impuls ke tvořivé spolupráci mimo bluegrass, country nebo irskou hudbu čekal, malé a poměrně vyhraněné hudební žánry už mu byly těsné. Malina s Liškou mimo Druhou trávu už spolupracovali ve skupinách Garcia a Kon Sira propojených osobností zpěvačky Káti García, obě sestavy v Brně s úspěchem hostovaly.

Luboš Malina (banjo, kaval, whistle)a Tomáš Liška (kontrabas) si pro svůj nový projekt do trojice přizvali ještěMichala Nejtka (piano). Inspirovala je sice nabídka k účasti na českokrumlovském festivalu komorní hudby v roce 2013, ale naplnění a zúročení přišlo v Brně. První (a hned úspěšné) album s názvem Fragile Blissse loni v září nahrávalo a míchalo v hudebním studiu Divadla na Orlí pod dohledem mistra zvuku Jana Košuliče a fotografie Jiřího Turka v bookletu alba zachycují kapelu v jedné ve skutečnosti nevábné pasáži poblíž centra Brna.

Trojice (potažmo čtveřice) muzikantských chameleonů se velice rychle naladila na společnou barvu a notu. Své debutové album točili nikoliv vrstvením nahrávek po jednotlivých nástrojích, ale natáčeli všichni společně. To svědčí o mimořádné vzájemné vnímavosti a citlivosti (a neuvěřitelné dynamičnosti a přizpůsobivosti hostujícího Kamila Slezáka s bicími). Brněnští návštěvníci včerejšího koncertu se tak vlastně seznámili s deskou Fragile Bliss v živém provedení. A kdo čekal jazzové standardy nebo skladby vymezené obvyklými jazzovými žánrovými mantinely, byl rozhodně překvapen. Výsledek založený na prolínání minimalistických ostinátních motivů, větších melodických témat a (zdánlivě i skutečně) improvizovaných pasáží tvoří skladby podobné malým gejzírům. Linie jednotlivých nástrojů se v nich ale slévají, propojují a vrství v sourodý, samozřejmý celek.

Jednotlivé skladby posluchače unáší, podněcují fantazijní vnitřní obrazy, skryté emoce. Snad pocitově i hudebně nejbližší tomuto mimořádnému povznesení se nad žánrová určení je autorský projekt někdejšího Malinova spoluhráče z kapely Poutníci, banjisty Svatoslava Kotase – album Pozdě v noci/Late at Night z roku 1993, kterým se hlásil k new acoustic music. Na Fragile Bliss jsou ovšem autorské osobnosti tři, každá se svými prioritami, ale vstřícná k ostatním a napojená na ně snad spíš intuitivně než vědomě. Titulní Fragile Bliss Michala Nejtka je na desce i v koncertní podobě alba jeho jediným příspěvkem; dominantním autorem je prozatím Tomáš Liška (Helva Moon, mnohovrstevnaté a podle nálady obměnitelné Uvidíme, Cestou k jaru, Conjunction Venus,na koncertě navíc snivé Rozpomínání). Luboš Malina připojil Song for Bélaa zurčivou Metuji,spolu s Liškou úvodní V Dillí.

Všem členům kapely je společné takřka absolutní ponoření do hudby a vzájemná vstřícnost a napojení, instinktivní sounáležitost, sehranost. Klávesista Michal Nejtek si po řadě svých elektrických klávesových angažmá zjevně užívá akustického klavíru, Luboš Malina kromě banja uplatní i kaval a whistle a spolu s Tomášem Liškou střídají sólové party (ani kontrabas jich nemá málo) s vnímavým doprovodem. Jedinou malou chmurou první části koncertu byla přítomnost kameramanů České televize, kteří jako by čímsi svazovali reakce publika. V televizním záznamu se bohužel nedostalo na ojedinělé vystoupení Organic Quartetu.

Procitání spícího stroje

I druhá část koncertu byla vzdáleně spojena s moravskou metropolí: brněnský rodák Ondřej Pivec v době gymnaziálních studií podnikal první muzikantské krůčky ve školní kapele a na rodné město, zdá se, vzpomíná dodnes a rád. Idea společného projektu hudebních spřízněnců-jazzových nadšenců od dětství, víceméně vrstevníků (dnešních třicátníků), spolužáků z Vyšší odborné školy při Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze, vznikla ještě na škole – zrodil se Organic Quartet. Originální jazzové combo tvoří Libor Šmoldas (kytara), Jakub Doležal (tenorsax), Tomáš Hobzek (bicí) a klávesista, varhaník a v Organic Quartetu hráč na Hammond B-3 Organ Ondřej Pivec.

Brzy bylo jasné, že se spojily nejen výjimečné talenty, ale také mimořádně kompatibilní hudebníci (jejich debutové album Don’t Get Ideassi odneslo žánrového Anděla za rok 2006). Podobně příznivě bylo přijato druhé (zatím poslední) CD Never Enougho rok později. Vítězství a přední umístění na několika mezinárodních festivalech znamenala koncertování po celé Evropě a oprávněně vysoké ambice všech členů sestavy Organic Quartetu, které vyvrcholily založením několika paralelních sestav (Libor Šmoldas Trio – ceněná deska On The Playground 2007, duo Pivec-Hobzek – CD Overseason 2007, Tomáš Hobzek Quartet – CD Stick It Out 2010 a další).

Cesta na zkušenou do USA přátel Hobzeka a Pivce v létě 2007 znamenala pro Tomáše několik měsíců pod vedením Kendricka Scotta, ceněného studiového hráče, pro Ondřeje (a pro Organic Quartet) životní zlom. V New Yorku zakotvil, po vyřízení pracovního víza se zde v roce 2009 usadil a předloni získal tzv. zelenou kartu (což symbolicky oslavil stejnojmenným albem The Green Card Album2014). I ostatní členové Organic Quartetu pracovali na svých projektech a kariérách – Libor Šmoldas mj. v USA a v Austrálii, Tomáš Hobzek v Německu, Jakub Doležal v Holandsku. Ondřej Pivec nejprve jako host nahrál varhany do tří písní letošního alba Gregory Portera Take Me to the Alley,následně přišlo i pozvání na britské turné Porterovy kapely na celý duben (na JazzFestuBrno 8. března v Brně tedy ještě nehrál). Na čtyři koncertní dny nicméně dostal volno – v tu dobu se po několikaleté pauze měl sejít (a sešel) Organic Quartet. Původně zamýšlené čtrnáctidenní turné se zúžilo na trojici koncertů – dva v pražském Jazz Docku, jeden na JazzFestu Brno – pod názvem Organic Quartet Reunited.

Oživovat, znovu sjednocovat ani vzkřísit ovšem nebylo zapotřebí nic; opravdu šlo jen o nové shledání. Jako by dlouhá koncertní pauza ani nebyla – všechno si na jevišti bez potíží sedlo a navázalo tam, kde všichni čtyři spolu dohráli minule. Nic z někdejší sehranosti se neztratilo, všechno do sebe zapadalo jako dobře jedoucí stroj, zdánlivě samozřejmě a lehce – obě předchozí pražská vystoupení byla jistě pro Brno výhodou. Uvolněná a pohodová atmosféra se okamžitě přenesla do publika, které – již nesešněrované přítomností televizních kamer – potleskem reagovalo na sóla i jednotlivé malé exhibice každého z instrumentalistů.

Pochopitelně se hrály především skladby z obou předchozích alb, na dlouhé zkoušení a secvičování novinek nebyl čas a prostor. Nicméně se všichni čtyři prezentovali i jako autoři (mimo jiné V.P., Mr. Littleroot’s Green Room – Jakub Doležal, The Red Land Town – Tomáš Hobzek, Lydian Blues, Christopher’s Blues, Coming Soon– Libor Šmoldas, Song for Sam, Turkish Coffee, Never Enough – Ondřej Pivec). Koncert vtipně vygradoval dvěma přídavky – Pussy Wiggle Stomp od Dona Ellise a Jazz Crimes Joshuy Redmana. Ovšem jediným „zločinem“ celého večera byl smutný fakt, že si na další koncert této hvězdné sestavy bude publikum muset zase dlouho počkat.

Malina-Liška-Nejtek, Organic Quartet Reunited. 10. dubna 2016, Divadlo Husa na provázku, Brno. V rámci festivalu JazzFestBrno.

Foto Helena Bretfeldová

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený pěvecký sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Dvěma vyprodanými sobotními koncerty se zaplnil sál břeclavského kina Koruna, kde oslavil Národopisný soubor Břeclavan svoje pětašedesáté výročí existence a připojil se tak k řadě letos jubilujících folklorních těles. Odpolední koncert musel být nakonec přidán pro obrovský divácký zájem, což jen utvrzuje v tom, že na jižní Moravě je folklor stále v širokém povědomí a neutuchající oblibě.  více

Pět děl vzniklých ve 20. století a doplněných novou premiérovanou skladbou zaznělo v rámci podzimního koncertu Ensemble Opera Diversa, konaného v sále Konventu Milosrdných bratří. Na provedení dramaturgicky vyváženého a pestrého programu se kromě čistě smyčcového orchestru podílela také flétnistka Michaela Koudelková a harfenistka Dominika Kvardová, vše se odehrálo pod vedením Gabriely Tardonové.  více

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Nejčtenější

Kritika

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený pěvecký sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více