Skety, Ruml, Benko. Klub jazzových zpěváků v Huse na provázku

6. duben 2016, 0:28
Skety, Ruml, Benko. Klub jazzových zpěváků v Huse na provázku

Po dvojici koncertních lahůdek v únoru a březnu (Wynton Marsalis, Gregory Porter) se naplno rozjíždí JazzFestBrno. Nabitý program rozložený už tradičně do čtyř dubnových týdnů zahájilo představení pražského jazzového vokálního sextetu Skety a koncertní hold zpěváka Ondřeje Rumla a Matej Benko Quintetu písním Ježka, Voskovce a Wericha.

Postava Jana Daleckého v obleku s motýlkem k JazzFestu neodmyslitelně patří, stejně jako jeho stručný a zasvěcený úvod ke každému koncertu. Vystoupení mladých pražských jazzmanů sdružených do vokálního ansámblu s vtipným názvem Skety uvedl mimo jiné odkazem na New York Voices a Singers Ulimited, ale srovnání se špičkami jazzového a swingového zpěvu se ukázalo být zcela na místě. Přestože existují už sedm let, výrazněji o sobě dávají vědět až v posledních dvou sezónách; impulsem pro větší intenzitu společné práce na tomto projektu byl úspěch na soutěži Vokal Total v rakouském Grazu v červenci 2014. Prestižní ocenění The World Swingle Award a následná pozvání na festivaly v Austrálii a na Tchajwanu odstartovalo intenzivnější období práce na repertoáru a iniciovalo vydání eponymního debutu Skety: A-Cappella Jazz Sextet. Na album se jim na HitHitu složilo skoro tři sta lidí, vyšlo loni v květnu.

Iniciátorka vokálního sextetu, jinak sólistka projektu Tribute to Bill Evans a Soundcolor Veronika Vítová o Sketách říká, že měla dlouholetý sen o podobném sdružení a brala jej – podobně jako ostatní – jako odpočinek a zábavu v jednom. Všichni tři pánové a tři mladé dámy jsou do společného zpěvu zjevně nadšení, ač jako profesionálové působí v mnoha dalších (nejen jazzových) sestavách. Zpěvačka a klavíristka Alice Bauer je sólistkou OPSO Pavla Klikara, s Okamžitým filmovým orchestrem svého bratra Varhana nazpívala mj. jeho pseudobarokní árii pro Formanův film Goyovy přízraky. Vokální pedagožka Marta Kloučková je protagonistkou vlastního MK Jazz Projectu a kapely Nano Illusions, kytarista Michal Strnad hraje a zpívá s kapelami Slightly Bended a Backbeats, trombonista Štěpán Janoušek hraje v Big Bandu Českého rozhlasu, v kapele Mocca Malacco a učí na konzervatoři Jaroslava Ježka. Hudebně renesanční osobností a nenápadným dominátorem sestavy je klavírista, textař, aranžér a autor filmové hudby Petr Wajsar (syn šansoniérky Věry Wajsarové). Autor podstatné části repertoáru Sket, původních kompozic i autorských úprav.

Těmi také koncert v takřka klubovém, příjemně potemnělém prostředí brněnského „Provázku“ Skety rozjely: na rozezpívání si daly The Night Before od Beatles, Sermonette neboli „kázáníčko“, Oleo Fugue jako průnik motivů z Olea Sonnyho Rollinse a Rhythm-A-Ning Thelonia Monka, vycizelovanou vzpomínku na Pink Floyd a Kaleidoskop (výjimečně v úpravě Alice Bauer). Parádní a skvěle ladící vokální exhibici „tři na tři“ s vybíhajícími sóly, scatovými (jak jinak) a beatboxovými pasážemi a zjevnou pohodu a radost ze společného zpívání bylo potěšením si vychutnat i jako posluchač a divák. Wajsarova schopnost kompilovat podle potřeby hudební témata a motivy (zdaleka ne pouze jazzových) standardů a „famous melodies“ do nových útvarů se ve „sketím“ podání stává půvabným a libozvučným novotvarem s výborně promyšlenou gradací a přitom s dobře patrným nadhledem a zjevným smyslem pro humor. Skety s úspěchem prodaly legendární Heftiho Li’l Darlin’ proslavenou Countem Basiem, hit Slima Gaillarda Flat Feet Floogie i crazy předělávku znělky Zdeňka Lišky k televiznímu seriálu – Návrat majora Zemana.

Prvním výraznějším veřejným vystoupením vokálního sextetu Skety bylo účinkování v přímém přenosu slavnostního večera Českého lva v roce 2011. Když si ho letos v březnu opět zopakovali, Petr Wajsar připravil vtipnou směs History of Film Music asi z dvaceti filmových hudebních melodií (od Alfreda Newmana přes Harolda Arlena, Elmera Bernsteina, Montyho Normana, Billa Contiho, Nina Rotu, Ennia Morriconeho až po Hanse Zimmera). Přesto jsou Skety podle mého nejsilnější a především nejosobitější ve vlastní autorské tvorbě, kterou by měly začít ve svém repertoáru postupně preferovat. Na brněnském vystoupení patřil k jednoznačně nejsilnějším momentům Wajsarův Václavák, volně inspirovaný svatováclavským chorálem. Právě tato skladba (spolu s celým debutovým albem) získala prestižní nominaci na cenu CARA (Contemporary A-Cappella Recording Award); rozhodne se 9. dubna v Bostonu.

Poslední přídavek první poloviny koncertu byl logicky prolínací: se starými známými ze školy i z několika hudebních projektů (mimo jiné spojených s Michalem Horáčkem) se na pódiu pozdravil a pěvecky uvedl Ondřej Ruml. Hudební legrácka Dadaismuz na text Václava Tobrmana byla symbolickým rozloučením před přestávkou.

Ježek, Voskovec a Werich, tentokrát v Divadle Husa na provázku

Druhá polovina koncertu se nesla v duchu reminiscence na předválečnou atmosféru Osvobozeného divadla (čemuž sál Husy na provázku opět výborně slušel) a jeho hitů. Zpěvák Ondřej Ruml doprovázený pětičlennou sestavou Matej Benko Quintetu postupně představoval jednotlivé písně ze svého kritikou i posluchači chváleného předloňského alba Ondřej Ruml zpívá Ježka, Voskovce a Wericha. Autorský triumvirát Benko-Hloucal-Ruml v žádném případě nepřebírá zavedené aranže populárních melodií, nevnímá je jako nedotknutelné rodinné stříbro. S písněmi, které zdomácněly u táboráků, ve zpěvnících a čítankách i na pečlivě opatrovaných starých nahrávkách, zacházejí jako s výchozím materiálem, který je možno rytmicky i melodicky oživit, zrychlit (překvapivě Tmavomodrý svět), zpomalit a přefrázovat (Klobouk ve křoví, Život je jen náhoda, Svítá!). Záměr zdánlivě kacířský, ale s výbornou kapelou a dobrým zpěvákem, který je současně sebevědomým frontmanem, uskutečnitelný na nahrávce i naživo.

Zpěvák měl sice zpočátku měkčí rozjezd (posluchač nesmí pochybovat, zda jde o nejistou intonaci nebo melodickou úpravu), což odnesl úvodní Klobouk ve křoví, ale svižné kousky Ezop a brabenec, PotopaKat a blázen mu umožnily rozezpívat se i najít intonační jistotu a sebevědomí. Nádherně rozfrázovaná, „zpomalená“ Ježkova romance Svítá i legendární (a textově náročný) Tmavomodrý svět Rumlovi sluší k jeho příjemné barvě hlasu i téměř dokonalé artikulaci a v živém koncertním provedení se vydařily skvěle – včetně instrumentálních pasáží, kde se právem blýskla především dechová sekce kvintetu.

Posluchačsky zajímavě dopadlo srovnání nahrávky a koncertního provedení populárního skeče Tři strážníci: na albu působí Brzobohatý a Macháček skoro nadbytečně, ale naživo a v tempu je text písně pro jednoho zpěvákana hranici uzpívatelnosti a udýchatelnosti. Došlo i na Davida a Goliáše a také na Rumlův oblíbený looper. V introdukci k písni Nebe na zemi si na něj předzpíval pár ostinátních falzetových motivů i beatbox a pak k nim zpíval melodické variace. Kapela se přidala po pár minutách – skvělé oživení koncertu, bohužel jediné.

Výjimečné bylo i vybočení z „ježkáren“ autorskou skladbou Mateje Benka Cornerstone, v níž se postupně sóly představila sestava kapely: Matej Benko – piano, Radek Zapadlo – tenorsaxofon, Miroslav Hloucal – trubka a křídlovka, Pavel Bady Zbořil – bicí a Rasťo Uhrík – kontrabas a baskytara.

Rozjezd brněnského dubna–měsíce jazzu se nadmíru vydařil, můžeme se těšit na pokračování. Třeba právě v Huse na provázku, kde ve středu 6. dubna oslaví s muzikantskými přáteli své padesátiny basista Petr Dvorský; 10. dubna zahraje Ondřej Pivec s Organic Quartetem a nadžánrové trio Malina-Liška-Nejtek.

Foto Helena Bretfeldová

Komentáře

Reagovat
  • Jiří

    6. duben 2016, 15:09
    Brněnský Duben měsíc jazzu - dobrý, to by mohl mít JF Brno jako motto. Koncert: byl jsem, slyšel jsem, byl jsem nadšen :-) Skety se mi líbily už na Lvech, naživo ještě o hodně větší pecka. Díky za recenzi i pozvání, Lišku s Malinou a Nejtkem si určitě ujít nenechám.



Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

O víkendu se v jihomoravské Mekce folkloru konal již 74. ročník mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2019 a taktéž 37. ročník festivalu dětská Strážnice. Největší folklorní festival v České republice se těší obrovskému zájmu. Jinak tomu nebylo ani letos, i přes tropické teploty dojely do Strážnice opět desítky tisíc lidí.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více