OK Percussion Duo: LET

V roce 2000 vydalo malé vydavatelství Bárny, napojené na skupinu Cimbal Classic (a konkrétně na jejího tehdejšího violoncellistu Pavla Barnáše), sólové album tehdy 32letého Martina Opršála, hráče na marimbu a v té době místopředsedy Společnosti perkusionistů České republiky. CD s názvem Reverberations obsahovalo průřez soudobou tvorbou pro marimbu včetně titulní skladby moravského klavíristy a skladatele Pavla Wlosoka, který v té době dokončoval studia na University of North Texas v Daytonu. Zatímco Wlosok žije v současné době stále v Americe a rozvíjí paralelně dráhu hudebníka (loni mu vyšlo album Jubilee Suite), zvukaře (spolupracoval na amerických nahrávkách kytaristy Libora Šmoldase) a fotografa, Martin Opršál tvoří již pět let OK Percussion Duo se svým mladším kolegou Martinem Kleiblem, který je členem bicí skupiny Filharmonie Brno a také dva roky pobýval na University of North Texas. Studoval u bubeníka Eda Sopha, se kterým v roce 1997 natočil album Long Journey Pavel Wlosok. Vše je tedy krásně provázané.

OK Percussion Duo vyzkoušelo na pódiích tři různé dramaturgické koncepce (nazývají je „klasická linie“ soudobé tvorby pro duo bicích nástrojů, „klubový program“ inspirovaný jazzem a „pódiová show“, postavená na vlastní tvorbě). Především první z těchto linií, tedy soudobou tvorbu pro marimbu, vibrafon a další bicí nástroje, představuje duo na svém aktuálním albu LET. Produkoval a vydal je cimbalista Dalibor Štrunc, kapelník Cimbal Classicu, ve svém stejnojmenném vydavatelství (Cimbal Classic). Všechno tedy souvisí se vším a aliance mezi cimbálem a marimbou tak po dvanácti letech pokračuje.

Doba internetu a snadného digitálního šíření hudby paradoxně přeje náročným hudebním projektům. Má-li mít totiž hudební album smysl, mělo by obsahovat víc než jen neuspořádaný sled skladeb. Martinové Opršál a Kleibl naplnili tento požadavek několikanásobně. Jejich LET je koncepčním dílem, přestože obsahuje skladby autorů různého původu a především data narození – od Karla Husy (1921) po Víta Zouhara (1966).

Album je uceleným (což neznamená kompletním nebo jediným možným) pohledem na rozmanitou soudobou tvorbu pro bicí nástroje. Pozornost je soustředěna pochopitelně především na vibrafon a marimbu, což není dáno pouze osobními preferencemi obou hráčů, ale především samotnou podstatou těchto nástrojů, tedy nástrojů bicích, avšak melodických. Své důležité místo však na albu zaujímá i jazzová a rocková bicí souprava a v menší míře také samostatné činely a gongy. Škála nálad sahá od minimalistických postupů v titulní Zouharově skladbě LET pro vibrafon a marimbu až po energický Marrrrimba Rrrrock Američana Andyho Papea, oscilující mezi rockem, jazzem a latinskoamerickými rytmy. Nebo od poetické Élégie Karla Husy, který skladbu dokončil a OK Percussion Duu věnoval v roce svých devadesátin, až po Capriccio pro vibrafon, marimbu a bicí nástroje Miloslava Ištvana, skladbu postavenou na rytmickém jazyce bicích nástrojů. Jedním z vrcholů alba je sedmiminutová skladba Pavla Blatného Uno pezzo per due, jejíž jednotlivé – při pozorném poslechu jakoby izolované – úseky tvoří spojovací můstek soudobé tvorby pro bicí nástroje k jazzu a k ještě modernějším – nonartificiálním – proudům (popustím-li uzdu fantazii, umím si některé pasáže, zvláště zvony, představit nasamplované ve skladbě stylu techno).

Koncepce alba vychází nejen z rozmanitosti nálad a přístupů (profesionalitu a hráčskou zručnost obou hudebníků nechávám stranou, ta je neoddiskutovatelná), ale i z možných výkladů slova LET (česky, anglicky; vůbec je vtipné, jak si lze na instrumentálním albu hrát se slovy). Užitečnou příručku pro znalce i pro ty, kteří chtějí do tajů bicích nástrojů teprve pronikat, představuje booklet. Obsahuje několik odstavců o interpretech, základní (velmi stručné) údaje o autorech, jejich citáty týkající se vzniku skladeb a další zajímavé čtení, a to vše česky a anglicky.

Přes všechny uvedené klady zůstane LET pochopitelně albem pro velmi úzký okruh zájemců. Soudobá tvorba pro bicí nástroje je pochopitelně hudbou velmi alternativní a menšinovou. Přestože naživo jde o atraktivní záležitost (na marimbu a další bicí nástroje se opravdu dobře dívá), album vyžaduje větší než obvyklé soustředění a především ochotu objevovat něco nového. O to větší obdiv zaslouží Dalibor Štrunc za to, že takto náročné dílo vydal a že mu jako producent věnoval nadstandardní péči.

OK Percussion Duo: LET, vydal Cimbal Classic, 6 skladeb, celková stopáž: 51:47

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Světovost Ivy Bittové dokládá právě to, že na dvou tak rozdílných albech dokáže vystupovat stejně důvěryhodně, být sama za sebe.  více

Říkejte tomu punk, písničkářství, písničky pro holky nebo sladkobolná romantika, a vždycky budete mít pravdu.  více

Do ticha je občas potřeba říznout, album Nůž na ticho už bylo pokřtěno v Divadle Na provázku i v českém centru ve Vídni. Přečtěte si, co od takového nože můžete čekat.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Osmý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Spojení průseremvíce

Nejčtenější

Kritika

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více