Stará hudba, nová katedra, znovu objevená místa

Stará hudba, nová katedra, znovu objevená místa

Odddělení staré hudby je na Hudební fakultě JAMU nejmladší. Před dvěma dny se představilo veřejnosti poprvé, a hned ve vyzrálé podobě, z níž bylo jasné, že nová katedra nevznikla z čisté vody, ale z dlouho připravovaného základu.

Katedra varhanní a historické interpretace, jak se nová součást JAMU správně jmenuje, vznikla minulý rok. Její vznik je výsledkem dvacetileté práce, hnacím motorem byla a je současná vedoucí katedry Barbara Maria Willi. Publikum ji zná především z cyklů staré hudby, které uvádí v Konventu Milosrdných bratří, i ze samostatných koncertů. Její pedagogické působení není tak viditelné na první pohled, ale se studenty a spolupracovníky katedry (Jan Čižmář, Martin Hroch, Irena Troupová, Michaela Ambrosi, Marek Štryncl…) se obecenstvo setkává rovněž velmi často.

Koncert pedagogů a studentů oddělení staré hudby se vydal mimo školu do exkluzivního prostředí v Paláci žďárského opata na Zelném trhu. Komorní historické prostory v blízkosti prodejny hudebních nástrojů Lidl v horní části náměstí patří soukromé firmě – málokdo o nich ví, natož aby je někdy navštívil. Kapacitu freskového sálu s nízkým stropem odhaduji na 80 míst, bylo téměř plno. Akustika místa je pro jemný zvuk starých nástrojů vyhovující, zvláště skladby z období manýrismu a ranného baroka zněly výborně.

01-knapkova-sancova 02-cizmar-zavada 05-stastna-zavada 06-cizmar-willi-zavada 07-zamecnikova-ambrosi-hola 08-willi-ruckova

Atmosféra večera připomněla koncerty festivalu Concentus Moraviae, které se nesnaží ošálit publikum pouze krásnými prostory, ale hledí v nich provozovat také odpovídající hudbu. Co se týká interpretační úrovně, ta byla pochopitelně vzhledem k účasti studentů poněkud kolísavá. Celkově jsem ale získal dojem, že na Katedře varhanní a historické interpretace jsou studenti vedeni k tomu, aby se hudbě věnovali zodpovědně a do hloubky, bez povrchností a odbývání. Přinejmenším se ukázalo, jak zdravá a prospěšná je stará hudba pro zpěváky a jejich mladé hlasy.

Organizačně byl večer zajištěn bez vážných nedostatků, proběhl hladce a samotné zviditelnění neznámého místa pokládám za pěkný počin. Zmiňuji to proto, že koncert byl součástí absolventského bakalářského projektu Anny Pinknerové, studentky hudebního manažerství. Úvodní slovo obstarala Barbara Maria Willi, krátce představila katedru a především jednotlivé skladby programu. Ten byl seřazen chronologicky a provedl nás starou hudbou od manýrismu Cacciniho a Monteverdiho přes vrcholné a pozdní baroko až po klasicismus. Celkově vzato: byla to prezentace školy a její mladé katedry na jedničku.

Program koncertu

Giulio Caccini: dvě árie ze sbírky Le nuove musiche – nové hudby:
Amarilli, mia bella, Amor ch' attendi
Kateřina Alexandra Šťastná – alt
Richard Závada – theorba

Claudio Monteverdi: árie Octavie z opery korunovace Poppey Addio Roma
Barbora Šancová – soprán
Elena Knápková – cembalo

John Dowland: loutnová píseň Come Again
Kateřina Alexandra Šťastná – alt
Richard Závada – renesanční loutna

Thomas Robinson: A Fantasie
John Dowland: My Lord Willoughby's Welcome Home
Jan Čižmář – renesanční loutna
Richard Závada – renesanční loutna

Girolamo Kapsberger: Toccata arpeggiata
Claudio Monteverdi: duet z opery Poppea: Pur ti miro
Barbora Šancová – soprán
Kateřina Alexandra Šťastná – alt
Richard Závada – theorba
Jan Čižmář – theorba
Barbara Maria Willi – cembalo

Georg Philipp Telemann
Sonáta č. 6 C dur pro barokní příčnou flétnu a basso continuo ze sbírky Metodické sonáty
I. Andante – II. Allegro – III. Presto – IV. Dolce – V. Vivace
Michaela Ambrosi – traverso
Barbara Maria Willi – cembalo

Joseph Bodin de Boismortier
Sonate pour trois flûtes sans basse en Sol majeur (opus VII, No. 5)
I. Allemande (Modérément) – II. Légèrement – III. Lentement – IV. Gigue
Miroslava Holá – traverso
Pavlína Zámečníková – traverso
Michaela Ambrosi – traverso

Johann Christian Bach: Sonáta A dur pro 4 ruce
Allegretto – Allegro
Ilona Růčková – cembalo
Barbara Maria Willi – cembalo

Foto Radka Hromková a Anna Pinknerová

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Hudební a Divadelní fakulta JAMU připravily společný hudební a scénický program v Divadle na Orlí. Lákavé pro mě bylo především uvedení symfonického melodramu Bosé nožky Petra Grahama.  více

Šestnáctý ročník festivalu Setkávání nové hudby Plus, který se zaměřuje na současnou akustickou a elektronickou hudbu a multimediální projekty, a který v Brně probíhá od konce října, byl završen dvojkoncertem v pátek 13. prosince. Jakkoli je třináctka tradičně poslem neštěstí, zakončení festivalu přinesla jen opak.  více


Multižánrový festival letos přivítal desítky umělců z domova i zahraničí a více než 16 000 diváků. Druhý srpnový víkend se Brno rozeznělo hudbou doslova na každém rohu. Na několika pódiích se vystřídali umělci různých žánrů od jazzu, folkloru, klasiky, rocku po balkan, pouliční divadlo a mimořádný bezuliční busking. Brno navštívil i nový cirkus. Francouzsko-belgický soubor Collectif Malunés vystoupil hned třikrát a roztleskal celé šapitó.  více

Jazzový kontrabasista Vincenc Kummer loni oslavil 75. narozeniny. Při té příležitosti připravil knihu, v níž shrnuje svůj umělecký i osobní život.  více

Desítky účinkujících největšího letního festivalu moravské metropole Maraton hudby Brno jsou připraveny ke startu. Druhý srpnový víkend Brno zaplaví hudba doslova všech žánrů, od balkánské dechovky přes komorní a orchestrální klasiku, jazz, folklor, etno, rock, kapely pro děti až po netradiční tzv. bezuliční busking. Hudební program ozdobí exkluzivní trojice představení nového cirkusu, chybět neubude pouliční divadlo, kouzelník či unikátní akrobatický heliový balón. To vše a ještě více od 11. do 13. srpna. v Brně. Nezapomeňte na již tradiční hudebně-maratonské heslo: Není důležitá rychlost; především si dobře rozvrhněte síly, abyste si toho užili co nejvíce!  více

Folkové prázdniny v Náměšti nejsou „jen“ navýsost hudebním festivalem. Jsou také světem, v němž se uskutečňují vize. Vize dramaturgické i umělecké. Jsou světem, kde se člověk může ledasčemu naučit, ledasco se dozvědět, s ledaským se setkat. Kromě hudby, jež je těžištěm festivalu, jsou Folkovky bohatou přehlídkou dílen (výtvarných, řemeslných, hudebních, tanečních a dalších), filmů (o muzikantech a jejich osudech) a přednášek (Kolokvium).  více

Existují hudební festivaly fádní, vcelku zajímavé, velmi zajímavé, skvělé… a Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou. Festival výjimečný nejen svou žánrovou šíří (folk v názvu klame, jak pravidelní návštěvníci věcí), tak zejména promyšlenou koncepcí s mnoha přesahy nejen hudebními. Každý ročník festivalu má své téma. Každý den má své téma. Na hlavním pódiu se střídají české legendy s kapelami ze světa, které v Česku hrají úplně poprvé. A pódium v náměšťském zámeckém parku (případně v blízké jízdárně, prší-li) zažívá každý rok několik premiér, mimořádných projektů, neopakovatelných hudebních setkání. A kromě toho patří k „Folkovkám“ desítky, ba stovky nejrůznějších výtvarných, hudebních a lecjakých jiných dílen, dvoudenní odborné kolokvium, méně vážné rozpravy o hudbě nebo open scéně, v jejímž rámci se na řadu dostane i český folk.  více

Zatímco s kapelou The Fireballs hraje rokenrol a v B-Side Bandu přijde do styku s tradičním i moderním mainstreamovým jazzem i s úpravami popových hitů, v několika svých vlastních projektech se klarinetista a saxofonista Pavel Zlámal věnuje improvizované hudbě. Vystupuje sám, v duu, v komorních uskupeních, ale tak s většími ansámbly. Právě vydal nové CD v roli dirigenta improvizačního tělesa Divergent Connections Orchestra. A tato živá nahrávka byla hlavním tématem našeho rozhovoru.  více

Chrámové mysterium i vizualizovaný koncert. Obojí charakteristika je přítomna v projektu Hudebního festivalu Znojmo s názvem Příběh o Kristu, v umělecky silném pojetí oživujícím dílo Heinricha Schütze. Na programu je po čtvrteční premiéře v reprízách ještě 22. a 23. července.  více

V Náměšti nad Oslavou na Folkových prázdninách 2017 vystoupí mimo jiné dvě výrazné skupiny z Dánska. V pondělí 24. července to bude instrumentální uskupení Dreamers’ Circus a ve čtvrtek 27. července kvarteto Nordens Tone. To tvoří tři jazzoví hudebníci (piano, kontrabas, saxofon) a zpěvačka Jullie Hjetland, která zpívá v osmi různých severských jazycích. A právě s ní jsme telefonicky hovořili.  více

Textařka a zpěvačka Lada Šimíčková a skladatel a hudebník (jinak též písničkář) Ivo Cicvárek vydali po pěti letech druhé společné album. Kolekce Hotel v tiché ulici z roku 2012 tak nezůstala jednorázovým projektem. Bereme-li druhé album jako příslovečný prubířský kámen, obstálo duo na výbornou. Pět let je doba dostatečně dlouhá na nashromáždění nového materiálu a písně, které se nakonec na třičtvrtěhodinový výběr dostaly, mají šanci stát se veřejnými, jakkoli název alba hlásá něco jiného.  více

Každý, kdo tuší o The Plastic People of the Universe víc než jen to, že to byla „zakázaná“ skupina, ví, že se její hudba na přelomu 70. a 80. let po formální stránce vymykala tehdy běžné rockové produkci. Slavné pásmo Pašijové hry velikonoční na biblický text promlouvalo neklidným hudebním jazykem, mělo daleko k líbivosti a svou naléhavosti podtrhovalo zvolené téma. I to, že „Plastici“ texty v krásné archaické češtině spíše křičeli a volali, než zpívali, mělo své opodstatnění a korespondovalo to se zvoleným tématem. „Pašije“ však byly pouze jednou z rozsáhlých suit té doby. Dalšími byly Jak bude po smrti na texty Ladislava Klímy a konečně Co znamená vésti koně s vlastními texty Vratislava Brabence a v jednom případě Pavla Zajíčka a s hudbou Milana Hlavsy. Protože byli Plastic People v té době (1980) v hledáčku StB, zinscenovali v pražské hospodě U dvou slunců hádku, z níž mělo být zřejmé, že se skupina rozpadla. Současně se však připravovali na utajovaný koncert, který byl dvakrát odložen, mělo se jeho předpokládané dějiště, až nakonec proběhl v Kerharticích u České Kamenice. Samotní hudebníci dostali přesné instrukce o místě až během cesty. Jediné koncertní uvedení pásma začalo ve 14.00 a o dvě hodiny později se hosté už začali nenápadně rozjíždět. Takto historii nastiňuje v bookletu nového alba znalec a životopisec Plastic People Jaroslav Riedel.  více

Zaznamenal jsem v poslední době několik nových písní nebo celých alb o Brně. Roman Horký z Kamelotu vzpomíná na dětství (Nad Černými Poli), skupina Pozdní sběr má své Věže Petrova, Folk Team přišel s písní V brněnským Bronxu, akordeonistka Klára Veselá o svém městě zpívá v písni Tango. Aleš Pilgr ze skupiny Květy tvrdí, že nové album Komik do půl osmé je „plné centra Brna“ a konceptuální album o Brně připravuje skupina Nevermore & Kosmonaut. Brněnských reálií je plné také nové – a vlastně první oficiální – album projektu Low End Band, za kterým stojí hudebník a novinář Vít Kouřil, šéfredaktor ekologického časopisu Sedmá generace. Vít sice pochází z vesnice na Hodonínsku, ale od studií na Masarykově univerzitě působí v Brně a toto město utvářelo jeho nejen hudební vkus. Ostatně ve svých textech zmiňuje jako referenční body (prodejnu) Indies, „Moravák“ nebo Starou Pekárnu.  více

Jubilea nejen na podiích přinášejí potřebu ohlédnout se zpět. V případě londýnských Placebo to platí dvojnásob, protože se v Brně vrátili k písním, kterým se na živo dlouhodobě vyhýbali. Svůj slib dodrželi a potěšili brněnské výstaviště dvouhodinovou průřezovou show.  více

Vynikající moravský cimbalista Dalibor Štrunc (1966) vyšel z folklorního prostředí na Valašsku a po absolutoriu brněnské konzervatoře prošel celou řadou muzikantských angažmá – od klasické hudby přes folklor až po dlouholeté členství ve skupině Javory Hany a Petra Ulrychových. Je tomu už neuvěřitelných pětadvacet let, co zformoval skupinu s názvem Cimbal Classic, v níž začal postupně uplatňovat své autorské představy nejen muzikantské, ale i písničkářské. Cimbal Classic se od té doby stal stálicí naší folkové scény a svébytným pojmem. Letos své výročí oslaví novým CD a řadou koncertů.  více

Pondělní koncert dvaadvacátého ročníku mezinárodního hudebního festivalu třinácti měst Concentus Moraviae na nádvoří boskovického zámku představil tradiční portugalskou písňovou formu – fado. Festivalové téma La voce - Hlas se tak inspirovalo jedinečným, osobitým hudebním stylem, který si vystačí s úsporným hudebním doprovodem; prezentuje totiž silně emotivní, takřka fyzický prožitek sdělitelný i přes jazykovou bariéru. Tak jej prezentovala čtveřice zpěváků a hudebníků, kteří se v tuzemsku představili vůbec poprvé.  více

Brněnské kolo, tedy nová hudební komedie z produkce Městského divadla Brno, se přikutálelo do Biskupského dvora. Titul je dalším autorským příspěvkem v sérii zdejších open air představení, které využívají magické kulisy komplexu historických budov s katedrálou v pozadí. Zábavná šaráda spojuje historická fakta i místní legendy s muzikou a s fantaskní pohádkovou story. A jak už tak tak u podobných inscenací bývá, někdy je výsledek zábavnější a jindy méně.  více