Utrpení Panny orleánské. Paralelní svět hudby a filmu

Utrpení Panny orleánské. Paralelní svět hudby a filmu

Jana z Arku bez velkých bitev, korunovačních scén, mystických hlasů, a přece velkolepě působivá. Němý film Utrpení Panny orleánské z roku 1928 je natolik přelomové a dodnes inspirativní dílo, že k němu napsalo novou hudbu již několik skladatelů. Filharmonie Brno včera doprovodila projekci filmu živým provedením „soundtracku“ Broniuse Kutavičiuse.

Dánský režisér Carl Theodor Dreyer vytvořil film, který v zásadě ignoruje vnější efekty a soustřeďuje se na vnitřní život postav. Ztvárnil pouze závěr života francouzské světice, tedy proces s Janou z Arku, její odsouzení a smrt na hranici. Téměř celý film se odehrává v interiérech, a ani z těch není téměř nikdy vidět větší celek. Obraz je maximálně pročištěný, zdi jsou bez dekorací, rekvizit je minimum. O to víc vynikají linie gotických oblouků, proudy světla, vzory dlažby a především výrazy lidských tváří. Souboj mezi připravenou mocí a bezvýhradnou odevzdaností božskému poslání se odehrává na duchovní a psychické úrovni. Detaily a polodetaily pohledů, mimiky i řeči beze slov jsou ale natolik výmluvné, že nahradí akční scény, potoky krve i prvoplánově vyprávěný strhující příběh.

Film se vyhýbá velkým záběrům a scénám i tam, kde se vyloženě nabízejí. Nikdy není vidět celý soudní dvůr, ani hořící hranice s Janou se nikdy neobjeví vcelku. Závěrečné srocení lidu, který se vzbouří proti soudcům, lze také více tušit z detailů podávaných zbraní a tváří vojáků, než aby došlo na opravdovou masovou scénu. Film se pochopitelně nejvíc zaměřuje na samotnou Janu. Herečka Maria Falconetti si skutečně téměř vystačí s mimikou včetně závěru na hranici. Její pláč před smrtí je prostý exaltovanosti, je v něm spíš směs víry a zarputilosti, které přemůžou i její strach.

Litevský skladatel Bronius Kutavičius nenapsal typickou filmovou hudbu, ale skladbu schopnou i samostatného koncertního života. Hudba nesklouzává k pouhé ilustraci obrazu, dokreslování atmosféry a vytváření výplní. Sotva by se také daly vysledovat jednoznačné motivy pro konkrétní postavy či události. S obrazem a mezititulky na plátně běží samostatný hudební proud vytvářející svůj vlastní, abstraktní příběh. Je to zvuková paralela k obrazu, rovnoběžka, která se s ním místy stýká v duchovním nekonečnu. Kutavičius pracuje především s prvky minimalismu a chorálem. Kombinace hybných minimalistických pasáží a statičtějšího chorálu vytváří zvláštní napětí a gradace, které se obejdou bez pozdně romantických a expresionistických manýr, ke kterým film sám o sobě svádí.

Kromě samotného smyčcového orchestru s bicími nástroji je v závěru použitá i nahrávka. Ozve se zpívaný chorál, závěrečný sbor ze symfonie Epitaf odcházejícímu věku a mohutné vyzvánění. Ohromující dynamický vrchol doprovází finále filmu – oproti celému dílu kontrastně pohyblivé a vlastně téměř akční.

Filharmonii Brno řídil Peter Vrábel – zakladatel Orchestru Berg, který u nás Kutavičiusovu hudbu k filmu premiéroval na Febiofestu 2010. Nastudování bylo velmi dobré, orchestr se projevil maximálně stylově, v pročištěném zvuku s minimem vibrata dobře intonoval a byl rytmicky přesný. Barva zvuku byla spíš matná, v případě violoncell až zastřená a je otázka, zda to byl záměr. Podle dlouhodobějších zkušeností lze usoudit, že spíš ne. Je velmi obtížné takovou věc zvenku odhadovat, ale zdá se, že orchestru jako celku chybí větší zaujetí, které by se projevilo v celkově energičtějším projevu. Takové věci ale do žádného tělesa nevpraví hostující dirigent.

V soustředěné atmosféře ubíhalo souznění němého filmu s hudbou téměř samo. Nahoře se bohužel neustále někdo coural z balkónu do zákulisí a obdélník světla z otvíraných dveří rušil i v přízemí. Ukázalo se ale, že by bylo dobré tlumit světlo v sále i na běžných koncertech. Nemusela by být taková tma jako při projekci, ale osvětlené jeviště před méně osvětleným sálem přitahuje pozornost, zvyšuje koncentraci publika a celému večeru mimořádně prospívá.

Provedení hudby k filmu Utrpení Panny orleánské patří k dramaturgickým počinům, jimiž se může Filharmonie Brno bez uzardění chlubit. Nebylo by od věci, kdyby se k tomu mohla chlubit i stejně jednoznačnými interpretačními výkony, jakkoli ten včerejší byl velmi solidní. Koncert má reprízu ještě dnes v 19.30 v Besedním domě, návštěvu lze jedině doporučit.

Carl Theodor Dreyer, Bronius Kutavičius: Utrpení Panny orleánské. Film s živým provedením hudby z roku 2009 ve spolupráci s Kinem Scala. Hudební nastudování – Peter Vrábel, Filharmonie Brno. 21. ledna 2016, Besední dům, Brno.

Foto Jiří Jelínek

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

V sobotu večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který sem vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska, zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více