Utrpení Panny orleánské. Paralelní svět hudby a filmu

Utrpení Panny orleánské. Paralelní svět hudby a filmu

Jana z Arku bez velkých bitev, korunovačních scén, mystických hlasů, a přece velkolepě působivá. Němý film Utrpení Panny orleánské z roku 1928 je natolik přelomové a dodnes inspirativní dílo, že k němu napsalo novou hudbu již několik skladatelů. Filharmonie Brno včera doprovodila projekci filmu živým provedením „soundtracku“ Broniuse Kutavičiuse.

Dánský režisér Carl Theodor Dreyer vytvořil film, který v zásadě ignoruje vnější efekty a soustřeďuje se na vnitřní život postav. Ztvárnil pouze závěr života francouzské světice, tedy proces s Janou z Arku, její odsouzení a smrt na hranici. Téměř celý film se odehrává v interiérech, a ani z těch není téměř nikdy vidět větší celek. Obraz je maximálně pročištěný, zdi jsou bez dekorací, rekvizit je minimum. O to víc vynikají linie gotických oblouků, proudy světla, vzory dlažby a především výrazy lidských tváří. Souboj mezi připravenou mocí a bezvýhradnou odevzdaností božskému poslání se odehrává na duchovní a psychické úrovni. Detaily a polodetaily pohledů, mimiky i řeči beze slov jsou ale natolik výmluvné, že nahradí akční scény, potoky krve i prvoplánově vyprávěný strhující příběh.

Film se vyhýbá velkým záběrům a scénám i tam, kde se vyloženě nabízejí. Nikdy není vidět celý soudní dvůr, ani hořící hranice s Janou se nikdy neobjeví vcelku. Závěrečné srocení lidu, který se vzbouří proti soudcům, lze také více tušit z detailů podávaných zbraní a tváří vojáků, než aby došlo na opravdovou masovou scénu. Film se pochopitelně nejvíc zaměřuje na samotnou Janu. Herečka Maria Falconetti si skutečně téměř vystačí s mimikou včetně závěru na hranici. Její pláč před smrtí je prostý exaltovanosti, je v něm spíš směs víry a zarputilosti, které přemůžou i její strach.

Litevský skladatel Bronius Kutavičius nenapsal typickou filmovou hudbu, ale skladbu schopnou i samostatného koncertního života. Hudba nesklouzává k pouhé ilustraci obrazu, dokreslování atmosféry a vytváření výplní. Sotva by se také daly vysledovat jednoznačné motivy pro konkrétní postavy či události. S obrazem a mezititulky na plátně běží samostatný hudební proud vytvářející svůj vlastní, abstraktní příběh. Je to zvuková paralela k obrazu, rovnoběžka, která se s ním místy stýká v duchovním nekonečnu. Kutavičius pracuje především s prvky minimalismu a chorálem. Kombinace hybných minimalistických pasáží a statičtějšího chorálu vytváří zvláštní napětí a gradace, které se obejdou bez pozdně romantických a expresionistických manýr, ke kterým film sám o sobě svádí.

Kromě samotného smyčcového orchestru s bicími nástroji je v závěru použitá i nahrávka. Ozve se zpívaný chorál, závěrečný sbor ze symfonie Epitaf odcházejícímu věku a mohutné vyzvánění. Ohromující dynamický vrchol doprovází finále filmu – oproti celému dílu kontrastně pohyblivé a vlastně téměř akční.

Filharmonii Brno řídil Peter Vrábel – zakladatel Orchestru Berg, který u nás Kutavičiusovu hudbu k filmu premiéroval na Febiofestu 2010. Nastudování bylo velmi dobré, orchestr se projevil maximálně stylově, v pročištěném zvuku s minimem vibrata dobře intonoval a byl rytmicky přesný. Barva zvuku byla spíš matná, v případě violoncell až zastřená a je otázka, zda to byl záměr. Podle dlouhodobějších zkušeností lze usoudit, že spíš ne. Je velmi obtížné takovou věc zvenku odhadovat, ale zdá se, že orchestru jako celku chybí větší zaujetí, které by se projevilo v celkově energičtějším projevu. Takové věci ale do žádného tělesa nevpraví hostující dirigent.

V soustředěné atmosféře ubíhalo souznění němého filmu s hudbou téměř samo. Nahoře se bohužel neustále někdo coural z balkónu do zákulisí a obdélník světla z otvíraných dveří rušil i v přízemí. Ukázalo se ale, že by bylo dobré tlumit světlo v sále i na běžných koncertech. Nemusela by být taková tma jako při projekci, ale osvětlené jeviště před méně osvětleným sálem přitahuje pozornost, zvyšuje koncentraci publika a celému večeru mimořádně prospívá.

Provedení hudby k filmu Utrpení Panny orleánské patří k dramaturgickým počinům, jimiž se může Filharmonie Brno bez uzardění chlubit. Nebylo by od věci, kdyby se k tomu mohla chlubit i stejně jednoznačnými interpretačními výkony, jakkoli ten včerejší byl velmi solidní. Koncert má reprízu ještě dnes v 19.30 v Besedním domě, návštěvu lze jedině doporučit.

Carl Theodor Dreyer, Bronius Kutavičius: Utrpení Panny orleánské. Film s živým provedením hudby z roku 2009 ve spolupráci s Kinem Scala. Hudební nastudování – Peter Vrábel, Filharmonie Brno. 21. ledna 2016, Besední dům, Brno.

Foto Jiří Jelínek

V letošním roce navštívilo Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici více jak 41 000 lidí tedy rekordní počet. Číslo, které překvapí. V době, do které se tolikrát předpovídal zánik folkloru i folklorismu, se na jednom místě sejde tak obrovské množství lidí. Co je k tomu vede? Letošní jubilejní 80. ročník tomu jistě napomohl, ale samotné výročí by určitě nestačilo. V čem spočívá její kouzlo? Každý návštěvník si z festivalu odnáší jiný zážitek, jinou vzpomínku, jiný příběh. A právě ten svůj vám nyní nabídnu. Jaká tedy byla moje Strážnice 2025? A našla jsem odpověď na otázku, co stojí za tak velkým zájmem?  více

Jedním z členů mezinárodní poroty letošního ročníku Veszprém Street Music Festivalu bude Milan Tesař – programový ředitel, vedoucí hudební redakce Radia Proglas, šéf panelu World Music Charts Europe a dramaturg festivalu Maraton hudby Brno. Vyslání zástupce právě z Brna není náhodné – město je stejně jako Veszprém člen sítě UNESCO Creative Cities of Music a pravidelně zapojuje do mezinárodní kulturní spolupráce a podpory mladých talentů.  více

Závěrečný koncert jubilejního 30. ročníku festivalu Concentus Moraviae, který nesl název Rondo festivo, se uskutečnil několik kilometrů za českými hranicemi, v dominikánském kostele v malém rakouském městečku Retz. Zde v podání belgického souboru Bryggen zazněly skladby Maxe Richtera a Edwarda Griega. Dvojrole houslistky a dirigentky se ujala umělecká vedoucí souboru Jolente De Maeyervíce

Benefiční akce s názvem Večery s Ondrášem opět oživila nádvoří hradu Špilberk. Vojenský umělecký soubor Ondráš zde ve druhé půli června předvedl dva celovečerní programy, které připomněly nové i starší choreografie a hudební úpravy. První večer nabídl premiéru pořadu Pocta Jaroslavu Juráškovi, připravenou ke stému výročí narození této významné osobnosti folklorního hnutí druhé poloviny 20. století. Druhý večer s názvem Ondrášovské putování provedl hudbou i tancem po regionech Čech, Moravy, Slezska, Slovenska a Rumunska.  více

První brněnský koncert 30. ročníku „putovního“ festivalu Concentus Moraviae se odehrál v neděli 22. června v sále konventu Milosrdných bratří. V podání ansámblu a nocte temporis ve složení Anna Besson (traverso, musette), Myriam Rignol (viola da gamba), Béatrice Martin (cembalo), Simon Linné (theorba) a Reinoud Van Mechelen (tenor, umělecký vedoucí) zazněl program pojmenovaný Oh, ma belle brunette! (Ó, má krásna brunetko). Název brunetka je vedle označení hnědovlasé dámy také hudební forma vycházející z dvorské písně, která byla velmi populární ve Francii na přelomu 17. a 18. století. Pařížský vydavatel Christophe Ballard publikoval mezi lety 1703–1711 tři sbírky těchto brunetek, které doplňovaly i písně dvorské či pijácké. Tento repertoár při nedělním koncertu doplnilo několik instrumentálních kompozic.  více

Právě teď se ve francouzském městě na okraji Paříže Enghien-les-Bains koná XVII. výroční zasedání Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Brno na tomto zasedání reprezentuje koordinátorka Brna - města hudby UNESCO Jana Padrnosová a Lukáš Pavlica z Odboru kultury Magistrátu města Brna, kteří se aktivně zapojují do odborných panelů, síťování a mezinárodní výměny zkušeností.  více

Jedním z nejzajímavějších souborů, které se na letošním ročníku mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae objevily, byl bezesporu Zefiro Torna pod vedením loutnisty Jurgena De bruyn. Jejich hudební program s názvem Balzám zazněl v sobotu 14. června na Panském dvoru v Telči a o den později na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. Tento text se věnuje prvnímu z vystoupení.  více

Na prkna Janáčkova divadla zavítala v české premiéře opera Král Roger polského hudebního skladatele Karola Szymanowského. Titulní postavy se zhostil Jiří Brückler, královu choť, Roxanu, ztvárnila Veronika Rovná, Rogerovy pravé ruky, mudrce Edrisiho, se ujal Vít NosekPetr Nekoranec vystoupil coby Pastýř a hlavní zdroj Rogerova příkoří. Roli Velekněze nastudoval David Szendiuch, jako Diakonistka se objevila Jana Hrochová a sólový soprán a tenor zazněly v podání Evy Daňhelové a Pavla Valenty. Kromě sólistů vystoupil také Sbor a orchestr Janáčkovy opery NdB pod vedením Martina Buchty a Dětský sbor Brno se sbormistryní Valerií Maťašovou. Režie byla dílem Vladimíra Johna, scénu navrhl Martin Chocholoušek a kostýmy Barbora Rašková. Světelného designu se chopil Martin Kroupa a choreografii zpracovali Jan Kodet a Michal Heriban. Hudebního nastudování se ujal Robert Kružík, který premiérové provedení rovněž řídil.  více

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae, který každoročně přináší světové interprety a vedoucí osobnosti artificiální hudby do více než dvaceti měst na Moravě a v Dolním Rakousku, zahájil v sobotu 31. května v Porta coeli v Předklášteří svůj jubilejní 30. ročník. Hudební náplní večera se stala polyfonie z přelomu 14. a 15. století v provedení souboru Graindelavoix pod vedením dirigenta, spisovatele, filmaře a antropologa Björna Schmelzera.  více

Šestý koncert abonentního cyklu Filharmonie doma, který nesl název Beethoven, „český Beethoven“ a Martinů, se uskutečnil ve čtvrtek 22. května v Besedním domě. Jak název napovídá, na programu se objevila díla Jana Václava Huga Voříška, Bohuslava Martinů a Ludwiga van Beethovena. Do čela Filharmonie Brno se tentokrát postavila dirigentka Alena Hron a v první polovině koncertu brněnský orchestr doplnilo Trio Bohémo ve složení Matouš Pěruška – housle, Kristina Vocetková – violoncello a Jan Vojtek – klavír. Celý večer byl věnován nedávno zesnulé prof. Aleně Štěpánkové Veselé, brněnské varhanici, bývalé rektorce JAMU a jedné z nejvýraznějších osob brněnského kulturního dění.  více

Stejně jako v životě a tvorbě Dušana Holého i na koncertě se střídaly dvě polohy lidové písně. První z nich, věrná tradici a zakořeněná ve svém přirozeném prostředí regionu, zazněla v podání Horňácké muziky Petra Mičky. Druhá - výrazně stylizovaná a přetvořená pro potřeby koncertního provedení - zazněla v úpravách pro BROLN v současné době pod dirigentským smyčcem primáše Petra Varmuži.  více

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více

Na 10. ročníku festivalu Maraton hudby Brno vystoupí polské ženské trio Sutari. Na svém kontě mají stovky koncertů ve více než 20 zemích světa včetně vystoupení na světovém hudebním veletrhu WOMEX v roce 2015 nebo live session pro americké rádio KEXP. Vydaly několik oceňovaných alb, z nich to nejnovější, z roku 2024, se jmenuje #kołysankidlaświata a obsahuje ukolébavky. Jejich hudba kombinuje tradiční polské písně s moderními prvky a dotýká se témat přírody, svobody, ženskosti a sesterství. Sutari zahájí v sobotu 9. srpna World music scénu festivalu v brněnském klubu První patro. Na naše otázky odpovídaly kolektivně všechny tři členky skupiny – Basia Songin, Kasia Kapela a Dobromiła Życzyńska.  více

Ke světlu – tak znělo označení závěrečného koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož letošní 32. ročník nesl podtitul Smíření. V podání domácí a pořadatelské Filharmonie Brno zazněla 27. dubna v kostele sv. Janů pod taktovkou Anny-Marie Helsing díla Ralpha Vaughana Williamse a Einojuhaniho Rautavaary. V první části koncertu se jako sólista představil Josef Špačekvíce

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Nejčtenější

Kritika

Závěrečný koncert jubilejního 30. ročníku festivalu Concentus Moraviae, který nesl název Rondo festivo, se uskutečnil několik kilometrů za českými hranicemi, v dominikánském kostele v malém rakouském městečku Retz. Zde v podání belgického souboru Bryggen zazněly skladby Maxe Richtera a Edwarda Griega. Dvojrole houslistky a dirigentky se ujala umělecká vedoucí souboru Jolente De Maeyervíce