Výtečné Bachovo Vzkříšení a Nanebevzetí. S poděkováním HC Kometa Brno

Výtečné Bachovo Vzkříšení a Nanebevzetí. S poděkováním HC Kometa Brno

Jako v pořadí šestý koncert brněnské sezóny Czech Ensemble Baroque bylo pro kostel svatého Tomáše připraveno oratorium Carla Philippa Emanuela Bacha o vzkříšení a nanebevstoupení Krista. Bachovo oratorium Die Auferstehung und Himmelfahrt Jesu bylo poprvé uvedeno v roce 1774, přepracováno a veřejně uvedeno o čtyři roky později, konečně v roce 1787 vydáno tiskem. Vzápětí, roku 1788, jej ve Vídni třikrát uvedl Wolfgang Amadeus Mozart.Ono časové ukotvení díla je důležité, protože především takto lze snáze porozumět jeho nadšenému dobovému přijetí. Bachovo oratorium sice pokračovalo v dlouholeté tradici oratorií, odrážejících běh liturgického roku.

Autor se v tomto díle zároveň vydal dosti trnitou cestou, opouštěje vyšlapané stezky. Přispělo k tomu jistě i tematické vymezení oratoria: zatímco pašijový příběh obsahuje několik dějových linií a emotivních rovin, adekvátní stvárnění vzkříšení a nanebevstoupení Krista je přece jen invenčně náročnější (stačí srovnat poměr striktně liturgických i volněji duchovních skladeb inspirovaných pašijovou a velikonoční tematikou). Carl Philipp Emanuel Bach v tomto oratoriu, nebo snad spíše kantátě zcela vynechává tradiční protestantský chorál, užívá naproti tomu především propracovaného, prokomponovaného a tudíž velmi proměnlivého recitativu, na nějž obvykle organicky navazují árie, ve všech případech nepojmenovaných dramatických postav, a konečně vstupy sboru. Bach sám své dílo koncipoval jako výrazně didaktické, v duchu tehdejšího citového stylu (Empfindsamkeit) se snažil o nové možnosti exprese, vyjádření různých citových poloh.

Dílo o dvaceti dvou částech je víceméně rovnocenně rozděleno na dva díly – první pojednává o vzkříšení, druhý o nanebevstoupení Krista. Obě části otevírá krátký instrumentální prolog a uzavírá sborová fuga. Větší hudební pestrostí nicméně působí první část, kde je v sólové roli vedle jinak dominujícího basu a tenoru využit ve dvou částech také sólový soprán, přesněji v árii a posléze v nádherném duetu s basem. Právě ojedinělé vstupy sopránu zásadním způsobem vnášejí kontrast do jinak kompaktního zvuku orchestru a sboru, s nimiž mužské sólové role po stránce barevnosti dosti splývají.

Jak je zřejmé z dochovaných zpráv, ale i z praxe druhé poloviny 18. století, oratoria byla běžně uváděna v koncertních sálech, což se týká i Bachova díla. Jelikož koncert Czech Ensemble Baroque byl zároveň součástí Velikonočního festivalu duchovní hudby, nelze tady na způsob hudebního ritornelu nepřipomenout význam hokejového klubu Kometa Brno právě v období Svatého a Velikonočního týdne. Na úvod koncertu věnovala sbormistryně Tereza Válková HC Kometa svým způsobem oslavný výklad na způsob cimrmanovských seminářů. Ve výsledku byl právě brněnský hokejový klub tím klíčovým faktorem, který rozhodl o provedení oratoria v prostorách Besedního domu, v tomto termínu naštěstí nevyužitého. Původně plánovaný kostel sv. Tomáše je vzhledem k rozmístění většího ansámblu akusticky problematický, neuvažujeme-li o umístění na kůr. Hlučné oslavy druhého místa v extralize ale probíhaly hned vedle kostela, čímž se staly všechny úvahy o jeho akustice zbytečné.

Kompaktní zvuk, pohyblivý bas

Obsáhlý úvod recenze slouží jako ilustrace teze o tematické bohatosti pašijového příběhu a k němu se vztahující hudební tvorby v kontrastu s děním velikonočním. Provedení Czech Ensemble Baroque pod vedením Romana Válka lze totiž vytknout jen zanedbatelné drobnosti, jako celek se jednalo o obdivuhodný výkon, cennější tím spíše, že Bachovo oratorium není prvoplánově líbivé a efektní. Jako celek připomíná referenční nahrávku pod taktovkou Philippa Herreweghe z roku 1992.

V konkrétních akustických podmínkách Besedního domu zněl celý ansámbl pod vedením koncertního mistra Petra Zajíčka velmi kompaktně a hutně, vítané barevné proměny přinášelo střídání continua (cembalo a positiv), redukce sazby v recitativech, unisonové pasáže nebo naopak očekávatelné nasazení trompet a tympánů v nejradostnějších pasážích, především ve vstupech sboru. Ostatní dechové nástroje (dvojice přirozených lesních rohů, příčných fléten a hobojů, fagot) spíše splývala s celkovou barvou orchestru a v případě horen přispívala především ke zvukovému zhutnění a zmohutnění. Zmínku si však zaslouží náročné a dobře provedené fagotové sólo (Jakub Baran) v basové árii druhého dílu (Wilkommen, Heiland).

Z pouhých tří sólových rolí Bach uplatnil nejvíce bas v pojetí spíše světlejšího, pohyblivějšího hlasu, ideálně se zde proto uplatnil příjemný a výrazově proměnlivý baryton Romana Janála. Kromě výtečně zvládnutých recitativů se Roman Janál skvěle předvedl i v áriích a zejména v duetu s výtečnou sopranistkou Michaelou Šrůmovou, která malé plochy, přidělené v rámci oratoria sopránu, využila beze zbytku. Zajímavým a především k celému dílu velmi vhodným témbrem disponuje také tenorista Tomáš Kořínek. Romanu Válkovi tak náleží neoddiskutovatelná zásluha za ideální výběr sólistů, kteří výtečně sloužili Bachovu neokázalému dílu.

Zbývá vyzvednout komorní sbor pod vedením Terezy Válkové jako nedílnou součást ansámblu. Zněl opět velmi kompaktně a lze-li to u Bachova díla vůbec říci, také velmi líbezně. S nadsázkou řečeno jsem měl skladateli za zlé, že sbor uplatňuje až na výjimky v jásavých, emotivně jednostranných vstupech (obvyklé Triumph! Triumph! s nezbytnými žesti a tympány). Teprve v závěrečné pasáži, poznamenané nepřesnostmi nejvyšší trubky, mohl sbor uplatnit i poněkud odlišné výrazové polohy a především bylo díky sazbě konečně slyšet jednotlivé, výtečně barevně sjednocené hlasové skupiny.     

Souboru Czech Ensemble Baroque a jeho dirigentu Romanu Válkovi tedy náleží velký dík za skvělé provedení u nás dosud prakticky neznámého oratoria Carla Philippa Emanuela Bacha, Kometě pak za to, že si posluchači mohli koncert vychutnat v akusticky konkrétnějších a především komfortnějších prostorách Besedního domu.

Carl Philipp Emanuel Bach: Die Auferstehung und Himmelfahrt Jesu (Vzkříšení a nanebevstoupení Ježíše, H.777), oratorium pro sóla, sbor a orchestr. Hudební nastudování – Roman Válek, Michaela Šrůmová – soprán, Tomáš Kořínek – tenor, Roman Janál – baryton, Czech Ensemble Baroque, koncertní mistr – Peter Zajíček, sbormistr – Tereza Válková. 26. 4. 2014, Besední dům, Brno. Doprovodný program Velikonočního festivalu duchovní hudby.

Ilustrační foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Druhá polovina Velikonočního festivalu duchovní hudby se i nadále dívala na východ, který byl tématem letošního, právě uzavřeného ročníku. Tři koncerty hlavního programu během týdne po Zmrtvýchvstání přinesly tři rozdílné, ale ve všech případech něčím pozoruhodné až unikátní zážitky.  více

Velikonoční festival duchovní hudby pokračoval světovou premiérou kompozice Ivy Bittové Tenebrae, která kombinovala chorální nápěvy z Jistebnického kancionálu, zhudebněné verše jezuity Matěje Tannera a improvizaci. Působivé, ale i rušivé momenty se setkaly v chrámu svatého Jakuba.  více

Krásné provedení Dvořákovy Stabat Mater, kostel u minoritů natřískaný včetně míst na stání. U dirigentského pultu navíc Libor Pešek, který nedirigoval Filharmonii Brno snad dvacet let. Dvacátý třetí ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby začal jako opravdová slavnost.  více

Velikonoční festival duchovní hudby pokračoval zdařilým vystoupením polského souboru Capella Cracoviensis. Po čtrnácti letech se v Brně hrálo oratorium Georga Friedricha Händela Israel in Egyptvíce


Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Roky končící číslicí čtyři mají pro českou hudbu zásadní význam – kromě předních představitelů klasické hudby, ze kterých lze jmenovat Leoše Janáčka, Josefa Suka či Antonína Dvořáka, slaví svá jubilea také zásadní autoři české nonartificiální hudby jako například Jiří Šlitr či Karel Kryl. Tím nejzásadnějším výročím, které však letošek připadá, je bezesporu 200 let od narození zakladatele moderní české hudby Bedřicha Smetany. Národní divadlo Brno se tedy oslavy spojené s Rokem české hudby rozhodlo v projektu Smetana200 zahájit uvedením nové inscenace Smetanova Dalibora v koprodukci s Welsh National Opera. Představení režíroval David Pountney, jehož práce může být brněnským milovníkům opery známa například z inscenace Z mrtvého domu, která se uskutečnila v rámci festivalu Janáček Brno 2018. O hudební nastudování Dalibora se postaral Tomáš Hanus, který provedení při premiérovém uvedení v pátek 2. února rovněž řídil. Scénu navrhl Robert Innes Hopkins, kostýmy připravila Marie-Jeanne Lecca a světelného designu se ujal Fabrice Kebour. Postavy Smetanovy opery ztvárnili Tomasz Konieczny (Vladislav, král český), Peter Berger (Dalibor z Kozojed), Csilla Boross (Milada), Daniel Kfelíř (velitel stráže Budivoj), David Szendiuch (žalářník Beneš), Ondřej Koplík (Vítek), Jana Šrejma Kačírková (Jitka) a Petr Karas (soudce).  více

Podívat se na jednu z brněnských ikon nezvyklou optikou se snaží nová hudební inscenace Cabaret Janáček. Hudebního génia a inovátora v žánrově neobvyklém projektu propojili arthub Tamuza a Cabaret des Pechés, na jehož komorním jevišti se před diváky u stolků odehrál hodinový průřez Janáčkovým životem s nejznámějšími úryvky z jeho děl. A to vše za se děje za asistence mima, tří pěvců (lyrický a dramatický soprán s barytonem) s pianistkou a vše je navrch hned natřikrát alternováno.  více

Jako romantický muzikál podle bestselleru Johanny Spyri inzeruje Městské divadlo Brno svoji poslední novinku Heidi. Česká premiéra známého „příběhu děvčátka z hor“ ale dopadla všelijak. Nová hudební inscenace je totiž už ve svém originálním muzikálovém zpracování barvotiskovým kýčem, z jehož přeslazené schematičnosti málem až rozbolí zuby. Lineární režie Stanislava Moši tyto sladkobolné valéry v hudebním díle dvou německojazyčných autorů, skladatele a textaře Michaela Schanzeho a scenáristy Hanse Dietera Schreeba, při jeho prvním tuzemském uvedení ještě podtrhla.  více

Co bylo ve Vídni konce 18. a počátku 19. století hráno představila ve čtvrtek 25. ledna v Besedním domě Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem. V císařském městě, jakožto jedním z hybatelů kulturních dějin, se scházeli umělci pracující jak pro samotný dvůr nebo dvorskou šlechtu, tak posléze i pro bohaté měšťanstvo. Na programu večera tedy zazněla díla od zvučných jmen jako je Franz Schubert, Ludwig van Beethoven či Vojtěch Matyáš Jírovec. V rámci koncertu se publiku v Schubertových písních také představil německý tenorista Christoph Prégardienvíce

Komorní řada čtyř koncertů Filharmonie Brno nabízí divákům nejen netradiční a často i málo hraná díla, ale také pohled do jednotlivých oddělení orchestru. Výjimkou nebyl ani středeční koncert v Besedním domě, kde se posluchačům představili bicisté z řad členů Filharmonie (Lukáš KrejčíPetr HladíkMaxmilian Jopp), Orchestrální akademie Filharmonie Brno (Anežka NovákováMartin Kučík) a studentů Janáčkovy akademie múzických umění (Adéla Spurná j. h., David Paša j. h., Jakub Kub j. h.). Pod pedagogickým, uměleckým a také dirigentským vedením Martina Opršála hráči nastudovali rozmanitý, technicky i interpretačně náročný program, k němuž si mimo jiné přizvali houslistu Milana Paľuvíce

Mimořádným koncertem pro produkční společnost PARMA recordings doplnil Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra probíhající sezónu s názvem Neviditelná města. V premiérovém koncertním provedení zahrál šestici kompozic z alba Dimensions Vol. 4, které vyšlo v březnu minulého roku. V neděli v sále ŠVČ Lužánky se tak na programu objevila rozmanitá kolekce děl šesti uznávaných soudobých skladatelů.  více

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie v divadle I nabídnul divákům kompozice českých skladatelů Antonína Dvořáka, Josefa Suka a Bohuslava Martinů. Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka tak ve čtvrtek 11. 1. v Janáčkově divadle obecenstvu připomněla, že letopočet 2024 bude patřit velkolepým oslavám Roku české hudbyvíce

Začátek Roku české hudby oslavila Filharmonie Brno tradičním novoročním koncertem v Janáčkově divadle, kde posluchačům nabídla program složený z děl českých a amerických skladatelů. Výběr skladeb právě z těchto dvou zemí symbolizoval propojení českého tělesa s americkým dirigentem Dennisem Russellem Daviesem, který stojí v čele brněnské filharmonie již šestou sezonu a taktovky se ujal i při tomto vystoupení.  více

Sarah MacDougall je písničkářka původem ze Švédska, která však žije v Kanadě a působí na tamní hudební scéně. Sarah účinkovala na festivalu Maraton hudby Brno 2023 a při té příležitosti jsme s ní natočili rozhovor.  více

Pondělním koncertem s podtitulem Nové mysterium se Brno Contemporary Orchestra pod vedením Pavla Šnajdra rozloučil s končícím rokem a připomněl blížící se Vánoce. V chrámu církve československé husitské v brněnských Tuřanech orchestr zahrál výběr z děl z 20. a 21. století a o přestávce návštěvníky koncertu dokonce pohostil.  více

Jako poslední produkci tohoto roku uvedl Ensemble Opera Diversa pod vedením Gabriely Tardonové světovou premiéru opery Druhé město z pera brněnského skladatele Ondřeje Kyase, který se tentokrát představil také jako libretista. V poloscénickém provedení, které se uskutečnilo 16. prosince v kulturním centru Co.labs se hlavních rolí zhostili Aleš Janiga (A. – hlavní hrdina, zpívaná role), Lukáš Rieger (A. – hlavní hrdina, mluvená role), Jana Vondrů (Alweyra, Klára, sudička), Pavel Slivka (proklatec, prodavač, výčepní, strážce chrámu), Tomáš Chloupek (vrchní, historik, mladík z lodi, štamgast), Aneta Podracká Bendová (dívka z lodi, tajemná dívka, sudička), Michael Robotka (knihovník, chovatel, muž s novinami, štamgast), Alžběta Symerská (číšníkova žena, sudička, Felix) a Libor Skokan (kněz, číšník, štamgast).  více

Závěrečný večer dvacátého ročníku cyklu koncertů staré hudby, v němž dramaturgyně, cembalistka a děkanka Hudební fakulty JAMU Barbara Maria Willi seznamuje publikum s kouzlem hudební kultury nejen 17. a 18. století, se nesl v duchu houslové virtuozity. Poslední koncert konaný 15. prosince v Konventu Milosrdných bratří tak posluchačům nabídl jedinečné propojení tří houslistů – František NovotnýJiří PospíchalFedor Rudin – za cembalového doprovodu Barbary Marie Willi, jež se také ujala role moderátora.  více

Za tradiční vánoční událost by se dala označit akce Kapr na provázku, kterou každoročně pořádá Cotatcha Orchestra v Divadle Husa na provázku. Na těchto koncertech big band společně s hostem hraje zaranžované koledy. Na letošního Kapra na provázku, který se konal již po čtvrté, si orchestr pozval oceňovanou bosensko-slovinskou jazzovou zpěvačku Mirnu Bogdanović.V pondělí spolu přednesli výběr z českých, amerických a slovinských koled.  více

Nejčtenější

Kritika

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více