Výtečné Bachovo Vzkříšení a Nanebevzetí. S poděkováním HC Kometa Brno

Výtečné Bachovo Vzkříšení a Nanebevzetí. S poděkováním HC Kometa Brno

Jako v pořadí šestý koncert brněnské sezóny Czech Ensemble Baroque bylo pro kostel svatého Tomáše připraveno oratorium Carla Philippa Emanuela Bacha o vzkříšení a nanebevstoupení Krista. Bachovo oratorium Die Auferstehung und Himmelfahrt Jesu bylo poprvé uvedeno v roce 1774, přepracováno a veřejně uvedeno o čtyři roky později, konečně v roce 1787 vydáno tiskem. Vzápětí, roku 1788, jej ve Vídni třikrát uvedl Wolfgang Amadeus Mozart.Ono časové ukotvení díla je důležité, protože především takto lze snáze porozumět jeho nadšenému dobovému přijetí. Bachovo oratorium sice pokračovalo v dlouholeté tradici oratorií, odrážejících běh liturgického roku.

Autor se v tomto díle zároveň vydal dosti trnitou cestou, opouštěje vyšlapané stezky. Přispělo k tomu jistě i tematické vymezení oratoria: zatímco pašijový příběh obsahuje několik dějových linií a emotivních rovin, adekvátní stvárnění vzkříšení a nanebevstoupení Krista je přece jen invenčně náročnější (stačí srovnat poměr striktně liturgických i volněji duchovních skladeb inspirovaných pašijovou a velikonoční tematikou). Carl Philipp Emanuel Bach v tomto oratoriu, nebo snad spíše kantátě zcela vynechává tradiční protestantský chorál, užívá naproti tomu především propracovaného, prokomponovaného a tudíž velmi proměnlivého recitativu, na nějž obvykle organicky navazují árie, ve všech případech nepojmenovaných dramatických postav, a konečně vstupy sboru. Bach sám své dílo koncipoval jako výrazně didaktické, v duchu tehdejšího citového stylu (Empfindsamkeit) se snažil o nové možnosti exprese, vyjádření různých citových poloh.

Dílo o dvaceti dvou částech je víceméně rovnocenně rozděleno na dva díly – první pojednává o vzkříšení, druhý o nanebevstoupení Krista. Obě části otevírá krátký instrumentální prolog a uzavírá sborová fuga. Větší hudební pestrostí nicméně působí první část, kde je v sólové roli vedle jinak dominujícího basu a tenoru využit ve dvou částech také sólový soprán, přesněji v árii a posléze v nádherném duetu s basem. Právě ojedinělé vstupy sopránu zásadním způsobem vnášejí kontrast do jinak kompaktního zvuku orchestru a sboru, s nimiž mužské sólové role po stránce barevnosti dosti splývají.

Jak je zřejmé z dochovaných zpráv, ale i z praxe druhé poloviny 18. století, oratoria byla běžně uváděna v koncertních sálech, což se týká i Bachova díla. Jelikož koncert Czech Ensemble Baroque byl zároveň součástí Velikonočního festivalu duchovní hudby, nelze tady na způsob hudebního ritornelu nepřipomenout význam hokejového klubu Kometa Brno právě v období Svatého a Velikonočního týdne. Na úvod koncertu věnovala sbormistryně Tereza Válková HC Kometa svým způsobem oslavný výklad na způsob cimrmanovských seminářů. Ve výsledku byl právě brněnský hokejový klub tím klíčovým faktorem, který rozhodl o provedení oratoria v prostorách Besedního domu, v tomto termínu naštěstí nevyužitého. Původně plánovaný kostel sv. Tomáše je vzhledem k rozmístění většího ansámblu akusticky problematický, neuvažujeme-li o umístění na kůr. Hlučné oslavy druhého místa v extralize ale probíhaly hned vedle kostela, čímž se staly všechny úvahy o jeho akustice zbytečné.

Kompaktní zvuk, pohyblivý bas

Obsáhlý úvod recenze slouží jako ilustrace teze o tematické bohatosti pašijového příběhu a k němu se vztahující hudební tvorby v kontrastu s děním velikonočním. Provedení Czech Ensemble Baroque pod vedením Romana Válka lze totiž vytknout jen zanedbatelné drobnosti, jako celek se jednalo o obdivuhodný výkon, cennější tím spíše, že Bachovo oratorium není prvoplánově líbivé a efektní. Jako celek připomíná referenční nahrávku pod taktovkou Philippa Herreweghe z roku 1992.

V konkrétních akustických podmínkách Besedního domu zněl celý ansámbl pod vedením koncertního mistra Petra Zajíčka velmi kompaktně a hutně, vítané barevné proměny přinášelo střídání continua (cembalo a positiv), redukce sazby v recitativech, unisonové pasáže nebo naopak očekávatelné nasazení trompet a tympánů v nejradostnějších pasážích, především ve vstupech sboru. Ostatní dechové nástroje (dvojice přirozených lesních rohů, příčných fléten a hobojů, fagot) spíše splývala s celkovou barvou orchestru a v případě horen přispívala především ke zvukovému zhutnění a zmohutnění. Zmínku si však zaslouží náročné a dobře provedené fagotové sólo (Jakub Baran) v basové árii druhého dílu (Wilkommen, Heiland).

Z pouhých tří sólových rolí Bach uplatnil nejvíce bas v pojetí spíše světlejšího, pohyblivějšího hlasu, ideálně se zde proto uplatnil příjemný a výrazově proměnlivý baryton Romana Janála. Kromě výtečně zvládnutých recitativů se Roman Janál skvěle předvedl i v áriích a zejména v duetu s výtečnou sopranistkou Michaelou Šrůmovou, která malé plochy, přidělené v rámci oratoria sopránu, využila beze zbytku. Zajímavým a především k celému dílu velmi vhodným témbrem disponuje také tenorista Tomáš Kořínek. Romanu Válkovi tak náleží neoddiskutovatelná zásluha za ideální výběr sólistů, kteří výtečně sloužili Bachovu neokázalému dílu.

Zbývá vyzvednout komorní sbor pod vedením Terezy Válkové jako nedílnou součást ansámblu. Zněl opět velmi kompaktně a lze-li to u Bachova díla vůbec říci, také velmi líbezně. S nadsázkou řečeno jsem měl skladateli za zlé, že sbor uplatňuje až na výjimky v jásavých, emotivně jednostranných vstupech (obvyklé Triumph! Triumph! s nezbytnými žesti a tympány). Teprve v závěrečné pasáži, poznamenané nepřesnostmi nejvyšší trubky, mohl sbor uplatnit i poněkud odlišné výrazové polohy a především bylo díky sazbě konečně slyšet jednotlivé, výtečně barevně sjednocené hlasové skupiny.     

Souboru Czech Ensemble Baroque a jeho dirigentu Romanu Válkovi tedy náleží velký dík za skvělé provedení u nás dosud prakticky neznámého oratoria Carla Philippa Emanuela Bacha, Kometě pak za to, že si posluchači mohli koncert vychutnat v akusticky konkrétnějších a především komfortnějších prostorách Besedního domu.

Carl Philipp Emanuel Bach: Die Auferstehung und Himmelfahrt Jesu (Vzkříšení a nanebevstoupení Ježíše, H.777), oratorium pro sóla, sbor a orchestr. Hudební nastudování – Roman Válek, Michaela Šrůmová – soprán, Tomáš Kořínek – tenor, Roman Janál – baryton, Czech Ensemble Baroque, koncertní mistr – Peter Zajíček, sbormistr – Tereza Válková. 26. 4. 2014, Besední dům, Brno. Doprovodný program Velikonočního festivalu duchovní hudby.

Ilustrační foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Druhá polovina Velikonočního festivalu duchovní hudby se i nadále dívala na východ, který byl tématem letošního, právě uzavřeného ročníku. Tři koncerty hlavního programu během týdne po Zmrtvýchvstání přinesly tři rozdílné, ale ve všech případech něčím pozoruhodné až unikátní zážitky.  více

Velikonoční festival duchovní hudby pokračoval světovou premiérou kompozice Ivy Bittové Tenebrae, která kombinovala chorální nápěvy z Jistebnického kancionálu, zhudebněné verše jezuity Matěje Tannera a improvizaci. Působivé, ale i rušivé momenty se setkaly v chrámu svatého Jakuba.  více

Krásné provedení Dvořákovy Stabat Mater, kostel u minoritů natřískaný včetně míst na stání. U dirigentského pultu navíc Libor Pešek, který nedirigoval Filharmonii Brno snad dvacet let. Dvacátý třetí ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby začal jako opravdová slavnost.  více

Velikonoční festival duchovní hudby pokračoval zdařilým vystoupením polského souboru Capella Cracoviensis. Po čtrnácti letech se v Brně hrálo oratorium Georga Friedricha Händela Israel in Egyptvíce


Že se letošní Horňácké slavnosti v tradičním termínu (poblíž svátku sv. Máří Magdaleny) a rozsahu (tří až pěti dnů) neuskuteční, rozhodla rada obce Velké na Veličkou už v půli dubna. Pochopitelně se nedal předpovídat vývoj krizových opatření směrem k třetímu červencovému týdnu, ale horňáčtí muzikanti se pokusili vymyslet alespoň částečné náhradní řešení pro zachování kontinuity. Nakonec se oficiálně konaly dva koncerty ve do dvou po sobě následujících sobotách: 18. července se v Kulturním domě ve Velké nad Veličkou uskutečnil přímý přenos veřejné rozhlasové nahrávky Českého rozhlasu Brno pod titulem Hrajte že ně, hrajte aneb Horňácké trochu jinak. O týden později se ve sportovním areálu v Javorníku pořádalo tradiční klání o „najvěčího znalca horňáckých sedláckých“ pod patronací Horňácké cimbálové muziky Libora Supa. Obě akce si pochopitelně našly své diváky a posluchače.  více

V předvečer premiéry operní pantomimy Der Traum, která se má stát pomyslným vyvrcholením 16. ročníku Hudebního festivalu Znojmo, dostali jeho návštěvníci možnost nahlédnout do prostor impozantního, avšak chátrajícího Louckého kláštera. Toto specifické místo s jedinečnou atmosférou nebylo vybrané náhodou. Jmenovaná přehlídka se totiž nestará pouze o kulturní přítomnost, ale spolufinancuje i řadu rekonstrukcí chátrajících památek. Již několik let je jeho cílem obnova Louckého kláštera, a tak se podobně jako v minulých letech stal včerejší koncert vhodnou příležitostí k dobročinné dražbě vín, jejíž výtěžek je určený právě na opravu devastované budovy. S pestrým programem sestávajícím z děl Henryho Purcella, Giovanniho Battisty Pergolesiho, Šimona Brixiho, Georga Friedricha Händela, Antonia Vivaldiho a Wolfganga Amadea Mozarta se na prosluněném nádvoří a za cinkotu skleniček představil Znojemský komorní orchestr doplněný čestnými hosty, violisty Reinholdem Riegerem a Emilem Machainem. Jako sólisté vystoupili sopranistka Zuzana Barochová a pozounista Tomáš Votava, koncert řídil houslista a pedagog Marek Filip, který je současně uměleckým vedoucím ansámblu.  více

Letošní ročník Hudebního festivalu Znojmo se pomalu blíží ke své polovině; stihnul i tak nabídnout řadu pozoruhodných hudebních večerů v čele s koncertem při svíčkách či Divadlem světel Dua Kchun. Včerejší program oslovil ponejvíce milovníky díla Johanna Sebastiana Bacha, jehož kantáty Wachet auf, ruft uns die Stimme a Tönet, ihr Pauken! Erschallet, Trompeten! zazněly v nastudování orchestru Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka ve znojemském kostele Nalezení sv. Kříže. V sólových partech vystoupily sopranistky Romana Kružíková a Pavla Radostová, altistka Lucie Netušilová Karafiátová, tenorista Jakub Kubín a basista Jiří Miroslav Procházka.  více

Brněnská rocková skupina Kulturní úderka v čele se zpěvákem a kytaristou Štěpánem Dokoupilem tentokrát své fanoušky nenechala čekat příliš dlouho. Zatímco mezi jejím prvním a druhým albem byla patnáctiletá pauza, novinka Black Metall vyšla necelé dva roky po předchozím albu Sarajevská Katarzija. S názvem nového alba je třeba zacházet opatrně. S black metalem coby hudebním žánrem totiž Úderka nic společného neměla a nemá. Stále máme co do činění nikoli s metalem, ale s poměrně syrovým rockem, který ovšem v některých momentech příjemně zjemňují klávesy Omera Blentiče, případně trubka hostujícího Jana Kozelka.  více

Kulturní život se pokusil v nerovném boji s virovým přízrakem a vládními nařízeními přesunout do sterilního a „životu bezpečného“ prostředí sociálních sítí. Hudební instituce se v nejtemnějších měsících předháněly v uvádění záznamů památných koncertů a významné operní domy vysílaly do světa divácky nejúspěšnější představení.  více

Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Nejčtenější

Kritika

V předvečer premiéry operní pantomimy Der Traum, která se má stát pomyslným vyvrcholením 16. ročníku Hudebního festivalu Znojmo, dostali jeho návštěvníci možnost nahlédnout do prostor impozantního, avšak chátrajícího Louckého kláštera. Toto specifické místo s jedinečnou atmosférou nebylo vybrané náhodou. Jmenovaná přehlídka se totiž nestará pouze o kulturní přítomnost, ale spolufinancuje i řadu rekonstrukcí chátrajících památek. Již několik let je jeho cílem obnova Louckého kláštera, a tak se podobně jako v minulých letech stal včerejší koncert vhodnou příležitostí k dobročinné dražbě vín, jejíž výtěžek je určený právě na opravu devastované budovy. S pestrým programem sestávajícím z děl Henryho Purcella, Giovanniho Battisty Pergolesiho, Šimona Brixiho, Georga Friedricha Händela, Antonia Vivaldiho a Wolfganga Amadea Mozarta se na prosluněném nádvoří a za cinkotu skleniček představil Znojemský komorní orchestr doplněný čestnými hosty, violisty Reinholdem Riegerem a Emilem Machainem. Jako sólisté vystoupili sopranistka Zuzana Barochová a pozounista Tomáš Votava, koncert řídil houslista a pedagog Marek Filip, který je současně uměleckým vedoucím ansámblu.  více