Výtečné Bachovo Vzkříšení a Nanebevzetí. S poděkováním HC Kometa Brno

Výtečné Bachovo Vzkříšení a Nanebevzetí. S poděkováním HC Kometa Brno

Jako v pořadí šestý koncert brněnské sezóny Czech Ensemble Baroque bylo pro kostel svatého Tomáše připraveno oratorium Carla Philippa Emanuela Bacha o vzkříšení a nanebevstoupení Krista. Bachovo oratorium Die Auferstehung und Himmelfahrt Jesu bylo poprvé uvedeno v roce 1774, přepracováno a veřejně uvedeno o čtyři roky později, konečně v roce 1787 vydáno tiskem. Vzápětí, roku 1788, jej ve Vídni třikrát uvedl Wolfgang Amadeus Mozart.Ono časové ukotvení díla je důležité, protože především takto lze snáze porozumět jeho nadšenému dobovému přijetí. Bachovo oratorium sice pokračovalo v dlouholeté tradici oratorií, odrážejících běh liturgického roku.

Autor se v tomto díle zároveň vydal dosti trnitou cestou, opouštěje vyšlapané stezky. Přispělo k tomu jistě i tematické vymezení oratoria: zatímco pašijový příběh obsahuje několik dějových linií a emotivních rovin, adekvátní stvárnění vzkříšení a nanebevstoupení Krista je přece jen invenčně náročnější (stačí srovnat poměr striktně liturgických i volněji duchovních skladeb inspirovaných pašijovou a velikonoční tematikou). Carl Philipp Emanuel Bach v tomto oratoriu, nebo snad spíše kantátě zcela vynechává tradiční protestantský chorál, užívá naproti tomu především propracovaného, prokomponovaného a tudíž velmi proměnlivého recitativu, na nějž obvykle organicky navazují árie, ve všech případech nepojmenovaných dramatických postav, a konečně vstupy sboru. Bach sám své dílo koncipoval jako výrazně didaktické, v duchu tehdejšího citového stylu (Empfindsamkeit) se snažil o nové možnosti exprese, vyjádření různých citových poloh.

Dílo o dvaceti dvou částech je víceméně rovnocenně rozděleno na dva díly – první pojednává o vzkříšení, druhý o nanebevstoupení Krista. Obě části otevírá krátký instrumentální prolog a uzavírá sborová fuga. Větší hudební pestrostí nicméně působí první část, kde je v sólové roli vedle jinak dominujícího basu a tenoru využit ve dvou částech také sólový soprán, přesněji v árii a posléze v nádherném duetu s basem. Právě ojedinělé vstupy sopránu zásadním způsobem vnášejí kontrast do jinak kompaktního zvuku orchestru a sboru, s nimiž mužské sólové role po stránce barevnosti dosti splývají.

Jak je zřejmé z dochovaných zpráv, ale i z praxe druhé poloviny 18. století, oratoria byla běžně uváděna v koncertních sálech, což se týká i Bachova díla. Jelikož koncert Czech Ensemble Baroque byl zároveň součástí Velikonočního festivalu duchovní hudby, nelze tady na způsob hudebního ritornelu nepřipomenout význam hokejového klubu Kometa Brno právě v období Svatého a Velikonočního týdne. Na úvod koncertu věnovala sbormistryně Tereza Válková HC Kometa svým způsobem oslavný výklad na způsob cimrmanovských seminářů. Ve výsledku byl právě brněnský hokejový klub tím klíčovým faktorem, který rozhodl o provedení oratoria v prostorách Besedního domu, v tomto termínu naštěstí nevyužitého. Původně plánovaný kostel sv. Tomáše je vzhledem k rozmístění většího ansámblu akusticky problematický, neuvažujeme-li o umístění na kůr. Hlučné oslavy druhého místa v extralize ale probíhaly hned vedle kostela, čímž se staly všechny úvahy o jeho akustice zbytečné.

Kompaktní zvuk, pohyblivý bas

Obsáhlý úvod recenze slouží jako ilustrace teze o tematické bohatosti pašijového příběhu a k němu se vztahující hudební tvorby v kontrastu s děním velikonočním. Provedení Czech Ensemble Baroque pod vedením Romana Válka lze totiž vytknout jen zanedbatelné drobnosti, jako celek se jednalo o obdivuhodný výkon, cennější tím spíše, že Bachovo oratorium není prvoplánově líbivé a efektní. Jako celek připomíná referenční nahrávku pod taktovkou Philippa Herreweghe z roku 1992.

V konkrétních akustických podmínkách Besedního domu zněl celý ansámbl pod vedením koncertního mistra Petra Zajíčka velmi kompaktně a hutně, vítané barevné proměny přinášelo střídání continua (cembalo a positiv), redukce sazby v recitativech, unisonové pasáže nebo naopak očekávatelné nasazení trompet a tympánů v nejradostnějších pasážích, především ve vstupech sboru. Ostatní dechové nástroje (dvojice přirozených lesních rohů, příčných fléten a hobojů, fagot) spíše splývala s celkovou barvou orchestru a v případě horen přispívala především ke zvukovému zhutnění a zmohutnění. Zmínku si však zaslouží náročné a dobře provedené fagotové sólo (Jakub Baran) v basové árii druhého dílu (Wilkommen, Heiland).

Z pouhých tří sólových rolí Bach uplatnil nejvíce bas v pojetí spíše světlejšího, pohyblivějšího hlasu, ideálně se zde proto uplatnil příjemný a výrazově proměnlivý baryton Romana Janála. Kromě výtečně zvládnutých recitativů se Roman Janál skvěle předvedl i v áriích a zejména v duetu s výtečnou sopranistkou Michaelou Šrůmovou, která malé plochy, přidělené v rámci oratoria sopránu, využila beze zbytku. Zajímavým a především k celému dílu velmi vhodným témbrem disponuje také tenorista Tomáš Kořínek. Romanu Válkovi tak náleží neoddiskutovatelná zásluha za ideální výběr sólistů, kteří výtečně sloužili Bachovu neokázalému dílu.

Zbývá vyzvednout komorní sbor pod vedením Terezy Válkové jako nedílnou součást ansámblu. Zněl opět velmi kompaktně a lze-li to u Bachova díla vůbec říci, také velmi líbezně. S nadsázkou řečeno jsem měl skladateli za zlé, že sbor uplatňuje až na výjimky v jásavých, emotivně jednostranných vstupech (obvyklé Triumph! Triumph! s nezbytnými žesti a tympány). Teprve v závěrečné pasáži, poznamenané nepřesnostmi nejvyšší trubky, mohl sbor uplatnit i poněkud odlišné výrazové polohy a především bylo díky sazbě konečně slyšet jednotlivé, výtečně barevně sjednocené hlasové skupiny.     

Souboru Czech Ensemble Baroque a jeho dirigentu Romanu Válkovi tedy náleží velký dík za skvělé provedení u nás dosud prakticky neznámého oratoria Carla Philippa Emanuela Bacha, Kometě pak za to, že si posluchači mohli koncert vychutnat v akusticky konkrétnějších a především komfortnějších prostorách Besedního domu.

Carl Philipp Emanuel Bach: Die Auferstehung und Himmelfahrt Jesu (Vzkříšení a nanebevstoupení Ježíše, H.777), oratorium pro sóla, sbor a orchestr. Hudební nastudování – Roman Válek, Michaela Šrůmová – soprán, Tomáš Kořínek – tenor, Roman Janál – baryton, Czech Ensemble Baroque, koncertní mistr – Peter Zajíček, sbormistr – Tereza Válková. 26. 4. 2014, Besední dům, Brno. Doprovodný program Velikonočního festivalu duchovní hudby.

Ilustrační foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Druhá polovina Velikonočního festivalu duchovní hudby se i nadále dívala na východ, který byl tématem letošního, právě uzavřeného ročníku. Tři koncerty hlavního programu během týdne po Zmrtvýchvstání přinesly tři rozdílné, ale ve všech případech něčím pozoruhodné až unikátní zážitky.  více

Velikonoční festival duchovní hudby pokračoval světovou premiérou kompozice Ivy Bittové Tenebrae, která kombinovala chorální nápěvy z Jistebnického kancionálu, zhudebněné verše jezuity Matěje Tannera a improvizaci. Působivé, ale i rušivé momenty se setkaly v chrámu svatého Jakuba.  více

Krásné provedení Dvořákovy Stabat Mater, kostel u minoritů natřískaný včetně míst na stání. U dirigentského pultu navíc Libor Pešek, který nedirigoval Filharmonii Brno snad dvacet let. Dvacátý třetí ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby začal jako opravdová slavnost.  více

Velikonoční festival duchovní hudby pokračoval zdařilým vystoupením polského souboru Capella Cracoviensis. Po čtrnácti letech se v Brně hrálo oratorium Georga Friedricha Händela Israel in Egyptvíce


Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více