Marilyn Oliver: Prostě jsme jednoho dne vzali do rukou nástroje a začali hrát

15. září 2015, 0:53

Marilyn Oliver: Prostě jsme jednoho dne vzali do rukou nástroje a začali hrát

Zpěvačka Marilyn Oliver je zajímavý fenomén. Díky svému hlasovému fondu, nadání i genům je přímo předurčena pro starou americkou hudbu – soul, blues nebo gospel. Zaznamenala výrazné úspěchy na lokální scéně (v rodném Akronu, městě velikosti Plzně, dostala přezdívku „královna blues“), ale teprve nyní, ve svých sedmatřiceti letech, se vydala na první velké zahraniční turné. Díky více než dvaceti koncertům v Česku má nakročeno k tomu, aby se stala miláčkem tuzemského publika.

Proč jste se rozhodla své první velké zahraniční turné uspořádat právě v České republice?
Na Facebooku jsem se seznámila s českou promotérkou Martinou a díky ní jsem se dozvěděla o českém koncertě mých příbuzných Larryho a Billa Morganfieldových (synů Muddyho Waterse, kteří vystoupili v Šumperku na Blues Alive – pozn. aut.). Řekla jsem jí, kdo jsem, a ona se mě zeptala, jestli bych nechtěla přijet a představit se publiku u vás na samostatném turné. Já jsem samozřejmě souhlasila.

Vaše podoba blues se liší od toho, co v Šumperku předvedli oba Morganfieldové (synové Muddyho Waterse, pozn. red.). Dokázala byste nastínit, v čem je vaše show jiná?
Oni i já se věnujeme blues. Já mám v Akronu v Ohiu svou vlastní rodinnou kapelu, se kterou hrajeme soul a blues. Pocházím z rodiny bluesových hudebníků a sama nejen zpívám, ale také hraju na klávesy. V naší rodinné kapele jsem 28 let hrála po boku svého otce. Dnes se mnou vystupují moje děti. Naše kapela má třináctiletého bubeníka – to je můj syn. Moje osmnáctiletá dera Marsharee zpívá sóla i doprovodné vokály a moje čtrnáctiletá dcera Alana je také doprovodná vokalistka. Mezi tím, jak k hudbě přistupují moji příbuzní a jak to dělám já, není moc velký rozdíl. Ale jiné je právě to, že já zapojuji i svoje děti.

Došlo k tomu, že se věnujete právě blues, z „rodinné povinnosti“, nebo jste tuto hudbu skutečně měla odmalička ráda?
Víte, já jsem takový staromilec, dodnes mi to lidé říkají. Vždycky jsem měla ráda tradiční hudbu. Když jsem byla malá, ráda jsem poslouchala bluesové zpěváky a zpěvačky, jako byli Muddy Waters, Denise LaSalle, Howlin’ Wolf, Jimmy Reed… Jejich hudba mě obklopovala, moje babička i můj otec si pouštěli jejich nahrávky.

V souvislosti s vámi se většinou zmiňuje jméno Muddyho Waterse coby vašeho prastrýce. Jenže on sám vás asi moc ovlivnit nemohl. Byla jste malá, když zemřel…
Můj dědeček byl nevlastní bratr Muddyho Waterse. Když jsem začala hrát se svým otcem a začala jsem zpívat písně převzaté od Denise LaSalle a dalších zpěvaček, dědečkovi se to líbilo a říkával mi: Ty zpíváš blues úplně jako můj bratr. – Já jsem se ho ptala: A kdo je tvůj bratr? – A on, že Muddy Waters. Tehdy jsem tomu nevěnovala pozornost. Ale když jsem byla starší a dědeček stále chodil na mé koncerty, znovu mi říkal, že jednou budu lidem hrát blues stejně jako jeho bratr. A měl pravdu.

Hrajete stále především převzaté písně a standardy, nebo i vlastní tvorbu?
V repertoáru máme úpravy starých bluesových písní, ale já sama jsem také napsala několik písní, které hrajeme. A i v tomto případě se jedná o blues.

Jak vy sama definujete blues? Je to pro vás především otázka hudební tvorby, nebo textů a jejich nálady?
Řekla bych, že u blues je pro mne důležité obojí, tedy hudební forma i obsah textů. Když zpívám, snažím se skladbu svým podáním opravdu prožít. To v případě blues platí asi víc než u jiných hudebních žánrů. Bluesová píseň, to je příběh, který zpěvák vypráví. A většina písní, které zpívám, je přesně takových. Já se do toho snažím dát veškerý svůj prožitek.

A vyprávíte raději příběh, se kterým se ztotožníte a který se mohl stát i vám, nebo se bez problému vtělujete do různých rolí?
To záleží na konkrétní písni. Mohu vyprávět svůj vlastní příběh, ale mohu být také pouze interpretem, který posluchače s příběhem seznamuje.

Žijete v Ohiu, tedy ve státě, který není příliš známý bluesovou scénou. Navíc Akron je relativně malé město. Jaké jsou tam pro tento typ hudby podmínky?
V Akronu my hudebníci nemáme příliš velkou podporu. Není zde mnoho míst. kde bychom tento druh hudby mohl předvést a já momentálně vážně uvažuji o tom, že bych se v budoucnu přesunula do jiného města nebo státu, kde má tato hudba lepší podmínky a kde ji lidé víc ocení. Nedávno jsme v Akronu dělali předskokany jedné kapele, která se věnuje Motown music. Hráli jsme směs soulu, blues a funku a měli jsme úspěch. Bohužel však neexistuje žádný ucelený systém podpory a nemůžete si tedy vychovávat publikum systematicky. Spoléháme na lidi, kteří sami přijdou a příště přivedou své přátele.

A obecně situace blues v Ohiu?
Na jihu Spojených států je blues stále populární. Ale jakmile přijedete více na sever, tam už blues nikdo moc neposlouchá, nekonají se tam specializované festivaly, je velmi málo bluesových koncertů. Naše kapela je v Akronu jediná, která se blues systematicky věnuje.

Hrajete v kapele se svými dětmi. I ony dostaly k blues a soulu přirozeně, nebo jste je musela trochu nutit?
Mým dětem se nelíbí všechna bluesová hudba. Mají rády spíše severskou podobu žánru, a kdybych s nimi chtěla hrát například písně Jimmyho Reeda a podobných autorů, asi by se jim to moc nelíbilo. Ale důležité je především to, že blues máme v krvi. Já jsem své děti do blues nenutila. Začaly s tím dobrovolně, bylo to pro ně naprosto přirozené. Dostaly to do vínku. Nikdo z nás nemá žádnou teoretickou průpravu. Prostě jsme jednoho dne vzali do rukou nástroje a začali hrát.

Na českém turné vás doprovázejí čeští hudebníci – Jan Kořínek na hammondky, Jiří Maršíček na kytaru a Tomáš Vokurka na bicí. Jak probíhala komunikace s nimi před začátkem turné?
Poslechla jsem si jejich nahrávky na YouTube a e-mailem jsem jim poslala skladby, které bych s nimi ráda hrála. A komunikovali jsme spolu také na Facebooku.

V brněnské Staré Pekárně praneteř slavného Muddyho Waterse vystoupí dnes – v úterý 15. září. Rozhovor probíhal po telefonu na trase Brno—Ohio ještě před začátkem turné.

Foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Kurt Elling je v současné době považován za jednoho z nejlepších jazzových zpěváků světa. Jaké to je absolvovat s ním turné, už dnes vědí zpěvák Vojtěch DykB-Side Band s vedoucím Josefem Buchtou. Rozhovor nám poskytli těsně před vyprodaným koncertem v Janáčkově divadle.  více

Rozmlouvat o hudbě s pamětníky je radost a potíž zároveň. Dozvíte se věci, o kterých jste neměli ani tušení, a zároveň nevíte ani kde začít, ani kde skončit. Téma se rozrůstá do nekonečných rozměrů a najednou je vám líto je omezovat jakýmkoliv tvarem. Rozhovor s legendou českého jazzu Janem Daleckým mi to potvrdil v plné míře. Pokud jste nad jménem zaváhali, dříve se jmenoval Jan Beránek, ale i na tuto změnu jsem se zeptal.  více

Zaz, nejpopulárnější francouzská zpěvačka současnosti, vystoupí 1. prosince v hale Vodova v Brně (a o dva dny dříve ve Foru Karlín v Praze). Telefonicky jsme s ní hovořili o jejím úplně novém albu Paris, které vzniklo ve spolupráci se slavným americkým producentem Quincym Jonesem (někdejším spolupracovníkem Michaela Jacksona), o jejích oblíbených koutech Paříže i o jejích ideálech, snech a vizích.  více





Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Dějiny pravidelného rozhlasového vysílání z Brna se začaly psát v roce 1924, rok po zahájení vysílání pražského rozhlasu a jen dva roky po vzniku prvního pravidelného vysílání v Evropě – londýnského BBC. Už celé jedno století je brněnské studio Českého rozhlasu motorem nejen hudebního, ale i obecně kulturního dění na Moravě, které svým vysíláním významně ovlivnilo. Důležitou roli sehrál brněnský rozhlas také v oblasti hudebního folkloru. Od svých začátků byl významným dokumentátorem lidové hudby v terénu a svým vysíláním neoddiskutovatelně ovlivnil vývoj hudebního folklorismu na našem území. Stalo se tak především díky neúnavné činnosti několika generací redaktorů a dramaturgů folklorního vysílání, kteří lidovou píseň a hudbu nejen zaznamenávali v terénu, ale prostřednictvím vysílání jí dávali druhý život. Právě díky nim se z interpretů, jako byli Božena Šebetovská, Jožka Severin, Dušan a Luboš Holí, Jarmila Šuláková, Vlasta Grycová a řada dalších, staly folklorní legendy. A zejména díky rozhlasu se všeobecně známými staly desítky lidových písní, které by jinak zůstaly zapomenuty.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Pro poslední koncert letošního, sedmnáctého ročníku multižánrového festivalu Groove Brno si organizátoři schovali opravdovou lahůdku. V sobotu 7. prosince vystoupil v brněnském Metro Music Baru americký baskytarista, zpěvák a experimentátor MonoNeon, kterého doprovodila trojice muzikantů Xavier Lynn (elektrická kytara, vokály), Dominique Xavier Taplin (klávesy, vokály) a Jackie Withfield (bicí, vokály).  více

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Největší koncertní projekt stávající sezóny 28. a 29. listopadu zahájil abonentní řadu Filharmonie v divadle II. První polovinu věnovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese třem kratším kompozicím Ericha Wolfganga Korngolda a Josefa Bohuslava Foerstera. Druhou část pak vyplnila monumentální Píseň žalobná Gustava Mahlera, která zazněla v původní třívěté verzi. Orchestr doplnil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, a čtveřice sólistů ve složení Chen Reiss – soprán, Stefanie Irányi –alt, Attilio Glaser – tenor a Michael Wagner –baryton. Dvojice koncertů navíc připomínala velká výročí: 90 let od premiéry (28. 11. 1934) původní třívěté verze Mahlerovy Písně žalobné, která se odehrála v Brně, a 100 let od otevření brněnského studia Českého (Československého) rozhlasu.  více

Nejčtenější

Kritika

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce