Pět minut před začátkem: Městské divadlo Brno

Pět minut před začátkem: Městské divadlo Brno

Do divadla jsem šel se sekyrou jen jednou v životě. Nepoužil jsem ji a neměl jsem to ani v úmyslu, jen mi ji přinesl spolužák, kterému zrovna tato příležitost připadala vhodná. Sekera zůstala odložená v šatně, ale kdyby se mi tehdy po představení Matky kuráže někdo pokoušel tvrdit, že jednou budu mít rád Brechta, asi bych si pro ni došel a přetáhl ho s ní.

Bylo to asi ve druháku na gymnáziu, dopolední představení pro školy, na místě dnešního Městského divadla Brno tehdy ještě působilo Divadlo bratří Mrštíků. Dopolední představení pro školy: taky se vám vybavuje to štěstí, že se neučí, vykoupené hrůzou na jevišti? Dnes už to všechno lépe chápu a pevně doufám, že tato mučení účinkujících i publika pokud možno vymřou. Je mi už spíš líto herců, kteří mívají svůj režim nastavený tak, že výkonnostně kulminují navečer. A najednou musí místo zkoušky něco hrát nevycválané bandě, kterou to minimálně zpoloviny nezajímá. Na divadlo jsem nakonec nezanevřel, ale můj vztah k divadelní budově na Lidické ulici byl potom dlouho opatrný. V současné době to chce trochu opatrnosti zejména při příchodu, ulice i chodník jsou v rekonstrukci. Chodit i naslouchat je třeba se zvýšenou pozorností.

Mrštíkovská historie je dnes ale skoro zapomenutá a z DbM se přesmyknutím monogramu stalo MdB – Městské divadlo Brno. Pro spousty dnešních návštěvníků symbol kvalitního divadla, pro spoustu příznivců „nezřizované“ kultury symbol divadelního pekla řízeného satanášem Stanislavem Mošou. Nejsme v Aktech X, takže pravda nebude někde mimo, ale nejspíš někde uprostřed. Když se slavnostního otevření nové Hudební scény v roce 2004 odmítl zúčastnit Ivo Osolsobě, snad největší obhájce, obdivovatel, teoretik i tvůrce muzikálu mezi našimi intelektuály, nebylo to kvůli pochybnostem o kvalitě souboru nebo schopnostech ředitele, ale kvůli odmítání muzikálu Hair jako protiamerické agitky. Dílo se zabývá problémy, do kterých my nemáme co kecat – takový byl ve stručnosti důvod.

Ať už je to, jak chce, muzikálový soubor má velmi dobrou úroveň a navíc jsou stále po ruce absolventi oboru muzikálového herectví z Janáčkovy akademie múzických umění. Amfiteátr hudební scény viděl kvalitní verze Bídníků, Jesus Christ Superstar nebo Mary Poppins, svoje místo tu našly i domácí muzikály Miloše Štědroně nebo Petra Ulrycha. Z jednoho inspiračního zdroje se tu odehrála Kouzelná flétna Petera Brooka i Magická flétna tria Plachý – Kofroň – Šimáček. Ale také se tu vtipkuje jako v nádražní hospodě, jen sprostá slova se obvykle s pokryteckým pomrkáváním nedořeknou. A ať se děje, co se děje, obecenstvo se hihňá předem a na konci představení poslušně vystřelí k obvyklým standing ovation.

mestske-divadlo-brno-2015-08-001 mestske-divadlo-brno-2015-08-002 mestske-divadlo-brno-2015-08-004 mestske-divadlo-brno-2015-08-009 mestske-divadlo-brno-2015-08-013 mestske-divadlo-brno-2015-08-017 mestske-divadlo-brno-2015-08-021 mestske-divadlo-brno-2015-08-022 mestske-divadlo-brno-2015-08-023

Stanislav Moša je uměleckým šéfem divadla od roku 1990 a ředitelem od roku 1992, hodně se v něm angažuje jako režisér i autor, je to jeho království. Mošaland, jak se někdy neuctivě říká. Pilně zde ale režíroval už od roku 1983, takže to není tak, že by si až jako ředitel začal přidělovat práci sám. Silná osobnost se silnou sebeprezentací vzbuzuje silné sympatie i antipatie. Doslechnete se o tom, jak si na každého zaměstnance najde čas, když přijde se svými problémy. A také o tom, jak dal výpověď z místa nočního vrátného dramatikovi Romanovi Sikorovi, který psal shodou okolností o představeních v MdB ošklivé recenze. Z vlastní zkušenosti vím, že byl jediný, kdo cíleně přizval k festivalu Divadelní svět➚ kritiku, poskytl jí k práci veškeré podmínky a nesnažil se ji nijak ovlivňovat.

Když projdete z Lidické do divadelního nádvoří, ocitnete se jako by v uzavřeném světě dvou divadelních scén, jejich zázemí, restaurace a divadelního klubu. Ze dvora vede na první pohled nenápadná cesta ven druhou stranou směrem ke třídě Kapitána Jaroše. Vlevo konzervatoř, naproti liduška – vlastně Základní umělecká škola Jaroslava Kvapila. Hudba v různých kvalitativních stadiích vás ze svých spárů nepustí ještě nějaký čas po opuštění areálu divadla. Divadla, jehož muzikálová scéna má luxusní technické parametry a výborné herce i hudebníky. Divadla, kde obrovský potenciál ansámblu často není využitý tak, jak by zasloužil. Divadla, kde bývalý primátor Roman Onderka zahájil festival Divadelní svět 2013, úmyslně pocákal sektem co nejvíc lidí v předních řadách a odkráčel slavit výročí založení fotbalového klubu Zbrojovka Brno.

My příště odkráčíme podobným směrem – naše příští naslouchání se odehraje před fotbalovým stadionem za Lužánkami. Minule jsme byli na Spolkové před bývalým Harlemem a TetraHydroClubem.

Foto Boris Klepal

Dále si přečtěte

Hana Holišová získala jedinou cenu Thálie z brněnských nominací za rok 2012. Mluvili jsme nejen o oceněné roli dospělé Jany v muzikálu Papežka, ale o práci v Městském divadle Brno vůbec. A také o filmu, o Kometě, ohňostrojích a houbách.  více

První tři říjnové dny roku 2004 byla slavnostními premiérami světoznámého muzikálu Hair otevřena nejmodernější divadelní budova ve střední Evropě. Městské divadlo Brno právě před deseti lety vítalo první návštěvníky nyní jubilující Hudební scény. O cestě na výsluní i nelehkém zrodu divadla a tehdejších problémech jsme mluvili s ředitelem Městského divadla Brno Stanislavem Mošou.  více




Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae přináší již dvacátým osmým rokem dramaturgicky pestré a interpretačně vybroušené večery, které navíc zasazuje nejen do koncertních sálů, ale rovněž na nádvoří či do zámeckých salónů, hradních sálů, bazilik, kostelů či synagog. Letošní 28. ročník zastřešuje téma Mezi Kroměříží a Vídní. Kulturní centrum Evropy tedy Vídeň sloužila jako sídelní město habsburských císařů a Kroměříž zase byla domovem olomouckých arcibiskupů. Na dramaturgii letošního ročníku se podílela trojice respektovaných odborníků: děkanka Hudební fakulty JAMU, cembalistka, varhanice a muzikoložka Barbara Maria Willi, historik, muzikolog a sbormistr Vladimír Maňas a Otto Biba, rakouský hudební vědec a dlouholetý ředitel vídeňského archivu Gesellschaft der Musikfreunde.  více

Letos v únoru se Filharmonie Brno vydala na nesmírně úspěšné americké turné; na programu měla výběr základních českých klasiků a současnou americkou hudbu. Orchestr vystoupil v legendární Carnegie Hall, v Ann Arbor, poté následovaly tři koncerty v Kalifornii a dále v Kansas City a v texaském Lubbocku. Na koncertech se představili někteří z vůdčích sólistů dnešní doby, jmenovitě Angélique KidjoLaurie Anderson a Christian Schmitt. To vše se odehrálo pod taktovkou šéfdirigenta a uměleckého ředitele Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese. Strávil jsem s ním několik fascinujících minut, během nichž mi o tomto velkém mezinárodním úspěchu vyprávěl.  více

Původně mělo jít o dvojalbum, na kterém Druhá tráva pracovala s britským producentem Eddiem Stevensem a které mělo přinést převzaté i autorské skladby. Vinou epidemie covidu vznikly obě části odděleně: Díl první vyšel v roce 2020 a obsahoval především coververze. Díl druhý se na trhu objevil v roce 2022 a převažují na něm skladby původní. Osoba producenta, jinak špičkového odborníka na indiepop a elektronickou hudbu, je u obou částí stejná. Přístup a způsob nahrávání se však liší a to, co kapela se Stevensem na prvním albu pouze naznačila, na „dvojce“ vyzrálo do intenzivnějších barev, zvuků a vůní.  více

Oslavy stopadesátí let brněnského Besedního domu, které se konají nejen v jeho prostorách, vynikají zajímavou dramaturgií. Ta dokáže posluchače přenést do počátků existence tohoto koncertního prostoru. Dva koncerty, které se odehrály 4. a 5. května, nesly název Janáček a Horňácká muzika. Já jsem se zúčastnila toho prvního a šlo o skutečně povedený zážitek, který mi Filharmonie Brna a Horňácká muzika Petra Mičky připravila. Páteční reprízu koncertu přenášela Česká televize. Oba večery byly vyprodané a do prodeje se dokonce přidávaly vstupenky na stání.  více

Sídlo Filharmonie Brno a jedna z nejdůležitějších historických i kulturních dominant Brna – tedy Besední dům – letos slaví 150. roků od svého vzniku. Přesně 3. dubnu 1873, kdy byla slavnostně otevřena dvorana (velký sál) budovy od architekta Theophila von Hansena, autora mj. proslulého vídeňského Musikvereinu, se tento honosný objekt stal středobodem brněnské kultury a zdejšího osobitého uměleckého života. O půldruhého století později – v pondělí 1. května 2023 – zahájila odpolední sešlost a následný koncert s podtitulem Když Smetana v Brně poprvé hrál… sérii koncertů, které vzdají hold jedinečným milníkům v kulturní historii města.  více

Písničkářka Martina Trchová, držitelka Anděla za album Holobyt, nedávno rozpustila svou kapelu a nově vystupuje především jako sólistka. Pomalu pracuje na novém albu a věnuje se také výtvarnému umění. Brzy vyjde její nová kniha s názvem Babi a také se bude konat další ročník festiválku, který pořádá v brněnské čtvrti Obřany.  více

Slyšet a vnímat hudbu v nejrůznějších interaktivních paralelách bylo možné na koncertě Brno Contemporary Orchestra v čele se svým dirigentem Pavlem Šnajdrem, který se odehrál v pondělí v brněnském vědeckém zábavném centru Vida. Večer věnovaný zvuku a interakcím ve vědě nezůstal pouze u pokusů na stanovištích, ale přetavil vědu do uměleckého hudebního zážitku, který byl také propojen s tlumočením do znakového jazyka v podání Hands Dancevíce

Na velké Hudební scéně Městského divadla Brno se včera odehrála česká premiéra broadwayského muzikálu Velká ryba (Big Fish). Druhé obsazení velké a technicky náročné produkce se odehraje dnes. Dílo scenáristy Johna Augusta vypráví příběh o komplikovaném vztahu otce a syna, o světě fantazie, lásky a magie. Hudbu složil Andrew Lippa, autor muzikálu Adamsova rodina. Muzikál vychází ze stejnojmenné prózy Daniela Wallise s podtitulem Román mytických rozměrů a z oceňovaného filmu Tima Burtona. Na newyorskou Broadway se muzikál poprvé dostal před deseti lety, a ještě o deset let dříve vznikl vzpomínaný film slavného režiséra.  více

Ze spolupráce hudebního souboru Ensemble Opera Diversa a houslového virtuóze Milana Paľy vznikla již celá řada nahrávek i nezapomenutelných hudebních večerů. Na loňský komorní diptych světových premiér pro sólové housle od Adriána Demoče a Jany Kmiťové navázal v pondělí 17. dubna v sále Místodržitelského paláce v Brně další koncert s celovečerní sólovou kompozicí. Také Dandelion (Pampeliška) kanadsko-americké skladatelky Lindy Catlin Smith zazněl v sídle Moravské galerie v Brně ve světové premiéře. Dílo navíc vzniklo speciálně z podnětu Milana Paľy.  více

Už sedmým koncertem pokračoval Velikonoční festival duchovní hudby, který se takto překlenul do poslední třetiny. Včerejší večer se uskutečnil v Českobratrském evangelickém chrámu J. A. Komenského (známý také pod názvem Červený kostel). Pro jubilejní 30. ročník festivalu vznikly dvě skladby. První od Slavomíra Hořínky diváci slyšeli zkraje minulého týdne. Druhou premiérovanou kompozici s názvem Mysterium paschale od brněnského skladatele a varhaníka Františka Fialy představil recenzovaný koncert nazvaný veršem Zajásejte již, zástupy. Velikonoční oratorium v sobě skrývá rafinovanost v podobě práce s prostorem chrámu, kombinování české a latinské verze zhudebněných textů a vložených recitací.  více

O jubilejním 20. ročníku hudebního cyklu Barbara Maria Willi uvádí…, také o historicky poučené interpretaci a dalších plánech jsem na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění hovořil s děkankou Hudební fakulty JAMU, dramaturgyní, pedagožkou, popularizátorkou klasické hudby, cembalistkou, varhanicí a specialistkou na kladívkový klavír Barbarou Marií Willi. O tom, jak nabitý program tato žena má, vypovídá nejlépe fakt, že těsně před začátkem našeho povídání aktivně vyučovala zahraničního studenta.  více

Velikonoční festival duchovní hudby možná nejvýrazněji reflektuje svátky ze svého názvu v tzv. tenebrae (temných hodinkách). Jedná se o tři večery od Škaredé středy po Velký pátek, během nichž posluchači mají možnost si vyslechnout rozmanitá zhudebnění lamentací (nářků) z knihy Pláč nebo také responzorií věnovaných Kristovu utrpení. Ke zpěvům původně náležely obřady, ze kterých se při koncertech zachovává symbolické zhasínání svící.  více

Zpěváka, herce, scenáristu Ondřeje Havelku brněnské publikum dobře zná i v roli režiséra. V opeře Národního divadla Brno vytvořil inscenace na díla Bedřicha Smetany (2006), Giacoma Pucciniho (2008) nebo Johanna Strausse mladšího (2010). V této sezóně se do Brna opět navrací s letošní druhou operní premiérou Falstaff od Giuseppe Verdiho. Uskutečnila se 5. dubna 2023 za účasti režiséra.  více

Protnutí staré a nové hudby přinesl třetí koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál 4. dubna v brněnském kostele sv. Janů. Večer s podtitulem Hlásám milost patřil komornímu orchestru L´Armonia Terrena fungujícího pod vedením kmenového dirigenta Zdeňka Klaudy. Basového partu v jediné vokálně-instrumentální skladbě se ujal sólista Jan Martiník. Koncert z hlediska dramaturgie byl nápaditě orámovaný dílem Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750) v instrumentačně novodobém hávu.  více

Velikonoční festival duchovní hudby letos slaví třicet let své existence. Tradičně je jeho program rozčleněn do dvou velikonočních týdnů. Letos se festival koná mezi 2.–16. Dubnem. Jak sám dramaturg Vladimír Maňas zmiňuje, jubilejní ročník vnímá jako „příležitost k vykročení a hledání nových horizontů“. Myšlenku zrcadlí také festivalové téma, kterým je přetváření – hledání zapomenutých skladeb, střet staré a nové hudby či uvádění hudby soudobé. Kromě provádění duchovní děl minulých staletí i současnosti se program festivalu dramaturgicky opírá o liturgii velikonočních svátků. Rozdělen je do devíti koncertů konajících se v šesti brněnských chrámech, z nichž dva vyčnívají svým nákladných vokálně–instrumentálním aparátem.  více

Nejčtenější

Kritika

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae přináší již dvacátým osmým rokem dramaturgicky pestré a interpretačně vybroušené večery, které navíc zasazuje nejen do koncertních sálů, ale rovněž na nádvoří či do zámeckých salónů, hradních sálů, bazilik, kostelů či synagog. Letošní 28. ročník zastřešuje téma Mezi Kroměříží a Vídní. Kulturní centrum Evropy tedy Vídeň sloužila jako sídelní město habsburských císařů a Kroměříž zase byla domovem olomouckých arcibiskupů. Na dramaturgii letošního ročníku se podílela trojice respektovaných odborníků: děkanka Hudební fakulty JAMU, cembalistka, varhanice a muzikoložka Barbara Maria Willi, historik, muzikolog a sbormistr Vladimír Maňas a Otto Biba, rakouský hudební vědec a dlouholetý ředitel vídeňského archivu Gesellschaft der Musikfreunde.  více