Pět minut před začátkem: Městské divadlo Brno

Pět minut před začátkem: Městské divadlo Brno

Do divadla jsem šel se sekyrou jen jednou v životě. Nepoužil jsem ji a neměl jsem to ani v úmyslu, jen mi ji přinesl spolužák, kterému zrovna tato příležitost připadala vhodná. Sekera zůstala odložená v šatně, ale kdyby se mi tehdy po představení Matky kuráže někdo pokoušel tvrdit, že jednou budu mít rád Brechta, asi bych si pro ni došel a přetáhl ho s ní.

Bylo to asi ve druháku na gymnáziu, dopolední představení pro školy, na místě dnešního Městského divadla Brno tehdy ještě působilo Divadlo bratří Mrštíků. Dopolední představení pro školy: taky se vám vybavuje to štěstí, že se neučí, vykoupené hrůzou na jevišti? Dnes už to všechno lépe chápu a pevně doufám, že tato mučení účinkujících i publika pokud možno vymřou. Je mi už spíš líto herců, kteří mívají svůj režim nastavený tak, že výkonnostně kulminují navečer. A najednou musí místo zkoušky něco hrát nevycválané bandě, kterou to minimálně zpoloviny nezajímá. Na divadlo jsem nakonec nezanevřel, ale můj vztah k divadelní budově na Lidické ulici byl potom dlouho opatrný. V současné době to chce trochu opatrnosti zejména při příchodu, ulice i chodník jsou v rekonstrukci. Chodit i naslouchat je třeba se zvýšenou pozorností.

Mrštíkovská historie je dnes ale skoro zapomenutá a z DbM se přesmyknutím monogramu stalo MdB – Městské divadlo Brno. Pro spousty dnešních návštěvníků symbol kvalitního divadla, pro spoustu příznivců „nezřizované“ kultury symbol divadelního pekla řízeného satanášem Stanislavem Mošou. Nejsme v Aktech X, takže pravda nebude někde mimo, ale nejspíš někde uprostřed. Když se slavnostního otevření nové Hudební scény v roce 2004 odmítl zúčastnit Ivo Osolsobě, snad největší obhájce, obdivovatel, teoretik i tvůrce muzikálu mezi našimi intelektuály, nebylo to kvůli pochybnostem o kvalitě souboru nebo schopnostech ředitele, ale kvůli odmítání muzikálu Hair jako protiamerické agitky. Dílo se zabývá problémy, do kterých my nemáme co kecat – takový byl ve stručnosti důvod.

Ať už je to, jak chce, muzikálový soubor má velmi dobrou úroveň a navíc jsou stále po ruce absolventi oboru muzikálového herectví z Janáčkovy akademie múzických umění. Amfiteátr hudební scény viděl kvalitní verze Bídníků, Jesus Christ Superstar nebo Mary Poppins, svoje místo tu našly i domácí muzikály Miloše Štědroně nebo Petra Ulrycha. Z jednoho inspiračního zdroje se tu odehrála Kouzelná flétna Petera Brooka i Magická flétna tria Plachý – Kofroň – Šimáček. Ale také se tu vtipkuje jako v nádražní hospodě, jen sprostá slova se obvykle s pokryteckým pomrkáváním nedořeknou. A ať se děje, co se děje, obecenstvo se hihňá předem a na konci představení poslušně vystřelí k obvyklým standing ovation.

mestske-divadlo-brno-2015-08-001 mestske-divadlo-brno-2015-08-002 mestske-divadlo-brno-2015-08-004 mestske-divadlo-brno-2015-08-009 mestske-divadlo-brno-2015-08-013 mestske-divadlo-brno-2015-08-017 mestske-divadlo-brno-2015-08-021 mestske-divadlo-brno-2015-08-022 mestske-divadlo-brno-2015-08-023

Stanislav Moša je uměleckým šéfem divadla od roku 1990 a ředitelem od roku 1992, hodně se v něm angažuje jako režisér i autor, je to jeho království. Mošaland, jak se někdy neuctivě říká. Pilně zde ale režíroval už od roku 1983, takže to není tak, že by si až jako ředitel začal přidělovat práci sám. Silná osobnost se silnou sebeprezentací vzbuzuje silné sympatie i antipatie. Doslechnete se o tom, jak si na každého zaměstnance najde čas, když přijde se svými problémy. A také o tom, jak dal výpověď z místa nočního vrátného dramatikovi Romanovi Sikorovi, který psal shodou okolností o představeních v MdB ošklivé recenze. Z vlastní zkušenosti vím, že byl jediný, kdo cíleně přizval k festivalu Divadelní svět➚ kritiku, poskytl jí k práci veškeré podmínky a nesnažil se ji nijak ovlivňovat.

Když projdete z Lidické do divadelního nádvoří, ocitnete se jako by v uzavřeném světě dvou divadelních scén, jejich zázemí, restaurace a divadelního klubu. Ze dvora vede na první pohled nenápadná cesta ven druhou stranou směrem ke třídě Kapitána Jaroše. Vlevo konzervatoř, naproti liduška – vlastně Základní umělecká škola Jaroslava Kvapila. Hudba v různých kvalitativních stadiích vás ze svých spárů nepustí ještě nějaký čas po opuštění areálu divadla. Divadla, jehož muzikálová scéna má luxusní technické parametry a výborné herce i hudebníky. Divadla, kde obrovský potenciál ansámblu často není využitý tak, jak by zasloužil. Divadla, kde bývalý primátor Roman Onderka zahájil festival Divadelní svět 2013, úmyslně pocákal sektem co nejvíc lidí v předních řadách a odkráčel slavit výročí založení fotbalového klubu Zbrojovka Brno.

My příště odkráčíme podobným směrem – naše příští naslouchání se odehraje před fotbalovým stadionem za Lužánkami. Minule jsme byli na Spolkové před bývalým Harlemem a TetraHydroClubem.

Foto Boris Klepal

Dále si přečtěte

Hana Holišová získala jedinou cenu Thálie z brněnských nominací za rok 2012. Mluvili jsme nejen o oceněné roli dospělé Jany v muzikálu Papežka, ale o práci v Městském divadle Brno vůbec. A také o filmu, o Kometě, ohňostrojích a houbách.  více

První tři říjnové dny roku 2004 byla slavnostními premiérami světoznámého muzikálu Hair otevřena nejmodernější divadelní budova ve střední Evropě. Městské divadlo Brno právě před deseti lety vítalo první návštěvníky nyní jubilující Hudební scény. O cestě na výsluní i nelehkém zrodu divadla a tehdejších problémech jsme mluvili s ředitelem Městského divadla Brno Stanislavem Mošou.  více




Ke světlu – tak znělo označení závěrečného koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož letošní 32. ročník nesl podtitul Smíření. V podání domácí a pořadatelské Filharmonie Brno zazněla 27. dubna v kostele sv. Janů pod taktovkou Anny-Marie Helsing díla Ralpha Vaughana Williamse a Einojuhaniho Rautavaary. V první části koncertu se jako sólista představil Josef Špačekvíce

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Ve Svatém týdnu Velikonoční festival duchovní hudby každý rok připravuje tzv. temné hodinky – zpěvy lamentací a responsorií prováděných za tmy v předvečer daného svátku. Po souborném uvedení například Zelenkových či Gesualdových zpěvů se soubor Ensemble Versus rozhodl pro letošní ročník nastudovat chorální repertoár českého původu. Další novinkou je také přesunutí hodinek z chrámového prostoru do tří brněnských vodojemů na Žlutém kopci, kde se každý večer uskuteční tři asi čtyřiceti minutové koncerty. Diváci si tak mohou vybrat danou hodinu, která jim nejvíce vyhovuje. Recenze se zabývá prvními z hodinek konanými na Škaredou středu 16. dubna ve vodojemu č. 2.  více

Zahajovací koncert 32. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby uskutečněný včera v nově zrekonstruovaném kostele sv. Jakuba nabídl více než hodinové rozjímání s dílem Janovy pašije od soudobého, estonského skladatele a letošního jubilanta Arvo Pärta (*1935). Dílo zaznělo v podání vokálního souboru Martinů Voices s uměleckým vedoucím Lukášem Vasilkem, sólisty Jiřím BrückleremOndřejem HolubemAlenou HellerovouJanou KuželovouOndřejem Benekem a Martinem Kalivodou za doprovodu komorního ansámblu: Daniela Valtová Kosinová (varhany), Pavla Tesařová (housle), Lukáš Pospíšil (violoncello), Vladislav Borovka (hoboj), Martin Petrák (fagot).  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš se v premiéře nového pořadu Karpatami vydal tanečním krokem přes vršky a doliny Karpatského oblouku. Novinka profesionální části souboru se odehrála na jevišti brněnského divadla Radost. A radostné bylo i sledování tohoto nového počinu. Soubor v něm na chvíli opouští velkolepé choreografie a vrací se blíže k původnímu lidovému materiálu, aniž by se vzdal vlastního výrazu.  více

Jarní koncert tělesa Diversa Quartet po delší době nabídl díla ryze tuzemských autorů. Večer konaný v pondělí 7. dubna v prostorách vily Löw-Beer nesl podtitul Tempus est iocundum podle milostné písně z rukopisu Carmina Burana. Píseň se svou rozverností stala inspirací pro dramaturgii koncertu, kterým provázelo těleso ve složení Barbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola) a Iva Wiesnerová (violoncello).  více

Íránská zpěvačka Mahsa Vahdat propojuje tradiční perskou hudbu s evropskými hudebními prvky, například s jazzem nebo se sborovým zpěvem. Své zatím nejnovější album Braids of Innocence, Copánky nevinnosti, které nahrála s norským pěveckým sborem SKRUK. Písně na albu vycházejí z perských básní od autorů Rúmího a Hafíze, ale i ze současných textů, které zachycují osobní i politická témata. Album tak reflektuje represivní režim v Íránu i život v exilu. Zpěvačka svou tvorbu představila v roce 2024 na festivalu Maraton hudby Brno.  více

Po měsíci se do prostoru Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno, která pod vedením svého šéfdirigenta Dennise Russella Daviese provedla ve čtvrtek 27. března díla Roberta Schumanna a Dimitrije Šostakoviče. V první polovině orchestr doplnil věhlasný britský violoncellista Steven Isserlisvíce

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.  více

Vojtěch Semerád je uměleckým vedoucím vokálního souboru Cappella Mariana, se kterým interpretuje zapomenutá díla středověké a renesanční vokální polyfonie. Soubor pravidelně vystupuje na prestižních festivalech v České republice i v Evropě. Hlavním tématem našeho rozhovoru byla chystaná projekce prvního československého velkofilmu Svatý Václav se živým hudebním doprovodem sestaveným z památek období středověku vázaných na svatováclavskou legendu.  více

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

Nejčtenější

Kritika

Ke světlu – tak znělo označení závěrečného koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož letošní 32. ročník nesl podtitul Smíření. V podání domácí a pořadatelské Filharmonie Brno zazněla 27. dubna v kostele sv. Janů pod taktovkou Anny-Marie Helsing díla Ralpha Vaughana Williamse a Einojuhaniho Rautavaary. V první části koncertu se jako sólista představil Josef Špačekvíce