Melodie východu a divoká oslava tance. V hlavní trojroli Benjamin Jusupov

Melodie východu a divoká oslava tance. V hlavní trojroli Benjamin Jusupov

Benjamin Jusupov se včera s Filharmonií Brno představil ve všech třech rolích, které v hudebním životě zastává, tedy jako dirigent, skladatel a klavírista. Pořadí neuvádím náhodně – myslím, že v něm na publikum i zapůsobil.

Dramaturgie koncertu spojila dvě Jusupovovy kompozice s klasickou protiváhou, jíž byla Beethovenova Symfonie č. 7. Benjamin Jusupov je rezidenčním sólistou této sezóny, jako skladatel se představil již na zahajovacím večeru svým violoncellovým koncertem a bylo to představení úspěšné. Na vstřícném přijetí měl jistě podíl i efektní violoncellový part a výborný sólista Alexandr Kňazev. To se opakovalo i včera při koncertu Nola pro flétny a smyčcový orchestr. Jeho nadšené přijetí bylo z velké části věnováno sólistovi Matthiasi Zieglerovi, který oslnil jak neobvyklou sbírkou nástrojů, tak jejich perfektním zvládnutím. Kontrabasová flétna vypadá majestátně už na pohled, její krásný hluboký zvuk odpovídá polohou fagotu, ale zároveň nepostrádá flétnovou jemnost. Při zesílení přes mikrofon se zvuk blížil hlubokým smyčcům. Další specialitou byla běžná příčná flétna doplněná o membránu, která její zvuk posouvala někam mezi hoboj a kazoo. Příčná flétna, basová flétna a elektronika ale dotvářely pouze základ pro pestrou práci se zvukovými barvami, kterou Matthias Ziegler dokonale ovládá a stála jako inspirace také u samotného vzniku skladby. Jeho flétny vedly neustálý dialog s orchestrem Filharmonie Brno, který v barevnosti a jejích jemných proměnách nezůstával pozadu.

Skladba samotná je pro Benjamina Jusupova typická: melodické uvažování vychází z jeho východních kořenů, samotná kompozice ale pracuje se všemi výdobytky západního uvažování v harmoniích, ozvou se prvky minimalismu, jemné proměny zvukových barev připomenou spektralismus. Jednotlivé prvky ale vytvářejí soudržný tvar, netrčí z něj jako osamělé nápady. Jusupovův skladatelský rukopis se v kompaktnější formě projevil v úvodní skladbě Con moto pro klavír a orchestr, v níž se sólistický part poněkud ztrácí, není prvoplánově efektní a hodně zapadá do celkového zvuku orchestru. O to více ale bylo možné si uvědomit, že Benjamin Jusupov je opravdu dobrý skladatel, který umí se současnými hudebními prostředky opravdu pestře, obratně a invenčně nakládat. Lidé jsou ovšem lidé a efektní sóla je oslní více než samotná kompoziční kvalita. Pokud jsem na začátku uvedl „žebříček“ dirigent, skladatel a klavírista, platí jen pro účinek na publikum. Ve skutečnosti se mi tyto tři kvality u Jusupova jeví jako vyrovnané na hodně vysoké úrovni.

Ve finále flétnového koncertu navrstvil Matthias Ziegler několik smyček, které vytvořily dojem současné taneční hudby. Přispěly k tomu krásné perkusivní zvuky kontrabasové flétny i monotónní, stále se opakující rytmický základ. Efektní finále, které publikum téměř vystřelilo ze sedadel, ale také vytvořilo perfektní odrazový můstek k Symfonii č. 7 Ludwiga van Beethovena. Je to snad nejenergičtější symfonické dílo mistra klasicismu a proroka romantismu, které Richard Wagner nazýval „apoteózou tance“. Symfonie kromě úvodu Poco sostenuto vlastně nemá pomalou větu a Benjamin Jusupov ji celou vedl maximálně energicky, „poněkud zadržovaně“ nezněl ani začátek. Svižná tempa ale nebyla na úkor srozumitelnosti, naopak se mi zdálo, jako by se Jusupov rozhodl ozřejmit strukturu celého díla. Srozumitelně modeloval témata a dbal na čitelnost harmonií i na drobné detaily v partituře, které se až puntičkářsky držel. Při monotónně kráčející druhé větě jako by se ozývaly minimalistické prvky první poloviny koncertu a ohnivá čtvrtá věta evokovala „techno“ závěr flétnového koncertu. Tím se mezi první a druhou polovinou večera vynořovala neviditelná spojení.

Koncertu předcházela beseda s Benjaminem Jusupovem a Matthiasem Zieglerem. Je to dobrý zvyk, ale zřejmě by bylo potřeba více zapracovat na formě takových úvodů a následně i na jejich propagaci. Výsledkem by určitě neměla být suchopárná přednáška, ale omezit se na pouhé dotazy z publika se mi zdá také nedostatečné. Skrze setkání s tvůrci večera se dokonale odkryl nedostatek, který s hudbou přímo nesouvisí, ale Filharmonie by jej měla i tak co nejrychleji vyřešit. Beseda skončila přibližně v 18.50, do začátku koncertu zbývalo 40 minut a poučený divák měl v této chvíli jedinou možnost: zůstat stát na chodbě. Občerstvení, které v Besedním domě funguje dlouhou dobu nouzově u jediného pultu (pro 453 lidí, když je vyprodáno), tentokrát nefungovalo vůbec – ani před koncertem, ani o přestávce. Na koncerty se samozřejmě nechodíme najíst ani napít, ale zdá se mi nehorázné vystavovat publikum takovému nepohodlí. Improvizované a individuální řešení tu přece jenom je: na rychlou kávu nebo víno si můžete odskočit přes plot k Moravské galerii do multikulturního prostoru Praha. Koncert sám byl ale výborný a za trochu obtíží i stál, takže se nenechte odradit.

Benjamin Jusupov: Con moto pro klavír a smyčcový orchestr, Nola, koncert pro flétny a smyčcový orchestr, Ludwig van Beethoven: Symfonie č. 7 A dur op. 92. Benjamin Jusupov – klavír a hudební nastudování, Matthias Ziegler – flétny, Filharmonie Brno. 12. března 2015, Besední dům, Brno.

Foto Jiří Jelínek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Umělec sezony - Ziegler / Jusupov

13.3.2015, 19:30 / Besední dům

Během 24. ročníku festivalu čeká publikum v prostorách brněnských kostelů celkem devět koncertů. Pestrý program obsáhne středověké chorální zpěvy, renesanční vícehlas z unikátních brněnských rukopisů, Janovy pašije i zvuk varhan doplněný baskytarou.  více

Ve čtvrtek večer, necelou půlhodinu po astronomickém úplňku, nastoupil orchestr Filharmonie Brno na pódium Janáčkova divadla, aby předvedl dvojici velkých děl, která se pro své autory stala osudovými. Také z jejich spojení v rámci jednoho večera na člověka místy sahala smrt, tedy alespoň v představách.  více

Včerejší koncert Filharmonie Brno by se měl nějakým způsobem zakonzervovat a nainstalovat na viditelné místo v zázemí orchestru, ať už bude kdekoliv. Nebyli jsme svědky zázraku, ale poctivé a invenční práce od dramaturgie až po interpretaci. Publikum kromě dobré a dobře zahrané hudby dostalo mimochodem i příklad, jak by mohl a měl abonentní koncert vypadat.  více





Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

V sobotu večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který sem vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska, zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více