Mezi přátelstvím, láskou a smrtí. Gilgameš a Enkidu, Dido a Aeneas

14. květen 2016, 10:23

Mezi přátelstvím, láskou a smrtí. Gilgameš a Enkidu, Dido a Aeneas

Poslední premiéra Janáčkovy opery v této sezóně proplula divadlem jako luxusní loď pro inteligentní cestující. Hrdiny oratoria Bohuslava Martinů a barokní opery Henryho Purcella vnitřně sblížil motiv cesty do neznáma. Navenek je spojilo poctivé hudební nastudování, fantastický sbor a působivý scénický design.

Bílá scéna začíná už v prostoru pro orchestr a končí modře nasvíceným obzorem za průsvitnou stěnou. Opona je od začátku roztažená, přicházejícím divákům se neskrývá vůbec nic. Málem se sami stávají účastníky představení, které má teprve začít. Na jevišti je několik účinkujících, harfa a klavír. Kostýmovaný orchestr nastupuje jako první aktér děje na jeviště, teprve na pokyn dirigenta sestupuje na svá místa. Luxusní plavba za neznámým cílem může začít. Mytický hrdina Gilgameš nachází přítele Enkidu, ale s jeho smrtí přicházejí také otázky konečnosti lidského života. Královna Kartága Dido se zamiluje do Aenea prchajícího z dobyté Tróje. Aeneas ale musí z vůle bohů opustit Didonu, ta ho sama posílá pryč a volí dobrovolnou smrt.

Mezi operou Dido a Aeneas a oratoriem Epos o Gilgamešovi se lépe hledají rozdíly než paralely. I když zůstane stranou nějakých 260 let, která uplynula mezi vznikem obou děl, pořád je toho od sebe dělí hodně. Martinů skrze sumerský epos přemýšlí o smrti, jeho úvahy mají i v hudbě až meditativní ráz. Proti nim stojí příběh z Vergilovy Aeneidy, který libretista Nahum Tate zkoncentroval do vyhrocených dramatických situací. Jejich charakter má rozpětí od námořnické písničky až po lamento opuštěné královny Dido.

Martinů nechává otázky po smyslu smrti a věčnosti otevřené. Purcellova řeč je proti němu přímočará a jasná. Spojit obě díla do jednoho večera je pozoruhodný záměr a režisérovi Jiřímu Heřmanovi se v Janáčkově opeře podařil i věrohodně naplnit. Jen tak mimochodem tím po Hrách o Marii připravil další excelentní předváděčku pro brněnský operní sbor.

Epos o GilgamešoviDido a Aeneas jsou díla poháněná dopředu právě sborovými pasážemi. Sbor Janáčkovy opery v nich opět připomněl, že má kvalitu koncertního tělesa. To není nic běžného ani v těch nejlepších operních divadlech. Navíc je bez problémů schopen i náročných hereckých a pohybových akcí. Sbormistr Pavel Koňárek připravil dirigentům obou částí večera i režisérovi perfektní materiál.

O hudební nastudování se podělili šéfdirigent Janáčkovy opery Marko Ivanović a specialista na starou hudbu Václav Luks. Orchestr hrál dynamicky a věcně, paradoxně si lépe poradil s druhou, barokní částí večera. Epos o Gilgamešovi je pochopitelně mnohem složitější partitura a příležitostí k nepřesnostem je v ní habaděj. Marko Ivanović vedl provedení s přiměřeným důrazem na dramatické akcenty. Dílo jich nemá mnoho, ale Ivanović z něj po této stránce vytáhl maximum. Orchestr má solidní základ a oporu ve smyčcích, barvě by prospěla pestřejší dřeva.

Proměna zvuku od Martinů k Purcellovi byla zlomová, ale nikoli drastická. Lví podíl na tom měly právě spolehlivě hrající smyčce. Jejich obsazení nebylo zcela totožné s Gilgamešem – zvládnout takovou stylovou proměnu se stejnými lidmi by asi ani nebylo prakticky možné. Václav Luks si ze svého domovského Collegia 1704 přivedl asistentku i hráče bassa continua. Od jeho spolehlivého výkonu se odvíjel i čistý a rytmicky spolehlivý projev smyčcových nástrojů. Tóny tvořené bez vibrata na moderních nástrojích dávají pozoruhodný výsledek. Orchestrálnímu zvuku v první i druhé části ohromně prospělo zvýšené orchestřiště, mnozí diváci jistě uvítali i to, že vidí na dirigenta.

dido-a-aeneas-2016-05-brno-marek-olbrzymek-002 dido-a-aeneas-2016-05-brno-marek-olbrzymek-003 dido-a-aeneas-2016-05-brno-marek-olbrzymek-005 epos-o-gilgamesovi-2016-05-brno-marek-olbrzymek-001 epos-o-gilgamesovi-2016-05-brno-marek-olbrzymek-002 epos-o-gilgamesovi-2016-05-brno-marek-olbrzymek-004

Nešlo ale jen o zvědavé nahlížení do orchestru, v Brně obvykle téměř neviditelného v hluboké díře. Jiří Heřman využívá prostor největšího divadelního jeviště v České republice takřka požitkářským způsobem. Jako by byl jeho rozměry i vzdušností úplně okouzlený a nemohl se jich nasytit. I dlouholetí návštěvníci Janáčkova divadla možná žasnou, jak je „jejich“ divadlo velké a co všechno umožňuje. Nejde přitom o hříčky s technickými možnostmi, ale o využití prostoru ve všech rozměrech. Včetně jeho hloubky ještě zdůrazněné tím, že do sebe scéna zahrnuje i místo pro orchestr.

Spojujícím živlem inscenace je voda. Moře, které se na prázdném obzoru pojí s oblohou, i vana v luxusním apartmánu královny Dido. Model plachetnice ve vitríně i nádherná loď, která veze všechny do neznáma. Pofidérním útočištěm jsou dvě terária po stranách jeviště – jejich suchopár ale evokuje spíš průhledné hroby než bezpečí.

Rozpustilá námořnická písnička z Purcellovy opery je najednou něco víc než lehkomyslný popěvek. Při odjezdu je vždy potřeba utišit ty, kteří zůstávají na břehu. Ale každý život je plavba, ze které není návratu. A zkušenost, kterou lidská duše na cestě získá, je nesdělitelná. Ať už se jedná o cestu do podsvětí nebo za jinou vzdálenou povinností.

Scénické provedení působilo jako jednotný celek navržený s funkcionalistickou důsledností. Žádné ozdoby, ale jasné linie. Scéna Dragana Stojčevskiho si víceméně vystačila s bílou, barvy jí dodávala světla Daniela Tesaře. Temný charakter Eposu o Gilgamešovi se projasnil v Didoně a Aeneovi. Podíl na tom měl kromě samotných světel i dramatičtější pohyb účinkujících a kostýmy Alexandry Gruskové. Role Gilgameše a Enkidu byly zdvojené tanečníky. V Eposu režie poněkud zazdila scénu s kurtizánou, Jiří Heřman dával přednost důstojnému pohybu před dramatem někdy i proti hudbě. Vstup vypravěče dramatický spád Didony a Aenea také spíš zdržel.

V pěveckém obsazení se sešly hlasy vyrovnané kvality, charakteristické a odpovídající rolím. V obou částech večera zpíval velmi dobře David NyklVáclav Čížek. Andrea Široká se jako Kurtizána v Eposu na jevišti poněkud ztrácela, jako Belinda ale ožila a bylo jí najednou všude plno. Markéta Cukrová dala Didoně ušlechtilý smutek bez sentimentu. Aeneas je vlastně malá role, Jiří Brückler jí ale stihl vtisknout osobitý charakter. Výrazný byl i Jiří Hájek jako Gilgameš. Sopranistky Jana Tajovská KrajčovičováEva Štěrbová i kontratenorista Karol Bartosiński se prosadili jak pěvecky, tak komediálním herectvím. Vybrousit by celkově zasloužila angličtina. Z tohoto hlediska je dobře, že vypravěč Ondřej Biravský mluvil česky.

Epos o GilgamešoviDido a Aeneas se sice vydaly na plavbu do neznáma, ale inscenace neplavala na vodě a netonula v nejistotě. Vedla ji jasná divadelní vize usazená na pevném hudebním základu.

Bohuslav Martinů: Epos o Gilgamešovi, libreto skladatel. Hudební nastudování – Marko Ivanović. Baryton / Gilgameš: Jiří Hájek, Bas / Otec / Enkidu: David Nykl, Tenor / Lovec / Enkidu: Václav Čížek, Soprán / Kurtizána: Andrea Široká, Vypravěč: Ondřej Biravský.
Henry Purcell: Dido a Aeneas, libreto Nahum Tate. Hudební nastudování – Václav Luks., Dido: Markéta Cukrová, Belinda: Andrea Široká, Druhá žena: Eva Štěrbová, Aeneas: Jiří Brückler, Čaroděj: David Nykl, První čarodějnice: Jana Tajovská Krajčovičová, Druhá čarodějnice, Duch v podobě Mercura: Karol Bartosiński, První námořník: Václav Čížek.
Režie: Jiří Heřman, scéna: Dragan Stojčevski, kostýmy: Alexandra Grusková, světelný design: Daniel Tesař, choreografie: Jan Kodet, dramaturgie: Patricie Částková, sbormistr: Pavel Koňárek. Orchestr a sbor Janáčkovy opery. 13. května 2016, Janáčkovo divadlo, Brno, premiéra.

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Osudy nešťastné královny Dido a hrdiny Gilgameše na sebe navážou ve společném provedení děl Henryho Purcella a Bohuslava Martinů. Propojení barokní opery s hudbou 20. století chystá Janáčkova opera jako poslední premiéru sezóny. Především o barokní části představení jsme mluvili s Václavem Luksem, renomovaným interpretem staré hudby, zakladatelem a dirigentem sdružení Collegium 1704.    více

Vrcholná kariéra Marie Callas byla oslnivá, ale zároveň vcelku krátká, a taková je i samotná Tosca. Výbuch energie, oslnivý záblesk a propad do zoufalství a nicoty se střetly v propojení operní inscenace s lidským životem. A je to syntéza neobyčejně působivá, navíc podpořená výborným hudebním nastudováním.  více

Ohromné sbory, ohromné kulisy, ohromné množství účinkujících, ale také hloubka a pokora. Hry o Marii se v Janáčkově divadle hrají pro zrak i sluch, ale také pro duši.  více

Barokní hudba se do vily Stiassni hodí stejně jako nazdobené vybavení, které do funkcionalistické stavby naaranžoval usedlý vkus paní domu. Po malé teoretické úvaze se ale dostaví praxe, v níž se ukáže opravdová funkčnost takové architektury: dokáže do sebe jako přirozenou součást vtáhnout úplně všechno. Třeba italské kantáty Georga Friedricha Händela.  více

Debut tenoristy Pavla Černocha v Brně byl kdysi hodně nenápadný. Jako součást dětské Kantilény si publikum z jeviště sotva někoho zapomatuje, s vedlejšími rolemi v Kouzelné flétně se díry do světa také nedělají. Od začátků už ale uplynulo pár let, Pavel Černoch je stabilní součástí světového operního dění a rád by s velkými rolemi zdolal i Metropolitní operu. Do Brna se letos v prosinci vrátí s prvním velkým galakoncertem své kariéry.  více




Včerejší podvečer na piazzettě Janáčkova divadla se nesl ve znamení koncertu k zahájení sezóny 2019/2020 Národního divadla Brno (NdB). Propagace akce zajistila hudebnímu večeru to nejdůležitější – stovky diváků, kteří hojně zaplnili celé prostranství. Nelze opomenout opravdu široké věkové rozpětí, které je zejména na své spodní hranici (zatím ještě v kočárcích) tolik potřebné pro budoucí kulturu.   více

Konec září bude v nedaleké slovenské Bratislavě patřit world music. Široké veřejnosti i pozvaným zahraničním delegátům se představí přední kapely žánru ze Slovenska, na konferenci se bude hovořit o folkloru i jazzu, na programu budou koncerty světových hvězd i workshopy pro hudebníky a jejich manažery. Ředitelka festivalu Jarmila Vlčková zve na toto setkání i muzikanty z Brna a okolí. Účast na konferenci je zdarma, stačí se zaregistrovat na stránkách World Music Festivalu Bratislava.  více

Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.  více

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více