Pouště a Republika v pavilonu A. Brno Contemporary Orchestra rozezněl brněnské výstaviště

Pouště a Republika v pavilonu A. Brno Contemporary Orchestra rozezněl brněnské výstaviště

Po vystoupení ve vile Tugendhat či Uměleckoprůmyslovém muzeu si Brno Contemporary Orchestra vybral další specifický a architektonicky mimořádně cenný prostor. Cyklus koncertů soudobé hudby završil v této sezóně vystoupením v pavilonu A. Večer zároveň zakončil akci Meeting Brno, která ideově navazuje na Rok smíření.

Na programu koncertu nazvaného Aglomerace byli dva autoři – Edgard Varèse a Louis Andriessen. Skladbě Deserts (Pouště) hudebního průkopníka fascinovaného světem technologií Edgarda Varèseho seděla dlouhá akustika prostorného pavilonu se spoustou odrazových ploch. Zvuk byl místy téměř jeskynní – nepříliš hlasitý, avšak dlouhý a měkký. Obzvláště pěknou barvu vydávaly trubky s dusítkem, nezapomenutelné byly perkuse. Orchestr dobře pracoval s táhlými crescendy, zvukové clustery zněly v prostoru s lahodnou nelibozvučností.

Vstupy stereofonní zvukové stopy převzaté z původního magnetofonového pásu oscilovaly mezi čtyřmi reproduktory a dávaly skladbě žádoucí pocit roztěkanosti a rozervanosti. Syntetický zvuk nezřídka evokoval válečné běsnění, kontrast mezi reprodukovanou stopou a orchestrem byl maximální. Po druhém a třetím vstupu zvukového samplu se v orchestrálním partu začaly objevovat náznaky rytmických vzorců a konsonantních souzvuků, pravidelný pulz probleskoval jen tu a tam.

Svérázná Varèseho kompozice bez jasných témat či rytmů vyšla výborně, byla nicméně zahřívacím kolem pro přicházející smršť v podobě kompozice De Staat (Republika) holandského skladatele Louise Andriessena. Autor si, poněkud netypicky, vybral námět (v tomto případě text Platónovy Ústavy) pro svůj nesouhlas s jeho obsahem. Kompozicí, která měla premiéru v roce 1967, se pak snažil říct, že neexistují pravidla a omezení pro konkrétní hudební sdělení. Dílo, při kterém si jen málokdo nevybaví tvorbu Steva Reicha, bylo naprostým protikladem punktualisticky laděného Varèseho. Plynoucí tep byl všudypřítomný, repetitivní principy a fázové posuny byly samotným základem celého díla. Navíc, zejména v závěru, kompozicí rezonovaly bigbandové inspirace.

Zpočátku trombóny příliš nezvládaly nelítostné tempo a výrazné intonační skoky, dvě strany orchestru nehrály úplně jednotně. To se však záhy změnilo a skladba zněla zkonsolidovaným zvukem až do samého konce. Libivé barevné kombinace vytvářel akusticky hrající orchestr spolu s přizvučeným anglickým rohem, dvěma piany a čtveřicí zpěvaček. Nekonečná staccata a nepravidelná akcentace à la Stravinskij byly bravurní. Drobné nedostatky v souhře výsledek nijak nepoznamenaly. Andriessen skladbu nástrojově obsadil velkoryse: čtyři dřevěné dechy, dvanáct žesťů, čtyři violy a zdvojené (!) baskytary, elektrické kytary a harfy.

Brno Contemporary Orchestra pod vedením Pavla Šnajdra proti sobě postavil velmi kontrastní kusy. Zatímco Deserts zkoumaly prázdná zákoutí lidské duše, provedení De staat mělo svojí téměř neutuchající intenzitou a délkou očistný charakter. Navíc se ukázalo, jak dobře může hudbě sloužit nekoncertní prostor. Umělecké výkony v kombinaci se symetrickým průčelím výstavního pavilonu, před nímž byli účinkující rozestaveni, nabídly mimořádný zážitek.

Edgard Varèse – Deserts (1954) pro 15 nástrojů, bicí a magnetofonový pás, Louis Andriessenn – De Staat (1976) (text: Platón) pro 4 ženské hlasy a velký ansámbl. Dana Toncrová, Jana Čiperová, Linda Nepivodová, Lucie Kořínková – zpěv, Pavel Šnajdr – dirigent, Brno Contemporary Orchestra, Radek Odehnal – světla, zvuk. 2. června 2016, Pavilon A, BVV, Brno.

Foto archiv BCO

Komentáře

Reagovat
  • BrnoConteomorary Orchestra

    6. červen 2016, 20:30
    Jsme moc rádi, že se koncert líbil.Přijďte i příště-více na bcorchestra.cz a facebooku..budeme se těšit. )
  • Marek Stopař

    4. červen 2016, 0:17
    Bylo to ohromné, díky všem, kteří umožnili takový zážitek.

Dále si přečtěte

První ročník tohoto festivalu navazuje na loňský projekt Rok smíření, jímž Brňané uctili památku někdejších židovských, romských a také německých sousedů z období druhé světové války. Projekt, do kterého se během roku zapojilo třicet brněnských a jihomoravských kulturních organizací, nyní pokračuje formou festivalu.  více

Brno Contemporary Orchestra založil před pěti lety dirigent Pavel Šnajdr. Hudba současných autorů pro něj není výjimečnou zvláštností, bere ji jako každodenní samozřejmou věc. A chce ji tak přibližovat také publiku. Blížící se koncert v pavilonu A na brněnském výstavišti vedl k rozhovoru o vzniku orchestru i jeho plánech. A také o soudobé hudbě vůbec.  více

V brněnském Uměleckoprůmyslovém muzeu vystoupil ve středu 9. března Brno Contemporary Orchestra. Asimilace – Koncert pro lidi byl třetím pořadem ze čtyřdílného Cyklu A, součástí večera bylo i první uvedení Koncertu pro vibrafon a komorní soubor Ondřeje Štochla.  více

Celovečerní debut režiséra Jana Hubáčka pojednává o soudobé vážné hudbě. Hlavní protagonistkou dokumentu je mladá česká skladatelka Lucie Vítková, nyní studující na newyorské Columbia University.  více





Premiérou inscenace Krokodýl ze Svratky aneb Mozart v Brně o víkendu začalo už čtrnácté Léto na Biskupském dvoře. V seriálu produkcí Městského divadla Brno (MdB) přibyla atypická hudební inscenace s bláznivě překombinovaným příběhem, jehož díry naštěstí zaceluje muzika: klasická i její svérázné aranže.  více

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae přináší již dvacátým osmým rokem dramaturgicky pestré a interpretačně vybroušené večery, které navíc zasazuje nejen do koncertních sálů, ale rovněž na nádvoří či do zámeckých salónů, hradních sálů, bazilik, kostelů či synagog. Letošní 28. ročník zastřešuje téma Mezi Kroměříží a Vídní. Kulturní centrum Evropy tedy Vídeň sloužila jako sídelní město habsburských císařů a Kroměříž zase byla domovem olomouckých arcibiskupů. Na dramaturgii letošního ročníku se podílela trojice respektovaných odborníků: děkanka Hudební fakulty JAMU, cembalistka, varhanice a muzikoložka Barbara Maria Willi, historik, muzikolog a sbormistr Vladimír Maňas a Otto Biba, rakouský hudební vědec a dlouholetý ředitel vídeňského archivu Gesellschaft der Musikfreunde.  více

Letos v únoru se Filharmonie Brno vydala na nesmírně úspěšné americké turné; na programu měla výběr základních českých klasiků a současnou americkou hudbu. Orchestr vystoupil v legendární Carnegie Hall, v Ann Arbor, poté následovaly tři koncerty v Kalifornii a dále v Kansas City a v texaském Lubbocku. Na koncertech se představili někteří z vůdčích sólistů dnešní doby, jmenovitě Angélique KidjoLaurie Anderson a Christian Schmitt. To vše se odehrálo pod taktovkou šéfdirigenta a uměleckého ředitele Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese. Strávil jsem s ním několik fascinujících minut, během nichž mi o tomto velkém mezinárodním úspěchu vyprávěl.  více

Původně mělo jít o dvojalbum, na kterém Druhá tráva pracovala s britským producentem Eddiem Stevensem a které mělo přinést převzaté i autorské skladby. Vinou epidemie covidu vznikly obě části odděleně: Díl první vyšel v roce 2020 a obsahoval především coververze. Díl druhý se na trhu objevil v roce 2022 a převažují na něm skladby původní. Osoba producenta, jinak špičkového odborníka na indiepop a elektronickou hudbu, je u obou částí stejná. Přístup a způsob nahrávání se však liší a to, co kapela se Stevensem na prvním albu pouze naznačila, na „dvojce“ vyzrálo do intenzivnějších barev, zvuků a vůní.  více

Oslavy stopadesátí let brněnského Besedního domu, které se konají nejen v jeho prostorách, vynikají zajímavou dramaturgií. Ta dokáže posluchače přenést do počátků existence tohoto koncertního prostoru. Dva koncerty, které se odehrály 4. a 5. května, nesly název Janáček a Horňácká muzika. Já jsem se zúčastnila toho prvního a šlo o skutečně povedený zážitek, který mi Filharmonie Brna a Horňácká muzika Petra Mičky připravila. Páteční reprízu koncertu přenášela Česká televize. Oba večery byly vyprodané a do prodeje se dokonce přidávaly vstupenky na stání.  více

Sídlo Filharmonie Brno a jedna z nejdůležitějších historických i kulturních dominant Brna – tedy Besední dům – letos slaví 150. roků od svého vzniku. Přesně 3. dubnu 1873, kdy byla slavnostně otevřena dvorana (velký sál) budovy od architekta Theophila von Hansena, autora mj. proslulého vídeňského Musikvereinu, se tento honosný objekt stal středobodem brněnské kultury a zdejšího osobitého uměleckého života. O půldruhého století později – v pondělí 1. května 2023 – zahájila odpolední sešlost a následný koncert s podtitulem Když Smetana v Brně poprvé hrál… sérii koncertů, které vzdají hold jedinečným milníkům v kulturní historii města.  více

Písničkářka Martina Trchová, držitelka Anděla za album Holobyt, nedávno rozpustila svou kapelu a nově vystupuje především jako sólistka. Pomalu pracuje na novém albu a věnuje se také výtvarnému umění. Brzy vyjde její nová kniha s názvem Babi a také se bude konat další ročník festiválku, který pořádá v brněnské čtvrti Obřany.  více

Slyšet a vnímat hudbu v nejrůznějších interaktivních paralelách bylo možné na koncertě Brno Contemporary Orchestra v čele se svým dirigentem Pavlem Šnajdrem, který se odehrál v pondělí v brněnském vědeckém zábavném centru Vida. Večer věnovaný zvuku a interakcím ve vědě nezůstal pouze u pokusů na stanovištích, ale přetavil vědu do uměleckého hudebního zážitku, který byl také propojen s tlumočením do znakového jazyka v podání Hands Dancevíce

Na velké Hudební scéně Městského divadla Brno se včera odehrála česká premiéra broadwayského muzikálu Velká ryba (Big Fish). Druhé obsazení velké a technicky náročné produkce se odehraje dnes. Dílo scenáristy Johna Augusta vypráví příběh o komplikovaném vztahu otce a syna, o světě fantazie, lásky a magie. Hudbu složil Andrew Lippa, autor muzikálu Adamsova rodina. Muzikál vychází ze stejnojmenné prózy Daniela Wallise s podtitulem Román mytických rozměrů a z oceňovaného filmu Tima Burtona. Na newyorskou Broadway se muzikál poprvé dostal před deseti lety, a ještě o deset let dříve vznikl vzpomínaný film slavného režiséra.  více

Ze spolupráce hudebního souboru Ensemble Opera Diversa a houslového virtuóze Milana Paľy vznikla již celá řada nahrávek i nezapomenutelných hudebních večerů. Na loňský komorní diptych světových premiér pro sólové housle od Adriána Demoče a Jany Kmiťové navázal v pondělí 17. dubna v sále Místodržitelského paláce v Brně další koncert s celovečerní sólovou kompozicí. Také Dandelion (Pampeliška) kanadsko-americké skladatelky Lindy Catlin Smith zazněl v sídle Moravské galerie v Brně ve světové premiéře. Dílo navíc vzniklo speciálně z podnětu Milana Paľy.  více

Už sedmým koncertem pokračoval Velikonoční festival duchovní hudby, který se takto překlenul do poslední třetiny. Včerejší večer se uskutečnil v Českobratrském evangelickém chrámu J. A. Komenského (známý také pod názvem Červený kostel). Pro jubilejní 30. ročník festivalu vznikly dvě skladby. První od Slavomíra Hořínky diváci slyšeli zkraje minulého týdne. Druhou premiérovanou kompozici s názvem Mysterium paschale od brněnského skladatele a varhaníka Františka Fialy představil recenzovaný koncert nazvaný veršem Zajásejte již, zástupy. Velikonoční oratorium v sobě skrývá rafinovanost v podobě práce s prostorem chrámu, kombinování české a latinské verze zhudebněných textů a vložených recitací.  více

O jubilejním 20. ročníku hudebního cyklu Barbara Maria Willi uvádí…, také o historicky poučené interpretaci a dalších plánech jsem na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění hovořil s děkankou Hudební fakulty JAMU, dramaturgyní, pedagožkou, popularizátorkou klasické hudby, cembalistkou, varhanicí a specialistkou na kladívkový klavír Barbarou Marií Willi. O tom, jak nabitý program tato žena má, vypovídá nejlépe fakt, že těsně před začátkem našeho povídání aktivně vyučovala zahraničního studenta.  více

Velikonoční festival duchovní hudby možná nejvýrazněji reflektuje svátky ze svého názvu v tzv. tenebrae (temných hodinkách). Jedná se o tři večery od Škaredé středy po Velký pátek, během nichž posluchači mají možnost si vyslechnout rozmanitá zhudebnění lamentací (nářků) z knihy Pláč nebo také responzorií věnovaných Kristovu utrpení. Ke zpěvům původně náležely obřady, ze kterých se při koncertech zachovává symbolické zhasínání svící.  více

Zpěváka, herce, scenáristu Ondřeje Havelku brněnské publikum dobře zná i v roli režiséra. V opeře Národního divadla Brno vytvořil inscenace na díla Bedřicha Smetany (2006), Giacoma Pucciniho (2008) nebo Johanna Strausse mladšího (2010). V této sezóně se do Brna opět navrací s letošní druhou operní premiérou Falstaff od Giuseppe Verdiho. Uskutečnila se 5. dubna 2023 za účasti režiséra.  více

Protnutí staré a nové hudby přinesl třetí koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál 4. dubna v brněnském kostele sv. Janů. Večer s podtitulem Hlásám milost patřil komornímu orchestru L´Armonia Terrena fungujícího pod vedením kmenového dirigenta Zdeňka Klaudy. Basového partu v jediné vokálně-instrumentální skladbě se ujal sólista Jan Martiník. Koncert z hlediska dramaturgie byl nápaditě orámovaný dílem Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750) v instrumentačně novodobém hávu.  více

Nejčtenější

Kritika

Premiérou inscenace Krokodýl ze Svratky aneb Mozart v Brně o víkendu začalo už čtrnácté Léto na Biskupském dvoře. V seriálu produkcí Městského divadla Brno (MdB) přibyla atypická hudební inscenace s bláznivě překombinovaným příběhem, jehož díry naštěstí zaceluje muzika: klasická i její svérázné aranže.  více