Pouště a Republika v pavilonu A. Brno Contemporary Orchestra rozezněl brněnské výstaviště

Pouště a Republika v pavilonu A. Brno Contemporary Orchestra rozezněl brněnské výstaviště

Po vystoupení ve vile Tugendhat či Uměleckoprůmyslovém muzeu si Brno Contemporary Orchestra vybral další specifický a architektonicky mimořádně cenný prostor. Cyklus koncertů soudobé hudby završil v této sezóně vystoupením v pavilonu A. Večer zároveň zakončil akci Meeting Brno, která ideově navazuje na Rok smíření.

Na programu koncertu nazvaného Aglomerace byli dva autoři – Edgard Varèse a Louis Andriessen. Skladbě Deserts (Pouště) hudebního průkopníka fascinovaného světem technologií Edgarda Varèseho seděla dlouhá akustika prostorného pavilonu se spoustou odrazových ploch. Zvuk byl místy téměř jeskynní – nepříliš hlasitý, avšak dlouhý a měkký. Obzvláště pěknou barvu vydávaly trubky s dusítkem, nezapomenutelné byly perkuse. Orchestr dobře pracoval s táhlými crescendy, zvukové clustery zněly v prostoru s lahodnou nelibozvučností.

Vstupy stereofonní zvukové stopy převzaté z původního magnetofonového pásu oscilovaly mezi čtyřmi reproduktory a dávaly skladbě žádoucí pocit roztěkanosti a rozervanosti. Syntetický zvuk nezřídka evokoval válečné běsnění, kontrast mezi reprodukovanou stopou a orchestrem byl maximální. Po druhém a třetím vstupu zvukového samplu se v orchestrálním partu začaly objevovat náznaky rytmických vzorců a konsonantních souzvuků, pravidelný pulz probleskoval jen tu a tam.

Svérázná Varèseho kompozice bez jasných témat či rytmů vyšla výborně, byla nicméně zahřívacím kolem pro přicházející smršť v podobě kompozice De Staat (Republika) holandského skladatele Louise Andriessena. Autor si, poněkud netypicky, vybral námět (v tomto případě text Platónovy Ústavy) pro svůj nesouhlas s jeho obsahem. Kompozicí, která měla premiéru v roce 1967, se pak snažil říct, že neexistují pravidla a omezení pro konkrétní hudební sdělení. Dílo, při kterém si jen málokdo nevybaví tvorbu Steva Reicha, bylo naprostým protikladem punktualisticky laděného Varèseho. Plynoucí tep byl všudypřítomný, repetitivní principy a fázové posuny byly samotným základem celého díla. Navíc, zejména v závěru, kompozicí rezonovaly bigbandové inspirace.

Zpočátku trombóny příliš nezvládaly nelítostné tempo a výrazné intonační skoky, dvě strany orchestru nehrály úplně jednotně. To se však záhy změnilo a skladba zněla zkonsolidovaným zvukem až do samého konce. Libivé barevné kombinace vytvářel akusticky hrající orchestr spolu s přizvučeným anglickým rohem, dvěma piany a čtveřicí zpěvaček. Nekonečná staccata a nepravidelná akcentace à la Stravinskij byly bravurní. Drobné nedostatky v souhře výsledek nijak nepoznamenaly. Andriessen skladbu nástrojově obsadil velkoryse: čtyři dřevěné dechy, dvanáct žesťů, čtyři violy a zdvojené (!) baskytary, elektrické kytary a harfy.

Brno Contemporary Orchestra pod vedením Pavla Šnajdra proti sobě postavil velmi kontrastní kusy. Zatímco Deserts zkoumaly prázdná zákoutí lidské duše, provedení De staat mělo svojí téměř neutuchající intenzitou a délkou očistný charakter. Navíc se ukázalo, jak dobře může hudbě sloužit nekoncertní prostor. Umělecké výkony v kombinaci se symetrickým průčelím výstavního pavilonu, před nímž byli účinkující rozestaveni, nabídly mimořádný zážitek.

Edgard Varèse – Deserts (1954) pro 15 nástrojů, bicí a magnetofonový pás, Louis Andriessenn – De Staat (1976) (text: Platón) pro 4 ženské hlasy a velký ansámbl. Dana Toncrová, Jana Čiperová, Linda Nepivodová, Lucie Kořínková – zpěv, Pavel Šnajdr – dirigent, Brno Contemporary Orchestra, Radek Odehnal – světla, zvuk. 2. června 2016, Pavilon A, BVV, Brno.

Foto archiv BCO

Komentáře

Reagovat
  • BrnoConteomorary Orchestra

    6. červen 2016, 20:30
    Jsme moc rádi, že se koncert líbil.Přijďte i příště-více na bcorchestra.cz a facebooku..budeme se těšit. )
  • Marek Stopař

    4. červen 2016, 0:17
    Bylo to ohromné, díky všem, kteří umožnili takový zážitek.

Dále si přečtěte

První ročník tohoto festivalu navazuje na loňský projekt Rok smíření, jímž Brňané uctili památku někdejších židovských, romských a také německých sousedů z období druhé světové války. Projekt, do kterého se během roku zapojilo třicet brněnských a jihomoravských kulturních organizací, nyní pokračuje formou festivalu.  více

Brno Contemporary Orchestra založil před pěti lety dirigent Pavel Šnajdr. Hudba současných autorů pro něj není výjimečnou zvláštností, bere ji jako každodenní samozřejmou věc. A chce ji tak přibližovat také publiku. Blížící se koncert v pavilonu A na brněnském výstavišti vedl k rozhovoru o vzniku orchestru i jeho plánech. A také o soudobé hudbě vůbec.  více

V brněnském Uměleckoprůmyslovém muzeu vystoupil ve středu 9. března Brno Contemporary Orchestra. Asimilace – Koncert pro lidi byl třetím pořadem ze čtyřdílného Cyklu A, součástí večera bylo i první uvedení Koncertu pro vibrafon a komorní soubor Ondřeje Štochla.  více

Celovečerní debut režiséra Jana Hubáčka pojednává o soudobé vážné hudbě. Hlavní protagonistkou dokumentu je mladá česká skladatelka Lucie Vítková, nyní studující na newyorské Columbia University.  více





V rámci brněnské klubové noci Batch vystoupil 1. října v klubu Stará Pekárna Aaron Brooks. Americký rockový písničkář se do Brna vrací opakovaně a rád. Poté, co se rozpadla jeho respektovaná kapela Simeon Soul Charger, rozvíjí svou sólovou dráhu. V současné době pracuje na svém druhém samostatném albu, kterým naváže na velmi vyzrálou prvotinu Homunculus z roku 2018.  více

Lotyšská instrumentální kapela Very Cool People nedávno vydala album s dlouhým názvem 50 Years of Influence + 30 Years of Cool Equals 13 Years of Music Hooliganism. Za pár dnů je přijede představit do Brna – bude hrát 17. září v klubu Music Lab. A vedle písní ze zmíněného alba se dostane i na úplné novinky z teprve chystaných projektů. Těch má totiž kapela v čele s kytaristou Elvijsem Grafcovsem, který odpovídá na naše otázky, na rozdávání.  více

„Dělali jsme to jako session, seděli jsme naproti sobě, aby měl divák zážitek, jako kdyby přišel na zkoušku,“ líčí zpěvák Dan Bárta, jak vznikalo jeho aktuální album Jedním dechem, nahrané společně s jazzovým Robert Balzar Triem a s maďarským trumpetistou Kornélem Fekete-Kovácsem. Nejvíce jazzové album v bohaté diskografii Dana Bárta vyšlo u brněnského vydavatelství Bivak Records a v brněnském studiu České televize se natáčelo.  více

Podoba hudebního folklorismu druhé poloviny 20. století byla výrazně ovlivněna jediným profesionálním hudebním tělesem – Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů neboli BROLNem. A právě ten oslavil 8. září 2022 v brněnském Besedním domě své sedmdesáté narozeniny.  více

Po covidové pauze brněnské ulice opět zaplnily kroje z různých koutů Moravy, ale i jiných zemí Evropy. První zářijový den začal Mezinárodní folklorní festival Brno. Stejně jako drtivá většina festivalů a pravidelných akcí se nemohla v posledních dvou letech konat, také MFF měl kvůli vládním opatřením pauzu. A proto pro letošní ročník zvolil výmluvný podtitul Žijem. Úvodní koncert obstaral na nádvoří Nové radnice tentokrát BROLN a byly k tomu dva speciální důvody.  více

Hudební festival Olomoucké barokní slavnosti na předposledním koncertu svého jubilejního, desátého ročníku ve Freskovém sále ZŠ Komenius v Olomouci nabídl večer se souborem Musica Florea. Pod uměleckým vedením violoncellisty Marka Štryncla vystoupili hudebníci s výběrem skladeb opomíjených klasicistních a raně romantických autorů Karla Kohauta, Jana Ladislava Dusíka a Johanna Nepomuka Hummela. Volba autorů nebyla náhodná – letos je tomu právě 210 let od Dusíkova a 185 let od Hummelova úmrtí. Po boku kmenových členů ansámblu – houslistek Magdaleny Malé a Simony Tydlitátové, violistky Lýdie Cillerové, violoncellisty Marka Štryncla a kontrabasisty Ondřeje Štajnochra – usedla za kladívkový klavír Petra Matějovávíce

Závěr letošního jubilejního pětadvacátého ročníku F SCÉNY představil na činoherní scéně Městského divadla Brno autorský pořad Iva Mikuše nazvaný O frajeroch a frajerkách.  více

Od čtvrtka 25. srpna se brněnští diváci mohli už po pětadvacáté vydat na letní folklorní večery neboli zavedenou přehlídku F SCÉNA. Tento malý festival lidové hudby pořádá folklorní sdružení Jánošík Brno. Jako obvykle byl program mezinárodní a regionálně i stylově pestrý. Pokud mluvím o stylu, nemyslím tím, že by se organizátoři dramaturgicky vzdalovali od lidové hudby. Mám na mysli spíše různá pojetí a zpracování lidového materiálu. Od historicky poučené interpretace (někdy také nazývané autentická interpretace) až po vystoupení s vyšší mírou stylizace. Na své si tak přišli diváci různých preferencí.  více

V hudebních archivech se skrývá kvanta dechberoucí hudby, která stále čeká na své novodobé objevení. Mluví se o tom s trochou nadsázky dnes a denně. Badatelé i umělečtí vedoucí se snaží pozapomenutou, avšak mnohdy vysoce kvalitní tvorbu vynést na světlo a rozšířit již tak pestrý kánon vážné hudby. Touha uvádět archivní díla opět v život je dramaturgickým předsevzetím nejen mnoha vědců a hudebníků, ale i festivalu Olomoucké barokní slavnosti. A letošní jubilejní desátý ročník připravil takových koncertů hned několik.  více

Album Zavrzlama bosenské skupiny Divanhana je podle průběžného pořadí prozatím druhou nejlepší světovou nahrávkou roku 2022 podle panelu rozhlasových publicistů World Music Charts Europe. Divanhana vystoupí v rámci Lednicko-valtického hudebního festivalu 26. srpna v Hlohovci a o den později v Břeclavi – Charvátské Nové Vsi. Na naše otázky odpovídá pianista skupiny Neven Tunjić.  více

Jubilejní desátý ročník hudebního festivalu Olomoucké barokní slavnosti do svého letošního programu zařadil ve dnech 18. a 19. srpna jedinečnou dramaturgickou lahůdku – jednu z historicky nejdůležitějších českých zpěvoher, která se však na pódiích operních domů či hudebních sálů příliš neobjevuje. Řeč je o Dráteníkovi, první původní české opeře zkomponované Františkem Škroupem na libreto z pera Josefa Krasoslava Chmelenského. V režii Kateřiny Křivánkové, s kostýmy a scénou Sylvy Markové a v hudebním nastudování Marka Čermáka ji provedlo těleso Volantes Orchestra, rezidenční soubor festivalu. Pěveckých rolí se chopili Matúš Šimko (Dráteník/Škroup), Lenka Cafourková Ďuricová (Růžena), Vincenc Ignác Novotný (Vojtěch), Zuzana Badárová (Liduška), Aleš Janiga (Květenský), Jiří Miroslav Procházka (Lána) a Martin Vodrážka (Kůl). Ryze činoherní roli Chmelenského – výše zmíněného autora libreta – a drába Hranatého ztvárnil Martin Mihál. Recenzent navštívil premiérové představení.  více

Multižánrový hudební festival Maraton hudby Brno již po sedmé dokázal, že ohromující množství hudby lze při precizní organizaci a troše štěstí vměstnat do jednoho prodlouženého víkendu. Od čtvrtka do neděle (11.–14. srpna) vybrané hudební sály, náměstí, nádvoří i ulice města zaplnila umělecká tvorba bezpočtu kapel, těles a specifických hudebních uskupení všemožných žánrů a stylů. Na své si přišli milovníci rocku, world music, jazzu, artificiální hudby, folkloru či improvizované hudby. V jedné věci se však letošní ročník od toho minulého zásadně lišil: rok 2022 představil historicky vůbec první rezidenční umělkyni festivalu, kterou se stala houslistka, flétnistka a klavíristka Anna Fusekvíce

Maraton hudby rozproudil již pošesté ulice, náměstí a mnohé prostory v Brně všemožnými hudebními žánry. Nejsou to však vždy nutně jen místa koncertního rázu. Soubor Hausopera se například v pátek 12. srpna vydal se svou operou Věčná slečna Bledá do Zemanovy kavárny. Ve třech víkendových uvedeních zde završí svoji Trilogii pro město, Brnu na míru vytvořený projekt připomínající jeho klady, zápory, ale především některé funkcionalistické stavby.  více

Festival Maraton hudby Brno letos zavádí novinku; post rezidenčního umělce. Jeden vybraný umělec se představí v různých hudebních polohách. Prvním rezidenčním umělcem festivalu Maraton hudby Brno se stane skvělá multiinstrumentalistka Anna Fusek.  více

Na jedné z hlavních scén hudebního festivalu Maraton hudby Brno, tzv. world music scéně, vystoupí v sobotu 13. srpna elita evropské world music hudby. Kdo všechno přijede, přibližuje významný publicista a současně dramaturg tohoto programu Milan Tesař.  více

Nejčtenější

Kritika

Hudební festival Olomoucké barokní slavnosti na předposledním koncertu svého jubilejního, desátého ročníku ve Freskovém sále ZŠ Komenius v Olomouci nabídl večer se souborem Musica Florea. Pod uměleckým vedením violoncellisty Marka Štryncla vystoupili hudebníci s výběrem skladeb opomíjených klasicistních a raně romantických autorů Karla Kohauta, Jana Ladislava Dusíka a Johanna Nepomuka Hummela. Volba autorů nebyla náhodná – letos je tomu právě 210 let od Dusíkova a 185 let od Hummelova úmrtí. Po boku kmenových členů ansámblu – houslistek Magdaleny Malé a Simony Tydlitátové, violistky Lýdie Cillerové, violoncellisty Marka Štryncla a kontrabasisty Ondřeje Štajnochra – usedla za kladívkový klavír Petra Matějovávíce