Brno Contemporary Orchestra. Jedna premiéra a muzeum elektronických experimentů

Brno Contemporary Orchestra. Jedna premiéra a muzeum elektronických experimentů

V brněnském Uměleckoprůmyslovém muzeu vystoupil ve středu 9. března Brno Contemporary Orchestra. Asimilace – Koncert pro lidi byl třetím pořadem ze čtyřdílného Cyklu A, součástí večera bylo i první uvedení Koncertu pro vibrafon a komorní soubor Ondřeje Štochla.

Dramaturgie koncertu měla křehkou souvislost s Uměleckoprůmyslovým muzeem Moravské galerie, v jehož vstupní hale se hrálo. Tři ze čtyř provozovaných skladeb totiž pracovaly s elektronikou, ale ve všech případech to byly přístroje v různé míře historické. Dramaturgie se po ideové stránce zaměřovala na asimilaci práce s elektronikou a kompozičních technik, zároveň by se ale dala vnímat jako muzeum experimentů propojujících umění s technologiemi. Posluchači měli možnost sledovat práci skladatelů do značné míry okouzlených technickými možnostmi, které už jsou dnes ale zcela běžně dostupné s vlastnictvím počítače. A nemusí to být žádný speciální ani extrémně drahý stroj.

Nejsilněji to bylo patrné v poslední skladbě koncertu, kterou byla From Silence. Jonathan Harvey ji složil pro soprán, šest hudebníků a zvukovou stopu. Její součástí byly pracně rekonstruované zvuky vytvořené na dávno nepoužívaných počítačových systémech, na pódiu se objevil i legendární syntezátor Yamaha DX7. Protiváhou k Harveyho meditativní kompozici s výraznější střední částí byla skladba In Circles – druhá část trilogie Here skladatele Michela van der Aa. Má téměř rockový charakter a část sopránového partu je jako ozvěna znovu přehrávaná ze záznamu pořízeného živě během provedení. Koncert zahájila kompozice Violynn Alvina Luciera pro sólové housle a generátor sinusových kmitů. A mezi dvěma zpívanými skladbami měl premiéru koncert pro vibrafon a 12 hráčů. Jeho autor Ondřej Štochl jej nazval Jin – nostalgie a naděje a byla to jediná skladba večera, která se obešla bez elektroniky. 

Je to hudba, která zcela logicky zapadá do Štochlova skladatelského vývoje. Při jeho sledování je patrné, že se jedná o zcela vědomý proces, v jehož průběhu autor zkouší pracovat s různými výrazovými prostředky a postupně se oprošťuje od všech, které jsou mu vnitřně cizí. Ondřej Štochl je skladatel, který si nepotrpí na velká dramata ani na hluk, jeho skladby ale také nejsou cvičením na pianissimo stokrát jinak. Koncert pro vibrafon a 12 hráčů, který vznikl na objednávku Brno Contemporary Orchestra, je zdařilá práce zapadající do nastíněného autorského procesu. Barva zvuku a drobné, rychlé motivky evokují vzdálený závan impresionismu, nostalgický pocit je tak obsažený v hudbě samotné. Vyvažuje ho ale vnitřní rytmická pestrost a dynamické vrcholy, které vznikají především ze zhutňování zvuku. Hudební výraz Ondřeje Štochla lze zjednodušeně charakterizovat jako „přímočarou křehkost“, autor hovoří o své citlivosti zcela jasně a bez vytáček. Sólový vibrafon vystupuje z celkového zvuku do popředí jako hybatel zvukových a dynamických vrcholů.

Sólistou premiéry byl vibrafonista Martin Opršál, který při provedení projevil neokázalou virtuozitu zcela v souladu se samotnou hudbou. Brno Contemporary Orchestra pod vedením Pavla Šnajdra hrál s jistotou prostou jakéhokoliv premiérového váhání a nejistoty. Ansámbl složený z nástrojů po jednom zněl pěkně kompaktně, jistě mu v tom pomohla i akustika foyer Uměleckoprůmyslového muzea. Zvuk byl přitom pěkně čitelný, rychlé charakteristické motivky nerozmazané, skladba působila zcela usazeným a přitom čerstvým dojmem.

S úrovní provedení premiéry Ondřeje Štochla se setkala především následující a závěrečná kompozice From Silence Jonathana Harveyho. Dvacetiminutová skladba připomínala rozlehlou operní scénu či sólovou kantátu s táhlým úvodem a koncem, mezi něž je vložená extatická, téměř koloraturní pasáž. Sopranistka Irena Troupová zazpívala výborně s kusem operního patosu, který k ní patří a do Harveyho kompozice přirozeně zapadl. Skladba se překlápěla z akustického do elektronického světa, okouzlení možnostmi počítačů 80. let bylo místy až úsměvně zřetelné. Známější paralelu by bylo možné najít u Franka Zappy a jeho práce se systémem Synclavier. Provedení From Silence dopadlo celkově výborně, Brno Contemporary Orchestra je v lyričtějších polohách doma.

Kus punkové energie mu naopak chyběl ve skladbě Here (In Circles) Michela van der Aa. Skladba by kromě tempa potřebovala i víc agresivity a neučesanosti. Do extrémně odlišného výrazového světa se ale během jednoho koncertu těžko vstupuje, takže část výhrad putuje v tomto případě k dramturgovi Viktorovi Pantůčkovi. Úvodní skladba Alvina Luciera pro sólové housle a sinusový generátor se z celkového dojmu poněkud vytratila. Houslista Lukáš Mík k tomu navzdory dobrému výkonu mírně přispěl rozpačitým odchodem ze scény. Pavel Šnajdr nastudoval program velmi dobře, především druhá část byla výborná. Průvodní slovo k jednotlivým skladbám ale posouvalo večer kamsi k výchovnému koncertu a bylo by lépe ho vynechat.

Koncert pro lidi byl třetí částí cyklu A, posluchače v něm čeká ještě poslední, červnová část, konkrétně program s názvem Aglomerace – Koncert pro pavilon A. Jak název napovídá odehraje se právě v pavilonu A na brněnském výstavišti. V klíčové stavbě funkcionalistického veletržního komplexu z roku 1928 provede Brno Contemporary Orchestra díla Edgarda Varèseho a Louise Andriessena.

Alvin Lucier – Violynn pro housle a zvukový pás, Michel van der Aa – Here (In Circles), Ondřej Štochl – Koncert pro vibrafon a komorní soubor (premiéra), Jonathan Harvey – From Silence pro soprán, 6 hudebníků a zvukový pás. Irena Troupová – zpěv, Martin Opršál – vibrafon. Brno Contemporary Orchestra, hudební nastudování Pavel Šnajdr, rekonstrukce zvuků Edgar Mojdl. 9. března 2016, Moravská galerie – Uměleckoprůmyslové muzeum, Brno.

Foto

Komentáře

Reagovat
  • Tereza Horáková

    12. březen 2016, 22:47
    Celý koncert byl nezapomenutelným zážitkem (za který velmi děkuju) hlavně skladba Harveyho a Štochla. Jin vynikal, jak je krásně v kritice popsáno, svou citlivou duší, která se promítala i v tom, že i kdyby spadl špendlík, narušilo by to velmi křehkou atmosféru sklady. Což je krásné a cenné. Doufám, že skladbu uslyším někdy zase na koncertě znovu:)!!




Dan Vertígo je živel, neřízená střela. Když má zahrát tři soutěžní písně na Portě, nepostřehnete, zda ještě probíhá zvuková zkouška, nebo jestli je svérázná komunikace se zvukařem a diváky součástí sofistikované performance pro porotu. Ošlehán zkušenostmi z pouličního hraní z Brna, Prahy i odjinud, vydal nyní Dan své druhé album. Čistě autorské, pestré, postavené na vlastních hudebních, cestovatelských a pozorovatelských zážitcích. Ale především – v dobrém slova smyslu – ukázněnější, než by člověk, který měl s tímto brněnským písničkářem spíše letmé kontakty, čekal.  více

Poslední premiéra sezóny brněnské opery nezvykle spojila dvě díla. V Janáčkově divadle byla uvedena surrealistická opera Tři fragmenty z Juliette Bohuslava Martinů vedle operního dílka Lidský hlas Francise Poulenca. Komponovaný večer včera v režii a scénografickém řešení Davida Radoka propojil dva až absurdní světy. A spojení to bylo vskutku pozoruhodné dramaturgicky, vizuálně ale též interpretačně.  více

Polský ansámbl Szymanowski Quartet na festivalu Concentus Moraviae včera přesdtavil v řeznovickém kostele sv. Petra a Pavla díla svých krajanů Karola Szymanowského, Stanisława Moniuszka a Gražyny Bacewiczové. Koncert byl součástí celosvětových oslav dvou stého výročí narození Stanisława Moniuszka, který je mnohými pokládán za zakladatele polské národní hudby. Večeru udělila záštitu velvyslankyně Polské republiky v ČR J. E. Barbara Ćwioro.  více

S kvartetní tvorbou mistrů evropské hudby se návštěvníci koncertů setkávají poměrně často. Haydnovy smyčcové kvartety tvoří stálici v repertoáru nejednoho tělesa a vzrůstající pozornost je věnována také dílům soudobých evropských skladatelů. Pouze výjimečně však mají posluchači možnost nahlédnout do hudební kuchyně asijských nebo jihoamerických národů. Právě s tímto mankem se rozhodl bojovat ansámbl Cuarteto Q-Arte věnující se tvorbě latinskoamerických autorů. Program, který včera představili na zámku ve Slavkově u Brna, sestával z děl Silvestra Revueltase, Alberta Ginastery a Astora Piazzolly. Všichni tři skladatelé spojují ve svém díle prvky domácí kultury s evropským školením a vlivy či impulzy různých žánrů.  více

Proč být jednou z mnoha průměrných kapel, když můžeme být kapelou jedinečnou? Do tohoto hesla by se dala zhustit desetiletá historie brněnské skupiny Kupodivu. V roce 2009 se saxofonista Jaroslav Pilný a hráč na klávesy a Petr Šašinka poprvé bavili o založení kapely. V roce 2019 Kupodivu vydávají své první dlouhohrající album. Přesně v polovině tohoto desetiletého období, v roce 2014, proběhla důležitá změna, kdy se původní folková kapela přetransformovala do zajímavého tvaru s klávesami, saxofonem a baskytarou, zato bez kytary. Sestava, která skladbou barev připomíná spíše jazzové kapely, v posledních letech zabodovala na mnoha folkových festivalech. Kupodivu získali autorskou Portu, cenu Rady Notování, vyhráli Moravského vrabce, byli druzí na Mohelnickém dostavníku. Tam všude předvedli hudbu, která se více než k táborovým ohňům hodí do městských klubů, a to zdaleka nejen folkových. Album Živočišné pudy dosavadní tvorbu kapely shrnuje důstojným způsobem, podtrženým kvalitním zvukem ze zlínského studia V.  více

Izraelské těleso Jerusalem Quartet patří po dlouhá léta k předním světovým interpretům kvartetní tvorby a v současné době se jedná o jeden z nejcitovanějších ansámblů komorní hudby. Na festivalu Concentus Moraviae vystoupili houslisté Alexander Pavlovsky, Sergei Bresler, violista Ori Kam a violoncellista Kyril Zlotnikov včera ve velkém zámeckém sále mikulovského zámku s programem časově se rozprostírajícím od Josepha Haydna až po Bélu Bartóka. Záštitu koncertu udělil velvyslanec Izraele v České republice J. E. Daniel Meron.  více

Nejen vážnou hudbou živ je člověk, jak o tom už dvacet let přesvědčuje hudební těleso Epoque Quartet sestávající z houslistů Davida Pokorného, Vladimíra Klánského, violisty Vladimíra Kroupy a violoncellisty Víta Petráška. Pro sobotní koncert v rámci festivalu Concentus Moraviae, který se odehrál ve foyer třebíčského divadla Pasáž, si hudebníci přizvali ještě basklarinetistu Petra Valáška, klavíristu Karla Košárka a perkusistu Olega Sokolova. Dramaturgie večera sestávala výhradně z děl současných autorů koketujících ve svých skladbách nejen s hudebními minimalismem, ale také jazzem a dalšími populárními žánry.  více

Koncert hudebního tělesa Miloslav Ištvan Quartett, který zazněl v jídelně zámku ve Velkém Meziříčí v rámci mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae, sliboval v krátké videopozvánce zveřejněné na stránkách kvarteta dramaturgii připomínající let balistické střely. Odpal večera iniciovalo Adagio a fuga c moll Wolfganga Amadea Mozarta následované Smyčcovým kvartetem č. 1 z podnětu Tolstého Kreutzerovy sonáty Leoše Janáčka. Zbylé kinetické energie využil ansámbl k interpretaci dnes již ikonického 1. smyčcového kvartetu Miloslava Ištvana. Ladné přistání v podobě Meditace na svatováclavský chorál Josefa Suka uzavřelo nejen večer, ale také jedenáctiletou a úspěchy nabitou kariéru samotného smyčcového kvarteta. Milovníci komorní tvorby tak měli poslední příležitost vyslechnout si průřez hudební historií ve společném podání houslistů Milana Paľy, Jana Bělohlávka, violisty Stanislava Vacka a violoncellisty Štěpána Filípka.  více

Název alba klame. I když skupina Šarivary používá český fonetický přepis francouzských výrazů charivari a mélange, netvoří ji ani jeden Čech. V čele kvarteta, které se dalo dohromady v Brně, stojí francouzská zpěvačka, flétnistka a akordeonistka Aude Martin a americký kytarista a zpěvák Chris Coleman. Spolu s nimi kapelu tvoří švédský trumpetista Christopher Strandh a slovenský baskytarista Tomáš Ulahel. Podobně jako je pestré národnostní složení skupiny, je barevná i její hudba.  více

Poslední květnový den ožilo Dominikánské náměstí v Brně hudbou, zpěvem i tancem. O půl třetí odpoledne začal program celostátního happeningu základních uměleckých škol ZUŠ Open pod patronátem Nadačního fondu Magdaleny Kožené vyhlášením výsledků soutěže TO JE talent. Účastnici si nepřišli pouze vyzvednout ceny. Dokázalo to hned několik z oceněných zpěváků a hudebníků. Rozšiřující se dav posluchačů přitáhla například Lucie Sedláčková s písní Ewy Farné Měls mě vůbec rád nebo zpěvačka a klavíristka Veronika Vávrová s baladou Million reasons od Lady Gaga.  více

Program letošního ročníku festivalu Concentus Moraviae představuje nevídaný průřez více než dvaceti českými a zahraničními smyčcovými kvartety. Vyjímečného houslistu, skladatele, profesora The Royal Northern College of Music v anglickém Manchesteru a dlouholetého primária Škampova kvarteta Pavla Fischera oslovil publicista Lukáš Pavlica.   více

Ve čtvrtek 30. května v 11 hodin se v bazilice na Starém Brně konalo rozloučení s velkou postavou moravské kultury. Ne ovšem té kultury, která proudí každodenně kolem nás v časopisech a médiích, ale kultury nazývané nezávislá, alternativní, undergroundová, a v osobě zesnulého navíc protnuté duchovní radikalitou a křesťanskou tradicí. Jaroslav Erik Frič zemřel 24. května 2019 po těžké nemoci v 69 letech, duševně ovšem aktivní do posledních dnů.  více

Brněnské skupině Hrozně pomalu táhne na čtyřicítku – koncertovat začala v roce 1982. Po několika kazetách a neoficiálních nahrávkách vydala až v roce 2013 svůj debut na CD, album Už není čas. Novinka Ticho, na které kapela pracovala v posledních dvou letech ve studiu Indies, překvapí čistším zvukem a jasně slyšitelným napětím ve stavbě písní.  více

Filmový festival ke 100. výročí založení Masarykovy univerzity přinesl ve dnech 17.- 19. Května neobyčejně zajímavé projekce, připomínající významné osobnosti z univerzitní historie. Hned první z nich měla kromě vztahu k přírodním vědám i zásluhy o studium lidové písně. Profesora Vladimíra Úlehlu (1888 – 1947) připomněla v pátek 17. května působivým vystoupením jeho pravnučka Julia Ulehla.  více

Letošní fanzin Jazzman hudebního festivalu JazzFest byl plný obsažných medailonů i statí a objevila se v něm i pozoruhodná glosa dramaturga Českého rozhlasu Jazz Petra Vidomuse s provokativním titulkem Jazz nemusí být pánským klubem. Zamýšlí se nad genderovými stereotypy, kterých se světová (potažmo ani česká) jazzová scéna ještě úplně nezbavila. Skvělých sólistek ovládajících nástroje dříve zcela vyhrazené mužům přibývá. Přestože genderové kódování, které Vidomus pregnantně ironicky popsal, ještě není zcela překonáno, JazzFest letos výrazně přispěl k jeho postupnému odbourávání.  více

Nejčtenější

Kritika

Poslední premiéra sezóny brněnské opery nezvykle spojila dvě díla. V Janáčkově divadle byla uvedena surrealistická opera Tři fragmenty z Juliette Bohuslava Martinů vedle operního dílka Lidský hlas Francise Poulenca. Komponovaný večer včera v režii a scénografickém řešení Davida Radoka propojil dva až absurdní světy. A spojení to bylo vskutku pozoruhodné dramaturgicky, vizuálně ale též interpretačně.  více