Textová dílna Slávka Janouška – Konec! Panáka! Bazén!

Textová dílna Slávka Janouška – Konec! Panáka! Bazén!

Někdy byla na počátku textu slova zadaná publikem, někdy předem daná rytmická struktura, jindy zajímavé téma. Nové CD Textové dílny Slávka Janouška sice dýchá atmosférou večírků „nás, kteří se dobře známe“, ale zároveň nese znaky dramaturgického záměru a touhy, aby něco z momentálních nápadů přetrvalo.

Textová dílna Slávka Janouška byla původně virtuální platforma, internetové fórum, v jehož rámci se setkávali textaři a písničkáři, komentovali si své nové texty a nabízeli si je ke zhudebnění. Za více než deset let existence se z Textové dílny stalo velmi živé volné sdružení autorů a muzikantů, kteří se scházejí na soustředěních, pořádají koncerty, na festivalech diskutují se svými fanoušky a nechají si od nich zadávat slova pro nové texty a zpravidla tentýž večer tyto nové skladby interpretují. V rámci Textové dílny vznikly trvalejší umělecké spolupráce (Ivo Cicvárek s Ladou Šimíčkovou), autoři z Textové dílny se podíleli na albech Věry Martinové nebo Petra Bendeho. V roce 2008 sdružení vydalo CD Vytrženo z konTEXTu – Živá noc Textové dílny, na kterém třetina písní vznikla „programově přímo v den nahrávání“. Šlo o zajímavý dokument, avšak vinou uspěchanosti, s jakou písně vznikaly, ve spojení s atmosférou večírku pro zvané, která z nahrávky sálala, nešlo o více než kuriozitu. Přiznávám, že po sedmi letech si z tohoto alba – snad kromě Janouškova úletu Počítání oveček – na nich nevzpomínám.

Jenže právě za oněch sedm let, která první album dělí od novinky Konec! Panáka! Bazén!, se z Textové dílny stal skutečný fenomén. Ne že by lidé jako Ivo Cicvárek, Arnošt Frauenberg, nebo dokonce sám Slávek Janoušek, předtím nepsali zajímavě. Ale mám pocit, že se všichni zdokonalili v onom umění společné improvizace a „punkově-folkového“ muzicírování, na němž soustředění a večírky Textové dílny stojí. Nové CD sice také dýchá atmosférou večírků „nás, kteří se dobře známe“, ale zároveň nese znaky dramaturgického záměru a touhy, aby něco z momentálních nápadů přetrvalo.

Album obsahuje 27 skladeb – od nepříliš povedených textařských etud (Trenažer) až po plnohodnotné písně. Ne vše asi vzniklo spontánně během dílenských večírků (píseň Lucie Redlové s textem Lady Šimíčkové Sběračky čaje byla už v roce 2012 ozdobou Luciina alba Křižovatka), ale většina zveřejněného materiálu – jak mi vysvětlil guru dílny Slávek Janoušek – skutečně pochází ze společných sezení. Někdy byla na počátku textu slova zadaná publikem, někdy předem daná rytmická struktura, jindy zajímavé téma. Takto se na album dostalo třeba několik ukázek toho, jak by mohl vypadat moravský folklor, kdyby naši předkové kdysi došli až k Jaderskému moři. A právě jedna z těchto písní, Mandloňka Milady Kuchařové (zpívá a hudbu složila Lucie Redlová), patří k tomu nejlepšímu, co album přináší. Troufám si však tvrdit, že skladeb trvalejší hodnoty deska obsahuje mnohem víc. Například Štěstěna Arnošta Frauenberga má silnou melodii a nejen díky kytaře Ládi Zítka také potenciál komerčního hitu. Škoda jen drobných detailů, které trhají mé moravské uši („přišla dýl“, „mobil jsem si vyp“). Povedla se Janouškova trochu morbidní „balada“ Zkus se nadechnout, standardně dobré jsou texty Lady Šimíčkové (Jak loďku nazveš, Sen o létání). Zajímavým fenoménem Textové dílny je akordeonista Marek Vojtěch, který svou „lidovkovou“ Prodejnou vytváří zajímavý kontrast ke zmíněné Frauenbergově „poprockové“ Štěstěně. Jiná jeho píseň, V synagóze, je dokonalou ukázkou absurdního textu – „V synagóze stojím nahý, jarmulku však mám“. A Marek Vojtěch do třetice – v současné době navýsost aktuální témat Svlékněte si slečno burku.

Zvláštní disciplínou Textové dílny jsou písně s teoreticky neomezeným počtem slok, na nich se podílejí jednotliví členové. Z tohoto soudku se na album dostala veselá píseň Děti v paneláku se spoustou groteskních situací na zadané téma a dále dvojpíseň Život je boj – O lásce a o smíření. Jde vlastně o na sobě nezávislé sloky a mírně obměňovaný refrén, který vždy končí „nečesky“ tím, o čem že to náš život vlastně je. Právě v této skladbě (jejíž jedna část album uvádí a druhá uzavírá) se členové Textové dílny jaksepatří vyřádili. Slávek Janoušek zde zpívá o „nejneobhospodařovávatelnějším poli“, v jiné sloce se objeví „otorinolaryngologické oddělení“. Frázování je kupodivu dokonalé, všechno rytmicky sedí. Prostě krásné textařské etudy, pro které člověk tvůrcům odpustí i onen jazykový nešvar v refrénu („Život je o lásce a o smíření“).

Několik týdnů po vydání alba je předčasné hádat, na kolik z oněch 27 písní si vzpomeneme za sedm let. Několik jich však určitě bude, další možná poslouží autorům jako výchozí materiál pro další tvorbu. Album sice i tentokrát působí jako živý záznam z večírku, sbory ne vždy ladí (však si sbor také říká Falešinet), některé textové etudy opravdu nejsou víc než etudami a závěrečné potlesky spojené s hecováním kamarádů nezúčastněným nic nového nedají. Přesto mám z desky výrazně lepší pocit než z prvního alba. Že má Textová dílna smysl a že je dobré její aktivity dlouhodobě sledovat, vím dávno. Ale že si budu tak rád pouštět záznam z jejího večírku a ještě se u toho budu opakovaně bavit, to jsem nečekal.

Textová dílna Slávka Janouška – Konec! Panáka! Bazén! – Vydal Slávek Janoušek, Agentura JAN 2015, 27 skladeb, celkový čas: 78:43

Foto archiv Textové dílny

Komentáře

Reagovat
  • Josef Vystrčil

    31. srpen 2015, 21:46
    Vážený pane Janoušku! Na Lodenici jsem slyšel Váš nový superhit Tutti Frutti Ramadám. Mohl bych Vás poprosit o text a akordy? Předem Vám děkuji a určitě si Vás někde najdu a spláchneme to mojí slivovicí. Mám ju hodně dobrů. s pozdravem Josef Vystrčil

Dále si přečtěte

První album skupiny Zenový čaj je více než uceleným dílem mozaikou jednotlivých přístupů ke hře a přehlídkou zajímavých setkání. Tvárné a barevné hudbě můžeme z pohodlnosti nebo nedostatku slov říkat world music.  více

Narozeninové turné přineslo minulý rok posluchačům průřez čtyřiceti lety tvorby brněnského Folk Teamu. Koncertní záznam na CD i na DVD zachytil jeho poslední koncert z loňského listopadu.  více

Jádrem každého festivalu by měly být výjimečné události. Letošní ročník Folkových prázdnin svedl dohromady tři niněristy k projektu, který dal zabrat nejen toleranci a hudební inteligenci publika, ale i představě o tom, co všechno ještě může obsáhnout pojem world music.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Osmý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Spojení průseremvíce

Nejčtenější

Kritika

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více